5 Afs 173/2006 — Nejvyšší správní soud

62 Af 47/2015- 111 - text - 11 - pokračování 62Af 47/2015 [OBRÁZEK] 62 Af 47/2015-111 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: L. L., bytem J. 93, B., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13.2.2015, č.j. 3677/15/5200-10422-702767, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13.2.2015, č.j. 3677/15/5200-10422-702767, kterým bylo změněno rozhodnutí (dodatečný platební výměr) Finančního úřadu Brno III (dále jen „správce daně“) ze dne 29.11.2010, č.j. 227825/10/290911710141, tak, že žalobci byla za zdaňovací období roku 2007 doměřena daňová ztráta ve výši – 39 000 Kč, daň z příjmů ve výši 5 754 012 Kč a současně uložena povinnost uhradit penále z doměřené ztráty ve výši 1 950 Kč a penále z doměřené daně ve výši 1 146 488 Kč. I. Podstata věci Správce daně zjistil, že společnosti BlackField Picture, v.o.s. byla dne 20.7.2007 na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16.3.2007, č.j. 39 Cm 113/2005-116, vyplacena společností Allianz pojišťovna, a.s. částka ve výši 36 141 306 Kč jako pojistné plnění a úroky z prodlení. Částka byla převedena na účet, ke kterému měla užívací právo společnost BlackField Picture, v.o.s. Správce daně dne 6.10.2010 žalobce coby společníka veřejné obchodní společnosti vyzval k prokázání zdanění této částky, a to z toho důvodu, že žalobce ve svém daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2007 neuvedl žádný příjem z titulu podílu na zisku společnosti BlackField Picture, v.o.s. Správci daně tak vznikly pochybnosti o tom, zda odpovídající část pojistného plnění byla zdaněna. Žalobce v reakci na výzvu správce daně uvedl, že nevěděl, že předmětná částka byla vyplacena, pouze věděl, že jeho bratr L. L. jednal s pojišťovnou ohledně částky ve výši 13 mil Kč. Ve svém daňovém přiznání pak neuvedl žádnou částku z titulu podílu na zisku společnosti BlackField Picture, v.o.s. z toho důvodu, že předpokládal, že společnost není aktivní. Žalobce ani druhý společník společnosti BlackField Picture, v.o.s. nedoložili účetnictví této společnosti. S ohledem na to správce daně žalobci zvýšil základ daně za zdaňovací období roku 2007 o částku 18 070 653 Kč. Proti dodatečnému platebnímu výměru podal žalobce odvolání, v němž namítal, že společnost byla ve ztrátě a správce daně měl základ daně snížit. Žalovaný po zhodnocení všech důkazních prostředků dospěl k závěru, že žalobce neprokázal vynaložení jím tvrzených nákladů a neprokázal dále ani to, k čemu byl správcem daně vyzván, a totiž že částka ve výši 18 070 653 Kč byla zdaněna. Bez předložení účetnictví představuje doložený výkaz zisku a ztráty a rozvaha pouhé tvrzení daňového subjektu v písemné podobě. Jako důkaz nebylo možné osvědčit ani výpověď druhého společníka společnosti BlackField Picture, v.o.s., který sice poskytl informace o nákladech společnosti, ale ty ničím nedoložil. Naopak žalovaný v průběhu daňového řízení získal doklady, z nichž vyplynulo, že společnost Allianz pojišťovna a.s. vyplatila společnosti BlackField Picture, v.o.s. částku ve výši 36 276 211 Kč. S ohledem na nepředložení účetnictví a dalších dokladů žalovaný postupoval podle pomůcek a doměřil žalobci daňovou povinnost. Závěry žalovaného a správce daně nyní žalobce napadá podanou žalobou. II. Shrnutí žalobní argumentace Žalobce s odkazem na blíže nespecifikovaný rozsudek ze dne 2.12.2003 namítá, že L. L. přestal splňovat podmínky pro výkon funkce společníka společnosti BlackField Picture, v.o.s., neboť tato společnost je od 2.3.2004 v likvidaci. Jediným společníkem tak byl žalobce. Z toho žalobce dovozuje, že správce daně neprovedl řádné šetření ohledně vlastníků společnosti. Žalobce poukazuje na to, že není pravdou, že si společníci veřejné obchodní společnosti rozdělovali zisk stejným dílem a že společnost BlackField Picture, v.o.s. v roce 2007 ukončila svoji činnost se záporným hospodářským výsledkem, který byl doložen výkazem zisku a ztrát a rozvahou. Žalobce dále namítá, že do základu daně veřejné obchodní společnosti se vždy může zobrazit pouze výnos přesahující náklady. Nelze tedy příjem jakékoli částky do společnosti, která vede účetnictví, označit jako podíl na zisku a ještě ho automaticky dělit neexistujícím podílem. Dělení pojistného plnění na polovinu je tedy nesprávné a nezákonné, jelikož nejprve musí být takový výnos proúčtován a teprve následně se může objevit případný zisk nebo ztráta. V této souvislosti žalobce poukazuje na to, že plnění od společnosti Allianz pojišťovna, a.s. přišlo ve dvou platbách. Pokud jde o první daňové přiznání, to pomáhal vypracovat již zesnulý pan J. Š., který přehlédl dodatečný příjem ve výši 134 905 Kč (druhá platba od pojišťovny). Po zjištění této chyby byla v roce 2011 provedena oprava. Nový výkaz, zpracovaný L. L., již onen výnos obsahoval. Žalobce zdůrazňuje, že nikdy nebyl příjemcem žádné částky, tedy ani částky ve výši 18 070 653 Kč. Jedinou vyšší částku přijala společnost, která ji řádně zaúčtovala. Tento příjem do společnosti však nepředstavuje její základ daně, neboť společnost byla ve ztrátě. Technické vybavení společnosti bylo naposledy obnoveno v roce 1997 a listinné dokumenty z důvodu nemožnosti archivace v důsledku likvidace byly postupně v souladu se zákonem skartovány. To, že v roce 2007 bylo vyplaceno pojistné, nemění nic na skutečnosti, že společnost již byla pouze torzem. Společnost byla v likvidaci od 2.3.2004 a nikoli od 2.3.2014, jak chybně uvádí žalovaný. Žalovaný dále podle žalobce nerespektoval právní názor vyslovený v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7.1.2014 ve věci sp. zn. 62 Af 59/2012. Žalobce dále zdůrazňuje, že po celou dobu, kdy podával daňová přiznání na daň z příjmů fyzických osob, vždy vycházel z výkazu zisku a ztrát a rozvahy a nerozumí nyní tomu, proč najednou tyto doklady nedostačují. Veškeré podklady přitom od roku 1994 sestavoval jeho bývalý společník a bratr. Protože společnost byla v likvidaci, žalobce svého bratra zmocnil ke zpracování účetnictví, stejně jako k vedení soudního sporu se společností Allianz pojišťovna, a.s. Žalobce namítá, že v rámci daňového řízení doložil vše, co měl k dispozici, a v důsledku neuznání svědecké výpovědi jeho bratra jej správce daně postavil do situace důkazní nouze a nedal mu možnost doložit další podklady. Žalovaný také odmítl vyslechnout jako svědka jeho bratra, přičemž v této souvislosti žalobce poukazuje na to, že veřejná obchodní společnost nebyla ze zákona povinna sestavovat a předkládat účetní závěrku v plném rozsahu. Proto byl navrhován výslech svědka, který však byl nesprávně odmítnut. Pokud jde o odmítnutí svědecké výpovědi L. L., žalobce má argumentaci ohledně zainteresovanosti a sourozenectví za irelevantní. Žalovaný dále podle žalobce pominul skutečnosti ohledně přenosu dohadných položek a účtování nákladů v roce 2007, které je zaneseno i ve výkazu zisku a ztrát v roce 2007. K tomu žalobce odkazuje na listinu „Problematika účtování dohadných položek – rok 1997“ zpracovanou daňovým poradcem a namítá, že žalovaný nikdy neprokázal, že účetnictví společnost BlackField Picture, v.o.s. bylo v roce 2007 vedeno chybně. Podle žalobce se dále žalovaný řádně nevypořádal s náklady týkajícími se pokuty ze směnky ve výši 687 000 Kč a s náklady na zaplacení celního dluhu ve výši 2 672 500 Kč. Pokuta ze směnky jakožto cenného papíru je legitimní nákladový prostředek. Žalobce dále poukazuje na složitost účtování nákladu za celní dluh, který se v roce 1997 skládal pouze z DPH, a společnost v roce 1998 žádala o radu Finanční úřad Brno III, jak v takovém případě daňové přiznání vyplnit. Ručitelský závazek, resp. úhrada nemajetkové újmy z ručitelského závazku, jasně prokazuje náklad společnosti, se kterým se v roce 2007 musela vypořádat. Kdyby Allianz pojišťovna, a.s. vyplatila pojistné ihned, nemusel by tento náklad vůbec vzniknout. Žalovaný neuvedl, proč náklad neuznal. Žalobce dále poukazuje na to, že v době vyplacení pojistného plnění byla společnost již více jak třetím rokem v likvidaci a do dnešního dne nebyl jmenovaný likvidátor. Společnost jak v roce 1997, tak v roce 2007 postupovala podle zákona a zaúčtovala jistinu ve výši 12 957 945 Kč správně. To, že se tento účtovaný případ neobjevuje ve výkazu zisku a ztrát a v rozvaze, nemůže jít k tíži daňového subjektu. V replice k vyjádření žalovaného žalobce zdůrazňuje, že se ke dni 2.3.2004 stal jediným společníkem společnosti BlackField Picture, v.o.s. s tím, že nenese vinu za nesprávnosti uvedené v obchodním rejstříku. Dále namítá, že není pravdou, že dne 6.6.2015 zmocnil druhého bývalého společníka k zastupování. Podle žalobce je v plné moci překlep, když v ní měl