1 Afs 1/2012 — Nejvyšší správní soud

62 A 65/2022- 57 - text pokračování 11 62 A 65/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: Vinacz, spol. s r.o. sídlem Vinařská 882, Dolní Bojanovice proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát sídlem Květná 15, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22.6.2022, č.j. SZPI/BG717-60/2021, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce napadá rozhodnutí žalovaného ze dne 22.6.2022, č.j. SZPI/BG717-60/2021, kterým žalovaný podle § 90 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 90 odst. 5 větou druhou zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), změnil rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Brně, ze dne 3.11.2021, č.j. SZPI/BG717-57/2021, co do výroku III. týkajícího se úhrady nákladů laboratorního rozboru jednoho z kontrolovaných vín, a ve zbytku žalovaný prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 2. Prvostupňový orgán shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku dle § 39 odst. 2 písm. s) zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství (dále jen „zákon č. 321/2004 Sb.“), porušením povinnosti stanovené v § 27 odst. 4 písm. a) bodu 2. zákona č. 321/2004 Sb., kterého se žalobce dopustil tím, že v období od 2.10.2019 do 15.11.2019 uváděl do oběhu víno označené jako MERLOT, víno červené, vyrobené v Maďarsku, číslo šarže CS117/19, v množství 11 500 l, které bylo vyhodnoceno jako nevyhovující, ve znacích vůně a chuti „po plísni“, ve smyslu přílohy č. 3 vyhlášky č. 88/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství (dále jen „vyhláška č. 88/2017 Sb.“), a tím, že v období od 20.11.2019 do 27.5.2020 uváděl do oběhu víno označené jako Modrý Portugal, víno červené, suché, číslo šarže CS154/19, v množství 12 901,5 l, které bylo vyhodnoceno jako nevyhovující, ve znacích vůně a chuti „po plísni“, ve smyslu přílohy č. 3 vyhlášky č. 88/2017 Sb. Dále se žalobce dopustil přestupku dle § 39 odst. 6 zákona č. 321/2004 Sb. tím, že ke dni 8.6.2020 nevedl evidenci za rok 2019 a 2020 ve smyslu přílohy č. 12 vyhlášky č. 88/2017 Sb. (evidence o hmotnosti a cukernatosti sklizených hroznů a záznamy o vinicích a na nich dosažených hektarových výnosech), přílohy č. 18 vyhlášky č. 88/2017 Sb. (evidence o nakoupeném a zpracovaném množství zahuštěného hroznového moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu, látek používaných k přikyselení, látek používaných k odkyselení, alkoholu získaného z vína), a nevedl řádně evidenci za rok 2019 a 2020 ve smyslu přílohy č. 22 vyhlášky č. 88/2017 Sb. (evidence o zásobách produktu, způsobech ošetřování a přídavcích jiných látek než vína k produktu v jednotlivých nádobách), čímž porušil § 30 odst. 1 zákona o vinohradnictví a vinařství. Za uvedené protiprávní jednání byla žalobci uložena pokuta ve výši 300 000 Kč spolu s povinností uhradit náklady správního řízení (výrok I. a II. prvostupňového rozhodnutí). Žalobci prvostupňový orgán dále uložil povinnost uhradit náklady laboratorního rozboru vína Modrý Portugal ve výši 350 Kč (výrok III. prvostupňového rozhodnutí). I. Shrnutí procesního postoje žalobce 3. Žalobce nesouhlasí s výsledky senzorických analýz. Odkazuje na přílohu č. 3 vyhlášky č. 88/2017 Sb. a odmítá, že by vyhláškou specifikované plísně (neodpovídající, po plísni – tóny plesnivého chleba napadeného zelenou plísní a ztrouchnivělého starého dřeva, sudu) byly přítomny v jeho víně. Prověřovaná vína podle žalobce plíseň neobsahovala, proto je nelogická detekce vůně „po plísni“, způsobená nedostatečnou hygienou či nedodržením postupu. Nadto jsou podle žalobce pachuť „po plísni“ a vůně „po plísni“ zcela odlišné kategorie, které správní orgány nerozlišují. Příloha č. 3 vyhlášky č. 88/2017 Sb. vymezuje konkrétní plísně, které přitom žalovaný nekonkretizoval. 4. Žalobce dále zpochybňuje postup senzorického hodnocení; poukazuje přitom na to, že toto hodnocení není součástí správního spisu. Hodnocení provádí hodnotitelé (experti) a ti jsou podle žalobce pracovníci žalovaného. Žalobce považuje za zavádějící i odkaz na § 3 odst. 3 písm. dd) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 146/2002 Sb.“), a to ve vztahu k osobám podílejícím se na zkoušce; podle žalobce musí existovat jak první, tak druhé odborné stanovisko, které v dané věci nebylo vypracováno, a pokud jde o utajení hodnotitelů, to se týká až druhého odborného stanoviska; v posuzované věci má proto spis obsahovat celý popis postupu odborného hodnocení, včetně označení hodnotitelů tak, aby se daly jejich závěry přezkoumat. 5. Žalobce odkazuje na protokol laboratoře BS Vinařské potřeby s.r.o. ze dne 8.7.2020, z něhož plyne, že u vzorku č. 2006/1316 bylo zjištěno méně než 1 KTJ/l plísně. Žalobce navrhoval provedení důkazu výslechem svědka (společnosti BS Vinařské potřeby s.r.o.), ten však správní orgány chybně neprovedly s tím, že jde o nadbytečný důkaz. Podle žalobce žalovaný nepřípustně předjímal výsledek navrženého důkazu. 6. Žalobce dále namítá, že nebyl řádně poučen ohledně dispozice s druhým kontrolním vzorkem; toto poučení obdržel pouze F. B., který však v řízení nedisponoval platnou plnou mocí; tvrzení žalovaného na str. 18 napadeného rozhodnutí tak nemá oporu ve správním spisu, neboť poučení o zacházení se vzorkem dostal F. B., nikoliv žalobce. 7. Žalobce dále namítá nepřiměřenost uložené sankce. Odkazuje přitom na skutkově obdobný případ (věc evidovaná u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 81/2013), kdy byla uložena pokuta ve výši 50 000 Kč za uvádění do oběhu 26 000 l nevyhovujícího vína (zatímco žalobce uvedl cca 25 000 l vína). 8. V podané replice žalobce také poukázal na to, že kontrola neskončila dne 26.5.2020, nýbrž pokračovala 23.6.2020; o tom již měl být informován statutární zástupce žalobce, aby se kontroly mohl účastnit; byl však podle žalobce účelově vyloučen. Poučení, které se dostalo F. B., bylo podle žalobce nekonkrétní, obsahující pouze odkazy na právní předpisy. 9. Žalobce navrhuje, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem včetně podané repliky. II. Shrnutí procesního postoje žalovaného 10. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění napadeného a jemu předcházejícího prvostupňového rozhodnutí s tím, že žalobní body se shodují s již dříve uplatněnou argumentací žalobce. 11. Žalovaný dále zdůrazňuje, že v nyní posuzované věci byl při odběru vzorku Modrý Portugal F. B. řádně poučen o právu požádat o vzorek pro druhé odborné stanovisko pro potřeby kontrolované osoby a tohoto práva F. B. také využil (doklad o provedených kontrolních úkonech č. D015-71562/20, Záznam o odběru vzorku č. D015-71562/20/A01 ze dne 26.5.2020). V případě protokolu ze dne 8.7.2020 od laboratoře BS Vinařské potřeby s.r.o. jde toliko o informativní protokol o laboratorním rozboru neúředně odebraného vzorku. Pokud jde o vedoucího provozu F. B., šlo o osobu způsobilou a oprávněnou ke komunikaci a k poskytnutí součinnosti při kontrole prováděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, neboť právní úprava přítomnost statutárního orgánu kontrolované osoby nevyžaduje. 12. K námitce nepřiměřenosti sankce žalovaný uvádí, že případ, na nějž žalobce odkazuje, je starý cca 10 let. Průměrná výše tehdejších sankcí již nepůsobila dostatečně preventivně ani represivně, a proto pokuta uložená žalobci odpovídá dlouhodobému vývoji správní praxe. Nyní posuzovaná věc není ani zcela skutkově srovnatelná se žalobcem zmiňovanou kauzou. 13. Žalovaný navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout; i žalovaný na svém procesním postoji setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Posouzení věci 14. Žaloba byla podána osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) a včas (§ 72 odst. 1 s.ř.s.). Žaloba je přípustná (§ 65, § 68, § 70 s.ř.s.). 15. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 16. Sporu v nyní posuzované věci je o to, zda správní orgány prokázaly vinu žalobce za spáchání přestupku dle § 39 odst. 2 písm. s) zákona č. 321/2004 Sb. (vymezeného v úvodní části tohoto rozsudku) a zda výše sankce uložená žalobci za tento přestupek je přiměřená. 17. Žalobce v podané žalobě předně zpochybňoval senzorické hodnocení; zpochybňoval zjištění vůně a chuti „po plísni“ argumentem, že plíseň v hodnocených vínech prokázána nebyla.