9 Afs 29/2012 — Nejvyšší správní soud

62 Af 60/2012- 48 - text pokračování 9 62 Af 60/2012 62 Af 60/2012-48 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: Severní energetická, a. s. se sídlem Most, V. Řezáče 315, zastoupeného Mgr. Augustinem Kohoutkem, advokátem PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Praha 1 – Malá Strana, Újezd 450/40, Tyršův dům, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem Brno, třída Kpt. Jaroše 7, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 4. 2012, č. j. ÚOHS-R62/2010/HS-6427/2012/320/ADr, t a k t o : I. Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 4. 2012, č. j. ÚOHS-R62/2010/HS-6427/2012/320/ADr, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný j e p o v i n e n z aplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11.712 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Augustina Kohoutka, advokáta, PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Praha 1 – Malá Strana, Újezd 450/40, Tyršův dům. III. Žalovaný n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 4. 2012, č. j. ÚOHS-R62/2010/HS-6427/2012/320/ADr, jakož i jemu předcházejícího usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (žalovaného) ze dne 5. 5. 2010, č. j. ÚOHS-S094/2010/KS-6328/2010/840/RPI. I. Podstata věci Rozhodnutím ze dne 11. 4. 2012 zamítl předseda žalovaného žalobcův rozklad proti usnesení žalovaného ze dne 5. 5. 2010, kterým nebylo vyhověno žalobcově žádosti ze dne 12. 4. 2010 o nahlédnutí do spisu správního řízení sp. zn. S094/2010/KS vedeného žalovaným ve smyslu § 12 a násl. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (dále též „ZOHS“), a to podle § 38 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Zmíněné správní řízení bylo vedeno ve věci povolení spojení soutěžitelů Energetický a průmyslový holding, a. s. a EAST BOHEMIA ENERGY HOLDING LTD. Žalovaný žalobcově žádosti nevyhověl, neboť žalobce neprokázal právní zájem ani jiný vážný důvod pro umožnění přístupu do spisu. Předseda žalovaného na tomto závěru setrval a poukázal na to, že žalobcova obava z oslabení jeho postavení na trhu hnědého energetického uhlí není jiným vážným důvodem ve smyslu § 38 odst. 2 správního řádu. Předseda žalovaného dále neshledal, že by žalobce prokázal právní zájem na nahlédnutí do spisu. Žalobce nijak neprokázal, že by byl zasažen ve svých právech v důsledku protiprávního jednání souvisejícího se smlouvou o spolupráci mezi ČEZ, EnBW a J&T, podle níž se smluvní strany dohodly, že ČEZ a J&T nabídnou dodávky uhlí ze společně kontrolovaných dolů Mibrag do Pražské teplárenské a. s., což je odběratel žalobce, a EnBW se zavazuje prosazovat u akcionářů Pražské teplárenské dohodu o dodávkách uhlí z Mibragu. Tuto smlouvu žalobce vnímá jako protiprávní, a aby tomuto jednání zabránil, domáhá se nahlédnutí do spisu, kde se chce seznámit se skutečnostmi vztahujícími se k uzavření smlouvy, k jejímu plnění a k existenci dalších obdobných smluv. Předseda žalovaného poukázal na to, že by protiprávní mohlo být porušení smlouvy, na základě níž žalobce dodává do Pražské teplárenské. Žalobce však neuvedl žádné konkrétní smluvní ustanovení, které mělo být porušeno. Podle předsedy žalovaného přitom žalobce není neznalostí obsahu správního spisu jakkoli omezen v možnosti domáhat se svého práva před civilními soudy. Předseda žalovaného rovněž poukázal na to, že skutečnosti, které chce žalobce ze spisu zjistit, mají běžně obchodní charakter, a jsou tak v případě nahlížení do spisu jinými subjekty než účastníky z nahlížení vyloučeny. Předseda žalovaného uzavřel, že žalobce neuvedl žádné konkrétní právo, které mělo být realizací smlouvy o spolupráci poškozeno. Právo podat podnět k Evropské komisi může žalobce realizovat i bez nahlédnutí do správního spisu. Na podporu svého tvrzení poukázal předseda žalovaného na rozsudek zdejšího soudu ze dne 24. 2. 2012, č. j. 62 Af 59/2010-81, který ve skutkově obdobném případě vyslovil shodný závěr. II. Shrnutí procesních stanovisek účastníků Žalobce se domnívá, že je napadené rozhodnutí nezákonné. Poukazuje na to, že žalovaný vydal dne 20. 5. 2010, pod č. j. ÚOHS-S094/2010/KS-7194/2010/840/RPI, rozhodnutí, kterým povolil spojení soutěžitelů Energetický a průmyslový holding, a. s. a EAST BOHEMIA ENERGY HOLDING LTD. Proti tomuto spojení podal žalobce řadu námitek a současně požádal o nahlédnutí do správního spisu. Na základě výzvy žalovaného specifikoval svůj právní zájem na nahlédnutí do spisu. V podání ze dne 22. 4. 2010 uvedl, že v důsledku realizace spojení dojde k vážnému narušení hospodářské soutěže, a tedy poškození konkrétních zájmů žalobce. Konkrétně bude vážně ohroženo jeho postavení na relevantním trhu dodávek hnědého energetického uhlí, které hrozí v důsledku realizace spojení. Žalobce poukázal na negativní důsledky spojení a doložil je podle svého názoru též důkazy (mj. dohodou o spolupráci J&T, ČEZ a EnBW). Žalobce se domáhal nahlédnutí do spisu také proto, aby se mohl bránit protiprávnímu jednání založenému zmíněnou smlouvou (např. domáhat se náhrady škody) a hájit svá práva. Žalobce má za to, že dostatečně konkrétně popsal práva, která na základě nahlédnutí do spisu hodlá uplatňovat. Pokud mu žalovaný odmítl umožnit do spisu nahlédnout, žalobce nemohl uplatnit nárok z protiprávního jednání založeného smlouvou o spolupráci J&T, ČEZ a EnBW, podat kvalifikované podání k Evropské komisi ani účinně navrhovat provedení dalších důkazů a činit jiné návrhy v řízení o spojení soutěžitelů. Žalobce poukázal na skutečnost, že Energetický a průmyslový holding, a. s. mohl v řízení uplatnit všechna procesní práva, aby dosáhl povolení spojení. Žalobci jako soutěžiteli, jehož práva mohou být spojením dotčena, taková možnost nebyla dána. Napadené rozhodnutí předsedy žalovaného i jemu předcházející rozhodnutí žalobce navrhuje zrušit. Žalovaný v obsáhlém vyjádření s podanou žalobou nesouhlasí a poukazuje na to, že podle jeho názoru žalobce neuvedl dostatečný důvod pro to, aby mu nahlédnutí do spisu mohlo být umožněno. Obavu žalobce z oslabení jeho postavení na relevantním trhu označil žalovaný za běžný podnikatelský zájem, kterému chybí požadovaná mimořádnost. Pokud jde o návrh k Evropské komisi, tak ten může žalobce podat i bez toho, aby znal obsah správního spisu. Vzhledem k tomu žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Na svém procesním stanovisku setrval i ve svém dalším vyjádření a po celou dobu řízení před soudem. V podané replice žalobce uvedl, že jím tvrzené skutečnosti a předložené důkazy dostatečně svědčily o jeho právním zájmu, event. jiném vážném důvodu pro nahlédnutí do spisu. Na svém procesním stanovisku setrval po celou dobu řízení před soudem. III. Posouzení věci Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále též „s.ř.s.“), osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), přitom jde o žalobu přípustnou (zejména § 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). Soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) a shledal, že žaloba je důvodná. Rozhodoval přitom bez jednání za podmínek § 51 odst. 1 s.ř.s. Zdejší soud považuje za vhodné poukázat na to, že ve skutkově i právně obdobné věci týchž účastníků již rozhodoval, a to rozsudkem ze dne 24. 2. 2012, č. j. 62 Af 59/2010-81, na který předseda žalovaného v napadeném rozhodnutí ostatně poukazuje. V tomto rozsudku se zdejší soud skutečně přiklonil na stranu žalovaného a dospěl k závěru, že žádná ze skutečností, kterou žalobce tvrdil, není dostatečným důvodem pro nahlédnutí do správního spisu podle § 38 odst. 2 správního řádu. Ve věci právě posuzované a ve věci vedené pod sp. zn. 62 Af 59/2010 přitom žalobce jako důvody pro nahlédnutí do spisu uváděl skutečnosti zcela shodné. Proti tomuto rozsudku však podal žalobce kasační stížnost a Nejvyšší správní soud zmíněný rozsudek krajského soudu rozsudkem ze dne 28. 3. 2013, č. j. 9 Afs 29/2012-53, zrušil. Nejvyšší správní soud shledal, že krajský soud nesprávně posoudil obavu žalobce z narušení soutěžního prostředí a z ohrožení jeho postavení na relevantním trhu hnědého energetického uhlí jako pouhý běžný podnikatelský zájem neopravňující žalobce k nahlédnutí do spisu, čímž zatížil napadený rozsudek nezákonností spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nejvyšší správní soud je totiž toho názoru, že v tomto konkrétním případě žalobce naopak dostatečně tvrdil i prokázal konkrétní skutečnosti, na jejichž základě mu měl být žalovaným správním orgánem umožněn přístup do správního spisu za předpokladu, že tím nebude porušeno právo některého z účastníků předmětného správního řízení, popřípa