8 As 100/2011 — Nejvyšší správní soud

72 A 32/2021- 39 - text  14 72 A 32/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: J. K. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Ing. Ondřejem Horázným sídlem Ondříčkova 1304/9, 130 00 Praha proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje sídlem tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 7. 2021, č. j. X, ve věci přestupku takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Valašské Meziříčí (dále jen „městský úřad“) ze dne 4. 6. 2021, č. j. X, kterým městský úřad uznal žalobce vinným z úmyslného spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „ZSP“). 2. Přestupku se měl žalobce dopustit tím, že se dne 8. 5. 2021 okolo 9.16 h na ulici Zašovská v obci Valašské Meziříčí u domu č. p. 723 po orientačním testu s pozitivním výsledkem na návykovou látku ze skupiny amfetamin/metamfetamin na výzvu policisty odmítl podrobit odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění, zda jako řidič motorového vozidla Škoda Octavia RZ X nebyl ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem. Žalobce tímto jednáním porušil § 5 odst. 1 písm. g) ZSP. Městský úřad žalobci uložil za přestupek pokutu ve výši 25 000 Kč, zákaz řízení všech motorových vozidel na 12 měsíců a paušální náhradu nákladů správního řízení 1 000 Kč. 3. Žalobce v žalobě namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Žalovaný se nevypořádal s námitkami žalobce. Správní orgány úmyslné zavinění neprokázaly, ani neodůvodnily. Policisté poučili žalobce podle neplatného zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 379/2005 Sb.“), pokud byl vůbec poučen. Žalobce nevykazoval znaky ovlivnění jinou návykovou látkou, jak se podává z podkladů rozhodnutí, které sepsali policisté. Proto nebyl důvod vyzvat ho k lékařskému vyšetření. Podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákona č. 65/2017 Sb.“) lze vyzvat osobu k lékařskému vyšetření jen na základě důvodného podezření, že pod vlivem návykové látky vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život, zdraví nebo majetek svůj a třetích osob. Správní orgány neprokázaly, že policisté žalobce řádně vyzvali k dechové zkoušce a k lékařskému vyšetření. Proto žalobce navrhoval ústní jednání, kde by policisté vypovídali jako svědci. S tímto návrhem a námitkami se žalovaný nevypořádal. Důkaz, že se žalobce podrobil orientačnímu testu, neexistuje. 4. Žalobce se žádného přestupku nedopustil. Oznámení přestupku a úřední záznam nejsou důkazy. Správní orgány nezjistily skutkový stav v souladu s § 3 a § 50 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád“). O orientační zkoušce na přítomnost jiné návykové látky není ve spise žádná fotografie, výtisk z analyzátoru ani popis zkoušky. Policisté řádně nevyplnili ani oznámení přestupku. Proto z něho nevyplývá, jestli vůbec žalobce k orientačnímu testu a lékařskému vyšetření vyzvali a s jakým výsledkem. Správní orgány ani nevyslechly zakročující policisty a návrh žalobce na ústní jednání zamítly. Přitom hlavním důvodem žádosti žalobce o ústní jednání byl výslech policistů. Správní orgány tak zkrátily žalobce na jeho právu vyslýchat svědky, klást jim otázky a na projednání věci v jeho přítomnosti. Úvahy žalovaného jsou neúplné. Citace judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) nemůže nahradit úvahy a řádné odůvodnění rozhodnutí. Podle žalovaného listiny předložené Policií ČR postačují k postihu pachatele přestupku, pokud nejsou v řízení před správním orgánem zpochybněny (srov. rozsudky NSS č. j. 4 As 118/2013-61, č. j. 1 As 45/2013-37 nebo č. j. 10 As 25/2014-48). Žalovaný dále uvedl, že ani Ústavní soud v případě, že námitky stěžovatelů nejsou způsobilé změnit výrok rozhodnutí, tyto nevypořádává (srov. např. bod 24 nálezu sp. zn. II. ÚS 2029/08). Žalobce však vznášel konkrétní námitky, které byly způsobilé změnit výrok napadeného rozhodnutí. Žalobce své námitky řádně a s odkazem na příslušné zákony odůvodnil. Žalobce nesouhlasí s názorem žalovaného, že se žalobci rozhodnutí městského úřadu pouze subjektivně nelíbilo. Žalovaný tvrdil, že žalobce mohl svá práva realizovat i mimo ústní jednání. Není však jasné, jak měl žalobce například realizovat své právo navrhnout a být přítomen výslechu svědků. Žalovaný nesprávně rozhodl jedním rozhodnutím o odvolání proti usnesení o zamítnutí žádosti o provedení ústního jednání a současně o odvolání proti rozhodnutí ve věci samé. Správní orgány porušily práva, která žalobci zaručuje čl. 6 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách (dále jen „Úmluva“). 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě poukázal na bod 25 svého rozhodnutí, kde vysvětlil svůj závěr o úmyslném zavinění. Žalobce odmítl vyšetření i přes poučení o následcích, které podepsal. Prostě se rozhodl, že se vyšetření nepodrobí. V průběhu řízení tvrdil, že „to vlastně nečetl“, a že „tomu nerozuměl“. Ze spisu lze vyčíst, že žalobce si byl vědom, jaké následky pro něj odmítnutí vyšetření bude mít a přesto se po rozmyslu a s chladnou hlavou rozhodl vyšetření dobrovolně nepodstoupit. Nelze učinit jiný závěr než ten, že žalobce chtěl zakrýt druh a množství látky v krvi proto, aby se například vyhnul trestnímu stíhání. Forma zavinění má vliv na určení výměry správního trestu. Pokud správní orgán uložil oba správní tresty v zákonném minimu, pak úmyslnou formu zavinění nijak do této skutečnosti nepromítl. I kdyby žalobce spáchal skutek v nedbalosti, nemohl obdržet nižší správní tresty a nesprávná forma zavinění ve výroku rozhodnutí by neměla do jeho subjektivních veřejných práv žádný dopad. Podle rozsudku NSS č. j. 5 As 24/2009-65 nerespektování citované výzvy jednoznačně dokládá úmyslné zavinění. Podle rozsudku NSS č. j. 1 As 26/2014-41 podmínkou řádné výzvy je především poučení o důsledcích pro vyzývanou osobu, a to se obviněnému dostalo v míře odpovídající minimálním schopnostem, které má mít držitel řidičského oprávnění. Případné tvrzení kohokoliv, že „něco podepsal“ a přitom to „blíže nezkoumal“, je mimo jakoukoliv základní právní bdělost kohokoliv, nehledě na fakt, že následky odmítnutí vyšetření na výzvu policisty musejí být známy každé osobě, která je držitelem řidičského oprávnění. Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů tvoří jeden celek a žalovaný může doplnit nebo korigovat rozhodnutí správního orgánu I. stupně. 6. Žalovaný k dokazování a skutkovému stavu ohledně zákonnosti výzvy odkázal na body 17 - 36 svého rozhodnutí. Nová právní úprava podle zákona č. 65/2017 Sb. je z hlediska poučení pro vyšetřované osoby shodná s právní úpravou v zákoně č. 379/2005 Sb. Žalobce neuvedl, v čem byl zkrácen na svých právech. V řízení nebyly použity nepřípustné či nezákonné důkazy. Žalobce nebyl vystaven nepovolenému odposlechu nebo skrytému nahrávání či jiným úkonům, které by šly mimo oprávnění zasahujících policistů. NSS v rozsudku č. j. 6 As 276/2014-61 posoudil, že výzva k orientačnímu vyšetření na přítomnost alkoholu není nezákonným zásahem ani v situaci, kdy je učiněna toliko preventivně. Podmínky, za nichž policista mohl učinit uvedenou výzvu se novou právní úpravou v zákoně č. 65/2017 Sb. oproti zákonu č. 379/2005 Sb. nijak nezměnily. Ustanovení § 16 odst. 1 - 3 zákona č. 379/2005 Sb. se v identickém znění přenesla do § 19 a násl. zákona č. 65/2017 Sb. Navíc výzva řidiči probíhá podle § 5 odst. 1 písm. f), respektive písm. g) ZSP. 7. K dokazování bez ústního jednání lze zopakovat, že je zásadní, zda se účastník řízení mohl s daným důkazem seznámit a vyjádřit se k němu, a nikoliv otázka, zda byl ryze formalisticky dodržen postup stanovený správním řádem (viz rozsudky NSS č. j. 3 As 29/2011-51, č. j. 10 As 16/2014-25, č. j. 9 As 107/2011-74 nebo č. j. 6 As 51/2007-228). Pokud tedy správní orgán splní dvě podmínky, a to založení listin do spisu podle § 17 odst. 1 správního řádu a účastník řízení má možnost se s těmito listinami seznámit při nahlížení do spisu podle § 36 odst. 3 správního řádu, lze provádět dokazování tím, že listina je vložena do spisu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 As 33/2016-53). 8. Žalobce si rovněž protiřečí v tom, když tvrdí, že výzva policistů neproběhla, a přitom podepsal formulář s tím, že se nepodrobil na výzvu policisty lékařskému vyšetření. Nicméně tato skutečnost je v napadeném rozhodnutí dostatečně vysvětlena. K prokázání odmítnutí vyšetření na přítomnost alkoholu či jiné návyko