5 As 85/2015 — Nejvyšší správní soud

43 A 10/2020- 69 - text 14 43 A 10/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Davida Krysky ve věci navrhovatelky: obec Jeneč sídlem Lidická 82, Jeneč zastoupena advokátem Mgr. Pavlem Černohousem sídlem Lublaňská 398/18, Praha 2 proti odpůrci: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Praha 5 za účasti osoby zúčastněné na řízení: Správa železnic, státní organizace, IČO: 70994234 sídlem Dlážděná 1003/7, Praha 1 o návrhu na zrušení opatření obecné povahy - rozhodnutí odpůrce ze dne 12. 12. 2019, č. j. 150433/2019/KUSK, takto: I. Ministerstvo dopravy, sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, není osobou zúčastněnou na řízení. II. Opatření obecné povahy - rozhodnutí odpůrce ze dne 12. 12. 2019, č. j. 150433/2019/KUSK, se zrušuje ke dni 1. 1. 2020. III. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelce na náhradu nákladů řízení částku 17 324 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Pavla Černohouse, advokáta. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Zastupitelstvo navrhovatelky vydalo usnesením č. 10/2018 ze dne 26. 11. 2018 jako opatření obecné povahy č. 1/2018/OOP v přenesené působnosti územní opatření o stavební uzávěře (dále jen „opatření o stavební uzávěře“) podle § 97 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb. (dále jen „stavební zákon“). Stavební uzávěra byla vyhlášena pro celé území odpůrkyně vymezené katastrálním územím J. u P., přičemž doba jejího trvání byla stanovena do účinnosti nového územního plánu, jehož pořízení bylo schváleno usnesením č. 2/2016 zastupitelstva odpůrkyně ze dne 10. 2. 2016. 2. Odpůrce napadeným rozhodnutím (dále jen „napadené OOP“) vydaným v přezkumném řízení podle § 97 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 176/2018 Sb. (dále jen „správní řád“) opatření o stavební uzávěře zrušil. Důvodem zrušení je především skutečnost, že při vydání opatření o stavební uzávěře nebylo zohledněno stanovisko Ministerstva dopravy jako dotčeného orgánu, jež požadovalo, aby byl ze stavební uzávěry vyjmut koridor veřejně prospěšné stavby D 209 (modernizace železniční trati č. 120 Ruzyně – Kladno, přeložka a zdvojkolejnění tratě) vymezený v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje. Návrh a další podání účastníků 3. Navrhovatelka podala dne 31. 1. 2020 podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) návrh, jímž se domáhá zrušení napadeného OOP v plném rozsahu, a to ke dni jeho vydání. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 27. 7. 2016, č. j. 5 As 85/2015-36, publ. pod č. 3460/2016 Sb. NSS (všechna rozhodnutí citovaná v tomto rozsudku jsou dostupná na www.nssoud.cz), uvedla, že napadené OOP má povahu opatření obecné povahy a že je z titulu práva na samosprávu aktivně legitimována k podání návrhu na jeho zrušení. 4. Navrhovatelka namítla, že napadené OOP je nezákonné, neboť v rámci jeho přijímání došlo k vadám, jež způsobují jeho nezákonnost. Návrh napadeného OOP nebyl v rozporu s § 172 odst. 1 správního řádu zveřejněn, a proto nebylo možné se k němu vyjádřit či podat námitky. Odpůrce si vyžádal spis týkající se vydání opatření o stavební uzávěře, avšak navrhovatelce nezaslal ani podnět k zahájení přezkumného řízení. Z vyžádání spisu nebylo možné zjistit, zda se odpůrce chystá podnětu vyhovět, zda hodlá zrušit opatření o stavební uzávěře jako celek nebo jen jeho část ani z jakých důvodů tak hodlá učinit. 5. Navrhovatelka dále namítla nepřiměřenost napadeného OOP. V prvé řadě totiž nevyhovuje kritériu potřebnosti, neboť Ministerstvo dopravy prozatím vůbec neplánuje stavbu koridoru D 209 realizovat. Ministerstvo dopravy by mohlo podat podnět k zahájení přezkumného řízení až poté, co by byl v územním řízení zamítnut návrh na umístění stavby a navrhovatelka by odmítla vydat výjimku ze stavební uzávěry. Koridor je přitom vymezen i v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje, z čehož plyne povinnost převzít tento koridor do územního plánu. Plocha pro koridor je tedy už fakticky v územně plánovací dokumentaci vymezena a územní plán ji může pouze zpřesnit. Napadené OOP neobstojí ani v kritériu proporcionality v užším smyslu, neboť odpůrce napadeným OOP zrušil opatření o stavební uzávěře v celém rozsahu, tj. pro celé území odpůrkyně, přestože mohl zrušit pouze jeho část, která koliduje s koridorem D 209. V této souvislosti navrhovatelka odkázala na závěry vyslovené v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 5. 2019, sp. zn. III. ÚS 3817/174. 6. Konečně navrhovatelka namítla, že odpůrce nezkoumal újmu, jež by jí mohla vzniknout vydáním napadeného OOP. Pokud by tak učinil, zjistil by, že opatření o stavební uzávěře ruší kvůli stavbě, která bude projednávána až v budoucnu (nejspíš po vydání nového územního plánu Jenče) a která by mohla získat výjimku ze stavební uzávěry. Ministerstvu dopravy, resp. stavebníkovi, tedy žádná újma nevzniká. Újma by mohla vzniknout až tehdy, pokud by navrhovatelka neudělila výjimku ze stavební uzávěry, to by však muselo být ve fází územního řízení. Na druhé straně navrhovatelce vzniká reálná a velká újma, neboť zrušení opatření o stavební uzávěře ohrožuje přípravu nového územního plánu Jenče, kvůli němuž bylo vyhlášeno. Navrhovatelce hrozí nekontrolovatelná výstavba jak průmyslových hal (s nároky na dopravu), tak i bytové zástavby (především bytových domů). Na takovou výstavbu není odpůrkyně s ohledem na nedostatečnou infrastrukturu (zejména nedostatečná kapacita čistírny odpadních vod) připravena. Jde o tři lokality, přičemž na základě současného územního plánu není navrhovatelka schopna řešit plnou šíři požadavků plynoucích z těchto projektů, a právě proto pořizuje nový územní plán a pro zajištění ochrany území vydala opatření o stavební uzávěře. 7. Závěrem navrhovatelka uvedla, že je malou obcí bez vlastního právního oddělení a agenda přezkumu opatření obecné povahy přesahuje její běžnou úřední činnost. Žádá proto o přiznání náhrady nákladů řízení. Rovněž navrhla, aby soud s ohledem na zásadu efektivity soudní ochrany zrušil napadené OOP ke dni jeho vydání. V případě jeho zrušení ke dni právní moci rozsudku by byla soudní ochrana poskytnuta jen formálně, neboť s ohledem na mezidobí, kdy by zůstalo napadené OOP účinné, by i po vyhovění návrhu zůstalo opatření o stavební uzávěře zrušené, a navrhovatelka by musela rozhodnout o nové stavební uzávěře. 8. Odpůrce ve vyjádření k návrhu uvedl, že je nedůvodný a navrhl jeho zamítnutí. Uvedl, že byť je napadené OOP vydané v přezkumném řízení považováno judikaturou za opatření obecné povahy, nelze očekávat, že postup při jeho vydání bude zcela totožný jako při vydávání běžných opatření obecné povahy. Odpůrce vydal usnesení o zahájení přezkumného řízení, ve kterém uvedl důvod jeho zahájení a které bylo zveřejněno na úředních deskách odpůrce i navrhovatelky. Každý se tak mohl seznámit s podklady rozhodnutí. Odpůrce zaslal navrhovatelce současně s žádostí o zaslání spisu i podnět na zahájení přezkumného řízení a navazující sdělení odpůrce k němu, takže navrhovatelka měla možnost reagovat na podnět, což se v podstatě stalo v písemném stanovisku navrhovatelky ze dne 23. 10. 2019. Další možnost k vyjádření měla navrhovatelka ve lhůtě 15 dnů od zahájení přezkumného řízení. Odpůrce nemá povinnost sdělovat, zda se chystá podnětu vyhovět či nikoliv a v jakém rozsahu, jelikož v průběhu přezkumného řízení nemůže předjímat své závěry. K namítané nepřiměřenosti napadeného OOP odpůrce uvedl, že navrhovatelce nepřísluší posuzovat záměry Ministerstva dopravy týkající se výstavby ani určovat, že by investor měl žádat o výjimku ze stavební uzávěry. Koridor D 209 je sice v současném územním plánu zachycen, avšak přípravu a vydání územního rozhodnutí znemožnilo opatření o stavební uzávěře. V této souvislosti odpůrce předložil soudu komunikaci mezi ním a navrhovatelkou ohledně udělení výjimky na důkaz toho, že žádost o vydání územního rozhodnutí již byla podána. Dále poznamenal, že na udělení výjimky ze stavební uzávěry není právní nárok a v tomto případě nebylo jisté, zda bude udělena, neboť docházelo k průtahům. Odpůrce dále uvedl, že zrušil opatření o stavební uzávěře jako celek pro celé území odpůrkyně z toho důvodu, že došlo k procesní vadě, která se týká postupu při jeho vydání. Ministerstvo dopravy jako dotčený orgán vzneslo požadavek, o kterém se s ním měl pořizovatel opatření o stavební uzávěře dohodnout (§ 98 odst. 2 stavebního zákona), což však neučinil. Konečně k třetímu návrhovému bodu odpůrce uvedl, že přezkumné řízení má specifický charakter, neboť řízení, ve kterém se vydává opatření obecné povahy, nemá žádné účastníky ve smyslu § 27 správního řádu. Část šestá správního řádu neupravuje účastenství v řízení, nýbrž zvláštní p