7 As 307/2015 — Nejvyšší správní soud

43 A 25/2020- 121 - text 35 43 A 25/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. et Mgr. Karla Ulíka a Mgr. Josefa Straky ve věci žalobce: D. M. bytem X proti žalovanému: město Kolín sídlem Karlovo náměstí 78, 280 12 Kolín zastoupené Mgr. Bc. Tomášem Kasalem, LL.M., advokátem sídlem Kutnohorská 43, 280 02 Kolín o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu takto: I. Zásah strážníků Městské policie Kolín uskutečněný dne X v Oblastní nemocnici Kolín vůči žalobci spočívající ve výzvách k prokázání totožnosti výhradně formou předložení občanského průkazu, v odejmutí mobilního telefonu žalobci a v ukončení nahrávání videozáznamu mobilním telefonem žalobce byl nezákonný. II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Shrnutí žaloby 1. Žalobce podal dne 16. 3. 2020 žalobu ke zdejšímu soudu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného. Tento nezákonný zásah měl spočívat v tom, že jej měli strážníci Městské policie Kolín brutálně napadnout, zranit, okrást, pomluvit a fatálně narušit život jeho i jeho rodiny. 2. Dle žalobních tvrzení se žalobce dne X okolo 19:30 domáhal v Oblastní nemocnici Kolín (dále jen „Nemocnice Kolín“) zdravotní péče po utrpěném zranění. Po arogantní reakci personálu si začal situaci natáčet. Strážníci po něm opakovaně chtěli občanský průkaz, který měl hluboko v batohu. Žalobce jim ho odmítl ukázat s tím, že údaje stačí nadiktovat. 3. Dále mu strážníci vytrhli z ruky mobilní telefon, smazali asi desítku videí a fotky. Při této krádeži jeho odpor překonali silou. Telefon mu byl vrácen až po 3 týdnech. Video mu smazal strážník s evidenčním číslem 43. Je to slyšet na audiozáznamu, který se uchoval. Dále žalobce cituje z této audionahrávky. 4. Žalobci bylo bráněno v natáčení videozáznamu, na což má právo. 5. Strážníci odmítli odejít z prostoru, kde byly poskytovány zdravotní služby, čímž porušili kodex pacienta Ministerstva zdravotnictví z roku 1992. 6. Strážníci jej vytáhli z ordinace bez bundy, bolestivě se mu zarývali do ruky, potrhali mu svetr, nastříkali mu pepřový sprej do obličeje, začali ho mlátit, klekli mu na krk, kopali ho do rozkroku, škrtili ho na zemi, tahali ho za vlasy, lámali mu prsty. Shodili ho do studené louže a spoutali ho. Třásl se zimou a tekla mu krev do krku. 7. Strážníci mleli nesmysly, že jej prý vykázali z nemocnice, na což neměli dle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „zákon o obecní policii“) právo. Žalobce je přesvědčen, že měl právo natáčet si personál. 8. Strážníci telefonovali do Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod (dále jen „Psychiatrické nemocnice“), kde žalobce pomluvili a zajistili jeho převoz a věznění v psychiatrické nemocnici. Křivě jej nařkli z páchání protiprávní činnosti. 9. Žalobce uvádí, že kvůli omezení své svobody přišel o zaměstnání, syn se narodil v jeho nepřítomnosti, vztah s partnerkou ochladl a jeho zdraví bylo ve zmiňované nemocnici poškozeno. 10. Žalobce navrhl, aby soud určil, že popsaný zásah strážníků Městské policie Kolín ze dne X byl nezákonný. Vyjádření žalovaného 11. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a uložení povinnosti žalobci nahradit žalovanému náklady řízení. 12. Žalovaný nejprve namítl nedostatek své pasivní legitimace, neboť žalobce označil za žalovaného Městský úřad Kolín. Žalovanému není známo, že by žalobce žalobu upravil, přesto je za žalovaného nově označováno město Kolín. Soud by měl vycházet z označení použitého žalobcem, případně jej vyzvat k odstranění vad. Žaloba by měla být odmítnuta. 13. Dále je žalovaný toho názoru, že tvrzené protiprávní jednání strážníků Městské policie Kolín nespadá pod pojem nezákonného zásahu ve smyslu § 82 s. ř. s. Městská policie vystupuje jako správní orgán pouze v několika situacích předjímaných správním řádem. 14. Žalovaný dále nesouhlasí se skutkovým dějem, jak jej prezentuje žalobce. Podle žalovaného byli strážníci přivoláni recepční nemocnice kvůli agresivnímu jednání žalobce. Při příjezdu strážníků V. a Č. žalobce seděl na lehátku ordinace a byl verbálně agresivní. Žalobce byl vyzván k předložení občanského průkazu, což po krátkém odmítání učinil. Žalobce byl verbálně agresivní vůči strážníkům a hrozil jim, že to budou mít drahé. Opakovaně byl „jménem zákona“ vyzván k zanechání těchto projevů. S ohledem na narůstající obavy zdravotnického personálu z hrozícího útoku žalobce, který držel svůj mobilní telefon jako potenciální zbraň, byla jednotka posílena o příjezd strážníků T. a CH.. Po opakovaných výzvách policistů žalobce odložil svůj mobilní telefon. Následně byl učiněn pokus o lékařské vyšetření žalobce. Žalobce odmítal, aby se ho kdokoliv dotýkal. Při pokusu změřit mu tlak žalobce vytrhl personálu z ruky tlakoměr a ten poškodil. S ohledem na tyto projevy byl žalobce vykázán z nemocnice. Po doprovodu před budovu začal žalobce strážníkům vyhrožovat, že se do nemocnice ihned vrátí. Byl opětovně vyzván k opuštění prostor. Této výzvy nedbal a rozběhl se do nemocnice. Strážník V. jej uchopil za paži a žalobce kladl aktivní odpor. Spolu se strážníkem CH. byl tedy stržen k zemi a byly mu znehybněny nohy. S ohledem na přetrvávající agresi mu byla nasazena pouta a byla zavolána Policie ČR. Následně byl Policií ČR převezen do Psychiatrické nemocnice. Takto skutkový děj svými podpisy potvrdili všichni čtyři zasahující strážníci. Použití donucovacích prostředků bylo vyhodnoceno ředitelem Městské policie Kolín V. P. jako oprávněné. Žalobce tvrdil, že mu měla být smazána videa a fotografie z mobilního telefonu, nicméně dle zjištění žalovaného sám žalobce video zveřejnil na portálu www.youtube.com a pak jej smazal. Věc byla též k podnětu žalobce šetřena Policií ČR a ta jednání strážníků nevyhodnotila jako trestný čin ani jako přestupek. Sám žalobce mohl naplnit skutkovou podstatu křivého obvinění. O konfliktnosti žalobce svědčí jeho abnormální množství podnětů, stejně jako jeho vulgární vyjadřování, přičemž žalovaný odkazuje na žádost žalobce o informace ze dne 17. 3. 2020, v němž strážníky mj. označuje za „hajzly, blby“ apod. Procesní otázky Označení žalovaného správního orgánu 15. Žalobce v žalobě původně označil za žalovaného Městský úřad Kolín. Podle náhledu soudu však v případě tvrzeného zásahu strážníků Městské policie Kolín má být dle § 83 s. ř. s. žalovaným město Kolín. Vadu nesprávně označeného žalovaného odstranil žalobce na počátku ústního jednání, kdy po poučení ze strany soudu označil za žalované město Kolín. Tím byl nedostatek pasivní legitimace formálně napraven, přičemž o této změně soud nebyl povinen vydávat usnesení či jinak rozhodovat [viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 9. 12. 2014, č. j. Nad 224/2014 - 53]. Soud zde připouští svůj ne zcela logicky sousledný postup, kdy již od počátku řízení v přípisech soudu za žalovaného označoval město Kolín, přestože žalobce je formálně označil za žalovaného až na počátku ústního jednání. Nicméně tato nedůslednost nevedla ke zkrácení procesních práv ani jednoho z účastníků. S městem Kolín bylo od samého počátku jednáno jako s účastníkem řízení a byla zachována všechna jeho procesní práva od možnosti vyjádřit se k podané žalobě až po účast u jednání. Určitost žalobního návrhu 16. Žalovaný také namítl neurčitost žalobního návrhu. 17. K tomu soud uvádí, že z obsahu žaloby vyplývá, že se žalobce domáhá, aby soud určil, že zásah příslušníků Městské policie Kolín dne X byl nezákonný. 18. Soud připomíná, že soudy jsou povinny žalobu hodnotit s přihlédnutím k jejímu obsahu. Přísně formalistické pojetí petitu není dle judikatury Ústavního soudu na místě (viz např. nález ze dne 15. 1. 2019, sp. zn. III. ÚS 2634/18, odst. 27). 19. Z obsahu podané žaloby je přitom zřetelné, která skutková jednání strážníků žalobce považuje za součást tvrzeného nezákonného zásahu strážníků ze dne X: - výzvy k předložení občanského průkazu (část 1.a žaloby), - vytržení mobilního telefonu z ruky, jeho krádež (část 1.b žaloby), - smazaní videí a fotek z jeho mobilního telefonu (část 1.b a 1.h žaloby), - odmítnutí odejít z prostoru, kde měly být žalobci poskytnuty zdravotnické služby (část 1.c žaloby), - zákrok vůči žalobci před budovou ambulance, kde ho zmlátili, klečeli mu na krku, kopali ho do rozkroku, nastříkali mu pepřový sprej do obličeje, škrtili ho na zemi, tahali ho za vlasy, potrhali mu svetr a shodili ho do louže (část 1.d žaloby), - vykázání žalobce z nemocnice (část 1.e žaloby), - pomluvení žalobce v Psychiatrické nemocnici, což vedlo k jeho nedobrovolné hospitalizaci (část 1.f žaloby), - zabránění žalobci v natáčení (část III.1 žaloby). 20. Soud zvažoval, zda bylo dle žalobních tvrzení součástí nezákonného zásahu strážníků též vyhrožování žalobci. V žalobě žalobce v tomto ohle