8 Tdo 279/2018 — Nejvyšší soud

8 Tdo 279/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:28. 3. 2018 Spisová značka:8 Tdo 279/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:8.TDO.279.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Beneficium cohaesionis Loupež Mimořádné snížení trestu odnětí svobody Organizovaná skupina Dotčené předpisy:§ 173 odst. 1,2 písm. a) tr. zákoníku § 261 tr. ř. § 32 z. s. m. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:11. 6. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 279/2018-48 USNESENÍ Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. března 2018 o dovoláních, která podali obvinění P. L., a mladistvý XXXXX *), proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, soudu pro mládež, ze dne 12. 10. 2017, sp. zn. 1 Tmo 16/2017, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni, soudu pro mládež, pod sp. zn. 2 Tm 1/2017, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných P. L. a mladistvého XXXXX *) odmítají. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni, soudu pro mládež, ze dne 19. 7. 2017, sp. zn. 2 Tm 1/2017, byl obviněný P. L. uznán vinným zločinem loupeže podle § 173 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a obviněný mladistvý (dále jen „mladistvý“) XXXXX *) byl uznán vinným proviněním loupeže podle § 173 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Za zločin loupeže byl obviněný P. L. odsouzen podle § 173 odst. 2 tr. zákoníku, § 58 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem; za provinění loupeže byl mladistvý XXXXX *) odsouzen podle § 173 odst. 2 tr. zákoníku, § 31 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže (dále jen „zákon č. 218/2003 Sb.“), k trestnímu opatření odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců, přičemž podle § 31 zákona č. 218/2003 Sb. bylo rozhodnuto, že uvedené trestní opatření vykoná odděleně od ostatních odsouzených ve věznici nebo ve zvláštním oddělení pro mladistvé. V dalším byl uložen trest propadnutí věci obviněnému P. L. a bylo rozhodnuto o ochranném opatření zabrání věci a také o vině a trestu spoluobviněných P. J., T. O. a O. S. a o nároku poškozené PROFISTAV Bohemia, s. r. o., Sklářská 85, Březová u Sokolova, IČ 25220390, na náhradu škody. 2. Proti rozsudku nalézacího soudu podali všichni obvinění, včetně mladistvého, odvolání zaměřená na výroky o vině i trestu, resp. trestnímu opatření. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze, soudu pro mládež, ze dne 12. 10. 2017, sp. zn. 1 Tmo 16/2017, byl napadený rozsudek z podnětu odvolání obviněných P. J., P. L., O. S. i mladistvého XXXXX *) podle § 258 odst. 2 tr. ř. zrušen z důvodů uvedených v § 258 odst. 1 písm. d) a f) tr. ř. ve všech výrocích týkajících se těchto obviněných a mladistvého. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný P. L. a mladistvý XXXXX *) byli uznáni vinnými účastenstvím ve formě pomoci ke zločinu loupeže podle § 24 odst. 1 písm. c), § 173 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, za což byli odsouzeni: obviněný P. L. podle § 173 odst. 2 tr. zákoníku, § 58 odst. 1, 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, mladistvý XXXXX *) podle § 173 odst. 2 tr. zákoníku, § 31 odst. 1, 2 zákona č. 218/2003 Sb. k trestnímu opatření odnětí svobody nepodmíněně v trvání dvaceti měsíců, přičemž podle § 31 odst. 4 zákona č. 218/2003 Sb. bylo rozhodnuto, že uvedené trestní opatření vykoná odděleně od ostatních odsouzených ve věznici nebo ve zvláštním oddělení pro mladistvé. V dalším bylo rozhodnuto o trestu propadnutí věci obviněnému P. L., o vině a trestu spoluobviněných P. J. a O. S. a o nároku poškozené PROFISTAV Bohemia, s. r. o., na náhradu škody. 3. Podle skutkových zjištění odvolacího soudu se obvinění P. L. a mladistvý XXXXX *) účastenství ve formě pomoci ke zločinu, resp. provinění, loupeže podle § 24 odst. 1 písm. c), § 173 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku dopustili tím, že společně se spoluobviněnými P. J. a O. S. a odděleně stíhaným obviněným T. O., po předchozí vzájemné dohodě spočívající v záměru opatřit si finanční prostředky, ve vytipování místa, v rozdělení úkolů jednotlivých osob, v opatření dopravního prostředku a dalších předmětů k úspěšnému provedení této dohody dne 24. září 2016 po 2:00 hod. v S. poté, co společně přijeli motorovým vozidlem Volkswagen Passat, které řídil jeho uživatel obviněný P. L., k herně ve V. ul., zaparkovali nedaleko ní, mladistvý XXXXX *) z vozidla vystoupil a dle zmíněné dohody šel do herny jako zákazník, aby jistil, zda jsou v herně přítomni jiní zákazníci, o čemž měl podat krátkou textovou zprávu prostřednictvím svého mobilního telefonu, a po zjištění, že kromě něho je v herně pouze pracovnice obsluhy, informoval o tomto stavu uvedeným způsobem obviněného T. O. na jeho mobilní telefon, následně obvinění T. O., O. S. a P. J. vystoupili z vozidla, odešli k herně a zatímco obviněný O. S., maskovaný připravenou kuklou a vyzbrojený teleskopickým obuškem, a obviněný P. J., maskovaný připravenou kuklou a vyzbrojený plynovou krátkou opakovací zbraní, zůstali hlídat před vstupem do herny, obviněný T. O., maskovaný připravenou kuklou a kapucí mikiny, ve 2:48 hod. vběhl do herny, v pravé ruce držel expanzní krátkou zbraň - plynovku, kterou namířil přes barový pult na pracovnici obsluhy poškozenou L. B., a se slovy „to je přepadení, dej sem prachy, ty mrdko, dělej“ po ní požadoval vydání peněžní hotovosti, poté oběhl barový pult a k umocnění svého požadavku na vydání peněz přiložil opakovaně poškozené zbraň k hlavě, načež mu poškozená L. B. podala tzv. kasírtašku s tržbou ve výši 39 700 Kč, obviněný T. O. si ji vzal, vrátil se před barový pult, poškozené L. B. nastříkal do obličeje pepřový sprej a poté hernu opustil a společně s obviněnými O. S. a P. J. se vrátil k motorovému vozidlu, kde na ně připravený dle zmíněné dohody čekal obviněný P. L. jako řidič, vozidlem z místa odjeli, během cesty se zbavili předmětů, které použili při popsaném jednání, zatímco mladistvý XXXXX *) v herně dle zmíněné dohody zůstal a vystupoval před přivolanou policejní hlídkou jako svědek, přičemž získanou peněžní hotovost si následně všichni obvinění a mladistvý mezi sebou rozdělili, čímž způsobili provozovateli herny společnosti PROFISTAV Bohemia, s. r. o., Sklářská 85, Březová u Sokolova, IČ 25220390, škodu ve výši 39 700 Kč. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, soudu pro mládež, ze dne 12. 10. 2017, sp. zn. 1 Tmo 16/2017, podali obviněný P. L. a mladistvý XXXXX *) prostřednictvím svých obhájců v zákonné lhůtě dovolání. 5. Obviněný P. L. odkázal na dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedl, že soudy nižších stupňů dospěly ke správným skutkovým zjištěním o průběhu spáchání stíhaného zločinu, což jim umožnily především v zásadě shodné výpovědi všech obviněných, kteří se k činu doznali. V otázce účastenství na zločinu loupeže se s právním názorem odvolacího soudu plně ztotožnil. Nesdílel ale jeho názor o naplnění znaku „organizovaná skupina“. Ačkoliv souhlasil, že organizovanou skupinu nemusí tvořit jen pachatelé, resp. spolupachatelé, nýbrž i další osoby v rolích účastníků, pochyboval o tom, že lze takovou úvahu aplikovat na posuzovanou trestní věc, a to s přihlédnutím jednak ke skutkovým okolnostem případu, jednak k rolím obviněných v postavení pomocníků. Odkaz odvolacího soudu na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2010, sp. zn. 8 Tdo 237/2010, uveřejněné pod č. 22/2011 Sb. rozh. tr., shledal nepřiléhavým, neboť z právní věty tohoto rozhodnutí vyplývá, že Nejvyšší soud posuzoval čin jednoho účastníka – návodce a dvou pachatelů. Obviněný v této souvislosti vyjádřil přesvědčení, že pomoc je nejméně závažnou formou účastenství, kterou nelze stavět na roveň organizátorství nebo návodu a u níž ještě více vstupuje do popředí akcesorita vůči hlavnímu pachateli či spolupachatelům. Podle názoru obviněného organizátor i návodce hierarchicky stojí nad pachatelem, přičemž pomocník má s ohledem na svou legální definici postavení pod pachatelem. 6. Zdůraznil, že legální definice organizované skupiny neexistuje a je dovozována judikaturou. Vzhledem k tomu, že si není vědom, že by Nejvyšší soud zaujal stanovisko k situaci, kdy by organizovanou skupinu tvořili čtyři pomocníci a jeden pachatel, předložil vlastní názor, podle něhož lze o organizované skup