6 As 166/2015 — Nejvyšší správní soud

29 A 33/2023- 26 - text 7 29 A 33/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Ľubomíra Majerčíka a Mariana Kokeše v právní věci žalobce: V. H. proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Brně sídlem Moravské nám. 1, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 9. 3. 2023, č. j. ZKI BR-O-5/126/2023-4, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá nápravy postupu katastrálního úřadu, který neprovedl žalobcem navrhovanou opravu chyby ve smyslu § 36 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Žalobce tuto chybu spatřoval ve výmazu stavby, o které tvrdil, že je jejím vlastníkem. Žalovaný dospěl k závěru, že dle údajů obsažených v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále „RÚIAN“) byla stavba zrušena a katastrální úřad nebyl oprávněn přezkoumávat údaje převzaté ze zmíněného registru se skutečným stavem. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Žalobce úvodem v žalobě soud informoval, že podal dne 18. 11. 2022 na Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherské Hradiště (dále „katastrální úřad“), návrh na opravu chyby v katastrálním operátu. Žalobce sdělil, že tato chyba vznikla „nesprávným zrušením“ stavby č. e. XA, nacházející se na pozemku parc. č. XB v k. ú. X. Katastrální úřad opravu chyby neprovedl a v navazujícím správním řízení vedeném podle § 36 odst. 4 katastrálního zákona, vydal rozhodnutí o nevyhovění žádosti o odstranění chyby z důvodu, že se nejedná o chybu v katastrálním operátu ve smyslu § 36 téhož zákona. 3. Žalobce již v průběhu správního řízení tvrdil, že předmětnou nemovitost nabyl kupní smlouvou ze dne 30. 6. 2022 s právními účinky vkladu práva ke dni 29. 9. 2022. V té době koupil pozemek s parc. č. XB, jehož součástí byla stavba č. e. XA. Vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí byl proveden pod sp. zn. V-5875/2022-711, samotný zápis pak dne 3. 11. 2022. Písemností ze dne 7. 11. 2022 pak katastrální úřad oznámil, že provedl zápis odstranění stavby a změnu číslování parcel. Žalobce rovněž upozornil na spor vedený u Okresního soudu v Uherském hradišti o vlastnické právo k předmětné nemovitosti. 4. Podstata žalobní námitky přitom vyvěrá z tvrzení, že fakticky nebyla nikdy předmětná stavba č. e. XA zrušena a doposud existuje. Zapsaný stav tak neodpovídá faktickému, v čemž žalobce spatřuje porušení jeho vlastnického práva ve smyslu ústavněprávním podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Po občanu nelze požadovat, aby se na něj přenášela povinnost kontrolovat, zda jsou údaje v RÚIAN evidovány správně. Správní orgán je však nemůže pouze převzít, aniž by respektoval zásady uvedené v § 2 a § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Současně má žalobce za to, že žalovaný měl aplikovat § 156 správního řádu, což neučinil. 5. Žalobce navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný uvedl, že zápis o zrušení stavby č. e. XA katastrální úřad nemohl opravit, neboť k takovému postupu ho zákon neopravňoval. Žalovaný vyzdvihl, že vyznačením změn v katastru nemovitostí plnil katastrální úřad jen svoji evidenční funkci a přebíral tak pouze údaje zaznamenané v RÚIAN. Odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2016, č. j. 6 As 166/2015-27, své tvrzení podpořil. 7. Ze skutkového stavu je zřejmé, že příslušný stavební úřad promítl faktický stav předmětné stavby do RÚIAN. Stavební úřad je jako editor zodpovědný za zapsaný stav ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Správní orgán, který z něj pak vychází, je v dobré víře ohledně stavu zapsaných údajů (§ 4 odst. 6 téhož zákona). Výmaz stavby z katastru nemovitostí byl proveden v souladu s evidencí v registru a nebyly tak splněny podmínky pro opravu chyby. 8. Pokud žalobce argumentuje, že katastrální úřad neměl informace z RÚIAN automaticky převzít, ale měl postupovat podle § 2, § 3 a § 156 správního řádu, žalovaný je nucen konstatovat, že katastrální úřad uplatnil svou pravomoc podle zákona. Posledně zmiňované ustanovení na činnost katastrálního úřadu nedopadá. 9. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Posouzení věci soudem 10. Soud za splnění podmínek pro rozhodnutí ve věci bez nařízení ústního jednání (§ 51 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“) přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). 11. Ze správního spisu vyplývá, že katastrálnímu úřadu byl dne 18. 11. 2022 doručen návrh žalobce na opravu chyby v katastrálním operátu, v němž uvedl, že mu byla neprávem v katastru nemovitostí zrušena stavba č. e. XA, ležící na pozemku parc. č. XB v k. ú. M. a že trvá na obnovení původního zápisu. Žalobce jako důvod nesprávnosti údaje uvedl skutečnost, že předmětná stavba na daném pozemku doposud stojí a záznam v RÚIAN je nesprávný. V odpovědi na návrh vydal katastrální úřad dne 25. 11. 2022 oznámení o neprovedení opravy chyby v údajích v katastru nemovitostí, č. j. OR-2214/2022-711, v němž katastrální úřad žalobci vysvětlil, že k výmazu předmětné stavby přistoupil na základě zjištěných údajů z RÚIAN ve smyslu § 32 odst. 1 katastrálního zákona a tato skutečnost nemůže být blíže podrobena přezkumu ze strany katastrálního úřadu. Žalobce vyjádřil nesouhlas s tímto posouzením dne 18. 12. 2022. V návaznosti na to bylo zahájeno správní řízení ve vztahu k opravě chyby v katastrálním operátu podle § 36 odst. 4 katastrálního zákona. 12. Katastrální úřad rozhodnutím ze dne 12. 1. 2023, č. j. OR-2214/2022-711-7, zamítl opravu chybných údajů v katastru nemovitostí podle § 36 odst. 4 katastrálního zákona, přičemž trval na svých závěrech o nemožnosti posuzovat právní otázky v rámci evidenční činnosti. Žalovaný v rámci odvolacího řízení uvedené rozhodnutí potvrdil napadeným rozhodnutím. Dospěl k závěru, že katastrální úřad postupoval správně, pokud žalobcem navrhovanou opravu neprovedl, neboť se nejednalo o chybu, která by byla v rozporu s podklady pro zápis, vzhledem k tomu, že informace o zrušení stavby vyplývala z RÚIAN. Žalovaný uzavřel, že v dané věci nebylo možné užít institutu opravy chyby podle § 36 katastrálního zákona. S tím žalobce nesouhlasí a trvá na tom, že zapsaný stav neodpovídá skutečnosti a katastrální úřad se skutkovým stavem měl náležitě zabývat. 13. Soud po zhodnocení věci rozhodl tak, jak je uvedeno v záhlaví tohoto rozsudku a považuje postup správních orgánů za zákonný. Žalovaný správně vycházel z toho, že řízení o opravě chyb v katastrálním operátu ve smyslu § 36 katastrálního zákona je procesním postupem, který slouží k uvedení údajů obsažených v katastru nemovitostí do souladu s listinami založenými ve sbírce listin, případně s údaji vyplývajícími z jiných registrů. Tento institut tedy neslouží pro odstranění rozdílů mezi skutečným stavem a údaji v katastru nemovitostí, ač to často může být doprovodným jevem opravy nesprávně zaznamenaných údajů v důsledku zřejmého omylu. 14. Rozhodná právní úprava pro nyní projednávanou věc je následující. 15. Podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona opraví katastrální úřad na písemný návrh vlastníka, jiného oprávněného nebo i bez návrhu chybné údaje katastru, které vznikly „a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem“. 16. Z textace zákona je patrné, že zákon předpokládá opravu nepřesností mající charakter formálně nastalých chyb. Katastrální zákon v § 36 umožňuje opravu chyb vzniklých zřejmým omylem a podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2008, čj. 1 As 40/2007-103, lze za tyto zřejmé omyly považovat „jak omyl týkající se skutkových okolností (error facti - zejména případy chyb v psaní a počítání, jako zápis jiných údajů, zápis údajů neobsažených v podkladové listině či např. i opomenutí zapsat údaj v podkladové listině obsažený), tak omyl právní (error iuris - např. zápis právního vztahu, který právní řád nezná, či zápis skutečnosti na základě listiny, která nesplňuje požadavky stanovené katastrálním zákonem)“. Postup správního orgánu podle § 36 zmíněného zákona, spočívající v opravě chyb, má tedy skutečně charakter evidenční a právě z tohoto hlediska je třeba požadovat po správním orgánu, aby dostál zásadě uvedené v § 3 správního řádu. To bude bude znamenat zpravidla nutnost náležitě zjistit, zda jsou porovnávané údaje zapsané v katastrálním operátu a v podkladu ve vzájemném rozporu, nikoliv, že záznam neodpovídá skutečnostem v terénu. Lze konstatovat, že chyby v katastru, k jejichž zjištění se katastrální úřad neo