8 Tdo 1129/2025 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1129/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:14. 1. 2026 Spisová značka:8 Tdo 1129/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:8.TDO.1129.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Počítání lhůt Podání Odvolání Dotčené předpisy:§ 59 odst. 1,3 tr. ř. § 248 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:18. 2. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1129/2025-692 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 1. 2026 o dovolání obviněné V. Ř., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 20. 8. 2025, sp. zn. 13 To 261/2025, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 2 T 42/2024, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 20. 8. 2025, sp. zn. 13 To 261/2025. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují současně také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 3. 6. 2025, sp. zn. 2 T 42/2024, byla obviněná V. Ř. (dále též jen „obviněná“, popř. „dovolatelka“) uznána vinnou v bodě 1) přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a v bodě 2) přečinem křivého obvinění podle § 345 odst. 2 tr. zákoníku. Za to jí byl podle § 201 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. Podle § 228 odst.1 tr. ř. jí byla uložena povinnost zaplatit poškozeným: M. T., na náhradě nemajetkové újmy v penězích částku 500 000 Kč a nezletilé AAAAA (pseudonym), na náhradě nemajetkové újmy v penězích částku 50 000 Kč. 2. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podala obviněná odvolání, které Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 20. 8. 2025, sp. zn. 13 To 261/2025, zamítl podle § 253 odst. 1 tr. ř. jako opožděně podané. II. Dovolání a vyjádření k němu 3. Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích obviněná podala prostřednictvím své obhájkyně dovolání s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. d), g), h) a m) tr. ř. 4. První z uplatněných dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. obviněná spatřovala v tom, že byla porušena ustanovení o její přítomnosti v hlavním líčení konaném dne 3. 6. 2025, když byla při vyhlašování rozsudku vykázána ze soudní síně a nemohla využít všech procesních práv, včetně práva podat odvolání po vyhlášení rozsudku. 5. Pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. podřadila námitky týkající se nesprávného nevyhovění a zamítnutí jejích návrhů na doplnění dokazovaní, a to výslechů svědků, kteří byli opakovaně přítomni předávání nezletilé AAAAA otci, nebo svých příbuzných ohledně způsobu péče obviněné o nezletilou a jak před ní o otci mluvila. Měla současně za to, že soud prvního stupně hodnotil důkazy zkresleně a výlučně v její neprospěch, kupříkladu když popsal množství fotografií genitálií a konečníku nezletilé, které měla obviněná pořizovat po každém návratu od otce, což obviněná nepopřela, avšak nebylo to po každém návratu, jen tehdy, když měla podezření, že se něco špatného stalo. Dovozené množství fotografií je nadsazené, jelikož v mnoha případech se jednalo o kopii jedné a té samé fotografie. 6. Znak přímého úmyslu obviněné podat nepravdivé oznámení na poškozeného M. T. se záměrem poškodit dotčenou osobu podle § 345 odst. 2 tr. zákoníku nebyl podle ní prokázán, tudíž absentuje. Obviněná v době podání trestního oznámení věřila tomu, že M. T. se na nezletilé dceři dopouští sexuálního násilí a jako matka se jí snažila chránit. Jednala ve víře, že její obvinění vůči poškozenému jsou pravdivá. Neměla snahu poškozeného M. T. poškodit, což plyne z výpovědi její, M. T., znaleckých posudků i přiloženého opatrovnického spisu. 7. Pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. dovolatelka podřadila svůj nesouhlas s tím, že její odvolání bylo odvolacím soudem posouzeno jako opožděně podané, neboť blanketní odvolání podala řádně a včas dne 29. 7. 2025 prostřednictvím svého e-mailu. V dané době měla zablokovaný přístup do datové schránky, a tak hned druhý den 30. 7. 2025 zaslala Okresnímu soudu v Chrudimi blanketní odvolání prostřednictvím poštovního doručovatele. Dne 31. 7. 2025 posléze odeslala odůvodněné odvolání, které bylo Okresnímu soudu v Chrudimi doručeno dne 4. 8. 2025, a v průběhu srpna 2025 poslala další doplnění odvolání. Odvolání zaslala v zákonné osmidenní lhůtě, čímž zachovala lhůtu pro následná doplnění a odůvodnění. Při nahlížení do spisu ale zjistila, že Okresní soud v Chrudimi se u poštovního doručovatele dotazoval pouze na datum podání odvolání dodaného dne 4. 8. 2025 (podaného dne 31. 7. 2025), ale již nezjišťoval, kdy bylo u poštovního doručovatele podáno blanketní odvolání ze dne 30. 7. 2025, které bylo podle přísežného prohlášení obviněné odesláno na Okresní soud v Chrudimi dne 30. 7. 2025, tj. v zákonné osmidenní lhůtě. V trestním spisu se obálka od odvolání ze dne 30. 7. 2025 nenachází, tedy muselo dojít k administrativnímu pochybení v podobě nezaložení této obálky. Odvolací soud tedy zamítl odvolání obviněné, aniž pro to byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. 8. Obviněná proto navrhla (poněkud nelogicky), aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 20. 8. 2025, sp. zn. 13 To 261/2025, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 3. 6. 2025, sp. zn. 2 T 42/2024, a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení a novému projednání. 9. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) ve vyjádření k podanému dovolání uvedla, že obviněnou přednesené výhrady spadají pouze pod dovolací důvod dle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř., neboť odvolací soud přezkoumával pouze včasnost podání odvolání. Dovolatelka může proto napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně. Směřuje-li přesto dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával, je v této části takové dovolání nepřípustné. 10. Z dostupného spisového materiálu vyplývá, že obviněná své blanketní odvolání zaslala sice ve stanovené lhůtě osmi dnů od doručení písemného vyhotovení soudu prvého stupně, avšak v elektronické podobě bez řádného elektronického podpisu. Odvolací soud se ve svém rozhodnutí velmi podrobně zabýval zákonnou úpravou problematiky podání učiněných v elektronické podobě s tím, že takto podané podání nelze považovat za odvolání s jeho řádnými účinky, tudíž nemohlo dojít k zachování lhůty k podání odvolání. Nezbývalo mu než odvolání obviněné zamítnout jako opožděně podané podle § 253 odst. 1 tr. ř., což učinil. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné. III. Přípustnost dovolání 11. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, třebaže napadené usnesení odvolacího soudu neobsahuje řádné poučení o dovolání (§ 125 odst. 3 tr. ř.), že dovolání je podle § 265a tr. ř. zčásti přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. 12. Co do posouzení otázky přípustnosti podaného dovolání, Nejvyšší soud připomíná, že dovoláním lze podle § 265a odst. 1 tr. ř. napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Rozhodnutím ve věci samé se rozumí rozhodnutí vyjmenovaná v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. Předpokladem přípustnosti tedy je, aby proběhlo řízení před soudem prvního stupně, aby ve věci rozhodl soud druhého stupně a vydal některé z rozhodnutí majících povahu rozhodnutí ve věci samé, a aby dovolání nebránily žádné překážky (zejména podle § 265a odst. 3, 4 tr. ř.); dovolatel může s dovoláním uspět za předpokladu, že je dán některý z výslovně stanovených důvodů dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) až m) tr. ř. Dovolatel pak může napadat pod