6 Azs 38/2024 — Nejvyšší správní soud

32 A 10/2025- 33 - text  9 32 A 10/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kopečkovou, Ph.D., v právní věci žalobce: F. A.-B., nar. X, st. příslušnost Ghanská republika bytem X, Ghanská republika zastoupený Mgr. Hugo Körblem, advokátem sídlem Hybernská 1007/20, Praha proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 3. 2025, č. j. MV-37332-4/SO-2025, takto: I. Rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 27. 3. 2025, č. j. MV-37332-4/SO-2025, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 140 Kč k rukám Mgr. Hugo Körbla, advokáta, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce podanou žalobou brojí proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 3. 2025, č. j. MV-37332-4/SO-2025, kterým žalovaná podle § 180e odst. 7 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), nevyhověla žádosti žalobce ze dne 7. 2. 2025 o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza za účelem studia. Žalovaná shledala, že je dán důvod podle § 56 odst. 1 písm. h) zákona o pobytu cizinců pro neudělení dlouhodobého víza, který představuje dostatečně podložená domněnka, že žalobce ve skutečnosti nebude plnit deklarovaný účel pobytu. 2. Žádost o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza žalobce podal proti informaci Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) ze dne 16. 1. 2025, č. j. OAM-7631-8/DV-2024, které žalobci sdělilo, že mu dlouhodobé vízum neudělí, neboť byly zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že žalobce hodlá dlouhodobé vízum zneužít k jinému účelu, než je uveden v jeho žádosti (studium na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v magisterském studijním programu s předpokládanou délkou studia od 1. 9. 2024 do 31. 8. 2026). Ministerstvo tyto skutečnosti dovodilo zejména z obsahu rozhovoru, který byl se žalobcem proveden na Velvyslanectví České republiky v Akkře (dále jen „zastupitelský úřad Akkra“). I. Shrnutí procesního postoje žalobce 3. Žalobce namítá, že nesouhlasí se žalovanou, která na základě toho, co zaznělo v rozhovoru se žalobcem, dovodila, že jsou dány pochybnosti ohledně toho, zda žalobce hodlá plnit účel dlouhodobého pobytu v ČR, tedy studovat. S odkazem na judikaturu správních soudů žalobce zdůrazňuje, že smyslem pohovoru je ověřit, zda má žadatel skutečný a vážný zájem o pobyt a zda má v úmyslu plnit jeho plánovaný účel. 4. Žalobce namítá, že z rozhodnutí žalované není zřejmé, proč by neměl plnit účel pobytu, kterým je studium na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v magisterském studijním programu „Economics and Management“. Pokud žalovaná činí závěr k budoucímu možnému ději, její závěry musí být jednoznačné a dostatečně vysvětlené. Tomuto požadavku žalovaná podle žalobce nedostála. Žalobce k tomu doplňuje, že způsob, jakým je veden pohovor, ovlivní jeho výsledek. Žalovaná přitom své pochybnosti o budoucím účelu pobytu žalobce staví na „údajných“ rozporech plynoucích z pohovoru. 5. Pokud jde o „údajný“ rozpor v současném vzdělání žalobce ve srovnání se vzděláním, které chce studiem v ČR získat, ten se žalobce snažil vysvětlit ve své žádosti o nové posouzení důvodů neudělení víza. Žalovaná však jeho argumenty odmítla přijmout se zdůvodněním, že v řízení o žádosti o nové posouzení důvodů neudělení víza nemohou takové argumenty zaznít. Tím ale podle žalobce popřela podstatu tohoto druhu řízení a jakýkoli přezkum závěrů ministerstva by pak byl zbytečný. Pokud žalobce hodlal vyvrátit závěry, které ministerstvo učinilo, protože je považuje za nesprávné či nepravdivé, nemůže tuto argumentaci žalovaná odmítat. Pokud žalovaná vytýká žalobci, že svá vysvětlení nepodložil dokumenty, jde o argument rozporný s tím, žalovaná nehodlá akceptovat v řízení o novém posouzení důvodů neudělení víza nová tvrzení a nové důkazy. Žalobce pro úplnost zdůrazňuje, že zaměření zamýšleného studia odpovídá tomu, co vystudoval dříve, i tomu, čemu se věnuje v zaměstnání. 6. Poznámka žalované o existenci kvót pro žádosti o vydání zaměstnanecké karty na zastupitelském úřadu v Akkře je pouze spekulativní a není opodstatněná ve vztahu k žalobci. Není důvod se domnívat, že žalobce, který žádá o pobytové oprávnění za účelem studia, tak činí, protože chce ve skutečnosti pracovat a chce obejít pravidla, která by ho teoreticky mohla omezovat v podání žádosti o pobytové oprávnění za účelem zaměstnání. V této souvislosti žalobce zdůrazňuje význam směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801, o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (dále jen „směrnice 2016/801“), a podmínky, za nichž nelze pobytové oprávnění za účelem studia udělit (zejména čl. 20 odst. 2 písm. f) citované směrnice). Neudělení pobytového oprávnění se musí opírat buď přímo o důkazy anebo o závažné a objektivní důvody, jak byly vyloženy judikaturou Soudního dvora, Nejvyššího správního soudu a krajských soudů, které se žalobce dovolává. 7. Žalobce dále uvádí, že vynaložil úsilí a finanční prostředky, aby mohl podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. Přestože žalobce plně respektuje možnost úvahy ze strany správních orgánů ohledně plnění účelu pobytu, má za to, že v jeho případě nejsou dány žádné okolnosti, z nichž by mohly být dovozovány závažné a objektivní důvody k domněnce o neplnění účelu pobytu. 8. Z uvedených důvodů žalobce navrhuje, aby soud zrušil jak rozhodnutí žalované, tak i rozhodnutí ministerstva. Na svém procesním stanovisku žalobce setrval po celou dobu řízení před soudem. II. Shrnutí procesního postoje žalované 9. Žalovaná má žalobu za nedůvodnou a odkazuje na své rozhodnutí, které obsahuje dostatečnou odpověď na námitky žalobce. Žalovaná má za to, že postupovala v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a dostatečně zjistila skutkový stav věci. 10. Žalovaná dále doplňuje, že Ústavní soud v usnesení ze dne 13. 6. 2013, sp. zn. 1149/13, vyslovil, že „[…] rozhodovacímu procesu Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců je imanentní jistá míra abstrakce a obecnosti, neboť mnohdy je třeba vycházet z určitých předpokladů, a nikoli objektivně zjistitelných skutečností, které lze zpravidla hodnověrně verifikovat až po případném udělení víza; požadavek na obstarání vyčerpávajících, přesných a podrobných podkladů by totiž ve svém důsledku vedl k popření smyslu rozhodování o udělení víza, který mimo jiné spočívá v možnosti prevence potenciálně nežádoucího jednání ze strany cizinců (myšleno obecně), které tudíž nelze dopředu naprosto jednoznačně identifikovat a kvalifikovat. I dostatečně podložené obavy mohou být důvodem způsobilým přistoupit k neudělení víza, resp. k zamítnutí žádosti o nové posouzení.“ Předložení náležitostí žádosti je obligatorním úkonem, který však nevyvrací riziko zneužití dlouhodobého víza. Žalovaná má za to, že skutečnosti, které shrnula ve svém rozhodnutí, zakládaly dostatečně podložené obavy, aby žalobci dlouhodobé vízum za účelem studia neudělila. 11. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Taktéž žalovaná setrvala na svém procesním postoji po celou dobu řízení před soudem. III. Posouzení věci 12. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“, § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), žaloba je přípustná (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 1. 2018, č. j. 6 Azs 253/2016-49, č. 3718/2018 Sb. NSS, bod 45). 13. Soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. O věci rozhodoval bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s. ř. s. 14. Spor mezi účastníky řízení je o to, zda na základě rozhovoru žalobce na zastupitelském úřadu Akkra správní orgány důvodně dospěly k domněnce, že žalobce hodlá dlouhodobé vízum zneužít k jinému účelu než k magisterskému studiu na Mendelově univerzitě v Brně v programu „Economics and Management“. 15. Podle § 56 odst. 1 písm. h) zákona o pobytu cizinců ministerstvo dlouhodobé vízum cizinci neudělí, jestliže jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že cizinec po skončení pobytu stanoveného dlouhodobým vízem neopustí území nebo že dlouhodobé vízum hodlá zneužít k jinému účelu, než je uveden v žádosti o udělení dlouhodobého víza. 16. Podle § 180e odst. 3 zákona o pobytu cizinců musí žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 obsahovat údaje o tom, kdo ji podává, a v čem je spatřová