9 As 277/2016 — Nejvyšší správní soud

29 A 23/2024- 28 - text  6 29 A 23/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka ve věci žalobce: J. F. proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo nám 3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 2024, č.j. JMK 224/2024, sp. zn. S-JMK 183932/2023/OD/VW, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 2. 1. 2024, č.j. JMK 224/2024, sp. zn. S-JMK 183932/2023/OD/VW, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „soud“) se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl rozhodnutí Městského úřadu Znojmo, oboru dopravy, oddělení správních činností (dále jen „městský úřad“), ze dne 13. 9. 2023, č. j. MUZN 193181/2023/Gro (dále jen „rozhodnutí městského úřadu“), jímž byla žalobci uložena pořádková pokuta ve výši 1 000 Kč za bezdůvodné odepření podání vysvětlení podle § 137 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Správní orgány neprokázaly, že by odepření podání vysvětlení ze strany žalobce bylo bezdůvodné. Důkazní břemeno je na straně správního orgánu. Žalobce měl k odepření podání vysvětlení zákonný důvod, jak vyplývá ze spisu. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem. Každý může odepřít podat vysvětlení a není možné jej za takové uplatnění jeho práv jakkoli trestat. 3. Žalovaný účelově lživě uvádí, že žalobce ve stanovené lhůtě odvolání nedoplnil. Výzva k doplnění blanketního odvolání byla žalobci doručena dne 23. 11. 2023 a žalobce odvolání doplnil doporučeným dopisem odeslaným dne 27. 11. 2023. Správní orgány se však odvolacími důvody vůbec nezabývaly, čímž bylo porušeno právo na spravedlivý proces. 4. Žalobce navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí i rozhodnutí městského úřadu zrušil. III. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 6. Doplnění odvolání bylo s ohledem na obsah přiděleno k vyřízení na jiný odbor, nebylo tedy součástí spisového materiálu. Doplnění odvolání spočívalo pouze v uvedení věty: „Odepření podání vysvětlení nebylo bezdůvodné“. Ačkoliv je povinností orgánů veřejné moci svá rozhodnutí řádně odůvodnit, nelze tuto povinnost interpretovat jako požadavek detailní odpovědi na každou námitku. 7. Žalobce nijak nespecifikoval důvod odmítnutí podání vysvětlené, pouze uvádí, že nebylo bezdůvodné. Osoby mohou být předvolány dle ustanovení § 137 správního řádu k podání vysvětlení. Předvolaná osoba je povinna se dostavit, případně se řádně omluvit. Dle ustanovení § 137 odst. 2 správního řádu pak může správní orgán přistoupit k uložení pořádkové pokuty za bezdůvodné odepření podání vysvětlení. IV. Posouzení věci soudem 8. Krajský soud předně posuzoval, zda byly splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a jedná se o žalobu přípustnou (§ 65, § 68, § 70 s. ř. s.). Soud ve smyslu § 51 s. ř. s., bez nařízení ústního jednání přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i předcházející rozhodnutí správního orgánu prvního stupně včetně řízení předcházejícího jejich vydání, a shledal, že žaloba je důvodná. 9. Předmětem sporu v souzené věci je polemika žalobce s procesním postupem správních orgánů. 10. Ze spisového materiálu soud zjistil, že vydání napadeného rozhodnutí předcházela výzva adresovaná městským úřadem provozovateli vozidla, kterým je J. Š., k úhradě určené částky ve výši 500 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení (dále jen „Výzva“). Tuto městský úřad odůvodnil tak, že obdržel od Městské policie Znojmo oznámení o přestupku, dle kterého dne 31. 5. 2023 v 10:01 hodin na pozemní komunikaci Dělnická, Znojmo, bylo vozidlem registrační značky X porušeno ustanovení § 27 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Výzva byla doručena dne 12. 12. 2022. Výzvou byl provozovatel poučen ve smyslu § 125h odst. 5 až 7 zákona o silničním provozu. Provozovatel vozidla ve lhůtě stanovené výzvou určenou částku neuhradil, přičemž sdělil, že vozidlo řídil žalobce. Městský úřad žalobci na základě tohoto podání zaslal předvolání k podání vysvětlení, tato písemnost byla doručena dne 21. 8. 2023. V tomto předvolání byl žalobce řádně poučen dle § 137 správního řádu. Vzhledem k tomu, že žalobce nijak nereagoval, vydal městský úřad rozhodnutí, jímž uložil žalobci pořádkovou pokutu. 11. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda se správní orgány zabývaly odvolacími důvody z doplnění odvolání. 12. Městský úřad rozhodnutím ze dne 13. 9. 2023, č. j. MUZN 193181/2023/Gro, uložil žalobci pořádkovou pokutu podle § 137 odst. 2 správního řádu za bezdůvodné odepření podání vysvětlení ve věci přestupku dle § 125c odst. 1 píms. k) o zákona o silničním provozu ze dne 31. 5. 2023. Dne 25. 10. 2023 obdržel městský úřad žalobcovo blanketní odvolání. Poté městský úřad dne 4. 11. 2023 vyzval žalobce k odstranění vad odvolání, tj. k uvedení důvodu, v jakém rozsahu žalobce rozhodnutí o pořádkové pokutě napadá, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí či jemu předcházejícího řízení. To měl doplnit do pěti dnů od doručení výzvy. Dále spis obsahuje informaci, že žalobce ve stanovené lhůtě odvolání nedoplnil, a tedy svým odvoláním napadá celé rozhodnutí. Městský úřad dne 18. 12. 2023 odvolání postoupil žalovanému k rozhodnutí o odvolání. 13. Žalovaný v napadeném rozhodnutí odvolání žalobce zamítl a potvrdil rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty. V odůvodnění shrnul, že městský úřad po obdržení blanketního odvolání vyzval žalobce k doplnění podání a stanovil mu k tomu lhůtu pěti dní od doručení. Žalobce odvolání ve lhůtě doplnil. 14. Ze spisového materiálu je zřejmé, že žalovaný ve věci rozhodl, aniž měl k dispozici žalobcovo doplnění odvolání. Žalobce uvádí, že výzva k doplnění odvolání mu byla doručena dne 23. 11. 2023. Z doručenky, jež je přílohou výzvy k doplnění odvolání, vyplývá, že zásilka byla vložena do schránky dne 24. 11. 2023. Žalobce k žalobě přiložil originál podacího lístku ze dne 27. 11. 2023 adresovaný městskému úřadu. Žalovaný ve vyjádření k žalobě potvrdil, že na jeho žádost dohledal městský úřad doplnění odvolání, které bylo s ohledem na obsah přiděleno k vyřízení na jiný odbor, a nebylo tedy součástí spisového materiálu. Jestliže žalobce podal doplnění odvolání dne 27. 11. 2023 prostřednictvím poštovních služeb, lhůta byla zachována. Rozhodl-li pak žalovaný o odvolání žalobce, aniž by měl k dispozici doplnění odvolání, resp. aniž by vyvinul patřičnou snahu jej obstarat, dopustil se procesního pochybení. 15. Soud proto hodnotil, zda tato procesní vada mohla mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí [§ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.]. Rozsah přezkumu odvolacího orgánu obsahuje § 89 odst. 2 správního řádu. Podle něj odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Vzhledem k tomu, že žalovaný rozhodoval na podkladě blanketního odvolání, přezkoumal napadené rozhodnutí v plném rozsahu. Zabýval se interpretací § 137 správního řádu a naplněním zákonných podmínek pro uložení pořádkové pokuty v řešeném případě. Správnost rozhodnutí nicméně nehodnotil v kontextu žalobcových námitek, neboť ty mu nebyly známy. 16. Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvádí, že odvolání spočívalo pouze v uvedení věty: „Odepření podání vysvětlení nebylo bezdůvodné“. Tvrzení žalovaného však nemá oporu ve správním spise, neboť dle tvrzení žalovaného uvedeným v jeho vyjádření bylo doplnění odvolání přiděleno na jiný odbor a není tak součástí spisového materiálu. Žalovaný není oprávněn domýšlet další důvody svého postupu až ve vyjádření k žalobě. Krajskému soudu tak nezbývá než rozhodnutí žalovaného zrušit. 17. Soud nicméně dále zkoumal, zda existují určité oddělitelné právní otázky, ke kterým se žalovaný v napadeném rozhodnutí již vyjádřil a které mohou být předmětem meritorního soudního přezkumu i přes výše konstatovanou procesní vadu. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 19. 2. 2008, č.