8 Tdo 809/2021 — Nejvyšší soud

8 Tdo 809/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:4. 8. 2021 Spisová značka:8 Tdo 809/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:8.TDO.809.2021.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Krádež Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby Dotčené předpisy:§ 205 odst. 2,4 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:9. 11. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 809/2021-222 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 4. 8. 2021 dovolání, které podal obviněný J. D., nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, sp. zn. 13 To 207/2020, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 2 T 101/2020, a rozhodl takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, sp. zn. 13 To 207/2020. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují současně také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Krajskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 16. 7. 2020, sp. zn. 2 T 101/2020, byl obviněný J. D. (dále „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a odsouzen podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 let, pro jehož výkon byl zařazen podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. 2. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání směřující proti použité právní kvalifikaci a výroku o trestu. Krajský soud v Praze je nejprve usnesením ze dne 4. 9. 2020, č. j. 13 To 207/2020-127, zamítl podle § 253 odst. 1 tr. ř. jako opožděné. K dovolání obviněného však Nejvyšší soud usnesením ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. 8 Tdo 1399/2020, podle § 265k odst. 1 tr. ř. uvedené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal odvolacímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Krajský soud v Praze proto postupem podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost odvoláním napadených výroků, načež usnesením ze dne 9. 3. 2021, 13 To 207/2020-185, odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. 3. Podle skutkových zjištění nalézacího soudu se obviněný dopustil označeného zločinu tím že, dne 15. 5. 2020 v době kolem 14:20 hodin v XY, XY č. p. XY, v hypermarketu Albert v obchodním centru Olympia odcizil z prodejního regálu 4 lahve destilátu Jägermeister o objemu 0,7 l v celkové hodnotě 1 876 Kč ke škodě společnosti Albert Česká republika, s. r. o., IČO: 44012373, se sídlem Radlická č. p. 520/117, 158 00 Praha, které si uschoval do batohu a z prodejny odešel, aniž by za zboží zaplatil, kdy byl následně zastaven pracovníkem ostrahy obchodu, kterému na výzvu odcizené zboží dobrovolně vydal a toto bylo jako nepoškozené vráceno zpět do prodeje, ačkoliv byl rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. 17 T 38/2015, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 13 To 449/2015, odsouzen mimo jiné pro přečin krádeže podle § 205 odst. odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody nepodmíněně o výměře 18 měsíců, který vykonal dne 25. 8. 2017, přičemž uvedený skutek spáchal v době, kdy byl usnesením vlády České republiky č. 194 ze dne 12. března 2020 vyhlášen nouzový stav na území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS-CoV-02, který byl naposledy prodloužen do 17. 5. 2020 usnesením Vlády České republiky č. 485 ze dne 30. 4. 2020 se souhlasem Poslanecké sněmovny. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, sp. zn. 13 To 207/2020, podal obviněný prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání. Odkázal v něm na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. a namítl, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 5. Dovolatel nesouhlasil s právní kvalifikací jeho jednání jako zločinu krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Uvedl, že se přiznal k odcizení čtyř lahví alkoholu a za své jednání se omluvil. Nevěděl však, že byl prodloužen nouzový stav a dne 15. 5. 2020 byl ještě v platnosti. Chybí zde tedy subjektivní stránka trestného činu. Proto navrhl skutek posoudit pouze jako přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Dále připomenul, že odvolací soud dne 9. 3. 2021 zamítl jeho odvolání. V kolizi s tímto rozhodnutím je však rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 15 Tdo 110/2021, jakož i § 14 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19, kterým je stanoveno, že je-li spáchán trestný čin v době stavu pandemické pohotovosti, která je stavem, v jehož rámci dochází k ohrožení života nebo zdraví lidí, a předpisy trestního práva s touto okolností spojují použití vyšší trestní sazby nebo ji považují za přitěžující okolnost, soud k této okolnosti při posuzování trestného činu přihlédne pouze tehdy, pokud je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie COVID-19, nebo že by pachatel přímo využil nebo zneužil ke spáchání trestného činu existující pandemickou situaci, která vážně ohrožovala život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková situace usnadnila spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítal s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn či odhalen. Obviněný proto vyjádřil přesvědčení, že v daném případě nebyla podmínka použití vyšší trestní sazby uvedené v § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku naplněna a jeho jednání mělo být kvalifikováno jen podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. 6. S ohledem na shora uvedené dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek ve znění odvolacího rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 7. V souladu s § 265h odst. 2 tr. ř. se k podanému dovolání písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Úvodem poznamenal, že opakované tvrzení dovolatele, že nevěděl o trvání nouzového stavu ke dni 15. 5. 2020, je námitkou primárně skutkovou, která dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obsahově neodpovídá. Další výhrady však již jeho zákonnému rámci odpovídají a státní zástupce je navíc považoval za důvodné. 8. Následně se státní zástupce v teoretické rovině věnoval skutkové podstatě trestného činu krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, se speciálním zaměřením na ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. V této souvislosti citoval vybrané právní závěry obsažené v odkazovaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, které ještě budou v podrobnostech rozebrány v dalších pasážích tohoto usnesení. V návaznosti na to vyjádřil státní zástupce názor, že v posuzované trestní věci nelze dovodit existenci objektivních věcných souvislostí spáchané krádeže se stavem ohrožujícím život a zdraví lidí. Šlo o krádež zboží vystaveného v prodejních prostorách, tj. o formu trestné činnosti, která byla běžně páchána recidivujícími osobami již před stavem vyvolaným pandemickým šířením koronaviru SARS-Cov-2, a nelze konstatovat, že by po vypuknutí tohoto stavu došlo k nějakému jejímu enormnímu nárůstu. Nelze tedy dovodit, že by spáchání trestného činu bylo dovolateli pandemickou situací nějak usnadněno; dovolatel byl ostatně přistižen ostrahou prodejny bezprostředně po spáchání činu. Předmětem útoku byly alkoholické nápoje, tj. věci, u kterých nelze hovořit o nějakém zvláštním významu pro řešení dané události ohrožující život nebo zdraví lidí (problémy v zásobování obyvatelstva běžným spotřebním zbožím se v průběhu „koronavirové krize“ neprojevily). Státní zástupce proto uzavřel, že předmětný skutek neobsahuje takové okolnosti, které by zakládaly věcnou souvislost krádeže alkoholických nápojů s výskytem koronaviru, jako s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Nebyly tudíž naplněny znaky kvalifikované skutkové po