2 As 47/2013 — Nejvyšší správní soud

19 A 1/2017- 31 - text pokračování 3 19A 1/2017 19A 1/2017- 31 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce: I. T., státní příslušnost Ukrajina, zastoupeného JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Praha 2, Slezská 36, proti žalovanému: Policie ČR, Ředitelství služby Cizinecké policie, se sídlem Praha 3, Olšanská 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3.11.2016, č. j. CPR-11777-6/ČJ-2016-930310-V237, takto: I. Žaloba se z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podanou v zákonné lhůtě domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 4.4.2016, č. j. KRPT-77869-25/ČJ-2016-070022 ve věci správního vyhoštění a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. Žalobce namítal, že správní orgány porušily § 3 správního řádu, neboť nezjistily stav věci způsobem, o němž nejsou významné pochybnosti a v rozsahu, který je nezbytný vzhledem ke konkrétním okolnostem případu a neopatřily si dostatečné podklady pro své rozhodnutí ve smyslu § 50 odst. 2 správního řádu. Konkrétně pak žalobce namítal, že nesouhlasí se závěrem žalovaného, že na území České republiky pracoval bez povolení k výkonu zaměstnání a zdůraznil, že se v jeho případě jednalo pouze o činnost zcela nahodilou, o jednorázovou brigádu, tudíž se nemohl dopustit nelegálního výkonu práce na území ČR, neboť nebyly splněny zákonné znaky nelegálního výkonu práce. Dále namítal, že není možné vycestovat do jeho domovského státu, neboť na Ukrajině se v posledních dnech situace neustále zhoršuje. Média hlásí každodenní přestřelky, včetně mrtvých nejen mezi příslušníky vojenských jednotek, ale také mezi civilním obyvatelstvem. Probíhající ozbrojený konflikt na Ukrajině je důvodem jeho obav vrátit se do vlasti, neboť má za to, že je v ohrožení jeho vlastní život. Žalobce dále uvedl, že zasáhnout do rodinného života a práva na volný pohyb v důsledku vyhoštění lze pouze tehdy, pokud dojde k závažnému porušení veřejného pořádku. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva vyslovuje podmínku přiměřenosti zásahu ke sledovanému legitimnímu cíli. Je tak zřejmé, že ve vztahu k přípustným omezením volného pohybu osob z důvodu veřejného pořádku dle článku 45 odst. 3 SFEU je základním požadavkem proporcionalita mezi intenzitou omezujícího opatření a důvody pro jeho přijetí. Podle bodu 14 preambule Úmluvy může pojem veřejného pořádku zahrnovat odsouzení za spáchání závažného trestného činu a vztahuje se např. na případy podpory terorismu nebo extremistických postojů. Směrnice zjevně vyžaduje, aby bylo k zamítnutí žádosti z důvodu veřejného pořádku přistoupeno výhradně v situacích, kdy se cizinec dopustí jednání (nebo alespoň existuje jasná hrozba takového jednání), které představuje dostatečně závažné ohrožení základního zájmu společnosti, typicky v podobě nejzávaznější trestné činnosti. Uvedená podmínka v jeho případě zjevně splněna nebyla, neboť se nikdy žádné trestné činnosti na území ČR nedopustil a rozhodnutí o vyhoštění odporuje zákonu s ohledem na popsané okolnosti případu. U jednání žalobce dále doplnil, že nepřiměřeným je trest vyhoštění v délce 1 roku. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Stran deklarované „nemožnosti vycestovat“ žalovaný uvedl, že cizinec pouze zneužívá lokálních konfliktů probíhajících na Ukrajině, neboť on pochází ze zakarpatské oblasti, které se ozbrojené konflikty nedotýkají. K argumentaci žalobce zásahem rozhodnutí o správním vyhoštění do jeho práva volného pohybu, žalovaný zdůraznil, že toto v uvedeném pojetí přísluší pouze občanům EU a jejich rodinným příslušníkům, neboť občané tzv. třetích zemí (právě do uvedené kategorie žalobce spadá) jsou vázáni na udělení pobytových a pracovních povolení. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalovaného, který se z jednání, k němuž byl řádně předvolán, omluvil a souhlasil s rozhodnutím věci v jeho nepřítomnosti. Žalobce u jednání setrval na stanovisku k věci. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání rozhodnutí žalovaným (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.). Z obsahu správního spisu žalovaného soud zjistil, že dne 4.4.2016 bylo žalobci oznámeno zahájení řízení ve věci správního vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona č. 326/1999 Sb., včetně poučení. V oznámení o zahájení řízení je kromě jiného konstatováno, že správní řízení je zahájeno na základě skutečnosti, že žalobce byl dne 4.4.2016 v 09:15 hodin policisty Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Frýdek-Místek při součinnostní akci s Oblastním inspektorátem práce Ostrava, při kontrole stavby obchvatu města Třince přistižen v době kontroly, kdy vázal armatury do železobetonové konstrukce mostu a bylo zřejmé, že zde vykonává pracovní činnost. Žalobce nedoložil žádné pracovní povolení k zaměstnání v České republice, žádnou pracovní smlouvu se zaměstnavatelem. Žalobce v oznámení o zahájení řízení prohlásil, že poučení porozuměl, souhlasil s tím, aby celé správní řízení bylo vedeno v jazyce českém za přítomnosti tlumočníka do jazyka ruského. Dne 4.4.2016 byl s žalobcem sepsán protokol o vyjádření účastníka správního řízení, a to za přítomnosti tlumočnice. V protokolu je jako důvod jeho sepsání uvedeno: správní řízení ve věci správního vyhoštění z území členských států Evropské unie podle § 113 písm. b) bod 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Žalobci byly předestřeny podklady rozhodnutí o správním vyhoštění: úřední záznam hlídky OPKPae Frýdek-Místek, cestovní pas UKR č. X, vízum HUN „C“ mult, č.X, záznam Oblastního inspektorátu práce Ostrava o provedení kontroly zaměřené na výkon nelegálního zaměstnávání, oznámení o zahájení správního řízení, bezpečnostní prověrka v dostupných evidencích policie ČR, výsledek hledání Afis Eurodac. Po seznámení s podklady pro rozhodnutí žalobce v rámci svého vyjádření k věci do protokolu uvedl, že jeho bydlištěm je Chust v Zakarpatské Ukrajině. Do Schengenského prostoru přicestoval 16.1.2016 na Slovensko. Tam nějaký čas pracoval. Před dvěma týdny byl kontaktován známými, aby přijel do Prahy. Tam jej čekal kamarád pan V. K. V Praze pobyl dva dny a následně odjel ještě s dalšími Ukrajinci do Třince. Pan K. jej totiž informoval, že na Ostravsku by pro něho byla práce asi na dva týdny. Na stavbě mostu v Neborech jej čekal pan S. V., který byl něco jako předák a přidělil mu práci. Měl vázat železo do železobetonové konstrukce rozestavěného mostu. Množství odvedené práce mu počítal pan V., ten mu měl také po odvedené práci předat peníze. Na stavbě pracoval týden. Na dotaz správního orgánu dále uvedl, že nevěděl, že k pracovní činnosti v České republice potřebuje příslušné pracovní povolení. Na stavbě mostu v Třinci Neborech pracoval na základě ústní domluvy s panem V., ten mu také přiděloval práci, počítal mu odpracované hodiny a slíbil mu mzdu za vykonanou práci. V čase kontroly vázal železo do betonu. Na otázku, která společnost jej na tuto práci najala, odpověděl, že neví, domnívá se, že pracuje pro firmu TRISTAN s.r.o. Na otázku, zda má na území České republiky či Evropské unie osobu, kvůli které by ukončení jeho pobytu na území České republiky bylo z hlediska zásahu do soukromého a rodinného života nepřiměřené, odpověděl záporně s tím, že na území nemá ani žádné ekonomické, kulturní a společenské vazby. Na otázku, co by pro něho znamenal návrat do domovského státu, zázemí v tomto státě, rodinné vazby, odpověděl, že s návratem domů nemá žádný problém, neznamenalo by to nic zásadního. Žalobce v závěru prohlásil, že doplnění protokolu nežádá, proti jeho obsahu neměl žádné námitky, nežádal ani nějaké změny. 4.4.2016 byl žalobce seznámen s podklady pro vydání rozhodnutí výše citovanými včetně závazného stanoviska k možnosti vycestování vydaného MVČR OAMP pod číslem ZS X. Žalobce potvrdil, že s podklady byl seznámen a nechtěl se k nim vyjadřovat. Součástí spisu je rovněž úřední záznam policistů Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Frýdek-Místek a záznam Oblastního inspektorátu práce o provedení kontroly zaměřené na výkon nelegální práce, z nichž plyne, že v průběhu kontroly dne 4.4.2016 na staveništi – výstavba mostu SO 205 na silnici I/11 v obci Nebory byl oblastním inspektorátem práce kontrolován subjekt TRIFAN, s.r.o. a bylo zjištěno kromě jiného, že žalobce pracoval pro uvedenou firmu od 28.3.2016 7 dnů jako železář, a to bez pracovní smlouvy bez dokladu prokazujícího vznik do