7 As 21/2008 — Nejvyšší správní soud

30 A 167/2020- 48 - text  2 30 A 167/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Karla Černína, Ph.D. ve věci žalobkyně: H. M. (N.) st. př. Ukrajina zastoupena advokátem Mgr. Petrem Dvořákem sídlem Vinohradská 22, Praha 2 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 9. 2020, č. j. MV-127671-4/SO-2020 takto: I. Rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 24. 9. 2020, č. j. MV-127671-4/SO-2020, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, k rukám jejího advokáta Mgr. Petra Dvořáka, sídlem Vinohradská 22, 120 00 Praha 2, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V projednávané věci jde o přezkum zákonnosti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení povolení k přechodnému pobytu. 2. Žalobkyně podala dne 11. 3. 2019 žádost o udělení povolení k přechodnému pobytu za účelem sloučení se svým manželem B. M. Ministerstvo vnitra v průběhu řízení o žádosti zjistilo, že předložený cestovní pas je v důsledku změny příjmení žalobkyně neplatný, proto žalobkyni požádalo o doložení nového cestovního dokladu. Vzhledem k tomu, že tento doklad nebyl ani po opakovaných výzvách správního orgánu doložen, ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 8. 6. 2020, č. j. OAM-4778-26/PP-2019, žádost žalobkyně zamítlo podle § 87e odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, pro nedoložení náležitosti uvedené v § 87b odst. 3 zákona. 3. Odvolání žalobkyně žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla a potvrdila rozhodnutí správního orgánu I. stupně. II. Obsah žaloby 4. Žalobkyně se domnívá, že v řízení před správními orgány došlo k porušení jejích procesních práv, což mělo za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí je rovněž nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, zejména co do přiměřenosti, a vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Odporuje tak zásadě materiální pravdy. 5. Souhlasí s tím, že cestovní doklad je náležitostí žádosti. Není však pravdou, že by žalobkyně byla nečinná a nesnažila se nový cestovní doklad získat. Vydání pasu nebylo možné realizovat s domovským státem (o což se pokusila počátkem roku 2019), proto musela hledat jiné řešení. S ohledem na svůj původ požádala žalobkyně koncem roku 2019 o vydání pasu v Rusku, kde se situace zdála jednodušší. K jeho vydání však byla nutná přítomnost v Rusku. V období pandemie však nebylo možné vycestovat a nový cestovní doklad vyzvednout. Z toho důvodu bylo ze strany žalobkyně žádáno o prodloužení lhůty k odstranění vad žádosti. Žalobkyni tak nelze klást k tíži nečinnost. 6. Cestovní doklad slouží k prokázání totožnosti. Ta byla jasně prokázána předložením původního pasu, proto nebylo nutné vyžadovat cestovní doklad nový. Daný postup byl přepjatě formalistický a nemohl vést k zamítnutí žádosti. Pokud správní orgány trvaly na předložení nového dokladu, měly zohlednit obtíže žalobkyně a lhůtu pro předložení nového cestovního dokladu dále prodloužit. Pokud žalobkyně prokázala svou totožnost a nedisponovala novým cestovním dokladem, nebylo možné čistě na základě nedoložení aktuálního pasu žádost zamítnout. 7. Námitkou nepřiměřenosti se žalovaná vůbec nezabývala. Nezohlednila, že další prodloužení lhůty bylo zamítnuto v období celosvětové pandemie, kdy nebylo možné vycestovat pro nový cestovní doklad. Tato skutečnost přitom byla žalované obecně (resp. z úřední činnosti) známa. Za daných skutkových okolností nebylo možné zamítnout žádost o prodloužení lhůty. 8. Správní orgán I. stupně pochybil dále tím, že nezvážil dopad rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobkyně. Rozhodnutí tak je nepřezkoumatelné. Nevydání povolení k přechodnému pobytu představuje zcela zásadní zásah do rodinného života žalobkyně, neboť ta je manželkou občana EU a má na území České republiky vybudovány vazby. Nic pro zjišťování přiměřenosti vydaného rozhodnutí správní orgán neučinil, přestože byl povinen zabývat se minimálně hledisky uvedenými v § 174a zákona o pobytu cizinců. 9. Navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 10. Žalovaná ve vyjádření k žalobě setrvala na závěrech uvedených v napadeném rozhodnutí, že byl dán důvod pro zamítnutí žádosti žalobkyně o vydání povolení k přechodnému pobytu podle § 87e odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Nebylo povinností správních orgánů zabývat se přiměřeností rozhodnutí, neboť ani sama žalobkyně v průběhu správního řízení nic v tomto směru nenamítala. 11. Navrhla proto, aby soud žalobu zamítl. IV. Posouzení věci soudem 12. Soud rozhodl o žalobě bez nařízení jednání za splnění podmínek plynoucích z § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního („s. ř. s.“). 13. Žaloba je důvodná. 14. Podle § 87e odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců ministerstvo žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu zamítne, jestliže žadatel není rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 15a, nedoprovází nebo nenásleduje občana Evropské unie na území nebo nepředloží náležitosti uvedené v § 87b odst. 3. 15. Ustanovení § 87b odst. 3 zákona pak uvádí, že k žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu je žadatel povinen předložit a) náležitosti uvedené v § 87a odst. 2, b) doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a c) doklad o pobytu občana Evropské unie na území; to neplatí, pokud bylo občanu Evropské unie vydáno potvrzení o přechodném pobytu na území nebo povolení k trvalému pobytu nebo jde-li o rodinného příslušníka občana České republiky, který je přihlášen k trvalému pobytu na území. 16. Z ustanovení § 87a odst. 2 zákona plyne, že k žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území občan Evropské unie předloží a) cestovní doklad, b) doklad potvrzující účel pobytu, jde-li o zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost anebo studium, c) fotografie, d) doklad o zdravotním pojištění; to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání nebo jiná výdělečná činnost, a e) doklad o zajištění ubytování na území. 17. Z citovaných ustanovení zákona o pobytu cizinců vyplývá povinnost cizince předložit k žádosti o přechodný pobyt cestovní doklad. Základním účelem této povinnosti je ověření totožnosti cizince a případné získání informací, které se do cestovního dokladu zaznamenávají. Předložení cestovního dokladu je povinnou náležitostí žádosti o povolení k přechodnému pobytu dle § 87b zákona o pobytu cizinců. Pokud žadatel ani na výzvu správního orgánu ve stanovené lhůtě cestovní doklad nepředloží, je zásadně na místě žádost zamítnout podle § 87e odst. 1 písm. a) zákona pro nedoložení náležitostí uvedených v § 87b odst. 3 zákona [do novely zákona o pobytu cizinců provedené zákonem č. 222/2017 Sb. účinné od 15. 8. 2017 platilo, že při nedoložení náležitostí dochází k zastavení řízení dle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu; viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2018, č. j. 4 Azs 43/2018 – 41]. 18. Zároveň ovšem platí, že neodpovídá zákonným požadavkům a požadavkům dobré správy takové rozhodnutí, které je vystavěno na ryze formálním posouzení zákonných podmínek pro zamítnutí žádosti. Splnění podmínek pro zamítnutí žádosti je nutné posuzovat s ohledem na konkrétní specifika projednávaného případu. V mimořádných případech je třeba přihlédnout též ke specifické situaci žadatele a zhodnotit, zda žadatel ve vztahu k odstranění vad žádosti postupoval s dostatečným úsilím, bez zbytečných průtahů a se správním orgánem spolupracoval, resp. v jaké socioekonomické situaci bylo rozhodnutí vydáno (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2017, č. j. 8 Azs 109/2016 – 29). 19. V rozsudku ze dne 25. 10. 2017, č. j. 1 Azs 241/2017 – 32, se Nejvyšší správní soud přiklonil k závěru, že správní orgán má určitý prostor pro uvážení při rozhodování o vydání povolení k přechodnému pobytu. Konkrétně může zvažovat, zda je k žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu dle § 87b nutno v jistých specifických situacích předložit všechny požadované podklady, tj. vedle ostatních dokladů i cestovní doklad. Přitom může vzít správní orgán v úvahu, zda je žadatel schopen si z důvodů nezávislých na své vůli opatřit nový cestovní doklad, pokud zároveň neexistují pochybnosti o žadatelově státním občanství a totožnosti. V řízení o žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie by se tak mohlo zvažovat, zda není možné v limitech vytvořených judikaturou správních soudů a Ústavního soudu výjimečně buď za předložený cestovní doklad uznat též cestovní doklad, který je dle tuzemského práva považován za neplatný, anebo od po