4 As 51/2007 — Nejvyšší správní soud

62 A 123/2017- 106 - text - 13 - pokračování 62 A 123/2017 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: PYRO-TECHNOLOGY, a.s. v likvidaci sídlem Tovární 532, Bojkovice zastoupen JUDr. Petrem Vališem, advokátem sídlem Pplk. Sochora 1391/4, Praha proti žalovanému: Policejní prezidium České republiky sídlem nám. Strojnická 27, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11.4.2017, č.j. PPR-20826-10/ČJ-2016-990450, takto: I. Rozhodnutí Policejního prezidia České republiky ze dne 11.4.2017, č.j. PPR-20826-10/ČJ-2016-990450, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Petra Vališe, advokáta, sídlem Pplk. Sochora 1391/4, Praha. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11.4.2017, č.j. PPR-20826-10/ČJ-2016-990450, kterým bylo změněno rozhodnutí Police České republiky, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, ze dne 24.1.2017, č.j. KRPZ-2749-38/ČJ-2016-1500IY-JUP, tak, že byl žalobce shledán vinným ze spáchání tří namísto čtyř správních deliktů dle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (dále jen „zákon o zbraních a střelivu“). 2. Jednalo se o tyto správní delikty: 1. delikt podle § 76d odst. 1 písm. d) zákona o zbraních a střelivu, kterého se dopustil žalobce jako držitel zbrojní licence tím, že v rozporu s § 39 odst. 1 písm. e) a § 58 odst. 4 tohoto zákona minimálně v době od 21.11.2014 do 26.6.2015 nezajistil podmínky ro řádné zabezpečení více než 20 kusů zbraní proti jejich ztrátě, zneužití a odcizení, neboť v rozhodnutí popsané zbraně přechovávané ve skladových objektech č. 36, 109, 110, 112, 120 a 129 v sídle žalobce na adrese Tovární 532, Bojkovice nebyly zabezpečeny dle nařízení vlády č. 338/2002 Sb., jelikož tyto objekty nebyly osazeny trezorovými dveřmi, okna a větrací prostory nebyly opatřeny pevně zabudovanými mřížemi v rozhodnutí popsaných konkrétních parametrů a objekty nebyly chráněny elektronickým zabezpečovacím zařízením; mimo objekt č. 36 měly nepevné dřevěné stropy, které se v objektech č. 110 a 112 propadaly; 2. delikt podle § 76d odst. 1 písm. l) zákona o zbraních a střelivu, kterého se žalobce jako držitel zbrojní licence dopustil tím, že v rozporu s § 39 odst. 1 písm. m) zákona o zbraních a střelivu nezapisoval údaje o zbraních kategorie A, na které nemá vydaný průkaz zbraně, do Centrálního registru zbraní, a to v době nejméně od 1.10.2014 do 3.12.2014; 3. delikt podle § 76d odst. 9 písm. a) zákona o zbraních a střelivu, kterého se žalobce jako držitel zbrojní licence dopustil porušením povinnosti stanovené v § 50a odst. 1 tohoto zákona tím, že neohlásil příslušnému útvaru policie nejpozději 24 hodin před zahájením přepravy přepravu 10 kusů ručního protitankového granátu vzor 75 – RPG 75 po území České republiky, přeprava byla realizována dne 8.12.2014 ze sídla žalobce z Bojkovic na střelnici Slavičín v Bzenci. Za tyto delikty byla žalobci podle § 76d odst. 10 písm. a) a § 77 odst. 2 zákona o zbraních uložena pokuta 300 000 Kč. II. Obsah žaloby 3. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je „…nesystematické, nelogicky členěné a zejména ve výrokové části je zmatečné až nepřehledné…“, tedy nepřezkoumatelné. Podle žalobce pochybil žalovaný také tím, že zatímco prvostupňovým rozhodnutím byla žalobci uložena pokuta ve výši 300 000 Kč za čtyři skutky, napadeným rozhodnutím byla žalobci uložena pokuta ve stejné výši avšak pouze za tři skutky. Napadeným rozhodnutím tak byl porušen zákaz změny v neprospěch žalobce dle § 90 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), a žalobci byla postupem žalovaného upřena možnost podat odvolání proti této změně. Závěr žalovaného o tom, že nedostatečné zabezpečení skladů usnadňovalo odcizení nebo zneužití munice, byl pouhou spekulací, která nebyla prokázána; úvahy žalovaného o „snadno překonatelném“ zabezpečení, „běžně dostupném nářadí“ a „vynaložení velkého úsilí“ nebyly dostatečně odůvodněny. Žalobce dále namítá, že ze správního spisu není patrné, zda a kdo provedl přepravu munice; nadto závěry jsou ve vzájemném rozporu, neboť jestliže byla munice převezena a vystřílena na střelnici v Bzenci, nemohla být opětovně převezena zpět do sídla žalobce. Správní spis neobsahuje informace o unikátních sériových číslech munice. Žalobce dále uvádí, že skladoval munici shodně jako předcházející „státní“ správci skladu, a žalobce tak v souladu s § 77 odst. 1 zákona o zbraních a střelivu není za správní delikt odpovědný. Elektronická centrální evidence zbraní neplnila svoji funkci – systém neumožňoval evidenci munice podle jednotlivých typů a druhů; žalobce vedl souběžně papírovou evidenci a jeho jednání tak bylo společensky škodlivé pouze zanedbatelně. Z výslechu Ing. F. neplyne, zda a kdo provedl přepravu munice a zda vůbec k uskutečnění nenahlášené přepravy došlo; vyúčtování za pronájem střelnice neprokazuje realizaci přepravy ze strany žalobce. Skutek je navíc nedostatečně popsán – není uvedeno, jaká osoba a kdy měla přepravu munice provést, a samotná munice není blíže vymezena. Žalovaný pochybil také tím, že nevypořádal v odvolání uplatněnou námitku nepřiměřenosti uložené sankce; nedostatečně je v obou rozhodnutích odůvodněna také samotná výše pokuty. Z napadeného rozhodnutí není zřejmé, proč žalovaný zachoval výši pokuty shodnou jako v prvostupňovém rozhodnutí, přestože nově byl žalobce potrestán za spáchání tří namísto čtyř správních deliktů, což je navíc v rozporu se zásadou absorpce a asperace. Žalobce dále namítá, že žalovaný nezohlednil plynutí času mezi okamžikem spáchání správních deliktů a potrestáním žalobce. 4. Žalobce namítá také to, že žalovaný nepřihlédl k nové právní úpravě, která nabyla účinnosti dne 1.8.2017. Z předkládací a důvodové zprávy je zřejmé, že také podle zákonodárce byla stávající právní úprava nejednoznačná a jednotlivé z ní vyplývající požadavky protichůdné. Dřívější právní úprava nezohledňovala charakter RPG, RTG a obdobných výrobků, které měly povahu výbušnin a nikoli palných zbraní; proto žalobce nepochybil, jestliže skladoval tyto výrobky podle zákona o výbušninách (obdobně jako předcházející „státní“ správci skladu). Policejní orgány navíc podle žalobce zanedbaly dohled, neboť u řady skladovatelů prováděly kontrolu, avšak skladování v režimu zákona o zbraních a střelivu začalo být vyžadováno až po mimořádné události ve „vrbětickém skladu“. Žalovaný nezohlednil místní podmínky ve smyslu § 10 odst. 1 nařízení vlády č. 217/2017 Sb., o požadavcích na zabezpečení zbraní, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek a o muničním skladišti (dále jen „nařízení č. 217/2017 Sb.“) – skladování probíhalo v uzavřeném areálu, který byl nepřetržitě hlídán. Požadavek žalovaného i prvostupňového správního orgánu na osazení trezorových dveří byl v rozporu s § 11 nařízení č. 217/2017 Sb. Toto nařízení § 12 odst. 3 umožňuje zastropování skladiště lehkými materiály, přestože žalovaný a prvostupňový správní orgán trvali na jiném řešení stropu. Z § 17 odst. 5 nařízení č. 217/2017 Sb. plyne to, že stavební a technická opatření zajišťující bezpečnost muničního skladiště vychází z požadavků na skladování výbušnin. Z uvedeného je podle žalobce zřejmé, že pozdější právní úprava je pro něj příznivější. 5. Žalobce tedy z uvedených důvodů navrhuje napadené rozhodnutí i jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí zrušit. Na tomto procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že výrokové části napadeného rozhodnutí o vině (výroková část I.) a o zastavení řízení (výroková část II.) žalobcem namítanými vadami netrpí. Výše pokuty ve vztahu ke správnímu deliktu dle § 76d odst. 1 zákona o zbraních a střelivu nebyla dostatečně odůvodněná, a proto pokud by napadeným rozhodnutím nedošlo k zastavení řízení o tomto správním deliktu, musel by žalovaný prvostupňové rozhodnutí zrušit a věc vrátit k novému řízení; „…proto žalovaný nepřistoupil k úpravě výměry pokuty uvedeného rozhodnutí. Důvodem tak byl stav odůvodnění výměry pokuty, jak je uvedeno v rozhodnutí, který odpovídal prokázaným a odůvodněným ostatním správním deliktům i výše stanovené pokuty v dolní třetině možné maximální výměry pokuty. Žalobcem naříkaná újma z důvodu ztráty možnosti se odvolat ani zákaz změny rozhodnutí v neprospěch žalobce proto nelze prokázat…“. Podstatou správního deliktu dle § 76d odst. 1 písm. d) zákona o zbraních a střelivu je nedodržení podmínek zabezpečení zbraní a nikoli skutečná ztráta nebo