— Nejvyšší správní soud

62 A 116/2019- 148 - text - 8 - pokračování 62A 116/2019 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobců: a) Ing. M. H. b) Ing. R. H. oba bytem K. 7, B. oba zastoupeni Mgr. Ing. Milanem Sochorem, advokátem sídlem Divadelní 6, Brno proti žalovanému: Magistrát města Brna sídlem Dominikánské náměstí 1, Brno za účasti: Signamax, a.s. sídlem Kalvodova 5, Brno zastoupena Mgr. Pavolem Riškem, advokátem sídlem Jakubská 2, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č.j. MMB/0185730/2019, sp.zn. OUSR/MMB/0077113/ 2019, ze dne 17.5.2019 takto: I. Rozhodnutí Magistrátu města Brna č.j. MMB/0185730/2019, sp.zn. OUSR/MMB/ 0077113/2019, ze dne 17.5.2019 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 33 458 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Ing. Milana Sochora, advokáta, sídlem Divadelní 6, Brno. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobci se podanou žalobou domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného č.j. MMB/0185730/2019, sp. zn. OUSR/MMB/0077113/2019, ze dne 17.5.2019, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobců a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, stavební úřad, o odstranění stavby č.j. MCBS/2018/0187810/MIKI, sp. zn. 3200/MCBS/2016/0202852, ze dne 14.11.2018, jímž bylo povoleno osobě na řízení zúčastněné odstranění rodinného domu K. 5, č.p. x, na pozemku parc. č. x, v k.ú. x, obec x. II. Shrnutí žaloby 2. Žalobci předně namítají, že žalovaný v napadeném rozhodnutí nestanovil podmínky odstranění stavby, čímž porušil § 130 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“). Odstraněním stavby nadto dle názoru žalobců dojde k přímému zhoršení podmínek pro využívání domu K. 107/7 ve vlastnictví žalobců, který je nyní součástí trojdomku, tj. řadové zástavby. Žalovaný tak ve správním řízení nezajistil ochranu práv žalobců, čímž porušil § 128 odst. 4 stavebního zákona. 3. Dále žalobci namítají, že žalovaný v rozporu s vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, nepožadoval po žadateli úplnou dokumentaci bouracích prací, konkrétně doložení bodu A.5. 4. Žalovaný dle názoru žalobců pochybil také tím, že vyslovil závěr o postupném vsakování vody zeminou ve výkopu po odstranění základů předmětné stavby, aniž by k takovému závěru měl například vypracovaný hydrogeologický posudek. 5. Žalobci dále namítají, že v posuzované věci měl žalovaný při vypořádání jejich námitek postupovat podle § 114 odst. 3, resp. § 108 stavebního zákona, nikoli podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). 6. Dále žalobci namítají, že kromě přímého zásahu do jejich práv dojde odstraněním koncového řadového domu i k významnému zásahu z hlediska urbanistického řešení dané lokality, k čemuž mělo být vyžádáno stanovisko „Útvaru hlavního architekta města Brna“, což se nestalo. 7. Ze shora uvedených důvodů žalobci navrhují, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji setrvali po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Shrnutí vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení 8. Žalovaný se žalobou nesouhlasí a navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Na svém procesním stanovisku setrval během celého řízení před soudem. 9. Osoba zúčastněná na řízení se žalobou také nesouhlasí, argumentuje časovou posloupností dokončení výstavby jednotlivých staveb a pro stanovení podmínek pro odstranění stavby v souladu s požadavky žalobců neshledává zákonnou oporu. Osoba zúčastněná na řízení tak navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout. I ona na svém procesním postoji setrvala po celou dobu řízení před zdejším soudem. IV. Posouzení věci 10. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní /dále jen s.ř.s./), osobami k tomu oprávněnými (§ 65 odst. 1 s.ř.s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 11. Zdejší soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 12. Zdejší soud o žalobě rozhodoval přednostně v souladu s § 56 odst. 1 s.ř.s., neboť pro takový postup s ohledem na to, že žalobě přiznal odkladný účinek, shledal dostatečně závažné důvody. Současně stav vyřizování věcí podle pořadí, v jakém do soudního oddělení 62 a 67 zdejšího soudu došly, přednostní projednání a rozhodnutí v této věci bez újmy účastníkům řízení v jiných věcech podle zdejšího soudu umožnil. 13. V posuzované věci je spornou především otázka, zda je žalovaný na základě stavebního zákona oprávněn stanovit žadateli o povolení odstranění stavby takové podmínky odstranění stavby, jako jsou stavební práce či jiné související činnosti na sousední nemovitosti, která není v jeho vlastnictví. 14. Žalobci k tomu namítají, že odstraněním stavby dojde k přímému zhoršení podmínek pro využívání domu v jejich vlastnictví, neboť obnažením štítové zdi dojde ke stavu, který nebude vyhovující z hlediska nyní platných stavebně technických předpisů (nebude dodržena zejména předepsaná tepelně izolačního hodnota) a v zimních měsících dojde k promrzání štítové zdi a vytváření tepelných mostů. K těmto tvrzením doložili žalobci „Energetické posouzení RD“ zpracované Ing. P. M. a „Posouzení vlivu demolice objektu K. 5 na sousední rodinný dům …“ zpracované Ing. arch V. P. dne 13.6.2019. Odkopáním základů odstraňované stavby až na základovou spáru a následné zasypání jámy bez zabezpečení domu ve vlastnictví žalobců svislou, příp. vodorovnou hydroizolací současně dojde k postupnému nasakování vlhkosti obnaženou štítovou zdí domu. Žalovaný tak měl s ohledem na uvedené skutečnosti v rozhodnutí o povolení odstranění stavby žadateli uložit takové podmínky, které by uvedeným negativním dopadům na stavbu ve vlastnictví žalobců zabránily. 15. Stavební úřad v rozhodnutí o odstranění stavby uložil žadateli podmínku č. 7, podle níž „[b]ourací práce budou provedeny tak, aby byla zajištěna stabilita sousedního objektu K. 7 (stavba ve vlastnictví žalobců – pozn. soudu) a ochránění jeho konstrukcí“. V odůvodnění rozhodnutí pak stavební úřad k požadavku žalobců uvedl, že „[s]tavební úřad není oprávněn uložit vlastníku odstraňované stavby, aby provedl zateplení štítové zdi sousední stavby na své náklady tak, jak požadují odvolatelé. … Vlastník nemovitosti nemá dle zákonných předpisů povinnost vlastníkům sousedních nemovitostí vybudovat taková opatření na jejich nemovitosti, aby nově vzniklý stav vyhovoval požadavkům předpisů zákonné a podzákonné povahy“, i když „[d]ůsledky popsané ve Vyjádření, tj. aby podmínky uvnitř RD x odpovídaly původnímu stavu (především z hlediska zachování pohody bydlení – ošetřit povrch štítu, vytvořit tepelně izolační vrstvu), stavební úřad nerozporuje a připouští, že tyto důsledky mohou nastat po odstranění sousedního domu K. 5“. Citované závěry pak v odůvodnění napadeného rozhodnutí sdílel i žalovaný. 16. Žalobci tvrzené dopady vzniklé odstraněním stavby, především do tepelně izolačních vlastností štítové zdi, nerozporuje ani osoba zúčastněná na řízení, která obdobně jako stavební úřad toliko odmítá možnost uložit povinnost, resp. podmínku v souvislosti s odstraněním stavby, kterou by mělo dle jejího názoru fakticky dojít k rekonstrukci stavby ve vlastnictví žalobců na její náklady. 17. Podle § 130 odst. 1 stavebního zákona stanoví stavební úřad v povolení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav anebo zařízení podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Může též uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby. 18. Podle citovaného ustanovení stanoví stavební úřad v povolení odstranění stavby podmínky mimo jiné vyplývající z technických požadavků na stavby. Mezi technické požadavky na stavby jistě patří i její „stabilita“ (§ 8 odst. 1 písm. a/ vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby /dále jen „vyhláška o technických požadavcích na stavby“/), k čemuž stavební úřad stanovil výše citovanou podmínku č. 7 v rozhodnutí o povolení odstranění stavby. Z ničeho však není zřejmé (a ani žalovaný to nijak konkrétně neosvětluje), proč zákonné zmocnění ke stanovení podmínek vyplývajících z technických požadavků na stavby omezil toliko právě na požadavek na zajištění stability sousední stavby. Jistě se jedná o požadavek podstatný, nicméně tím technické požadavky na sta