— Nejvyšší správní soud

29 A 166/2018- 86 - text  8 29 A 166/2018 [OBRÁZEK]ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., v právní věci žalobců: a) L. Č. b) D. Č. oba zastoupeni advokátkou Mgr. Kateřinou Menclovou sídlem Konviktská 297/12, 110 00 Praha proti žalovanému: Magistrát města Brna sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 601 67 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 8. 2018, č. j. MMB/0333560/2018, sp. zn. 3220/OVV/MMB/0297674/2018/3 takto: I. Rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 17. 8. 2018, č. j. MMB/0333560/2018, sp. zn. 3220/OVV/MMB/0297674/2018/3, a rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, ze dne 25. 6. 2018, č. j. MCBS/2018/0109497/TIN, sp. zn. 2330/MCBS/2018/0078707/10, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 25 692 Kč, a to k rukám jejich advokátky Mgr. Kateřiny Menclové do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozsudkem ze dne 24. 4. 2018, č. j. 28 Ncu 23/2018-8, Nejvyšší soud (s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. I. ÚS 3226/16) pravomocně uznal, pokud jde o určení otcovství na území České republiky, rozsudek Vyššího soudu státu Kalifornie, okres San Diego, Spojené státy americké (Superior Court of California, County of San Diego), ze dne 6. 10. 2017, sp. zn. 17FL010228C, jímž bylo stanoveno otcovství žalobců k nezletilé A. Č., narozené dne X v X, Spojené státy americké. 2. Žalobci požádali o zápis narození nezletilé do zvláštní matriky vedené Úřadem městské části města Brna, Brno-střed (dále též „matriční úřad“) a o vydání jejího rodného listu. Matriční úřad provedl zápis do knihy narození tak, že vynechal kolonky „Otec dítěte“ a „Matka dítěte“ a zároveň do kolonky „Dodatečné záznamy a opravy“ uvedl informaci, že shora označenými rozsudky bylo určeno a uznáno, že rodiči nezletilé jsou žalobci. Obdobně v rodném listu nezletilé byly proškrtnuty (- - - - -) kolonky „Otec dítěte“ a „Matka dítěte“ a v kolonce „Poznámka“ bylo uvedeno: „Rodiče zde zapsaného dítěte jsou: L. Č. rozený P., narozen X v X, okres X, rodné číslo X a D. Č., narozen X v X, okres X, rodné číslo X.“ 3. Podáním ze dne 6. 6.2018 žalobci požádali o opravu zápisu v matriční knize narození dle § 50 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném v době rozhodování žalovaného (dále též „zákon o matrikách“), a o opravu údajů uvedených v rodném listu nezletilé ve smyslu § 24 ve spojení s § 29 zákona o matrikách, přičemž navrhli, aby předmětný rodný list „byl opraven tak, že budou oba zapsáni v hlavní části jako otec a otec nebo rodič a rodič“. 4. Této žádosti matriční úřad nevyhověl rozhodnutím ze dne 25. 6. 2018, č. j. MCBS/2018/0109497/TIN, sp. zn. 2330/MCBS/2018/0078707/10. V odůvodnění uvedl, že respektoval rozhodnutí Ústavního i Nejvyššího soudu a do knihy narození a následně na rodný list zapsal jako rodiče dvě osoby stejného pohlaví. Jelikož v předtisku matriční knihy i v předtisku matričního dokladu jsou údaje o rodičích označeny „otec dítěte“ a „matka dítěte“, nezbylo, než údaje v kolonkách otec a matka dítěte nevyplnit, a údaje o rodičích – dvou osobách stejného pohlaví, uvést v matriční knize do záznamů a oprav před podpisem a v rodném listu do poznámky. Ostatně z výroku rozhodnutí soudu nebylo možné jednoznačně určit, který z žalobců má být zapsán jako otec dítěte; zápis byl tudíž daným způsobem proveden i z důvodu rovnosti obou rodičů – účastníků správního řízení. Vzory matričních tiskopisů a jejich předtisk je jednoznačně stanoven v prováděcí vyhlášce č. 207/2001 Sb. Dle jejího § 2a jsou matriční doklady přísně zúčtovatelné tiskopisy se zajišťovacími prvky proti jejich padělání a pozměnění a matriční úřad není z povahy těchto dokladů oprávněn k jejich jakékoli změně, případně úpravě předtisku, dle aktuálních potřeb a přání žadatelů, byť tyto vyplývají z právního stavu rodičovství dvou osob stejného pohlaví. České matriční právo v současné době neupravuje zápis rodičů – dvou osob stejného pohlaví do knihy narození a do rodného listu dítěte. 5. Odvolání žalobců proti rozhodnutí matričního úřadu žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 17. 8. 2018 (blíže označeným v záhlaví tohoto rozsudku). V odůvodnění se ztotožnil se závěry matričního úřadu. Dodal, že Ministerstvo vnitra, coby gestor matriční agendy, avizovalo novelizaci matričních předpisů. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 6. Proti rozhodnutí žalovaného podali žalobci včas žalobu. Uvedli, že se ve správním řízení domáhali opravy zápisu v matriční knize narození a v rodném listu tak, aby byli zapsáni jako rodič a rodič nebo otec a otec v hlavní části rodného listu, nikoli v jeho poznámce. Je zjevné, že v budoucnu bude nezbytné nově upravit formulář rodného listu dítěte. Nicméně již za stávající právní úpravy, která na dva rodiče stejného pohlaví nepamatuje, mohli být oba žalobci zapsáni např. do kolonky otec. Rozhodně není v nejlepším zájmu dítěte, které má fakticky i právně dva rodiče – otce, aby v rodném listu nemělo v kolonkách otec a matka nikoho uvedeno. Jak je patrné z rozsudku Nejvyššího soudu, rodičovství dvou rodičů stejného pohlaví v naší společnosti již existuje, je tedy třeba dát do souladu faktický stav se stavem právním. Správní orgány postupovaly formálně a mechanicky, dle naučených postupů, bez přihlédnutí ke specifikům případu. Na jedné straně projevily kreativitu v zapsání obou otců do poznámky rodného listu, na druhé straně již neprojevily snahu zapsat oba otce do kolonky otec. Žalobci učinili dotaz na Ministerstvo vnitra ohledně novelizace matričních předpisů a bylo jim sděleno, že jde o problematiku několika let. Na základě výše uvedeného žalobci navrhli, aby soud rozhodnutí žalovaného, jakož i matričního úřadu, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 7. Ve vyjádření k žalobě ze dne 4. 2. 2019 žalovaný konstatoval, že současný právní řád České republiky neumožňuje zápis dvou osob mužského pohlaví jako rodičů dítěte do knihy narození. Matriční úřad se celkově s provedením zápisu narození nezletilé dcery žalobců do matriční knihy a s následným vydáním rodného listu, v němž údaje o rodičích dítěte uvedl do poznámky, vypořádal individuálně a zohlednil všechny skutečnosti případu v mezích svých možností. Správní orgány postupovaly v souladu s platnou právní úpravou. Na základě uvedeného žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Další podání žalobců 8. V podání ze dne 19. 11. 2018 označeném jako Doplnění žaloby žalobci uvedli, že matriční orgány pro ně vytvořily zvláštní zákonnou kategorii „rodič“, čímž způsobily, že jejich postavení vůči nezletilé dceři je z hlediska některých zákonů právně nejisté. V této souvislosti odkázali na rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Pardubice ze dne 31. 10. 2018, č. j. 46005/037772/18/110/DI, sp. zn. NP/ND/63/18. Žalobce a), který o nezletilou Annu trvale a celodenně pečuje, požádal o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče. Dle okresní správy sociálního zabezpečení však zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, kategorii „rodič“ nezná. Podle jeho § 3 písm. u) je pro účely nemocenského pojištění otcem dítěte muž zapsaný jako otec do knihy narození. Vzhledem ke způsobu zápisu v knize narození a v rodném listu nebylo žádosti o přiznání peněžité pomoci v mateřství vyhověno. 9. K výzvě soudu žalobci v podání ze dne 24. 2. 2021 sdělili, že proti zmiňovanému rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení brojili odvoláním, které však Česká správa sociálního zabezpečení (pracoviště Hradec Králové) zamítla rozhodnutím ze dne 19. 12. 2018, č. j. 46000/007297/18/010/NJ, sp. zn. 69/18. Následně nicméně ministryně práce a sociálních věcí vyhověla jejich žádosti o zmírnění tvrdosti zákona. Z tohoto důvodu žalobci vzali zpět žalobu, kterou proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení podali. V. Jednání konané dne 28. 4. 2021 10. Při jednání žalobci zdůraznili, že je pro ně diskriminační, pokud jsou coby rodiče nezletilé uvedeni toliko v poznámce rodného listu. Současně poukázali na dopady, které z obsahu rodného listu dovodila správa sociálního zabezpečení. V prováděcí vyhlášce č. 207/2001 Sb. přitom není stanoveno, že do kolonky „Otec dítěte“ nelze zapsat dva otce. 11. Žalovaný setrval na již dříve písemně uplatněných argumentech. 12. Soud k důkazu četl listiny předložené žalobci, které zároveň nebyly součástí správního spisu – stejnopisy rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Pardubice ze dne 31. 10. 2018, č. j. 46005/037772/18/110/DI, sp. zn. NP/ND/63/18, rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (pracoviště Hradec Králové) ze dne 19. 12. 2018, č. j. 46000/007297/18/010/NJ, sp. zn. 69/18, rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí ze dne 16. 2. 2019, č. j. MPSV-2019/4610-712, a průvodního dopisu