8 Tdo 1171/2020 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1171/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. f) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:9. 12. 2020 Spisová značka:8 Tdo 1171/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:8.TDO.1171.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci Podněcování k trestnému činu Subsidiarita trestní represe Výtržnictví Dotčené předpisy:§ 364 tr. zákoníku § 358 odst. 1 tr. zákoníku § 352 odst. 2,3 písm. b) tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:28. 3. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1171/2020-264 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 9. 12. 2020 dovolání nejvyššího státního zástupce podané v neprospěch obviněného M. L., nar. XY v XY, trvale bytem XY, fakticky bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 8 To 198/2020, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 25 T 16/2019, a rozhodl takto: Podle § 265j tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce zamítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 20. 5. 2020, sp. zn. 25 T 16/2019, byla podle § 222 odst. 2 tr. ř. trestní věc obviněného M. L. stíhaného pro přečin podněcování k trestnému činu podle § 364 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne 26. 4. 2019 v 23:03 hodin v XY, XY, v místě svého bydliště, prostřednictvím svého osobního počítače (doposud nezjištěných identifikačních údajů), úmyslně veřejně vystavil na svém facebookovém profilu s uživatelským názvem „M. L.“ (konkrétní URL adresa www.facebook.com/m.l. XY), příspěvek ve znění: „Z. je druhý Hitler a je nutné ho podřezat jako svini. Člověka, který nedrží dohody a smlouvy jistě lze nazvat proradným prasetem a slušní lidé se takové morální zrůdě vyhýbají. Adolf Hitler takovou morální zrůdou byl. Nedodržoval žádné dohody a smlouvy. Český stát, který uzavře smlouvu a poté zneužije parlament, aby smlouvu porušil, klesl na úroveň proradného prasete. Poslanci, kteří zvedli své ničemné pazoury pro schválení zákona o zdanění církevních restitucí, jsou smradlavá, proradná prasata. Nejsou to lidé a je dovoleno je zabíjet. Dokonce jsem přesvědčen o tom, že takové zrůdy je nutné pozabíjet, aby svou morální zrůdností nenakazili zbytek národa. Debilní senilní bolševik Z. se rozhodl zákon podepsat a je ho potřeba zabít též. Ideálně takovou zrůdu podřezat, jako přestárlou svini a nechat vykrvit a poté spálit. Morálním zrůdám je třeba vyhlásit boj na život a na smrt. Není možné dále tolerovat ničemnost hloupých a všehoschopných zvířat. Taková zvířata nejsou vhodná ani na mýdlo. Hromadu sraček lze pouze spálit. Nejde o peníze církvím. Jde o to, že svým proradným chováním prasata včetně prezidenta legitimovala porušování dohod a smluv mezi lidmi. Prezident státu dává příklad lidem, že je normální a úplně přirozené poté, co je plněno jednou stranou, jednostranně nerespektovat závazek. Je to stejné, jako když dělník nedostane dohodnutou mzdu nebo živnostník nedostane zaplaceno. Pokud se nelze dovolat jinak práva, je nutné takové zlo vybíjet, je nutné nositelům takového zla uřezávat hlavy a pálit sračky, co z nich zbydou“, postoupena Úřadu městské části Praha 8, neboť by se mohlo jednat o přestupek proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. 2. Proti označenému usnesení soudu prvního stupně podala stížnost státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 8 To 198/2020, byla stížnost podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná. 3. Pro úplnost je třeba poznamenat, že soudy nižších stupňů se věcí obviněného nezabývaly poprvé. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 23. 12. 2019, sp. zn. 25 T 16/2019, bylo podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. ve spojení s § 188 odst. 1 písm. c) tr. ř. za použití § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. trestní stíhání obviněného pro shodně popsaný skutek, což bylo kvalifikováno jako přečin podněcování k trestnému činu podle § 364 tr. zákoníku, zastaveno, neboť skutek není trestným činem a není důvod k postoupení věci. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 8 To 46/2020, bylo podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadené usnesení soudu prvního stupně zrušeno a Obvodnímu soudu pro Prahu 8 uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 8 To 198/2020, podal v zákonné lhůtě nejvyšší státní zástupce dovolání v neprospěch obviněného. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., jakož i na dovolací důvody obsažené v § 265b odst. 1 písm. g) a f) tr. ř., neboť měl za to, že napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. d) tr. ř., přestože v řízení mu předcházejícím bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí, a toto rozhodnutí spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku. 5. Po zevrubné rekapitulaci dosavadních výsledků řízení dovolatel poznamenal, že soudy se v řízení zabývaly možným právním posouzením jednání obviněného jako přečinu podněcování k trestnému činu podle § 364 tr. zákoníku, popřípadě přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, nezabývaly se však možným posouzením jeho jednání jako přečinu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 352 odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. V posuzované trestní věci obviněný vyhrožoval usmrcením skupině obyvatelů, a to prezidentovi a poslancům, pro jejich politické přesvědčení spočívající v jejich názoru na možnost zdanění církevních restitucí, přičemž takový čin spáchal veřejně přístupnou počítačovou sítí, neboť nenávistný příspěvek umístil na facebookovém profilu. 6. Dovolatel akcentoval, že bez jakýchkoli pochybností zůstává skutečností, že obviněný na svém facebookovém profilu uveřejnil příspěvek s rétorikou mobilizující k násilí, což jednoznačně vyplývá z toho, že své politické oponenty odmítá považovat za lidi, že je nejen dovoleno je zabíjet, ale je třeba je pozabíjet, neboť jde o morální zrůdy, kterým je třeba vyhlásit boj na život a na smrt. Svůj příspěvek ukončil apelem, že je třeba zlo, které ztotožnil s politickými oponenty, vybíjet, že je nutné nositelům takového zla, které ztotožnil se svými politickými oponenty v otázce zdanění církevních restitucí, uřezávat hlavy. Svým charakterem je předmětný příspěvek adresný a míří proti poslancům, kteří slovy obviněného zvedli své ničemné pazoury pro schválení zákona o zdanění církevních restitucí, a proti prezidentu M. Z., který se rozhodl takový zákon podepsat. Míru vážnosti tomuto příspěvku podle dovolatele dává postavení obviněného jako komunálního politika, v té době předsedy místního sdružení ODS v XY u XY. S ohledem na postavení obviněného šlo o výhrůžku učiněnou s jistou mírou vážnosti odpovídající jeho politickému postavení. Projev obviněného v daných souvislostech nelze vnímat pouze jako nesouhlasný politický projev, ale jako akt verbálního násilí, který je již za hranou vyjádření politického postoje nebo názoru. Hodnotový soud obviněného přesáhl v demokratické společnosti přípustnou intenzitu kritiky, a to měrou, kterou již tolerovat nelze. Obviněný totiž ve svém příspěvku nevyjadřoval pouze své vnitřní preference, ale snížil se k dehonestujícímu a nehumanizujícímu hodnocení politického názoru jiných, pro který jim vyhrožoval smrtí. Kritika obviněného vzhledem k politickému názoru oponentů přesáhla věcnou rovinu a byla nepřiměřená svojí formou. Tím vybočila z hranic přípustné a jinak žádoucí kritiky vedené za účelem korektní politické debaty. 7. Nejvyšší státní zástupce měl za to, že skutečností, která především posouvá jednání obviněného do trestní sféry, je jeho postavení v komunální politice. Je legitimní, pokud je na politické reprezentanty kladena větší míra odpovědnosti za vyslovené výroky než na jiné osoby, byť politické projevy požívají širší ochrany než projevy ostatní, neboť politici z principu svého úřadu musí být připraveni snášet citlivější útoky na svou osobnost, než je tomu u ostatních osob. Jestliže obviněný v rámci svého příspěvku užil rétoriku mobilizující a ospravedlňující kolektivní násilí, musel si být vědom toho, že jeho vyjádření jako politického reprezentanta může být ze strany ostatních osob vnímáno jinak, než pokud by šlo o anonymní komentář. Obviněný příslušníky odlišného politického názoru urážel, n