2 As 164/2019 — Nejvyšší správní soud

31 A 66/2024- 63 - text  9 31 A 66/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava Štencla, MA, v právní věci žalobce: J. V., nar. X bytem X zastoupen zákonnými zástupci J. V., nar. X, a L. V., nar. X oba bytem X v řízení zastoupen advokátem Mgr. Jiřím Neshybou sídlem Křížová 111/2, 586 01 Jihlava proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Kraje Vysočina sídlem Vrchlického 2627/46, 586 01 Jihlava o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, takto: I. Určuje se, že zásah žalovaného spočívající v provedení identifikačních úkonů podle § 65 odst. 1 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, v řízení vedeném pod sp. zn. KRPJ-83229/TČ-2024-160713, a to sejmutí daktyloskopických otisků, provedení popisu, pořízení fotografií a odběr biologických vzorků žalobce dne 9. 10. 2024 za účelem zařazení a uchovávání osobních údajů žalobce v databázích Policie České republiky, byl nezákonný. II. Soud přikazuje žalovanému zlikvidovat veškeré vzorky a osobní údaje získané v souvislosti s provedením identifikačních úkonů žalobce podle § 65 odst. 1 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, dne 9. 10. 2024, v trestním řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. KRPJ-83229/TČ-2024-160713, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 21 278 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Jiřího Neshyby. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci soud posuzoval otázku, zda se žalovaný dopustil nezákonného zásahu spočívajícího v provedení identifikačních úkonů žalobce (daktyloskopické otisky, zjištění tělesných znaků – popisu, fotografie, provedení bukálního stěru) podle § 65 odst. 1 písm. a) zákona o Policii České republiky a v následném uchovávání veškerých získaných vzorků a osobních údajů v databázích Policie České republiky. II. Žaloba 2. Žalobce uvedl, že dne 9. 10. 2024 mu bylo v budově Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina v řízení sp. zn. KRPJ-83229/TČ-2024-160713 sděleno podezření z provinění neoprávněného přístupu do počítačového systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací podle § 230 odst. 1, 2, písm. a), b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Následně po provedení výslechu byl žalobce vyzván, aby se podrobil identifikačním úkonům. Ty byly provedeny i přes nesouhlas žalobce, který v návaznosti na poučení o následcích neuposlechnutí výzvy (zejména pak o možnosti policie překonat odpor žalobce) nechtěl klást odpor. 3. Policista je i v případě provádění identifikačních údajů povinen postupovat v souladu s § 11 písm. c) zákona o Policii České republiky. Případný zásah do práv a svobod žalobce tak nesmí překročit míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákonem. V tomto případě se však žádné uvážení intenzity zásahu do práv a svobod žalobce v postupu policie neprojevilo a identifikace byla provedena bez bližšího odůvodnění její nutnosti a nezbytnosti, mimo jiné s odkazem na pokyn policejního prezidenta č. 275/2016 o identifikačních úkonech („pokyn policejního prezidenta“). 4. Provedení identifikačních úkonů je přitom souladné se zákonem pouze tehdy, je-li nezbytné pro účely předcházení, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti, tj. účely uvedené v § 65 odst. 5 zákona o Policii České republiky. Tak tomu však v tomto případě nebylo. Žalobce je nezletilý, provinění nebylo nijak závažné, žalobce se doznal, byl doposud bezúhonnou osobou, poškozené se omluvil a činu litoval. Návrh na potrestání žalobce byl usnesením okresního státního zastupitelství podmíněně odložen a žalobci byla stanovena zkušební doba v trvání 10 měsíců. Žalobce navíc provinění spáchal prostřednictvím počítače a mobilního telefonu. Pro tento typ trestné činnosti jsou jakékoliv identifikační úkony zcela irelevantní, jelikož nemohou přispět k odhalení jejího případného opakování. Žalobce proto navrhl, aby soud deklaroval nezákonnost provedení identifikačních úkonů a aby žalovanému přikázal zlikvidovat veškeré vzorky a osobní údaje získané v souvislosti s provedením identifikačních úkonů. III. Vyjádření žalovaného, replika žalobce, další vyjádření žalovaného 5. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nelze nadřazovat práva osoby odsouzené či obviněné z úmyslné trestné činnosti právům spořádané majority společnosti. Jedinou zákonnou podmínkou pro možnost provedení identifikačních úkonů je zahájení trestního stíhání pro úmyslný trestný čin podle § 65 zákona o Policii České republiky. Žalovaný postupoval též v souladu s pokynem policejního prezidenta. Zásah do práv a svobod žalobce je ospravedlněn jeho předcházejícím úmyslným jednáním. Získané osobní údaje pak žalovanému umožňují předcházet trestné činnosti a napomáhají budoucí identifikaci pachatelů. Žalobce se navíc úkonů účastnil dobrovolně. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. 6. K vyjádření žalovaného podal žalobce repliku, v níž namítal nezákonnost pokynu policejního prezidenta a také skutečnost, že hrozba překonání odporu žalobce ze strany policie vylučuje závěr, že podrobení se identifikaci bylo dobrovolné. Těžko lze po patnáctiletém chlapci požadovat, aby vzdoroval pokynům a výzvám policie, jen aby mohl být zásah policie hodnocen jako nedobrovolný a nezákonný. 7. Žalovaný podal k replice žalobce vyjádření, v němž namítal, že pokyn policejního prezidenta nepřekračuje zákonem stanovený právní rámec. Dále zopakoval, že žalobce jako osoba obviněná může být podroben některým omezením. Podmíněné odložení návrhu na potrestání žalobce nemění nic na skutečnosti, že byla naplněna podmínka pro provedení identifikačních úkonů podle § 65 odst. 1 zákona o Policii České republiky. 8. Soud ve věci nařídil jednání, při němž účastníci setrvali na svých stanoviscích. Žalovaný pak své vyjádření doplnil o další rozsáhlou argumentaci. Poukázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2018, č. j. 3 A 104/2018-36, na nález Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. Pl. ÚS 7/18 a na řízení před Soudním dvorem Evropské unie o předběžné otázce Nejvyššího správního soudu ve věci C-57/203 JH v. Policejní prezidium. V souvislosti s předběžnou otázkou provedlo Policejní prezidium analýzu, z níž vyplynulo, že policie nevyužívá postupu podle § 65 zákona o Policii České republiky zhruba ve 30 % případů. Žalovaný poukázal na policejní statistiky, z nichž plyne vysoký podíl recidivujících pachatelů, přičemž 57 % recidivujících pachatelů kyberkriminality vykazuje nestejnorodou recidivu. Provinění žalobce označil žalovaný jako promyšlené racionální jednání, kterým je často zahajována kriminální kariéra pachatelů v mladistvém věku, přičemž riziko recidivy je zde zvýšené a radikalizace mládeže vůči společnosti je aktuálním tématem posledních let. Žalovaný se ohradil proti faktické nevyužitelnosti získaných osobních údajů, neboť i v oblasti kyberkriminality může pachatel zanechat stopy na klávesnici či na dokumentech, byť je tomu v menším měřítku než u násilných trestných činů. Poukázal též na interní předpisy týkající se výmazu získaných údajů. Závěrem žalovaný „namítl pasivní věcnou legitimaci“, neboť žalobce se mohl domoci nápravy postupem podle § 29 odst. 2 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. K tomu odkázal na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2022, č. j. 9 A 5/2020-135. IV. Provedené důkazy a závěr o skutkovém stavu věci 9. Soud při jednání provedl dokazování za účelem zjištění skutkového stavu věci. Z trestního spisu sp. zn. KRPJ-83229/TČ-2024-160713 soud zjistil, že žalobci bylo dne 9. 10. 2024 sděleno žalovaným podezření z provinění neoprávněného přístupu do počítačového systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací podle § 230 odst. 1, 2, písm. a), b) trestního zákoníku. Tohoto provinění se měl stručně řešeno dopustit tím, že se ze stolního počítače přihlásil do aplikace Teams prostřednictvím přihlašovacích údajů dvou spolužáků bez jejich souhlasu a vědomí, a poté zaslal několik nevhodných zpráv učitelům Základní školy Velký Beranov. Dále se ze svého mobilního telefonu přihlásil do aplikace Teams prostřednictvím přihlašovacích údajů své spolužačky bez jejího souhlasu a vědomí a následně této spolužačce změnil profilovou fotografii na fotku s pornografickým tématem. Z protokolu o výslechu mladistvého podezřelého z téhož dne vyplývá, že se žalobce k provinění doznal a svého činu litoval. Z opisu z evidence přestupků a z opisu z evidence Rejstříku trestů ze dne 14. 10. 2024 vyplývá, že žalobce v nich neměl žádný záznam. Usnesením Okresního státního zastupitelství v Jihlavě ze dne 21. 10. 2024, č. j. ZK 371/2024-8, bylo podání návrhu na potrestání žalobce podmíněně odloženo a žalobci byla stanovena zkušební doba v trvání 10 měsíců. 10. Z žádosti o provedení identifikačních úkonů předložené žalovaným (č. l. 36 soudního spisu) vyplývá, že pr