4 Ads 45/2023 — Nejvyšší správní soud

19 Ad 39/2025- 34 - text  5 19 Ad 39/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce: Z. P. proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem 128 01 Praha 2, Na poříčním právu 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 8. 2025 č. j. MPSV-2025/171662-923, o dávku mimořádné okamžité pomoci takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou v zákonné lhůtě domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Ostravě ze dne 25. 6. 2025 č. j. 274042/2025/OOI, kterým správní orgán rozhodl podle § 36 odst. 1 písm. b), § 2 odst. 5 písm. b), § 37 písm. d) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a přiznal žalobci dávku pomoci v hmotné nouzi mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nezbytných nákladů ve výši 2 500 Kč, a to na zakoupení pračky. Uvedené rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. 2. Žalobce namítal, že žádal rovněž o přiznání prostředků na zakoupení zdravotní matrace z důvodu dlouhodobých bolestí zad a absolvovaných rehabilitací. Správní orgán jeho žádosti ze dne 26. 5. 2025 o poskytnutí mimořádné okamžité pomoci na pořízení základního vybavení i domácnosti, mimo jiné pračky a matrace, vyhověl toliko částečně a přiznal mu pouze částku 2 500 Kč na zakoupení pračky. Žalobce konstatoval, že se nachází v úpadku, je proti němu vedeno insolvenční řízení, jeho příjem v době rozhodování byl nízký a převážnou část musel použít na úhradu nájemného, které platil sestře, u níž bydlel. Reálně tedy neměl prostředky na zakoupení potřebného vybavení domácnosti. Správní orgány tuto skutečnost nezohlednily a rozhodly bez dostatečného přihlédnutí k jeho majetkovým poměrům a zdravotnímu stavu. Rozhodnutí žalovaného je v rozporu s § 2 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a se zásadou materiální pravdy dle § 3 správního řádu. Pouhé konstatování, že rozkládací gauč může sloužit jako lůžko, je nedostatečné, zejména s ohledem na doložené zdravotní potíže. Žalovaný také nevzal v úvahu, že dávka mimořádné okamžité pomoci je určena k překonání mimořádné situace a měla by být poskytnuta tak, aby splnila svůj účel. Žalovaný rovněž nesprávně posoudil jeho příjmy. Ty byly sice formálně vyšší než částka životního minima, avšak byly fakticky použity na úhradu základních životních nákladů a povinností v insolvenci. Tento aspekt měl být zohledněn při hodnocení jeho schopnosti zajistit základní potřeby vlastními silami. 3. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby, odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, z něhož obsáhle citoval a zdůraznil, že na orgánu pomoci v hmotné nouzi je, aby posoudil nezbytnou výši výdaje a v rámci své úvahy určil adekvátní výši mimořádné okamžité pomoci podle celkových sociálních a majetkových poměrů žadatele. Citoval zjištění z šetření v domácnosti žalobce provedené úřadem práce, který zjistil, že se v ní nachází rozkládací gauč, který žalobce může využívat ke spaní. Žalobce tvrzení o svém špatném zdravotním stavu nikterak neprokázal, a i kdyby tak učinil, tak by to nemělo vliv na posouzení nároku a výše dávky mimořádné okamžité pomoci, protože zdravotní stav se pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi neposuzuje. Co se týká stanovení výše příjmů a posouzení celkových sociálních a majetkových poměrů, žalovaný citoval § 10 odst. 5 zákona o pomoci v hmotné nouzi a konstatoval, že v případě žalobce je rozhodným obdobím pro zjištění příjmu měsíc podání žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc, to je příjem, který žalobce obdržel v květnu 2025. V květnu 2025 obdržel dávky nemocenského pojištění ve výši 19 774 Kč (započteno 80 % z 19 774 Kč, to je 15 819,20 Kč). Žalobce je pro dávky pomoci v hmotné nouzi posuzován samostatně. Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 4 860 Kč dle ust. § 2 zákona o životním a existenčním minimu. Částka živobytí žalobce v souladu s ust. § 24 zákona o pomoci v hmotné nouzi činí částku životního minima jednotlivce, tj. 4 860 Kč. Jeho příjem (15 819,20 Kč) v květnu 2025 je vyšší než jeho částka živobytí (4 860 Kč). Co se týká námitek ohledně insolvenčního řízení, k tomu žalovaný citoval § 9 odst. 4 zákona o pomoci v hmotné nouzi a odkázal analogicky na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 45/2023-24, z něhož obsáhle citoval. 4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V souladu s ustanovením § 51, odst. 1 s. ř. s. rozhodl soud o žalobě bez nařízení jednání. 5. Ze správních spisů bylo zjištěno, že dne 26. 5. 2025 žalobce požádal o dávku pomoci v hmotné nouzi – mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nákladů spojených s nezbytnými základními předměty dlouhodobé potřeby, a to na zakoupení matrace, obývací stěny, nádobí a pračky ve výši 20 000 Kč. Součástí správního spisu je prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech, v němž žalobce uvedl, že je vlastníkem motorového vozidla značky Škoda Fabia 1,4 MPI, rok 2001. V období od 1. 3. 2024 do 28. 2. 2025 byl žalobce v pracovním poměru, od 17. 2. 2025 do 30. 4. 2025 byl v dočasné pracovní neschopnosti. Od 1. 5. 2025 byla žalobci přiznána úřadem práce podpora v nezaměstnanosti. První výplatu ve výši 17 801 Kč obdržel v červnu 2025. Jeho příjem v měsíci únoru 2025 sestával ze mzdy ve výši 27 300 Kč, v březnu 2025 obdržel výplatu mzdy ve výši 11 085 Kč a příjem z náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti ve výši 8 627 Kč. V dubnu 2025 obdržel dávky nemocenského pojištění ve výši 17 458 Kč, v květnu 2025 ve výši 19 774 Kč. Od 1. 5. 2025 obývá na základě nájemní smlouvy byt o velikosti 2+1 na ulici X v X. Nájem a služby spojené s užíváním bytu činí měsíčně 11 000 Kč, měsíční záloha za elektřinu 620 Kč. Žalobce v průběhu řízení doložil výpis z bankovního účtu za období od 1. 2. 2025 do 26. 5. 2025 se zůstatkem 100 Kč. Úřadu práce sdělil, že svůj účet využívá až od měsíce června 2025. Když žil v X, tak chodily příjmy na účet přítelkyně. V květnu 2025 musel zaplatit nájem, tak poprosil přítele sestry, ať ty peníze, které mu dal v hotovosti, vloží na svůj účet a zaplatí za něho nájem. Od června 2025 bude nájem hradit ze svého účtu. Ze spisu se podává, že žalobce pobíral dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení s účinností od 1. 5. 2025. Ze správního spisu dále plyne, že dne 12. 6. 2025 bylo provedeno v domácnosti žalobce šetření. Bylo mimo jiné zjištěno, že v obývacím pokoji se nachází rozkládací gauč, který byl v době šetření rozložený a rozestlaný, konferenční stůl, komoda. V domácnosti se nacházela dále velká skříň, v ložnici byla manželská postel bez matrace, pouze s roštem, velká skříň. Z nádobí se v bytě nacházely dezertní a hluboké talíře, velké talíře, malé talíře, podšálky, sklenice, z hrnců pak jeden malý rendlík a jedna pánev. Při šetření žalobce sdělil, že nežádá o jídelní servis, pouze o sadu hrnců. V domácnosti se nacházela také pračka značky Goddess. Dne 18. 6. 2025 žalobce úřadu práce doložil doklad o ekologické likvidaci pračky. Správní spis obsahuje rovněž doklad o tom, že v obchodě ReMa elektro, Přemyslovců 21, Ostrava - Mariánské Hory lze pořídit pračku se zárukou za částku 2 500 Kč. 6. Správní orgán následně v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu sdělil žalobci, že se může vyjádřit k podkladům rozhodnutí ve věci jeho žádosti. Vyrozumění ze dne 19. 6. 2025 bylo žalobci doručeno téhož dne. Žalobci byla stanovena lhůta 3 pracovních dnů ode dne oznámení vyrozumění. Žalobce na tuto výzvu nereagoval. 7. Správní orgán I. stupně následně dne 25. 6. 2025 vydal rozhodnutí č. j. 274042/2025/OOI a podle § 36 odst. 1 písm. b), § 2 odst. 5 písm. b), § 37 písm. d) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi přiznal žalobci dávku mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytných nákladů ve výši 2 500 Kč, a to na zakoupení pračky. 8. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 26. 8. 2025 č. j. MPSV-2025/171662-923 zamítl a rozhodnutí úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ostravě ze dne 25. 6. 2025 č. j. 274042/2025/OOI potvrdil. 9. Podle ust. § 2 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby. 10. Podle ust. § 9 odst. 1 téhož zákona, pro účely tohoto zákona se za příjem, není-li dále stanoveno jinak, považuje a) 7