4 Ads 122/2007 — Nejvyšší správní soud

72 Ad 54/2017- 46 - text  14 72 Ad 54/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou, Ph.D., ve věci žalobce: Ing. P. D. bytem 8. k. 450/8, X O. proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 10. 10. 2017, č. j. MPSV-2017/165381-421/1, ve věci vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2017, č. j. MPSV-2017/165381-421/1, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Předmětem přezkoumání shora citovaného rozhodnutí žalovaného bylo posouzení, zda u žalobce existovaly důvody hodné zvláštního zřetele podle § 5 písm. c) bod 7 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). 2. V záhlaví citovaným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Olomouci (dále jen „úřad práce“) ze dne 22. 6. 2017, č. j. OLA-4934/2017-MZ, jímž byl žalobce podle § 30 odst. 2 písm. f) a odst. 3 a § 31 písm. b) zákona o zaměstnanosti ode dne 11. 5. 2017 vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s úřadem práce, protože neprojednal doporučené zaměstnání ve lhůtě stanovené úřadem práce. 3. Žalobce v žalobě namítal, že žádal o provedení ústního jednání, avšak úřad práce namísto toho vydal rozhodnutí o vyřazení žalobce z evidence. Předmětného výběrového řízení AHR Real Estate Services, s. r. o., se žalobce účastnil a odstoupil z něho. Žalobce již v odvolání navrhoval žalovanému provést jako důkaz veškerou dokumentaci týkající se výběrového řízení pořádaného AHR Real Estate Services, s. r. o. (dále jen „zaměstnavatel“). Tento návrh žalovaný neakceptoval. Dokumentace by objasnila roli žalovaného a jeho pravomoci ve výběrovém řízení. 4. Žalobce nerozporuje, že měl v případě účasti na soutěžním projektu informovat úřad práce. Tuto povinnost žalobce považoval za nadbytečnou, protože úřad práce již byl informován o jeho účasti v soutěžním projektu, sám se na výběrovém řízení podílel, minimálně tím, že umožnil konání v prostorách úřadu práce. Žalobce uvedl, že klíčovým subjektem výběrového řízení bývá vždy jeho vyhlašovatel, zde zaměstnavatel. Žalobce nezpochybňoval, že byl úřad práce touto korporací smluvně zmocněn k uložení povinnosti osobního projednání „soutěžní pozice“. O této skutečnosti však žalobce nebyl informován, ani poučen. 5. Žalobce popřel, že mu bylo žalovaným uloženo projednat doporučenku se zaměstnavatelem. 6. Žalobce navrhl k důkazu výslech H. M. z úřadu práce, výslech jednatele zaměstnavatele, výslech 2 – 3 účastníků výběrového řízení se jmenovanou korporací a smlouvy uzavřené mezi úřadem a touto korporací o výběrovém řízení. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ke skutkovému stavu a předchozímu řízení vysvětlil, že žalobce byl při zařazení do evidence uchazečů poučen o právech a povinnostech. Při jednání na úřadu práce dne 10. 5. 2017 byla žalobci předána doporučenka k zaměstnavateli na pracovní zařazení „odborného asistenta v administrativě, specialisty obchodní a marketingové realitní kanceláře“. Žalobce byl poučen o osobním projednání doporučenky na výběrovém řízení konaném dne 11. 5. 2017 v 9 h v budově úřadu práce, což stvrdil svým podpisem. 8. Dne 15. 5. 2017 žalobce předložil úřadu práce nepotvrzenou doporučenku, na kterou napsal své stanovisko: „Zájemce sám odešel po úvodním projevu budoucího zaměstnavatele, ze kterého vyšlo najevo, že má uzavřenou franšízovou smlouvu se společností CENTURY 21. Spolu s informací o nástupním platu je tato informace jednoznačným důvodem pro odmítnutí nabídky“. 9. Žalobce do zápisu o jednání s úřadem práce téhož dne uvedl, že zaměstnavatel je nově vzniklým subjektem, zapsaným do obchodního rejstříku teprve ke dni 20. 3. 2017 a z tohoto pohledu je nevyzpytatelným a vysoce rizikovým zaměstnavatelem. Součástí spisu je seznam účastníků skupinové akce – výběrového řízení, kde je žalobce podepsán. 10. Dne 12. 6. 2017 zahájil úřad práce řízení o vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s úřadem práce bez vážného důvodu tím, že neprojednal doporučené zaměstnání ve lhůtě stanovené úřadem práce. Žalobce již ve správním řízení namítal, že se výběrového řízení zúčastnil, a ve stanoveném termínu (dne 15. 5. 2017) osobně předal doporučenku paní M. z úřadu práce. Výběrové řízení bylo zahájeno jednatelem zaměstnavatele, který sdělil, že zaměstnavatel je významnou realitní kanceláří s celosvětovou působností a že v ČR působí úspěšně několik desítek poboček. Pak uváděl obecné, nevypovídající a nekonkrétní informace o principech fungování realitních kanceláří, o významu obchodní a marketingové podpory apod., jinými slovy informace jen obecné a vágní. Jeho projev netrval déle než 8 – 10 minut. Po jeho ukončení jednatel vznesl k přítomným účastníkům dotaz, zda se chce někdo na něco zeptat. Žalobce mu položil dvě otázky – jestli má zaměstnavatel uzavřenou franšízovou smlouvu se CENTURY 21 a jaká je výše nástupního platu. Na první byla odpověď „ano“ a na druhou 17 900 Kč. Tyto dvě informace doplnily předchozí analýzu žalobce o potencionálním zaměstnavateli. 11. Žalobce v písemném vyjádření k oznámení o zahájení řízení shrnul informace o zaměstnavateli, na základě kterých zaujal k zaměstnavateli negativní stanovisko. Jde o korporaci zapsanou do obchodního rejstříku dne 20. 3. 2017 a nelze proto provést jakoukoli analýzu (ekonomickou, personální) s ohledem na neexistující výstupy. Z důvodu krátké existence nelze subjekt hodnotit jinak než jako nehodnotitelný nebo vysoce rizikový. Informace, které byly účastníkům řízení předány, byly zavádějící a manipulativní. Zaměstnavatel sám není významnou realitní kanceláří s celosvětovou působností, má pouze uzavřenou franšízovou smlouvu, která ho opravňuje k užití know-how a obchodní značky významné realitní kanceláře s celosvětovou působností. Marketingovou a obchodní strategii nebude určovat zaměstnavatel sám, naopak bude vázán, nebo je již vázán, podmínkami uzavřené franšízové smlouvy. 12. Protože v oznámení nebylo specifikováno jakékoli jednání žalobce, které by bylo mařením součinnosti ve smyslu zákona o zaměstnanosti, žádal žalobce o „jasný a konkrétní popis právních skutečností, ve kterých úřad práce spatřoval maření součinnosti s úřadem práce“. Doporučenka obsahovala pouze údaje o výběrovém řízení, o termínu jejího projednání s úřadem práce nebyl žalobce informován. O účasti ve výběrovém řízení byl žalobce informován úřadem práce, který věděl, že se ho žalobce účastní. Žalobce úřadu práce informaci o tom, proč z výběrového řízení odstoupil, předal. Žalobce úřadu práce navrhl ústní projednání věci. 13. Žalovaný k žalobním námitkám uvedl, že „domněnka žalobce, že výběrové řízení je vedené zaměstnavatelem, a proto nemůže úřad práce žalobci stanovit povinnost osobního projednání, je mylná“. Výběrové řízení je jedním ze způsobů projednání zaměstnání a slouží k tomu, aby si zaměstnavatel vybral své budoucí zaměstnance a s uchazeči o místo jejich zájem projednal. Výběrové řízení vede zaměstnavatel, nikoli úřad práce. Výběrové řízení bylo v pravomoci úřadu práce a nikoli žalovaného. Pokud jde o pravomoci úřadu práce v předmětném výběrovém řízení, ty vyplývají ze zákona o zaměstnanosti [§ 8a odst. 1 písm. f), § 14 odst. 1 písm. a)]. Zákon o zaměstnanosti nestanoví úřadu práce povinnost vydávat doporučenku do zaměstnání s konkrétním termínem osobního projednání výhradně jen na základě smluvního zmocnění zaměstnavatele, jak se mylně domnívá žalobce. Úřad práce postupoval v souladu se zákonem o zaměstnanosti, když dne 10. 5. 2017 předal žalobci doporučenku do zaměstnání k zaměstnavateli a žalobce měl povinnost toto zaměstnání osobně projednat dne 11. 5. 2017. „Návrh žalobce na dokazování dokumentací k výběrovému řízení je nadbytečný.“ Žalovaný nezpochybňoval, že se žalobce k výběrovému řízení dostavil. Nicméně toto výběrové řízení neabsolvoval celé a se zaměstnavatelem neprojednal doporučenku, což je zjevné z toho, že zaměstnavatel neuvedl na doporučence žádný závěr z projednání tohoto zaměstnání. 14. Žalovaný nesouhlasil s názorem žalobce, že nebyl poučen o termínu projednání doporučeného zaměstnání. Ze spisu se podává, že žalobce dne 10. 5. 2017 stvrdil svým podpisem v záznamu o jednání, že byl o tomto poučen s datem projednání dne 11. 5. 2017. I v samotné doporučence je uvedena povinnost osobního projednání doporučeného zaměstnání a povinnost doporučenku předat zaměstnavateli k potvrzení výsledku jednání. Převzetím doporučenky vznikla žalobci povinnost osobně ji projednat a předat zaměstnavateli k potvrzení výsledku jednání. 15. Při jednání soudu žalobce sdělil, že „zřejmě zbytečně zatěžuje soud, protože statisticky nemá šanci vyhrát, jak zjistil z nálezů na internetu.“ K podání žaloby byl motiv