5 As 64/2011 — Nejvyšší správní soud

29 A 113/2020- 39 - text 8 29 A 113/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., ve věci žalobci: nezl. M. P. nezl. O. P. oba zastoupeni zákonným zástupcem – otcem S. P. oba zastoupeni advokátkou Mgr. Pavlínou Zámečníkovou sídlem Milady Horákové 1957/13, 602 00 Brno proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4 o žalobách proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 6. 2020, č. j. MV-74739-4/SO-2020 a ze dne 12. 6. 2020, č. j. MV-74737-4/SO-2020 takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 12. 6. 2020, č. j. MV-74739-4/SO-2020 a ze dne 12. 6. 2020, č. j. MV-74737-4/SO-2020, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 19 600 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky Mgr. Pavlíny Zámečníkové, sídlem Milady Horákové 1957/13, 602 00 Brno. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Z důvodu, že žalobci jsou sourozenci, kteří směřují své žaloby proti rozhodnutí stejné žalované a vzhledem k tomu, že z jejich podání je zřejmé, že jejich procesní stanoviska i důvody návrhů jsou v obou věcech fakticky totožné, rozhodl soud usnesením ze dne 31. 8. 2020, č. j. 29 A 113/2020-32, a to z důvodu vhodnosti, procesní ekonomie a hospodárnosti řízení, že se věci spojují ke společnému řízení a budou nadále vedeny pod sp. zn. 29 A 113/2020. 2. Žalobci se podanými žalobami domáhali přezkoumání rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců označených v záhlaví tohoto rozsudku, jímž byla zamítnuta jejich odvolání proti rozhodnutí ze dne 2. 3. 2020, č. j. OAM-14152-23/TP-2019 a ze dne 2. 3. 2020, č. j. OAM-14153-24/TP-2019, kterým Ministerstvo vnitra (dále jen „správní orgán I. stupně“) zamítlo žalobcům žádost o povolení k trvalému pobytu, neboť nebyly předloženy doklady o zajištění prostředků k trvalému pobytu. II. Obsah žaloby 3. Žalovaná nepostupovala v souladu se zákony a žalobci byli zkráceni na svých právech. Postup žalované je v rozporu s ust. § 2 odst. 1, 3, § 3, § 4 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) a správní orgány obou stupňů postupovaly v rozporu s ust. § 2 odst. 4 správního řádu. Rozhodnutí správních orgánů spočívají na nesprávných skutkových závěrech, nesprávném právním posouzení, jsou nezákonná a nepřezkoumatelná, žalovaná se nevypořádala s námitkami žalobců vznesenými v podaných odvoláních proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. 4. Dlužné pojistné či penále na důchodové pojištění i zdravotní pojištění za období roku 2018, které otec žalobců postupně hradil v dalších letech 2019 a 2020, nelze zahrnout do nákladů otce žalobců spojených s podnikatelskou činností za rok 2018. Názor žalované, že ačkoliv otec žalobců zálohy na důchodové a zdravotní pojištění v roce 2018 neplatil, je třeba tuto částku odečíst od základu daně plynoucí z platebního výměru otce žalobců za rok 2018 vzhledem k zákonné povinnosti tyto zálohy platit, spočívá na nesprávním právním posouzení. V případě, že otec žalobců splnil svou zákonnou povinnost zaplatit zálohy za rok 2018 až v roce 2019 nebo 2020, jedná se o náklady, jenž otec žalobců vynaložil až v roce 2019 či 2020, není možné je tedy zahrnout do nákladů spojených s podnikatelskou činností za rok 2018. 5. Doklady k příjmům otce žalobců byly doloženy. Dokládají čistý příjem otce ve výši 22 882,33 Kč, jak upravuje ust. § 71 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., zákon o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Z dokladů vztahujících se k podnikatelské činnosti otce žalobců vyplývá čistý měsíční příjem 10 276,- Kč. Další čistý příjem otce žalobců vyplývá z jeho pracovního poměru u zaměstnavatele STUDSTAVgroup s.r.o., IČ: 07743122, a to ve výši 12 606,33 Kč měsíčně. Doložené doklady o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území prokazují, že čistý příjem žalobců ve výši 22 882,33 Kč měsíčně je vyšší než měsíční náklady ve výši 16 250 Kč. Názor žalované, že i v případě odhlédnutí od částky, jíž byl otec žalobců povinen zaplatit na zálohách na zdravotní a sociální pojištění, byl by doložený příjem stále nedostatečný a nižší než částka, kterou byli žalobci povinni prokázat jako minimální úhrnný měsíční příjem jejich a společně posuzovaných osob, je nesprávný. Rovněž je nesprávný názor žalované, že není možné k příjmům plynoucím otci žalobců z podnikatelské činnosti v roce 2018 přičíst příjmy plynoucí jejich otci ze zaměstnaneckého poměru v roce 2019. Tyto byly dosahovány v odlišných zdaňovacích obdobích a je zřejmé, že otci žalobců neplynuly tyto příjmy současně. 6. Byť jsou jednotlivé příjmy otce žalobců dosahovány v odlišných zdaňovacích obdobích, prokazují stálost a pravidelnost. Žalobci doložili doklady za poslední více jak tři kalendářní měsíce a dále platební výměr spolu s dokladem MSSZ Brno o výši zaplaceného pojistného na sociální zabezpečení a na státní sociální politiku a doklad VZP o výši zaplaceného pojistného na všeobecné zdravotní pojištění za příslušné zdaňovací období, tedy rok 2018. Žalobci tak prokázali úhrnný pravidelný příjem prokazující zajištění prostředků k trvalému pobytu. 7. Žalovaná se zcela nesprávně a nepřezkoumatelně vypořádala s otázkou přiměřenosti zásahu zamítavého rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobců a jejich rodiny. Přestože žalobcům nebyl udělen zákaz pobytu, pravomocným rozhodnutím o zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu pozbylo platnosti vízum pro strpění pobytu na území České republiky z důvodu probíhajícího předmětného řízení. Zamítavým rozhodnutím je nepřiměřeno zasahováno do rodinného a soukromého života žalobců (sourozenců), kteří žijí v České republice se svými rodiči, chodí zde do školy a mají zde vytvořené rodinné a společenské zázemí. 8. Z popsaných důvodů žalobci navrhli, aby soud napadená rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení a aby žalovaná nahradila žalobcům náklady právního zastoupení. 9. Žalobci společně s podanou žalobou navrhli přiznání odkladného účinku žalobě. Odkladný účinek byl žalobám usneseními č. j. 29 A 113/2020-23 a č. j. 29 A 114/2020-23 přiznán. III. Vyjádření žalované 10. Žalovaná nejdříve krátce shrnula skutkový stav a odkázala na spisový materiál a napadená rozhodnutí. Žalovaná trvá na zákonnosti a správnosti napadených rozhodnutí. Námitky žalobců jsou nedůvodné. Žalovaná odkázala na část III. napadených rozhodnutí a spisový materiál. Žalobní body se nijak neliší od námitek uplatněných v odvoláních. 11. Žalovaná navrhla žaloby jako nedůvodné zamítnout s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Posouzení věci soudem 12. Žaloby byly podány včas (§ 172 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), osobou k tomu oprávněnou [§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] a jedná se o žaloby přípustné. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 13. Podle ust. § 75 odst. 1 a 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání žalobami napadených rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Krajský soud přezkoumal napadená rozhodnutí žalované v mezích uplatněných žalobních bodů, jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti, a dospěl k závěru, že žaloby jsou důvodné. 14. Krajský soud se nejprve zabýval namítanou nepřezkoumatelností napadených rozhodnutí vycházející z argumentace žalobců, že se žalovaná nepřezkoumatelné vypořádala s otázkou přiměřenosti zásahu zamítavého rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobců a jejich rodiny. 15. Z napadených rozhodnutí žalované je patrné, že se k přiměřenosti zásahu zamítavého rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobců vyjádřila. Žalovaná uvedla, že nemá povinnost v každém rozhodnutí se zabývat přiměřeností, přičemž odkázala na judikaturu NSS. Z rozhodnutí žalované je dále seznatelné, že reagovala na odvolací námitky žalobců a rovněž z napadených rozhodnutí vyplývají jednotlivé konkrétní úvahy žalované. V případě, že se odvolací orgán ztotožní s důvody, které vedly správní orgán I. stupně k zamítnutí žádosti žalobců, a tyto důvody považuje za dostatečné, není povinen ve svém rozhodnutí obsáhle rozvádět závěry a argumentaci, k nimž dospěl již správní orgán I. stupně, či uvádět důvody další. Přináší-li odvolání nové argumenty a skutečnosti, musí na ně odvolací orgán reagovat. Žalovaná přitom v projednávané věci postupovala plně v souladu s těmito požadavky. Námitku nepřezkoumatelnosti proto krajský soud shledal nedůvodnou. 16. Podstatou sporu v nyní posuzované věci je otázka, zda správní orgány správně zamítly žádosti žalobců o povolení k trvalému pobytu z důvodu, že nedoložili zajištění prostředků k trvalému pob