6 As 49/2008 — Nejvyšší správní soud

30 A 128/2015- 94 - text 11 pokračování 30 A 128/2015 30A 128/2015 - 94 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Ing. Veroniky Baroňové a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobců: a) Ing. F. P., b) MUDr. O. P., oba zast. Mgr. Andrejem Lokajíčkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohrady, Jugoslávská 620/29, proti žalovanému: Magistrát města Brna, odbor územního a stavebního řízení, se sídlem v Brně, Malinovského nám. 3, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ing. P. D., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 8. 2015, č. j. MMB/0251203/2015, sp. zn. OÚSR/MMB/0053331/2015 t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci V žádosti o zahájení správního řízení podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „správní řád“) ze dne 2. 9. 2014 se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým by správní orgán deklaroval, že na základě pravomocného kolaudačního rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno-sever, odboru stavebního (dále jen „stavební úřad“) ze dne 4. 5. 2011, č. j. MCBSev/014256/11, sp. zn. STU/04/1001172 nevzniklo právo užívání stavby stavebníkovi Ing. P. D. (osobě zúčastněné na řízení); jedná se o právo užívání stavby rodinného domu při ulici R. na pozemku p. č. x v k. ú. S., včetně přípojek NN, vody, splaškové kanalizace a plynu, zpevněné plochy vjezdu a vstupu a sjezdu na komunikaci a ústředního vytápění. Na základě uvedené žádosti vydal stavební úřad dne 18. 12. 2014 pod sp. zn. STU/04/027013/14/Rezl, č. j. MCBSev/038791/14 rozhodnutí, kterým žádost zamítl. Stavební úřad se zabýval stavbou oplocení pozemku, dovodil, že žalobci neprokázali, že vydání deklaratorního rozhodnutí je nezbytné pro uplatnění jejich práv a dále bylo vysloveno, že otázka zákonnosti kolaudačního rozhodnutí se řešila v rámci kolaudačního řízení, přičemž vydání rozhodnutí ve smyslu ust. § 142 správního řádu již není možné. K odvolání žalobců zrušil žalovaný citované rozhodnutí správního orgánu, a to rozhodnutím ze dne 26. 3. 2015, č. j. MMB/0105931/2015, sp. zn. OUSR/MMB/0053331/2015 s tím, že se správní orgán prvého stupně dopustil procesních pochybení. Stavební úřad následně žádost žalobců zamítl rozhodnutím ze dne 4. 5. 2015, č. j. MCBSev/013427/2015, sp. zn. STUP04/027013/14/Rezl, přičemž stavební úřad především vyslovil, že žalobci nejsou neopomenutí účastníci kolaudačního řízení, nejsou procesně legitimováni k podání předmětné žádosti, napadené kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci a nelze jej přezkoumávat žádným právním prostředkem, nelze postupovat ve smyslu ust. § 142 odst. 1 správního řádu (s odkazem na ust. § 142 odst. 2 tohoto zákona). Stavební úřad také vyslovil, že obecně pohled na pozemek může být imisí, ale je na tom, kdo je obtěžován, aby učinil zábranu a pokud by šlo o otázku požárně nebezpečného prostoru, takovéto dotčení lze do doby realizace oplocení eliminovat umístěním nehořlavého materiálu před okna garáže žalobců na náklady stavebníka. Dále bylo konstatováno, že stavba oplocení nepodléhá kolaudaci, přičemž byla součástí projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení. Žalobci neprokázali, že vydání deklaratorního rozhodnutí je nezbytné pro uplatnění jejich práv. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobců proti posledně citovanému prvostupňovému správnímu rozhodnutí s tím, že otázka existence vzniku užívacího práva nemůže být řešena předmětnou žádostí v řízení podle ust. § 142 správního řádu a nelze navíc zpochybňovat správní rozhodnutí, které nabylo právní moci tím, že bylo doručeno všem účastníkům kolaudačního řízení. Ust. § 142 správního řádu nelze použít k napadání pravomocného správního rozhodnutí. To, že právo užívání stavby vzniklo, vyplývá z pravomocného kolaudačního rozhodnutí. Jestliže podle názorů žalobců stavba jejich souseda trpí vadou, je třeba použít příslušná ustanovení zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „stavební zákon“), např. ust. § 132 a násl. tohoto zákona. II. Obsah žaloby V návrhu na zahájení řízení žalobci uvedli, že součástí rozhodnutí, kterým bylo vydáno stavební povolení ke stavbě osoby zúčastněné na řízení je i projektová dokumentace ověřená správním orgánem, z níž jednoznačně vyplývá, že při společné hranici s pozemkem p. č. x (ve vlastnictví žalobců) měla být vybudována stěna nesoucí zastřešení terasy a samotnou terasu přístupnou z ložnic v 2. NP, tloušťky 150 mm, přičemž řešení v podobě stěny nesoucí zastřešení terasy a samotnou terasu bylo co do účelu clony mezi dvěma rodinnými domy dostatečné a nacházelo se ve schválené projektové dokumentaci. Během výstavby stavebního záměru podle rozhodnutí o stavebním povolení vznikla na straně osoby zúčastněné na řízení (dále také jako „stavebník“) iniciativa provést změnu řešení stavby v oblasti severovýchodního průčelí přivráceného k pozemku p. č. x ve vlastnictví žalobců. Stavebník dne 5. 5. 2010 podal správnímu orgánu žádost o projednání změny stavby před jejím dokončením v souladu s ust. § 118 stavebního zákona. Změna stavby měla spočívat v upuštění od realizace stěny na severovýchodní hraně pozemku p. č. x a terasy s pergolou, které na ni navazovaly. Namísto toho stavebník navrhoval, že v prvním nadzemním podlaží bude realizován balkon lichoběžníkového půdorysu. Zahájení správního řízení o změně stavby před dokončením bylo oznámeno účastníkům sdělením ze dne 30. 7. 2010, přičemž i žalobci byli v postavení účastníků řízení. Změna byla stavebníkem provedena bez ohledu na výsledek jakéhokoliv řízení. V takto zahájeném řízení o změně stavby žalobci vyjádřili námitky s tím, že oddělovací, resp. clonná zeď, je nedílnou součástí rozhodnutí o stavebním povolení. Stavebník podáním ze dne 10. 9. 2010 vzal žádost o projednání změny stavby před jejím dokončením zpět, přičemž řízení o této žádosti bylo zastaveno dne 5. 10. 2010. Dne 5. 8. 2010 podal stavebník návrh na řádné zprovoznění dokončeného stavebního záměru, přičemž kolaudační řízení bylo zahájeno a vedeno podle zákona č. 50/1976 Sb. – starého stavebního zákona, a to s ohledem na přechodná ust. § 190 stavebního zákona. Dne 4. 5. 2011 bylo vydáno na předmětnou stavbu kolaudační rozhodnutí. V něm se však nikde neřeší změna stavby před jejím dokončením, naopak v rozporu se skutečností bylo uzavřeno, že stavba je provedena v souladu se schválenou projektovou dokumentací, ačkoliv stěna mezi pozemky provedena nebyla. Po námitkách žalobců je správní orgán informoval, že neprovedení části stavby nebrání užívání objektu, přičemž nerealizovaná část stavby bude zkolaudována samostatně. K následné žádosti a námitkám žalobců reagoval správní orgán tak, že provedl kosmetickou změnu kolaudačního rozhodnutí, a to tak, že stěna umístěná na hranici příslušných pozemků realizována nebyla a vznikl balkon (rozhodnutí ze dne 19. 9. 2011). Žalobci poukazovali na možný způsob změny stavby před jejím dokončením, kdy za dodržení zákonného postupu by se stali účastníky řízení o změně stavby před jejím dokončením i v případě, kdy by taková změna byla přidružena do samotného rozhodování o vydání kolaudačního rozhodnutí. K tomu však nebylo přistoupeno, změna je proto nezákonná a nebyla ve smyslu ust. § 129 stavebního zákona odstraněna. Žalobci jsou obtěžováni nepřípustnou imisí (pohledovou) a jsou i ohroženi přesahem hranice pozemku požárně nebezpečným prostorem, který by stěna eliminovala. Žalobci správnímu orgánu nabídli k provedení důkazů znalecký posudek a stanovisko Ministerstva vnitra, Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru s tím, že přesahem požárně nebezpečného prostoru jsou poškozováni i co do možnosti pojištění vlastní nemovitosti. Požadované deklaratorní rozhodnutí je podstatné pro další ochranu práv a oprávněných zájmů žalobců, přičemž uvedené otázky nemohou být řešeny v jiném správním řízení. Žalobci namítali, že jejich žádost nebyla správními orgány řádně a v plném rozsahu vypořádána, správní rozhodnutí o žádosti jsou nepřezkoumatelná a nezákonná. Žalobci namítali, že se žalovaný, stejně jako prvostupňový správní orgán, nezabývali jejich zásadními odvolacími námitkami. Žalobou napadené rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné a nezákonné. Žalovaný neřešil ani tak zásadní skutečnost, že používání stavby, která ohrožuje požárním rizikem nemovitosti žalobců je vyloučeno, neřešil, že žalobci by byli účastníky řízení o změně stavby, pokud by tato nebyla provedena nezákonně a doposud nebyla vyřešena, žalovaný se vůbec nevyjádřil k právnímu zájmu žalobců na požadovaném určení, přičemž ten byl jimi vymezen co do nezákonnosti postupu stavebníka a správního orgánu prvého stupně a poškození imisí pohledovou a především požárním rizik