Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 172

§ 172 zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů – Žaloba

Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů · 326/1999 Sb. · účinné od 1. 10. 2025 · Cizinecké a azylové právo

Stručně: Paragraf § 172 zákona o pobytu cizinců stanovuje lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutím správních orgánů týkajících se pobytu cizinců a upravuje některé specifické aspekty těchto žalob, jako je odkladný účinek nebo místní příslušnost soudu. Pro většinu správních rozhodnutí máte 30 dnů na podání žaloby od doručení rozhodnutí, přičemž zmeškání této lhůty nelze prominout. (§ 172 zákona č. 326/1999 Sb., zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, znění účinné od 1. 10. 2025)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Žaloba
  • Týká se: soud, cizinec, správní orgán, účastník řízení
  • Lhůta nebo doba (odst. 1): „Žaloba proti správnímu rozhodnutí26) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení…“
  • Lhůta nebo doba (odst. 2): „…království a Švýcarské konfederace nebo o správním vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni“
  • Lhůta nebo doba (odst. 4): „…cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení musí být podána do 15 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu a podává se prostřednictvím policie nebo u…“
  • Odkazuje na: § 168
  • Judikatura: na § 172 odkazuje 289 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Žaloba“ podle zákona?
  • Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
  • Zdroj: e-Sbírka, 326/1999 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Žaloba proti správnímu rozhodnutí26) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.

(2) Žaloba proti rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo o správním vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.

(3) Žaloba proti rozhodnutí podle odstavce 2 má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí; to neplatí, pokud byl cizinec vyhoštěn z důvodu ohrožení bezpečnosti státu nebo jde-li o rozhodnutí o povinnosti opustit území.

(4) Žaloba proti rozhodnutí o zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení musí být podána do 15 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu a podává se prostřednictvím policie nebo u příslušného soudu. V případě, že je žaloba podána prostřednictvím policie, policie předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů ode dne doručení žaloby. V případě, že je žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Policie předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů. Zároveň policie své vyjádření k žalobě doručí cizinci.

(5) O žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince a o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení soud rozhodne do 7 pracovních dní ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné. O tom musí být cizinec v rozhodnutí policie poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom policii bezprostředně po vyhlášení rozsudku.

(7) K řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o přestupku.

(8) O žalobě proti rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo o správním vyhoštění soud rozhodne do 60 dnů.

(9) V řízení o žalobě proti rozhodnutí se § 45 odst. 4 soudního řádu správního nepoužije. Projednávání utajovaných informací, které byly podkladem pro rozhodnutí správního orgánu podle tohoto zákona, se mohou zúčastnit pouze osoby, kterým jsou tyto informace již známy, ostatní předseda senátu soudu pro určitou část jednání vyloučí.

(10) O žalobě proti rozhodnutí podle § 168 odst. 3 soud rozhodne do 90 dnů ode dne podání žaloby. Je-li podána kasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byla kasační stížnost podána.

(11) O žalobě proti rozhodnutí vydanému v řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti soud rozhodne přednostně.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pro většinu správních rozhodnutí máte 30 dnů na podání žaloby od doručení rozhodnutí, přičemž zmeškání této lhůty nelze prominout.
  • Pokud jde o rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo o správním vyhoštění, lhůta pro podání žaloby je zkrácena na 10 dnů a zmeškání nelze prominout.
  • Žaloba proti rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo o správním vyhoštění má odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí se nevykoná, dokud soud nerozhodne, pokud se nejedná o vyhoštění z důvodu ohrožení bezpečnosti státu nebo o rozhodnutí o povinnosti opustit území.
  • Žaloby proti rozhodnutí o zajištění cizince nebo o prodloužení zajištění se podávají do 15 dnů, a to buď prostřednictvím policie, nebo přímo u soudu, přičemž soud má povinnost rozhodnout do 7 pracovních dnů od doručení spisu.

Na co si dát pozor

  • Lhůty pro podání žaloby jsou striktní a jejich zmeškání nelze prominout, což znamená, že po uplynutí lhůty již nelze rozhodnutí soudně napadnout.
  • V případě rozhodnutí o zajištění cizince je důležité vědět, že soud rozhoduje rychle a cizinec musí být poučen o možnosti navrhnout jednání.
  • Odkladný účinek žaloby se nevztahuje na všechny případy, zejména ne na vyhoštění z důvodu ohrožení bezpečnosti státu nebo na rozhodnutí o povinnosti opustit území.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 172

289
NS
Nejvyšší soud
29. 7. 2010
ÚS
Ústavní soud
13. 2. 2024
ÚS
Ústavní soud
6. 12. 2022
ÚS
Ústavní soud
27. 11. 2018
NSS
Krajský soud v Ostravě
28. 4. 2026
NSS
Krajský soud v Ostravě
10. 3. 2026
NSS
Krajský soud v Plzni
14. 1. 2026
Trend citací § 172 v rozhodnutích
17181920212223242526

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 172 zákona 326/1999 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 172

Jediným procesním prostředkem obecného práva, kterým by se mohl navrhovatel zprostit povinnosti během pouhých 6 dnů opustit území České republiky, bylo podání žaloby podle § 244 – 250k o. s. ř. v tehdy platném znění ve spojení s ustanovením § 172 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, v tehdy platném znění.

4 Tz 11/2010 · Nejvyšší soud · 29. 7. 2010

Obdobně Ústavní soud vyhodnotil jako ústavně konformní i třicetidenní lhůtu k podání žaloby podle § 172 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (usnesení ze dne 5. 3. 2002 sp. zn. I. ÚS 609/01) či patnáctidenní lhůtu pro podání žaloby proti rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu [nález sp. zn. ze dne 1. 12. 2009 Pl.

III.ÚS 3224/23 · Ústavní soud · 13. 2. 2024

Přístup k utajované části spisu stěžovatel nemá v důsledku § 169m odst. 1 a § 172 odst. 9 zákona č. 326/1999 Sb. Je zřejmé, že správní soudy se s utajovanou částí spisu seznámily, přesto však setrvaly na obecném konstatování o "plastickém, dlouhodobém a poměrně uceleném obrazu toho, jaké kontakty a činnosti [stěžovatel] udržuje a rozvíjí vůči kriminálnímu prostředí." III. Vyjádření účastníků řízení 10. Soudce zpravodaj podle § 42 odst. 4 zákona č. …

I.ÚS 2027/22 · Ústavní soud · 6. 12. 2022

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Právní otázky

6

Související

§ 262 Žaloba o určení pohledávky nebo práva na uspo (Zákon o zvláštních řízeních soudních)§ 225 Správa majetku likvidační podstaty (Zákon o zvláštních řízeních soudních)§ 382 Obnova řízení a zmatečnost (Zákon o zvláštních řízeních soudních)§ 398 Obnova řízení a zmatečnost (Zákon o zvláštních řízeních soudních)§ 7 KÁRNÁ ŽALOBA (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)