5 As 19/2008 — Nejvyšší správní soud

65 A 16/2025- 37 - text  9 65 A 16/2025 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Jantoše a soudkyň Mgr. Barbory Berkové a JUDr. Markéty Fialové ve věci žalobce: Ing. P. K. bytem X zastoupen advokátkou Mgr. Barborou Klouda Jestřábovou sídlem Hlinky 57/142a, 603 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 1. 2025, č. j. KUOK 5229/2025 ve věci určení právního vztahu, takto: I. M. Z., bytem X, není osobou zúčastněnou na řízení. II. Žaloba se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A. Vymezení věci a obsahu podání 1. Žalobce v rámci společného jmění manželů spoluvlastní stavbu kryté jízdárny pro koně – budovy bez č. p./č. e., která je součástí pozemku parc. č. st. X, k. ú. X, obec X. Tato stavba je součástí rozsáhlého areálu společnosti K. S., s. r. o., nacházejícího se na pozemcích ve společném jmění žalobce a G. K. 2. Dne 5. 4. 2024 podal žalobce spolu s G. K. u Magistrátu města Prostějova žádost o vydání deklaratorního rozhodnutí dle § 142 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), kterou se domáhal deklarace toho, že stavba soukromé kryté jízdárny, která je součástí pozemku parc. č. st. X, zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. X, je stavbou pro rodinnou rekreaci. 3. Žalovaný usnesením ze dne 17. 6. 2024, č. j. KUOK 68222/2024 dle § 131 odst. 4 správního řádu (delegace nutná z důvodu vyloučení všech úředních osob) pověřil vyřízením žádosti Magistrát města Olomouce. Ten sdělením ze dne 24. 9. 2024 sdělil žadatelům, že požadované rozhodnutí vydat nelze, protože věc byla řešena v jiném řízení, konkrétně odkázal na jím vydané rozhodnutí ze dne 8. 12. 2023, č. j. SMOL/329236/2023/OS/PS/Mie, které nabylo právní moci dne 10. 6. 2024. 4. Žalobce posoudil sdělení Magistrátu města Olomouce z materiálního hlediska jako rozhodnutí a brojil proti němu odvoláním společně s G. K., na jehož základě žalovaný napadeným rozhodnutím změnil sdělení magistrátu tak, že do něj doplnil formální náležitosti rozhodnutí, zejména zamítavý výrok. Z hlediska věcného se plně ztotožnil s názorem magistrátu. 5. Žalobce se nyní žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a namítá, že: - řízení bylo nezákonně delegováno na Magistrát města Olomouce s odůvodněním možné podjatosti z důvodu účasti M. Z., jíž vždy zastupuje Ing. ach. Z. M. Z. se však řízení neúčastnila. Usnesení o delegaci věci bylo nezákonně doručeno žalobci skrze úřední desku a ten tak proti němu nemohl podat včasné odvolání. Nezákonná delegace měla zjevný vliv na výsledek řízení, protože Magistrát města Prostějova zapsal k jízdárně do R. informaci, že se jedná o stavbu pro rodinnou rekreaci, měl tedy na věc jiný názor, než Magistrát města Olomouce. Došlo také ke změně příslušnosti soudu ve správním soudnictví. - žádost podal v době, kdy Magistrát města Olomouce navzdory rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2022, č. j. 29 A 51/2022-54 a usnesení NSS ze dne 28. 2. 2024, č. j. 5 As 282/2022-91, konstatoval bez jakýchkoliv podrobností, že stavbu jízdárny nelze považovat za stavbu pro rodinnou rekreaci. To dle názoru žalobce není autoritativní rozhodnutí a neodůvodňuje postup dle § 142 odst. 2 správního řádu. Toho času byl stav takový, že vydání deklaratorního rozhodnutí mohlo předejít celé řadě sporů nejen ve vztahu k jízdárně, ale i stavbám, které bude žalobce na své pozemky v budoucnu umisťovat. Již dříve Magistrát města Prostějova odmítl žalobcům vydat osvědčení o tom, že stavba jízdárny je stavbou pro rodinnou rekreaci. Žalobci tak nezůstal jiný procesní institut, kde mohlo být autoritativně rozhodnuto o tom, že jízdárna je stavbou pro rodinnou rekreaci. Žalobce se nedomáhal nápravy jiných rozhodnutí ale sjednocení rozhodování. Žalobce nemůže za to, že k posouzení žádosti došlo až po všech rozhodnutích, kterým měla žádost předcházet. Pokud mělo být žalobcem něco dodatečně prokázáno, měl být Magistrátem města Olomouc vyzván, leč nebyl. Deklaratorní rozhodnutí by bylo důležité pro následné kroky žalobce, protože probíhalo řízení o odstranění stavby skladu na parc. č. st. XA a žalobce potřeboval posoudit, zda se tento objekt i přes nevydání povolení v opakovaném řízení stane doplňkovou stavbou ke stavbě jízdárny bez nezbytnosti dalších opatření vzhledem k blížící se účinnosti zákona č. 283/2021 Sb. stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“). Ve stejném duchu potřeboval žalobce posoudit stavbu kolotoče pro koně na pozemku parc. č. XB. Dále žalobce potřeboval, a stále potřebuje, deklaratorní rozhodnutí o povaze stavby jízdárny, aby věděl, zda na místo staveb, které mají být dle rozhodnutí odstraněny, může následně umístit jiné doplňkové stavby a bylo postaveno najisto, zda se bude jednat o stavby legální či nikoliv. Žalobce nesouhlasil s tím, že by byl charakter jízdárny řádně posouzen v rámci rozhodnutí Magistrátu města Olomouce ze dne 8. 12. 2023 a byla tak řádně vyvrácena domněnka správnosti zápisu v R. - závěrem žalobce obsáhle argumentoval ve prospěch závěru, že stavba jízdárny je stavbou pro rodinnou rekreaci. 6. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Nad rámec toho doplnil, že dle ustálené judikatury NSS rozhodování místně nepříslušným správním orgánem nezpůsobuje nezákonnost rozhodnutí. Dle žalovaného není zřejmé, jak by se nevydání deklaratorního rozhodnutí mohlo projevit v právech žalobce, kdy jak podle § 79 odst. 2 písm. o) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění do 31. 12. 2023 (dále jen „starý stavební zákon“), tak podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bod 1 nového stavebního zákona, je podmínkou pro umístění doplňkové stavby dodržení podmínky týkající se plochy části pozemku schopné vsakovat dešťové vody po umístění doplňkové stavby nejméně 50 % celkové plochy pozemku stavby pro rodinnou rekreaci. Žalovaný předestřel výpočet, ze kterého je dle něj zřejmé, že plocha pozemků žalobce a jeho manželky činí 2 258 m2, z toho je zastavěno 1 146,6 m2, tj. více než 50 % plochy z celkové plochy pozemků stavby pro rodinnou rekreaci. I kdyby se tak v případě jízdárny jednalo o stavbu pro rodinnou rekreaci, nemohl by žalobce umístit na pozemcích stavbu jako doplňkovou k jízdárně bez povolení. Stavba skladu na pozemku parc. č. st. XA byla žalobci nařízena odstranit. Žalobu proti tomuto rozhodnutí soud zamítl. B. Posouzení věci krajským soudem 7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. K namítané nezákonnosti delegace řízení 8. Podle § 131 odst. 4 správního řádu nadřízený správní orgán usnesením pověří k projednání a rozhodnutí věci jiný věcně příslušný podřízený správní orgán ve svém správním obvodu, jestliže podřízený správní orgán není z důvodu vyloučení všech úředních osob (§ 14) tohoto orgánu nebo členů orgánu, který rozhoduje ve sboru (dále jen „kolegiální orgán“), způsobilý věc projednat a rozhodnout; v tomto případě nadřízený správní orgán pověří správní orgán, jehož správní obvod sousedí se správním obvodem nezpůsobilého správního orgánu. 9. Odst. 7 dále stanoví, že změny příslušnosti podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) se oznamují veřejnou vyhláškou a účastníci se o nich vhodným způsobem vyrozumí. V ostatních případech lze změny příslušnosti oznámit veřejnou vyhláškou, považuje-li to správní orgán za účelné. V případě, že došlo k podnětu nebo k požádání o změnu příslušnosti podle odstavce 1 nebo 2, ale ke změně příslušnosti nedojde, bude o tom vyrozuměn ten, kdo dal ke změně příslušnosti podnět nebo o ni požádal. 10. Unesením ze dne 17. 6. 2024, č. j. KUOK 68222/2024 pověřil žalovaný podle § 131 odst. 4 správního řádu Magistrát města Olomouce vyřízením žalobcovi žádosti. V odůvodnění tohoto usnesení uvedl, že byl vyrozuměn tajemníkem Magistrátu města Prostějova o tom, že na tomto úřadě nelze určit jinou oprávněnou úřední osobu z důvodu pochybností o nepodjatosti, které byly zapříčiněny účastí Ing. arch. Z., který jako zástupce přihlásil do řízení M. Z. 11. Krajský soud souhlasí s žalobcem v tom, že usnesení o delegaci řízení mu bylo nesprávně doručeno. Ustanovení § 131 odst. 7 správního řádu sice připouští, aby bylo usnesení dle odst. 4 téhož ustanovení doručeno formou veřejné vyhlášky v případě, kdy to bude považovat rozhodující správní orgán za účelné, to však neznačí povinnost takto postupovat. Při úvahách, zda přistoupí správní orgán k doručení písemnosti skrze veřejnou vyhlášku, musí vzít v potaz, že doručování veřejnou vyhláškou je v podstatě fikcí, jejíž užití je kon