2 Azs 38/2017 — Nejvyšší správní soud

72 A 24/2022- 19 - text  8 72 A 24/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: O. R., st. příslušnost: Bangladéš naposledy pobytem Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty 234, 739 51 Vyšní Lhoty proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort sídlem U Výstaviště 18, 751 52 Přerov o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 7. 2022, č. j. X, ve věci zajištění cizince takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalovaná podle § 124 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném k datu vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „ZPC“) zajistila žalobce za účelem jeho vyhoštění a stanovila dobu zajištění žalobce na 90 dnů ode dne omezení jeho osobní svobody. 2. Žalobce v žalobě namítal nesprávné zjištění věku žalobce a porušení § 3 (nesprávné zjištění skutkového stavu), § 2 odst. 1 a 4 (nezákonné rozhodnutí, nepřihlédnutí k okolnostem věci a obdobným případům), § 50 odst. 2 a 3 (podklady pro vydání rozhodnutí, dokazování), § 68 odst. 2 a 3 (náležitosti výroku a odůvodnění) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“), porušení čl. 5 odst. 4 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv (soudní přezkum zajištění cizince), čl. 3 odst. 2 (příslušnost státu k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu) a čl. 28 Dublinského nařízení (zajištění cizince za účelem přemístění) a Úmluvy o právech dítěte, konkrétně princip nejlepšího zájmu dítěte. Žalovaná se nedostatečně vypořádala s možností, že žalobce je nezletilý. Správně měla provést šetření věku žalobce. Podle přiloženého certifikátu je žalobce osobou mladší 18 let. Kostní vyšetření se jako jediný podklad prokázání skutečného věku uznává jen tehdy, je-li odchylka proti udávanému věku nejvýše tři roky, jak konstatoval v návaznosti na důvodovou zprávu k zákonu č. 325/1999 Sb., o azylu Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudcích č. j. 2 Azs 38/2017-28 a č. j. 5 Azs 107/2020-46, Městský soud v Praze v rozsudku č. j. 19 A 5/2021-37 a Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 33 A 11/2021-31. Podle závěrů těchto rozsudků žalovaná měla doplnit vyšetření věku dalšími metodami, např. psychosociálním hodnocením, dentální analýzou či rentgenem ústní dutiny. 3. Žalobce si není vědom toho, na základě jaké skutečnosti žalovaná dospěla k závěru, že žalobce se narodil v roce 1988. Žalobce neměl možnost tuto skutečnost vyvrátit, protože certifikát o potvrzení data narození mu byl doručen v srpnu 2022. Podle vzezření žalobce muselo být žalované zřejmé, že žalobce je mladistvý a proto je jeho zajištění nezákonné. 4. Žalobce dále namítal, že žalovaná ve výroku napadeného rozhodnutí ani v jeho odůvodnění neuvedla, podle jakého ustanovení zákona stanovila délku zajištění. Žalovaná toto ustanovení neoznačila číselně ani doslovnou citací. Tato vada způsobila nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Shodný právní názor vyslovil dne 8. 4. 2022 Krajský soud v Praze ve svém rozsudku č. j. 47 A 1/2022-11. 5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nemá, co by nad rámec napadeného rozhodnutí dodala a pouze odkázala na částečně shodnou věc, o které zdejší soud rozhodl rozsudkem ze dne 9. 8. 2022, č. j. 72 A 19/2022-11. 6. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 7. Soud ze správního spisu zjistil, že Policie České republiky (dále jen „policie“) zajistila žalobce společně s dalšími 25 Bangladéšany, které vysadil řidič nákladního vozu při cestě z Maďarska. Všichni byli bez cestovních dokladů. K zajištění došlo po oznámení řidiče osobního automobilu o tom, že po silnici č. 3515 mezi obcemi Jersín a Nadějov jde skupina asi 20 uprchlíků tmavší pleti se zavazadly. Žalobce uvedl při zajištění hlídce policie, že se narodil 22. 7. 1998 a úřední záznam o zajištění podepsal. 8. Žalobce při svém výslechu výslovně uvedl své jméno a příjmení, datum narození X (rok narození o deset let dřívější), a že ze základní školy odešel ve třetí třídě a pak pracoval jako dělník na stavbách. Tuto práci dělal po celou dobu, než se rozhodl odejít ze své vlasti. Chce si vydělat víc peněz v zahraničí a pomoct sobě a svým rodičům. Chce se dostat do Itálie, o které se bavil se známými. Ti řekli, že je tam dost práce. Žalobce letěl se svým cestovním pasem z Bangladéše. Pas mu vzal nějaký muž ještě v Dubaji. Ukázal mu nějaké video na YouTube a slíbil, že za 3 500 eur ho dostane do Itálie. Jeho jméno nezná. Naložil ho se třemi Pákistánci do kontejneru, který otevřeli v Srbsku. Pak šli pěšky na místo, které označil muž v Dubaji. Odvezl je řidič osobního vozidla se zahalenou tváří až do České republiky, kde čekalo dalších 25 lidí, většina z Bangladéše. Tam je měl vyzvednout kamion a zavézt do Itálie. Místo toho přijela policie a zajistila je. Žalobce si je vědom, že pobýval v České republice neoprávněně. Bojí se vrátit do Bangladéše, protože si od rodičů půjčil hodně peněz a nechce je zklamat. Chce si vydělat peníze v Itálii a vrátit jim je. Nechce zůstat v České republice, chce do Itálie. 9. Žalovaná vydala dne 15. 7. 2022 rozhodnutí o vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 a 4 ZPC. 10. Žalovaná požádala dne 17. 7. 2022 Ředitelství služby cizinecké policie o zjištění totožnosti žalobce. K tomu je ve správním spise přiložena žádost žalobce o cestovní pas, adresovaná Velvyslanectví Bangladéšské lidové republiky v Berlíně, kde žalobce uvedl své jméno, příjmení, jména a příjmení svých rodičů, adresu trvalého bydliště a datum narození X, tedy stejné jako ve všech předchozích dokumentech v zahájeném správním řízení. Ostatní položky jsou nevyplněné. Tyto položky žalobce odmítl podle citované žádosti žalované vyplnit. 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 12. Spornou otázkou mezi účastníky řízení bylo, jestli nezákonnost napadeného rozhodnutí způsobuje, když žalovaná ve výroku ani v odůvodnění rozhodnutí neuvedla ustanovení zákona, podle kterého stanovila délku zajištění. Jinými slovy, spor byl o to, že žalovaná výslovně ve výroku ani odůvodnění rozhodnutí neuvedla odkaz na § 124 odst. 3 ZPC, ani doslovnou citaci jeho znění. 13. Ustanovení § 124 odst. 3 ZPC normuje: „Policie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy výkonu správního vyhoštění. Při stanovení doby trvání zajištění je policie povinna zohlednit případy nezletilých cizinců bez doprovodu a rodin či jiných osob s dětmi. Je-li to nezbytné k pokračování přípravy výkonu správního vyhoštění, je policie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to i opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizince za účelem správního vyhoštění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.“ 14. Žalovaná v napadeném rozhodnutí odůvodnila dobu zajištění 90 dnů tím, že je třeba 60 dnů na ověření totožnosti žalobce a 30 dnů na zajištění přepravních dokladů. Stanovení těchto dob vychází z praxe žalované. Žalovaná vysvětlila, že žalobce nedisponuje cestovním dokladem, proto mu musí zajistit náhradní cestovní doklad. Nejdříve dojde k ověření totožnosti žalobce na zastupitelském úřadě státu, jehož je žalobce státním příslušníkem. Na základě ověření totožnosti správní orgán požádá o vydání náhradního cestovního dokladu v příslušné jazykové mutaci. Tento doklad je nezbytný pro realizaci vyhoštění. Proto bude s cizincem sepsána žádost o zajištění totožnosti a vydání náhradního cestovního dokladu v příslušné jazykové mutaci. Tyto žádosti budou zaslány Ředitelství služby cizinecké policie, které vyhotoví dožádání, jež zašle s příslušnými podklady (fotografie žalobce a citované žádosti) poštovní přepravou zastupitelskému úřadu státu, jehož je žalobce státním příslušníkem. Posléze vyčká reakce, která podle dosavadní praxe obvykle trvá až 60 dnů. Je třeba si uvědomit, že žalobce do žádosti uvádí údaje o sobě, o rodinných příslušnících, místě narození, místech pobytu a ostatní údaje související s ověřením jeho totožnosti. Ředitelství služby cizinecké policie rovněž zajišťuje přepravní doklady podle § 163 odst. 1 písm. j) ZPC, tj. letenku nebo průvoz cizince přes jiné státy Evropské unie s policejní eskortou přes státy, s nimiž je třeba zajistit komunikaci, a vzetí zpět do státu, jehož je cizinec státním příslušníkem. Obvyklá doba k zajištění těchto náležitostí se pohybuje kolem 30 dnů. 15. V posuzované věci je sporný vedlejší výrok. V souladu s § 68 odst. 2 správního řádu musí výr