2 Ads 58/2003 — Nejvyšší správní soud

30 A 6/2023- 74 - text  16 30 A 6/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Martiny Kűchlerové, Ph.D., ve věci žalobce: F. P. zast. Mgr. Markem Dianem, advokátem se sídlem AK Hostinné, B. Němcové 400 proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina se sídlem Jihlava, Žižkova 57 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2022, čj. KUJI/85311/2022 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a rozhodnutí správního orgánu 1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný změnil rozhodnutí Městského úřadu Světlá nad Sázavou (dále také jen „správní orgán I. stupně“ nebo „městský úřad“) ze dne 8. 3. 2022, čj. MSNS/19986/2021/OŽP-16, kterým bylo žalobci dle § 110 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně kterých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), § 85 a § 86 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o ochraně přírody“), a § 18 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ZPF“), 2. výrokem I. uloženo opatření k odstranění zjištěných nedostatků a závad, a to: provést trvalé odstranění obytného přívěsného vozu (karavanu) registrační značky xx (xxxx) se stanovým přístřeškem a příslušenstvím - pod stanovým přístřeškem štěrkem zpevněné plochy (cca 5,5 x 2,5 m) a přede dveřmi do karavanu schůdků s rohožkou a dalšího drobného materiálu a příslušenství sloužícího k rekreačnímu využití lokality z aktivní zóny záplavového území vodního toku Sázava, údolní nivy a pozemku náležejícímu do zemědělského půdního fondu - pozemku parc. č. XA (druh pozemku trvalý travní porost) v obci X, katastrálním území X, orientační určení polohy xxx (dále také jen „pozemek parc. č. XA“), ve lhůtě: bezodkladně po obdržení rozhodnutí (nejpozději však do 10. 4. 2022). 3. Výrokem II. byl žalobce shledán vinným, že v době minimálně od 22. 7. 2020 do vydání rozhodnutí na pozemek parc. č. XA a) přes zákonný zákaz dle § 67 odst. 2 písm. a) a b) vodního zákona umístil do aktivní zóny záplavového území řeky Sázavy předměty vyjmenované ve výroku I., a dopustil se tak původně z nedbalosti poté (po poučení) úmyslně přestupku dle § 116 odst. 1 písm. q) vodního zákona. b) porušuje § 4 odst. 2 zák. o ochraně přírody, kdy ve významném krajinném prvku dle § 3 odst. 1 písm. b) zák. o ochraně přírody (v údolní nivě) parkuje a využívá obytný přívěs (podrobnější specifikace uvedena ve výroku I.) se stanovým přístřeškem a příslušenstvím, před karavanem směrem k řece pod stanovým přístřeškem štěrkem zpevňuje plochu (cca 5,5 x 2,5 m), tedy zde provádí činnosti, kterými dochází k poškozování a ničení významného krajinného prvku a oslabování a ohrožování jeho ekologicko-stabilizační funkce. Tím se dopustil z nedbalosti přestupku dle § 87 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně přírody. c) porušuje § 12 odst. 1 a 2 zák. o ochraně přírody, kdy výše uvedenými činnostmi (zejména pak umístěním předně uvedeného karavanu se stanovým přístřeškem) snižuje hodnoty krajinného rázu. Tím se dopustil z nedbalosti přestupku dle § 87 odst. 2 písm. h) zákona o ochraně přírody. d) porušuje zásady ochrany zemědělské půdy dané § 3 odst. 1 písm. c) zák. o ochraně ZPF, kdy na trvalém travním porostu přes zákonný zákaz a bez souhlasu s odnětím využívá zemědělskou půdu k nezemědělským účelům - dlouhodobé (v podstatě trvalé) parkování/umístění výše specifikovaného obytného přívěsu (karavanu) se stanovým přístřeškem a příslušenstvím, a tím, že před karavanem směrem k řece pod stanovým přístřeškem štěrkem zpevňuje plochu (cca 5,5 x 2,5 m). Tím se dopustil z nedbalosti přestupku dle § 20 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně ZPF. e) porušuje zásady ochrany zemědělské půdy dané § 3 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně ZPF, kdy na trvalém travním porostu přes zákonný zákaz poškozuje fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy dlouhodobým (v podstatě trvalým) parkováním/umístěním výše specifikovaného obytného přívěsu (karavanu) se stanovým přístřeškem a příslušenstvím, a tím že před karavanem směrem k řece pod stanovým přístřeškem štěrkem zpevňuje plochu (cca 5,5 x 2,5 m) a občasně parkuje osobní automobil při rekreaci na lokalitě. Tím se dopustil z nedbalosti přestupku dle § 20 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně ZPF. 4. Za uvedené přestupky byl městským úřadem žalobci uložen správní trest pokuty za přestupek nejpřísněji trestný (přestupek dle výroku II bodu d/), ve výši 5.000 Kč. 5. Výrokem III. byla žalobci uložena povinnost uhradit náklady řízení v paušální výši 1.000 Kč. 6. Žalovaný změnil výrok prvostupňového rozhodnutí následovně: 1. Poslední věta výroku I. zní: „Bezodkladně po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, nejpozději však do 10. 4. 2023“. 2. Návětí výroku II. zní: „Účastník řízení je vinen tím, že v době min. od 19. 10. 2021 do 3. 2. 2022 ve výše specifikované lokalitě“. 3. Ve výroku II. bodě a) zrušil slova: „d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení)“. 4. Výrok II. bod b) zrušil. 5. V části výroku na straně 2 prvostupňového rozhodnutí zrušil slova „5.000 Kč“ a nahradil je slovy: „4.000 Kč“. 7. Ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdil. II. Shrnutí žalobních bodů 8. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání zákonnosti shora uvedeného rozhodnutí, navrhl jeho zrušení, jakož i zrušení jemu předcházejícího rozhodnutí orgánu I. stupně, a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. 9. Jednotlivé žalobní námitky žalobce soustředil do následujících bodů: 10. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí 11. Dle žalobce se žalovaný nevypořádal s jeho odvolacími námitkami a namísto toho provedl vlastní obecnou rekapitulaci skutkového stavu a svým způsobem zdůvodnil, proč je napadené rozhodnutí správné. Dle žalobce klíčovou otázku spojenou s hodnocením subjektivní stránky přestupku, jakožto jednoho z formálních znaků přestupku, hodnotil neprávně (poznámka soudu: zřejmě je myšleno „nesprávně“), přičemž de facto vůbec nehodnotil a neposoudil jeho námitky. 12. Žalobce uvedl, že v lokalitě aktivní zóny záplavového území vodního toku Sázava v katastrálním území X a X jsou umístěny desítky staveb a zařízení, které svým charakterem a rozsahem odporují právním předpisům o ochraně vod, krajiny a životního prostředí. Jde mimo jiné o desítky staveb pevně spojených se zemí včetně jejich příslušenství. Některé tyto stavby způsobem, který není žalobci znám, získaly povolení MěÚ Světlá nad Sázavou s umístěním do lokality aktivní zóny záplavového území vodního toku Sázava. Jiné stavby či zařízení jsou v této lokalitě umístěny, aniž by vzbudily pozornost kontrolních orgánů. Proto se podivuje, že porušení právních předpisů není konstatováno i u desítek jiných vlastníků staveb v dané lokalitě a čím se jeho karavan liší od karavanů, vozidel či staveb těchto jiných osob. Žalobce zdůraznil, že jím vlastněný karavan je umístěn na soukromém pozemku v souladu s nájemní smlouvou, přičemž jednotlivé body nájemní smlouvy mu podrobně ukládají, jak se musí na pronajatém pozemku chovat a udržovat jej. Jednou z podmínek je i to, že musí travnatý porost kolem karavanu sekat, když péči o pozemek v tomto směru ukládají vlastníkovi pozemku i právní předpisy Vlastník pozemku plnění smluvních povinností pravidelně kontroluje. Žalobce má zato, že selektivní výkon kontrolní a exekutivní činnosti ze strany MěÚ Světlá nad Sázavou je postupem šikanózním. 13. Dále žalobce rozvedl jednotlivé námitky, které uváděl již i ve svém odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí: 1. Jednorázové umístění předmětného obytného přívěsu s příslušenstvím na pozemku p. č. XA neodpovídá zákonné definici ve smyslu § 67 odst. 2 písm. b) vodního zákona, tj. nejedná se o skladování odplavitelného materiálu, látek a předmětů, neboť pojem ,,skladování“ představuje takové nakládání s věcí, kterým se rozumí dočasné ukládání a uchovávání věcí, materiálů, polotovarů i výrobků pro pozdější potřebu či spotřebu, čemuž by tedy odpovídala např. nějaká deponie dřevní hmoty, vraků automobilů, stavebního materiálu atp. 2. Předmětný obytný přívěs není a dle žádné zákonné definice ani nemůže být ubytovacím zařízením ve smyslu § 67 odst. 2 písm. d) vodního zákona. Jediná aplikovatelná definice ubytovacího zařízení (trvalého či dočasného) je uvedena v § 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, a to tak, že se ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií: hotel, motel, penzion a ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů vybavené pro poskytování přechodného ubytování. Z toho je dle žalobce zřejmé, že individuální obytný přívěs takovým ubytovacím zařízením není. 3. Jednorázové umístění předmětného obytného přívěsu s příslušenstvím a případně i umístění drobných předmětů na