— Nejvyšší správní soud

22 A 72/2011- 126 - text pokračování - 8 - 22A 72/2011 22A 72/2011 – 126 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a Mgr. Jiřího Gottwalda v právní věci žalobce Bělecký Mlýn s.r.o., se sídlem Olomouc, Šemberova 66/9, zastoupeného Mgr. Markem Gocmanem, advokátem se sídlem v Ostravě-Mariánských Horách, 28. října 219/438, proti žalované Regionální radě regionu soudržnosti Střední Morava, se sídlem v Olomouci-Hodolanech, Jeremenkova 1211/40B, zastoupené JUDr. Michalem Filoušem, advokátem se sídlem v Olomouci, Koželužská 5, ve věci žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, t a k t o : I. Předsedovi Regionální rady Regionu soudržnosti Střední Morava se u k l á d á vydat rozhodnutí o odvolání žalobce ze dne 28.3.2011, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je p o v i n n a zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 17.320,- Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Marka Gocmana, advokáta se sídlem v Ostravě-Mariánských Horách, 28. října 219/438. O d ů v o d n ě n í : Podanou žalobou se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalované. Žalobce uvedl, že žádostí ze dne 31.1.2011 požádal žalovanou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (dále jen informační zákon) o umožnění prostudování projektů „Jezdecký areál s ubytovacím zařízením Olomouc – Penzion Lazce“, „Jezdecký areál s ubytovacím zařízením Olomouc – Jízdárna Lazce“, oba žadatele Ing. J. K.. Prostřednictvím e-mailové komunikace bylo pracovnicí žalované dohodnuto umožnění prostudování těchto materiálů v sídle žalované dne 24.2.2011 v 10 hodin. Žalobci však bylo v rámci tohoto jednání sděleno, že má k prostudování spisového materiálu vymezenu jednu hodinu a není mu povoleno z projektu pořizovat fotokopie ani poznámky. Jelikož žádosti o poskytnutí informace bylo vyhověno pouze zčásti za restriktivních podmínek, přičemž nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí dále požadovaných informací, podal žalobce dne 1.3.2011 stížnost na postup žalované ve smyslu ust. § 16a informačního zákona, kde namítal, že poskytnutí možnosti k prostudování projektů a získání relevantních informací v rozsahu jedné hodiny je naprosto nedostačující. Dále se domáhal poskytnutí informací ve formě umožnění prostudování a částečného okopírování podkladů ve věci „Podnikatelská infrastruktura a služby na území vymezeném oblastí podpory 3.1 – Olomouc; výzva č. 18/2010: Projekty doporučené Výborem Regionální Rady k dopracování dne 28.7.2010 (dále jen „Projekt 3.3.1)“ a dále žalobce požadoval také poskytnutí informací ohledně dalšího postupu ve věci, když z projektů shora uvedených jezdeckých areálů odstoupil žadatel Ing. J.K. a měl být nahrazen nástupcem. Žalobce požadoval poskytnutí informací, jakým způsobem a podle jakého právního předpisu měl být nahrazen žadatel jako autor vítězného projektu jiným subjektem. Ředitel žalované zaslal žalobci na základě stížnosti neformální dopis – vyrozumění ze dne 16.3.2011, v němž sdělil, že žalovaná neprovádí výkon veřejné správy dle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen správní řád) a popsal dále status žalované. Rovněž zmínil, že žalovaná nevystupuje v postavení právně nadřazeném a autoritativně rozhodujícím vůči žadatelům o poskytnutí dotace. K poskytnutí dotací pak nedochází jednostranným právním aktem žalované, ale prostřednictvím smlouvy jako soukromoprávního úkonu. Dále bylo v dopise uvedeno, že limit jedné hodiny k prostudování požadovaných projektů byl žalobci poskytnut na základě uvážení žalované s ohledem na využívání pracovní doby jejích pracovníků. Požadavku žalobce na pořízení kopií nemohlo být vyhověno, neboť nahlížení do spisů jednotlivých projektů se neděje v režimu žádné procesní úpravy, která by ukládala povinnost umožnit žalobci nahlížejícímu do spisu pořídit si kopie. Dikce zákona o informacích byla naplněna tím, že žalobci byly požadované dokumenty zpřístupněny k prostudování. Ve vztahu k „Projektu 3.3.1“ žalovaný uvedl s odkazem na ust. § 15 informačního zákona, že žádosti žalobce nevyhoví, neboť se jedná o informace, které se vztahují k vnitřním pokynům žalovaného. V tomto dopise byl žalobce také poučen o možnosti podat proti němu odvolání. Ačkoliv žalobce odvolání podal dne 28.3.2011, nebylo o něm do dne podání žaloby rozhodnuto žádným způsobem upraveným zákonem o informacích. Na základě uvedeného se žalobce domáhal vydání rozsudku v tomto znění: I. Žalovanému se ukládá povinnost poskytnout žalobci informace obsažené v projektech „Jezdecký areál s ubytovacím zařízením Olomouc – Penzion Lazce“, žadatel Ing. J. K. „Jezdecký areál s ubytovacím zařízením Olomouc – Jízdárna Lazce“, žadatel Ing. J. K., mimo jiné způsobem, kdy žalobci umožní v přiměřeném časovém rozsahu odpovídajícímu rozsahu obsažených informací, do těchto spisů nahlížet v sídle žalovaného a pořizovat si z těchto projektů výpisy, opisy a kopie, to vše ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovanému se ukládá povinnost poskytnout žalobci veškeré informace obsažené v projektu 3.3.1 PODNIKATELSKÁ INFRASTRUKTURA A SLUŽBY NA ÚZEMÍ VYMEZENÉM OBLASTÍ PODPORY 3.1 – OLOMOUC; VÝZVA č. 18/2010: Projekty doporučené Výborem Regionální rady k dopracování dne 28.7.2010, tak jak jsou tyto blíže vymezeny v dopise žalovaného ze dne 16.3.2011, mimo jiné způsobem, kdy žalobci umožní v přiměřeném časovém rozsahu odpovídajícímu rozsahu obsažených informací, do těchto podkladů obsahující zmíněné informace, nahlížet v sídle žalovaného a pořizovat si z těchto projektů výpisy, opisy a kopie, to vše ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovanému se ukládá povinnost poskytnout žalobci veškeré informace týkající se sdělení zvoleného postupu ve věci, kdy z projektů „Jezdecký areál s ubytovacím zařízením Olomouc – Penzion Lazce“, žadatel Ing. J. K.; „Jezdecký areál s ubytovacím zařízením Olomouc – Jízdárna Lazce“, žadatel Ing. J. K.; odstoupil žadatel Ing. J. K. Konkrétně se žalovanému ukládá povinnost poskytnout žalobci veškeré informace jakým způsobem a podle jakého právního předpisu došlo k nahrazení žadatele Ing. J. K., jakožto autora vítězného projektu jiným subjektem, tj. poskytnout žalobci informace mimo jiné obsažené v usnesení Výboru Regionální rady ze dne 28. července 2010 č. 149/VRR17/10; informace obsažené v projektové žádosti reg. č. CZ. 1. 12/3.3.00/18.01153 a reg. č. CZ. 1. 12/š.3.00/18.01142 žadatele Ing. J. K.; informace obsažené v návrhu na záměnu nového žadatele – MORAVO trading, spol. s r.o.; informace z jednání Výboru Regionální rady, které se konalo dne 22. září 2010; a informace obsažené v usnesení č. 164/VRR19/10, mimo jiné způsobem, kdy žalobci umožní v přiměřeném časovém rozsahu odpovídajícímu rozsahu obsažených informací, do podkladů obsahující zmíněné informace, nahlížet v sídle žalovaného a pořizovat si z těchto projektů výpisy, opisy a kopie, to vše ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení, jak budou určeny soudem, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce. Žalovaná ve vyjádření poukázala na specifičnost svého postavení a předmětu své činnosti, jakožto subjektu sui generis, když podle ní není jednoznačné, zda je subjektem povinným poskytovat informace ve smyslu čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod (Listina), když není státním orgánem ani územním samosprávným celkem. S ohledem na obsah judikatury vztahující se k informačnímu zákonu, zejména pak judikatury Ústavního soudu (nález III.ÚS 686/2002 ze dne 27.2.2003) se však přiklání k tomu, že pravděpodobně je subjektem povinným k poskytování informací dle informačního zákona. V další části vyjádření se žalovaná s odkazem na judikaturu Evropského soudního dvora vyjadřuje k otázce rozsahu poskytovaných informací. V této souvislosti rovněž zmiňuje čl. 37 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, a to v souvislosti s ochranou osobních údajů. Dále žalovaná poukázala na proces posuzování projektových žádostí při rozhodování o poskytnutí dotace a poukázala na předčasnost žalobcovy žádosti o poskytnutí informací. V posuzované věci již krajský soud rozhodoval, a to usnesením ze dne 30.8.2011 č.j. 22A 72/2011-48, kterým žalobu odmítl pro nedostatečnost petitu žaloby v návaznosti na požadavky ust. § 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen s.ř.s.). Toto usnesení bylo zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) ze dne 22.2.2012 č.j. 4 Ans 6/2011-82, který nabyl právní moci dne 13.3.2012. Věc byla vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení, v němž byl krajský soud zavázán vyzvat žalobce k úpravě petitu ve smyslu ust. § 79 odst. 1 s.ř.s. Žalobce na základě výzvy soudu odstranil návrh