2 As 86/2011 — Nejvyšší správní soud

62 A 10/2023- 62 - text pokračování 10 62 A 10/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci žalobce: HULMAN – kovošrot s.r.o. sídlem Vídeňská 999, Pohořelice zastoupen JUDr. Ivou Zlochovou, advokátkou sídlem Havlíčkovo nám. 153/2, Žďár nad Sázavou proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám. 449/3, Brno za účasti: město Moravský Krumlov sídlem Klášterní náměstí 125, Moravský Krumlov zastoupeno Mgr. Lenkou Palátovou, advokátkou sídlem Jana Palacha 954/4, Znojmo o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1.12.2022, č.j. JMK 169306/2022, sp. zn. S-JMK 104842/2022 OŽP-Moi, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1.12.2022 (jak plyne z údajů o jeho vypravení), č.j. JMK 169306/2022, sp. zn. S-JMK 104842/2022 OŽP-Moi, kterým žalovaný částečně změnil rozhodnutí Městského úřadu Moravský Krumlov, odboru životního prostředí (dále jen „vodoprávní úřad“), ze dne 5.5.2022, č.j. MUMK 8151/2022, sp. zn. SMUMK 8139/2022 OŽP/RAB2. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím podle § 42 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen „vodní zákon“), a § 143 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), uložil žalobci povinnost provést opatření k nápravě závadného stavu, mimořádného ohrožení jakosti povrchových vod, a zajistit likvidaci havárie ve smyslu § 40 vodního zákona spočívající v odtěžení kontaminované zeminy a s tím odstranění znečištěné vegetace po vyplavení ropných látek z areálu provozovny žalobce v průmyslové zóně u vlakového nádraží v Moravském Krumlově, dešťovou kanalizací do otevřeného příkopu a dále do Vinohradského potoka, který je pravobřežním přítokem řeky Rokytné, a to na pozemcích parc. č. 2081/1, 2078/1, 2078/16, 2080/26, 2233/9, 2223/4, 2223/3, 2223/2, 2223/1, 2628/1, 2792/2, 2762/15, 2762/14, 2762/14, 2762/13, 3053/7, 2053/6, 3053/5, 3053/3, 2762/12, 2462/11, 2762/10, 2462/9, 2762/8, 2762/7, 2762/6, 2762/5, 2762/4, 2762/3, 2762/1, 1947/1, v katastrálním území M. K., a odčerpání ropných látek zachycených v korytě Vinohradského potoka; za tímto účelem vodoprávní úřad uložil žalobci konkrétní pokyny. I. Shrnutí procesního postoje žalobce 2. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je nezákonné, věcně nesprávné a nepřezkoumatelné. Žalovaný se dostatečně nezabýval otázkou, kdo je skutečným původcem závadného stavu, a neuvedl, jakou povinnost žalobce ve vztahu k ochraně povrchových nebo podzemních vod porušil. Není zřejmé, na základě čeho dospěly správní orgány k tomu, že žalobce je původcem havárie. 3. Podle žalobce je odkaz na protokol vodoprávního úřadu ze dne 5.5.2022, č.j. MUMK8139/2022, nedostačující a neprůkazný; není z něj zřejmé, jaké látky unikly, kdo je původcem havárie a jaké povinnosti žalobce porušil. Vnější šachta, byť z ní byl cítit zápach, je volně přístupná komukoli. Vodoprávní úřad ani neodebral vzorky, které by identifikovaly žalobce jako původce znečištění. Žalobce ve své argumentaci poukazuje na zprávu Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 23.5.2022, z níž se podává, že dne 4.5.2022 mezi sedmnáctou a osmnáctou hodinou přešly přes danou oblast velmi intenzivní bouřky a lijáky. Do prostředí se tak mohly dostat látky, které nepochází od žalobce. Správní orgány se s těmito otázkami nevypořádaly a neprovedly řádné šetření. 4. Žalobce odmítá tvrzení žalovaného, že by byl opakovaně žádán o vstup do areálu za účelem odebrání vzorků z kanalizačních vpustí, neboť od počátku naopak požaduje, aby byly vzorky odebrány. 5. Pouhé tvrzení, že do veřejné šachty ústí dešťová kanalizace vedoucí z areálu žalobce, není jednoznačným důkazem o tom, že původcem havárie je právě žalobce. Provozní náplně automobilů se nenachází pouze u žalobce, ale i u ostatních společností v průmyslovém areálu. Podle žalobce nebylo prokázáno, odkud látky pochází. Svědecká výpověď Ing. A. S., velitele hasičské stanice Moravský Krumlov, do řízení nepřinesla nic nového. Tvrzení, že správní orgán má lokalitu dobře zmapovanou, nijak neprokazuje, že ropné látky pochází výlučně od žalobce. 6. Žalobce dále namítá, že dne 5.10.2022 požádal o odročení ústního jednání z důvodu kolize tohoto jednání s jiným jednáním zástupkyně žalobce. Přesto žalovaný této žádosti nevyhověl. Žalovaný tak porušil právo na řádný proces a na řádné zastupování žalobce. S přihlédnutím k délce odvolacího řízení žalovaný nepostupoval tak, aby účastníkům řízení nevznikaly zbytečné náklady. 7. Z uvedených důvodů rozvedených v replice žalobce navrhuje, aby zdejší soud žalobou napadené i jemu předcházející rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním stanovisku žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního postoje žalovaného 8. Žalovaný ve svém vyjádření se žalobou nesouhlasí, napadené rozhodnutí považuje za správné a odůvodněné. Žalobce v žalobě neuvádí žádné nové skutečnosti, kterými by se žalovaný ve svém rozhodnutí již nezabýval. K námitce týkající se ústního jednání žalovaný uvádí, že žádost o odročení jednání obdržel v době, kdy již nebylo reálné ostatní účastníky řízení o odročení jednání včas informovat. S ohledem na zjištěné informace pak žalovaný jednatele žalobce opakovaně nepředvolával. 9. Žalovaný navrhl, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Posouzení věci 10. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 11. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 12. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že dne 5.5.2022 došlo ke znečištění koryta Vinohradského potoka, který je pravobřežním přítokem řeky Rokytné na 17. říčním km. Není sporu ani o tom, že původ znečištění vedl k výusti dešťové kanalizace z průmyslové zóny u vlakového nádraží na pozemku parc. č. 2038/1, k.ú. M. K., kde se nachází areál žalobce. Žalobce rozporuje závěr správních orgánů, že byl původcem havárie, konkrétně, že závadné látky (které tuto havárii způsobily) unikly z jeho areálu. Spolu s tím také namítá, že správní orgány nepostavily najisto, o jaké látky se ve skutečnosti jednalo. 13. Podle § 143 odst. 1 písm. a) správního řádu mohou oprávněné úřední osoby rozhodnutím ukládat povinnosti na místě hrozí-li životu nebo zdraví osob bezprostřední nebezpečí, hrozí-li bezprostředně někomu vážná majetková újma anebo dojde-li k náhlé havárii. 14. Podle § 143 odst. 2 správního řádu je předpokladem uložení povinnosti na místě zjištění stavu věci. Rozhodnutí se vyhlašuje ústně, jeho písemné vyhotovení se bez zbytečného odkladu doručuje dodatečně. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, nemá odvolání proti takto vyhlášenému rozhodnutí odkladný účinek. O ústním vyhlášení rozhodnutí se vždy na místě vydá písemné potvrzení (§ 67 odst. 3), které obdrží účastník. 15. Podle § 39 odst. 1 vodního zákona jsou závadnými látkami látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen „závadné látky“). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. 16. Podle § 40 vodního zákona je havárií mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod (odst. 1). Za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů (odst. 2). Dále se za havárii považují případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek uvedených v odstavci 2, pokud takovému vniknutí předcházejí (odst. 3). 17. Podle § 41 odst. 1 vodního zákona je ten, kdo způsobil havárii (dále jen „původce havárie“), povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie. Přitom se řídí havarijním plánem, popřípa