20 Az 48/2025 – Krajský soud v Ostravě

20 Az 48/2025- 29 - text  9 20 Az 48/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Volkovou ve věci žalobce: T. V. A. st. přísl. Vietnamská socialistická republika toho času v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, Vyšní Lhoty 234, 739 21 Vyšní Lhoty, zastoupený Mgr. Markem Sedlákem, advokátem sídlem Milady Horákové 13, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze 3. 11. 2025, č. j. OAM-968/BA-BA01-BA03-PŘZ-2025, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne ze 3. 11. 2025, č. j. OAM-968/BA-BA01-BA03-PŘZ-2025, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 269 Kč k rukám Mgr. Marka Sedláka, advokáta, se sídlem Milady Horákové 13, 602 00 Brno, ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný rozhodnutím o nepropuštění ze zařízení pro zajištění cizinců ze dne 3. 11. 2025, č. j. OAM-968/BA-BA01-BA03-PŘZ-2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), rozhodl tak, že je žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, (dále jen „zákon o azylu“), nadále zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců. Ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu dobu trvání zajištění stanovil do 19. 12. 2025. Žalobce proti napadenému rozhodnutí brojil žalobou, ve které zejména namítal, že napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné. II. Napadené rozhodnutí a související skutkové okolnosti 2. Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy rozhodnutím ze dne 14. 8. 2023, č. j. KRPA-23534-55/ČJ-2022-000022-ZSV, podle § 119 odst. 1 písm. b) bod 3,4 zákona č. 326/1999, o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), uložilo žalobci správní vyhoštění v délce dvou let. Krajské ředitelství dne 25. 8. 2025 rozhodlo o zajištění žalobce za účelem vyhoštění na 90 dnů. Do protokolu o podání vysvětlení téhož dne žalobce uvedl, že se ze strachu prokazoval cizím dokladem. Po udělení správního vyhoštění nevycestoval zpět do Vietnamu, protože tam má dluhy. V České republice má také přítelkyni T. H. L. a chce s ní zde zůstat. Bydlí s ní v X. Majitelem bytu je matka jeho přítelkyně. Pracuje na Sapě, je zdravý. 3. Žalobce dne 1. 9. 2025 opakovaně požádal o udělení mezinárodní ochrany. Svou žádost odůvodnil následovně: je státním příslušníkem Vietnamské socialistické republiky (dále jen „Vietnam''), národnosti vietnamské. Je bez náboženského vyznání a politického přesvědčení, nikdy nebyl členem politické strany ani politicky aktivní. Je svobodný, bezdětný a chce se ženit. Z Vietnamu vycestoval letecky v létě 2017 za prací do Rumunska. Pracovní smlouva mu tam skončila v létě 2019. Poté se nějakou dobu zdržoval v Rumunsku. V květnu nebo červnu 2021 přijel do Prahy automobilem. Cestovní doklad nemá. Z členských států Evropské unie pobýval v minulosti asi čtyři roky v Rumunsku. V minulosti žádal o mezinárodni ochranu v České republice. Nemá žádné zdravotní omezení, je zdráv a bez obtíží. O mezinárodní ochranu v ČR žádá, neboť má ve Vietnamu dluhy, vyhrožují mu na životě. Má zde snoubenku a chtěl by s ní v České republice založit rodinu. 4. Rozhodnutím o zajištění v zařízení pro zajištění cizinců ze dne 3. 9. 2025, č. j. OAM-968/BA-BA01-BA06-Z-2025, žalovaný zajistil žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu v zařízení pro zajištění cizinců a rozhodl, že ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu je doba trvání zajištění stanovena do 19. 12. 2025 5. Součástí správního spisu je žádost žalobce o propuštění ze zajištění ze dne 30. 10. 2025. K žádosti žalobce přiložil Doklad (potvrzení) o zajištění ubytování paní T. M. P. a dále prohlášení k žádosti o propuštění o zajištění s ověřovací doložkou pro legalizaci paní T. H. L. V prohlášení paní T. H. L. prohlásila, že žalobce osobně zná, je to její druh, se kterým žije dlouhodobě ve společné domácnosti a chtějí uzavřít sňatek. Z důvodu této rodinné vazby pro případ propuštění žalobce ze zařízení pro zajištění cizinců žalobce finančně zabezpečí, poskytne mu finanční prostředky k zajištění obživy včetně prostředků na případné dojíždění na kontroly. Zároveň zajistí bezplatné ubytování v jejím bydlišti. Dne 11. 11. 2025 pak žalobce Zařízení pro zajištění cizinců požádal o možnost uzavřít sňatek. 6. Dne 3. 11. 2025 žalovaný vydal napadené rozhodnutí, jímž o žádosti žalobce o propuštění ze zajištění rozhodl tak, že je žalobce ve smyslu § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu nadále zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců. Ve smyslu § 46a odst. 5 zákona o azylu je doba trvání zajištění stanovena do 19. 12. 2025. Uvedl, že žalobce opakovaně pobýval na území České republiky nelegálně a prokazoval se navíc povolením k pobytu vydaným na jméno jiné osoby. Žalobce rovněž vykonával nelegálně pracovní aktivity. Jeho první žádost o mezinárodní ochranu byla zamítnuta jako nedůvodná. K předloženému dokumentu o zajištění ubytování žalovaný uvedl, že se žalovaný o dané osobě ani jednou nezmiňuje, nespecifikuje vazbu či vztah. Nejedná se tak o jakkoli pevnou osobní vazbu žalobce na uživatele předmětné nemovitosti. Co se týče žalobcovy údajné družky, která mu má ubytování bezplatně zajistit a finančně ho podporovat, žalovaný uvedl, že žalobce existenci této vazby nijak neprokázal a údajné prohlášení této družky nebylo žalovanému do dne vydání rozhodnutí doloženo. Samotné zajištění si jakékoliv adresy není důvodem pro propuštění žadatele ze zařízení pro zajištění cizinců. Žalovaný nevidí důvod, proč by právě paní P. a paní L. měly postoj žalovaného jakkoliv změnit. III. Žaloba 7. Žalobce se vyjádřil k několika pasážím napadeného rozhodnutí. K osobě ubytovatelky paní P. uvedl, že k ní žádný vztah nemá. Jedná se o majitelku nemovitosti, ve které žije ve společné domácnosti se svojí družkou, na adrese X. Bezplatné ubytování zajišťuje družka žalobce. Z žádosti o propuštění ze zajištění i z prohlášení družky je zřejmé, že družka na této adrese bydlí. Není zřejmé, proč by podle žalovaného měl mít žalobce nějakou vazbu či vztah k osobě majitele nemovitosti, ve které bydlí. To, že na této adrese žije družka, se kterou žalobce sdílí společnou domácnost, prokazuje jeho osobní vazbu k místu ubytování a ke družce, nikoli k majiteli nemovitosti. 8. Následně namítl, že prohlášení své družky k žádosti o propuštění ze zajištění doložil, což soudu dokládá přeposláním žádosti o propuštění ze zajištění v podobě a s přílohami, jak ji prostřednictvím zástupce žalovanému doručil dne 30.10.2025. Napadené rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné. Prohlášení družky tedy měl žalovaný v době, kdy vydal rozhodnutí napadené touto žalobou k dispozici, a přesto k němu nepřihlédl a nevypořádal se s ním. Pokud žalovaný uvádí, že žalobce existenci své vazby na družku neprokázal, pak žalobce namítá, že v žádosti o propuštění ze zajištění navrhoval provedení pobytové kontroly a výslech svůj a výslech své družky. Žalovaný se však k těmto důkazním návrhům nijak nevyjádřil. 9. Žalobce dále namítl, že úvahy žalovaného o možnosti uložení zvláštního opatření jsou celkově nepřezkoumatelné. 10. Žalobce z výše uvedených důvodů navrhoval, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k novému projednání a rozhodnutí. 11. V replice žalobce uvedl, že vysvětlení žalovaného ohledně technické chyby se zasláním prohlášení družky je nesrozumitelné. Kromě toho, prohlášení družky bylo výslovně uvedené mezi přílohami v obálce datové zprávy, takže žalovaný o jeho existenci věděl již od okamžiku doručení žádosti o propuštění. Pokud se prohlášení žalovanému nepodařilo zobrazit, měl právního zástupce žalobce požádat o součinnost, popřípadě tento technický problém alespoň konstatovat a vysvětlit v napadeném rozhodnutí. IV. Vyjádření žalovaného 12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že je z napadeného rozhodnutí jasně seznatelné, z jakých podkladů správní orgán vycházel, jakým způsobem je hodnotil a k jakým závěrům jej tyto úvahy vedly. Má za to, že postupoval v souladu s právními předpisy. 13. Žalovaný sdělil, že dle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu může v případě nutnosti rozhodnout o zajištění žadatele o mezinárodní ochranu v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců (dále též „ZZC“), pokud nelze účinně uplatnit zvláštní opatření dle § 47 zákona o azylu, jestliže byla žádost podána v ZZC a existují oprávněné důvody se domnívat, že byla podána pouze s cílem vyhnout se správnímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv ji mohl podat dříve. Z postupu žalobce je zároveň dle žalovaného zřejmé, že by jeho propuštěním ze zajištění byl ohrožen průběh správního řízení ve věci mezinárodní ochrany, a nelze v jeho případě předpokládat, že by žalobce své jednání změnil a respektoval by zvláštní opatření dle zákona o azylu, které