1 Ads 149/2023 — Nejvyšší správní soud

31 A 89/2023- 48 - text  7 31 A 89/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava Štencla, MA, v právní věci žalobce: M. R. bytem X proti žalovanému: předseda Rady Energetického regulačního úřadu sídlem Masarykovo náměstí 91/5, 586 01 Jihlava o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v tom, že s účinností od 1. 7. 2023 nestanovil žalobci plat v takové výši, aby výše platového tarifu odpovídala 14. platové třídě a 10. platovému stupni dle nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění účinném od 1. 1. 2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci soud posuzoval otázku, jaký platový stupeň náleží státnímu zaměstnanci po návratu do služby, která byla pozastavena pro překážku na straně zaměstnance, přičemž v době této překážky došlo ke zrušení služebního místa tohoto zaměstnance. 2. Žalobce je státním zaměstnancem ve služebním poměru na dobu neurčitou zařazeným k výkonu státní služby do Energetického regulačního úřadu („ERÚ“). Rozhodnutím služebního orgánu ze dne 1. 3. 2019, č. j. 09575-19/2016-ERU, byl jmenován na služební místo představeného – ředitele odboru sporných a schvalovacích řízení v ERÚ. Na tomto místě mu byl naposledy stanoven plat rozhodnutím Rady ERÚ ze dne 31. 5. 2019, č. j. 09575-21/2016-ERU, tvořený mimo jiné platovým tarifem ve výši 40 550 Kč, který odpovídá 14. platové třídě a 9. platovému stupni dle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, neboť ke dni 1. 6. 2019 dosáhl žalobce započitatelné praxe v délce 18 let a 340 dní. 3. Rozhodnutím Rady ERÚ ze dne 15. 11. 2019, č. j. 09575-23/2016-ERU, byl žalobce ode dne 15. 11. 2019 zařazen mimo výkon služby, neboť byl od téhož dne jmenován asistentem soudce. 4. V návaznosti na usnesení vlády č. 811 ze dne 18. 11. 2019, kterým byla schválena systemizace služebních a pracovních míst na rok 2020, bylo služební místo ředitele odboru sporných a schvalovacích řízení zrušeno ke dni 31. 12. 2019. 5. Dne 30. 6. 2023 žalobce oznámil žalovanému, že téhož dne překážka výkonu služby odpadla. Rozhodnutím ze dne 10. 7. 2023, č. j. 11432-3/2023-ERU, které bylo žalobci doručeno dne 21. 7. 2023, žalovaný odvolal žalobce ze služebního místa představeného – ředitele odboru sporných a schvalovacích řízení, neboť toto služební místo bylo zrušeno. 6. Podáním ze dne 1. 7. 2023 žalobce požádal žalovaného, aby vydal oznámení o změně platu, jímž by podle § 159 odst. 2 písm. k) bodu 1 a 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, žalobci oznámil, že se ode dne 1. 7. 2023 zařazuje do 14. platové třídy a 10. platového stupně, a náleží mu tak platový tarif ve výši 47 960 Kč. Po započtení praxe asistenta soudce totiž žalobce dosáhl započitatelné praxe v délce 23 let a 57 dnů. Žalovaný na žádost žalobce nereagoval; žalobce proto podáním ze dne 11. 8. 2023 požádal žalovaného podle § 155 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, o sdělení důvodů, proč oznámení o změně platu vydat nelze. Žalovaný reagoval přípisem ze dne 1. 9. 2023, č. j. 13757-4/2023-ERU, v němž žalobci vysvětlil, že pro jím navrhovaný postup neshledal důvody. Žalobce se nachází v postavení státního zaměstnance podle § 106 odst. 3 zákona o státní službě z důvodu překážek na straně žalovaného a náleží mu plat podle posledního rozhodnutí o platu z roku 2019. 7. Žalobce se žalobou původně domáhal zrušení přípisu žalovaného ze dne 1. 9. 2023, č. j. 13757-4/2023-ERU, který považoval materiálně za rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (“s. ř. s.“). Podáním ze dne 23. 6. 2024 žalobce žalobu změnil a dále se domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného. Konkrétně požadoval, aby soud · určil nezákonnost zásahu žalovaného spočívajícího v tom, že s účinností od 1. 7. 2023 nestanovil žalobci plat v takové výši, aby výše platového tarifu odpovídala 14. platové třídě a 10. platovému stupni dle nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění účinném od 1. 1. 2023; · přikázal žalovanému stanovit žalobci s účinností od 1. 7. 2023 plat v takové výši, aby výše platového tarifu odpovídala 14. platové třídě a 10. platovému stupni dle nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění účinném od 1. 1. 2023. 8. Usnesením ze dne 3. 7. 2024, č. j. 31 A 89/2023-37, soud připustil změnu žaloby podle podání žalobce ze dne 23. 6. 2024. 9. Pro úplnost lze dodat, že žalovaný rozhodnutím ze dne 2. 10. 2023, č. j. 09575-28/2016-ERU opětovně rozhodl o zařazení žalobce mimo výkon služby s účinností od 1. 10. 2023, neboť byl od tohoto dne přijat do pracovního poměru ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem na místo justičního kandidáta. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 10. Podle žalobce k ukončení výkonu státní služby na služebním místě představeného nedochází schválením systemizace služebních míst, ani vydáním služebního předpisu, jímž je stanovena organizační struktura určitého služebního úřadu, ale až nabytím vykonatelnosti rozhodnutí, jímž je státní zaměstnanec odvolán ze služebního místa představeného, které bylo v důsledku systemizace zrušeno. Rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného bylo žalobci doručeno až dne 21. 7. 2023. Ke dni 1. 7. 2023 tak byl žalobce stále zařazen k výkonu služby na služebním místě ředitele odboru sporných a schvalovacích řízení dle rozhodnutí služebního orgánu ze dne 1. 3. 2019, č. j. 09575-19/2016-ERU. V době od 1. 7. 2023 do 21. 7. 2023 tak nebylo důvodu nahlížet na žalobce jako na státního zaměstnance, který není zařazen na žádném služebním místě. Nic proto nebránilo, aby byl žalobce od 1. 7. 2023 zařazen do příslušného platového stupně dle dosažené praxe. 11. Případná existence překážek ve smyslu § 106 odst. 3 zákona o státní služeb na tento závěr nemá žádný vliv. Ustanovení § 144 odst. 1 zákona o státní službě ve spojení s § 123 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) nařízení vlády č. 304/2014 Sb. ani jiný právní předpis nevylučuje, aby i v takovém případě byl zaměstnanec zařazen do vyššího platové stupně z důvodu dosažení požadovaného počtu let započitatelné praxe. Opačný výklad je výkladem v neprospěch žalobce jako státního zaměstnance, který je nepřípustný. K tomu žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 3. 2024, č. j. 5 Ads 92/2023-31, s tím, že rozhodným čtvrtletím pro výpočet průměrného výdělku (a tedy i rozhodným okamžikem pro stanovení platu), je v případě žalobce třetí čtvrtletí roku 2023, resp. 1. 7. 2023. III. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný poukázal na to, že platovou třídou je klasifikováno služební místo: určení platového tarifu je tak spjato výlučně se zařazením na konkrétní služební místo. Stanovit míru započitatelné praxe lze pak výlučně porovnáním předchozí praxe s činnostmi, které zaměstnanec vykonává nebo bude vykonávat na konkrétním služebním místě. V důsledku zrušení služebního místa žalobce a jeho odvolání z funkce představeného bylo na žalobce od 1. 7. 2023 nahlíženo jako na státního zaměstnance, u něhož existují překážky na straně služebního úřadu podle § 106 odst. 3 zákona o státní službě. V žalovaném období proto žalobce nebyl zařazen k výkonu služby na žádném služebním místě a nebylo jej možno zařadit do platové třídy a platového stupně. Žalobci proto v souladu s § 106 odst. 3 zákona o státní službě náležel plat podle posledního rozhodnutí o platu. Bude-li žalobce převeden na nové služební místo ve smyslu § 61 odst. 1 písm. b) zákona o státní službě, pak bude nově zařazován do platové třídy a platového stupně; ve vztahu k novému služebnímu místu také bude posouzena jeho dosavadní praxe. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Posouzení věci 13. Žaloba není důvodná. 14. V projednávané věci je předmětem řízení zákonnost stanovení platu v případě zařazení státního zaměstnance do vyššího platového stupně v důsledku dosažení délky započitatelné praxe stanovené pro vyšší platový stupeň, na které se dle § 159 odst. 2 písm. k) bod 2 zákona o státní službě nevztahují ustanovení o řízení ve věcech služby ani ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, o správním řízení. Vydání správního rozhodnutí tedy zákon v tomto případě nepředpokládá. Přípis žalovaného ze dne 1. 9. 2023, č. j. 13757-4/2023-ERU, dále nebyl vydán v žádném formalizovaném řízení, které by bylo upraveno právními předpisy, neobsahuje žádné formální znaky správních rozhodnutí a nebyla k němu pořizována žádná spisová dokumentace. Tímto aktem nebyla zakládána, měněna ani závazně určena práva žalobce, nýbrž mu bylo pouze oznámeno, že mu ex lege nevznikl nárok na vyšší platový tarif. Žalobcem tvrzená nečinnost žalovaného spočívající v nezařazení žalobce do vyššího platové