5 As 126/2011 — Nejvyšší správní soud

32 A 4/2025- 48 - text  11 32 A 4/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kopečkovou, Ph.D., v právní věci žalobce: P. S. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2024, č.j. KUZL 101307/2024, sp. zn. KUSP 85274/2024 PŽÚ, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce podanou žalobou brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2024, č. j. KUZL 101307/2024, sp. zn. KUSP 85274/2024 PŽÚ, kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), zamítl odvolání žalobce proti výrokům I. a II. rozhodnutí Komise pro projednávání přestupků města Bojkovice (dále jen „Komise“) ze dne 1. 7. 2024, č. j. 749/2023/OOOZ, sp. zn. 749/2023/OOZ-14,15,16, a v uvedeném rozsahu rozhodnutí Komise potvrdil. 2. Komise uznala žalobce vinného tím, že dne 18. 11. 2022 v době kolem 12:00 hod. v Ž. u garáže za domem č. p. 37 úmyslně vyhrožoval R. B. M. (dále jen „poškozený“), že ho zabije, tedy úmyslně narušil občanské soužití tak, že jinému vyhrožoval újmou na zdraví. Tímto jednáním se žalobce dopustil přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1. zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen „zákon o některých přestupcích“). Komise za uvedený přestupek žalobci uložila podle § 35 písm. b) a § 46 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), ve spojení s § 7 odst. 4 písm. b) zákona o některých přestupcích správní trest ve výši 2 000 Kč (výrok I. rozhodnutí Komise), spolu s povinností uhradit náklady spojené s projednáváním přestupku ve výši 1 000 Kč podle § 95 odst. 1 přestupkového zákona a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (výrok II. rozhodnutí Komise). I. Shrnutí procesního postoje žalobce 3. Žalobce namítá, že správní orgány nesprávně a nedostatečně zjistily skutkový stav, který zkreslily. Komise se dopustila procesních chyb při protokolaci projednání přestupku, při němž rovněž podle žalobce tlumočnice zkreslila obsah jednání. V důsledku těchto pochybení správní orgány věc nesprávně právně posoudily. Nevypořádaly se s námitkami a tvrzeními žalobce týkajícími se protokolace a nezohlednily věc komplexně z pohledu dlouhodobých vzájemných sousedských vztahů. Dlouhodobě narušené sousedské vztahy představují významný kontext posuzovaného konfliktu mezi žalobcem a poškozeným, v jehož světle by závěr o vině žalobce nemohl být stejný. Správní orgány opominuly související řízení vedená mezi žalobcem a poškozeným a věc neposoudily v širších souvislostech. Napadené rozhodnutí je tak stiženo vadami, které mají vliv na jeho zákonnost a přezkoumatelnost. 4. Žalobce nesouhlasí ani s hodnocením videozáznamu, z něhož správní orgán vycházely. Podle žalobce z něho naopak vyplývá, že šlo o oboustranný incident, při kterém žalobce nepoužil fyzické násilí, ale naopak utrpěl závažnější újmu než poškozený. Výroky, které žalobce pronesl, byly reakcí na emočně vypjatou situaci. Jeho úmyslem nebylo způsobit poškozenému újmu. Tyto výroky nadto nemohly u poškozeného vzbudit obavu, protože poškozený neovládá český jazyk a jejich obsahu tudíž nerozuměl. To potvrzuje i chování poškozeného zachycené na videozáznamu, kdy po skončení konfliktu na místě zůstává i když jej žalobce nikterak nedrží. Pokud by měl poškozený skutečně obavu o svůj život či zdraví, neměl by důvod na místě setrvávat. Podle žalobce tak skutková zjištění byla učiněna jednostranně a bez komplexního hodnocení všech provedených důkazů, včetně lékařských zpráv. Z lékařských zpráv žalobce a poškozeného je podle žalobce evidentní, že rozsah jeho zranění přesahuje rozsah zranění poškozeného. 5. Žalobce dále namítá, že do doby vydání napadeného rozhodnutí nebyly vyřízeny jeho stížnosti týkající se způsobu protokolace jednání Komise. Poukazuje na nepřesnosti v protokolaci obsahu výpovědí, které podle žalobce způsobil předseda Komise při diktování zapisovatelce a tlumočnice nesprávným a zkreslujícím tlumočením. Žalobce namítá, že po odvolání ustanovené tlumočnice měla být výpověď poškozeného provedena znovu. V důsledku uvedených pochybení byl zkreslen skutkový podklad rozhodnutí správních orgánů. 6. Žalobce dále nesouhlasí se závěrem žalovaného a Komise ohledně řízení o přestupku poškozeného spáchaného vůči jeho družce (dále jen „svědkyně S.“), které Komise zastavila výrokem IV. prvostupňového rozhodnutí. 7. V replice podané k vyjádření žalovaného žalobce upřesnil, že se ohrazuje proti způsobu tlumočení provedeného Mgr. A. S., LL.B.. Dále doplnil, že správní orgány s ohledem na celý kontext vztahů s poškozeným, který se chce žalobci pomstít, nezohlednily zásadu in dubio pro reo. Žalobce dále popisuje dlouhodobě narušené sousedské vztahy spojené se sledováním a odposloucháváním jeho rodiny, verbálními a fyzickými útoky. Podle žalobce správní orgány slovo „zabít“, které během konfliktu vyslovil, vytrhly z kontextu. Správní orgány jsou vůči žalobci podjaté, což dokládá jejich postup v průběhu řízení o přestupcích, a to i ve vztahu k přestupkům páchaným poškozeným. 8. Z uvedených důvodů žalobce navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Na svém procesním stanovisku žalobce setrval po celou dobu řízení před soudem, včetně jednání, které ve věci proběhlo. II. Shrnutí procesního postoje žalovaného 9. Žalovaný ve svém vyjádření se žalobou nesouhlasí, napadené rozhodnutí považuje za správné a odůvodněné. Věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí, které reagují na podstatu námitek žalobce. 10. K námitce nesprávného hodnocení videozáznamu žalovaný uvedl, že jde o stěžejní důkaz, jenž zachycuje jak fyzický konflikt mezi žalobcem a poškozeným, tak i samotné jednání žalobce. Záznam jednoznačně ukazuje, že v době vyslovení výhrůžky měl žalobce poškozeného pod kontrolou, což sám v řízení opakovaně potvrdil. Podle žalovaného bylo v řízení prokázáno vyhrožování újmou na zdraví podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1 zákona o některých přestupcích. Emočně vyhrocená situace ani předchozí vzájemné fyzické napadení takové jednání neomlouvají. Pokud jde o lékařské zprávy, ty nejsou pro posouzení uvedeného přestupku podstatné. 11. Pokud jde o námitku nesprávného tlumočení Mgr. R. D., tak žalovaný poukázal na to, že Mgr. R. D., vůči níž žalobce v žalobě směřuje své výhrady, se žádného ústního jednání neúčastnila. 12. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před soudem, včetně jednání. III. Posouzení věci 13. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). 14. Soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci proběhlo jednání. 15. Žalobce dne 18. 11. 2022 v rámci vzájemné potyčky pronesl vůči poškozenému výroky „já tě zabiju a bude pokoj od tebe“ a „necháš toho, nebo tě mám vždycky zrubat?“ Spor ve věci je o to, zda se vyslovenou výhružkou zabití žalobce dopustil přestupku proti občanskému soužití ve smyslu § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1. zákona o některých přestupcích. 16. Podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1 zákona o některých přestupcích se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že úmyslně naruší občanské soužití tak, že jinému vyhrožuje újmou na zdraví. 17. Podle § 25 odst. 1 přestupkového zákona čin jinak trestný jako přestupek není přestupkem, jestliže jím někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem. 18. Podle § 25 odst. 2 přestupkového zákona nejde o nutnou obranu, byla-li tato obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. 19. Pokud jde o námitku nepřezkoumatelnosti, tak zrušení napadeného rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno opravdu výjimečným případům (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2017, č. j. 2 As 196/2016-123, č. 3668/2018 Sb. NSS, bod 29, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016-64, bod 61), pokud je rozhodnutí nesrozumitelné nebo z něj nelze zjistit důvody, pro které správní orgán rozhodl způsobem uvedeným ve výroku, nebo pokud rozhodnutí správního orgánu vůbec neposkytuje odpověď na odvolací námitky (k nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003-75, č. 3/2004 Sb. NSS). Jde závažnou vadou rozhodnutí, ke které soud přihlíží i z úřed