2 As 218/2015 — Nejvyšší správní soud

51 Af 40/2020- 31 - text 9 51 Af 40/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobkyně: FAIR PLAY HOLDING, s.r.o. sídlem Jeronýmova 62/24, 460 07 Liberec proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2020, č. j. 17451-2/2020-900000-312, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Původní žalobkyně, společnost VIKTORIAPLAY, a.s., se domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Celního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „celní úřad“) ze dne 4. 3. 2020, č. j. 485432/2019-6100000-12 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla původní žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 123 odst. 3 písm. e) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění zákona č. 111/2019 Sb. (dále jen „zákon o hazardních hrách“), kterého se měla dopustit tím, že v rozporu s § 66 odst. 2 zákona o hazardních hrách umístila na budově herny VIKTORIAPLAY, 9. května 185/226, 268 01 Hořovice (dále jen „herna“) minimálně ke dni 3. 9. 2019 graficko-slovní reklamu na provozování hazardních her, a to ve formě opakovaného slovního označení „VIKTORIAPLAY“ spolu s vyobrazením čtyřlístku (dále též „logo“) na každém ze tří oken herny a na jejím vstupu. Za uvedené jednání byla původní žalobkyni uložena pokuta ve výši 15 000 Kč a povinnost náhrady nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. 2. V průběhu řízení soud zjistil, že původní žalobkyně zanikla bez likvidace v důsledku fúze s žalobkyní. Soud proto usnesením ze dne 15. 11. 2021, č. j. 51 Af 40/2020 - 28, rozhodl, že namísto původní žalobkyně bude v řízení dále pokračováno se žalobkyní uvedenou v záhlaví, která se stala její právní nástupkyní. Žalobkyně tak vstoupila do řízení namísto původní žalobkyně coby dosavadního účastníka a převzala stav řízení, jaký tu byl v době jejího nástupu [§ 107 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Soud proto v dalších částech odůvodnění tohoto rozsudku označuje podání činěná žalující stranou jako podání žalobkyně, byť fakticky tato podání činila původní žalobkyně. Soud dále pro úplnost zdůrazňuje, že v důsledku výmazu původní žalobkyně z obchodního rejstříku došlo současně i k zániku plné moci udělené advokátovi původní žalobkyně [srov. usnesení Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 11. 4. 2003, čj. 6 A 11/2000 - 47), proto vychází z toho, že žalobkyně je v tomto řízení nadále nezastoupena. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobkyně v žalobě namítá, že předmětný přestupek nespáchala, jelikož na budově herny umístila pouze svůj název (obchodní firmu – pozn. soudu) s logem, který má zaregistrovaný jako ochrannou známku. Podle žalobkyně se nejedná o nápisy, znázornění ani symboly, které by bylo možné považovat za reklamu či propagaci na provozování hazardních her. Žalobkyně pokládá orgány celní správy provedený výklad § 66 odst. 2 zákona o hazardních hrách za nepřiměřeně přísný, přepjatě formalistický, extenzivní a odporující smyslu a účelu regulace hazardních her, jelikož provozovateli herny nelze zakázat, aby na ve veřejně přístupných částech budovy umisťoval svůj název a logo, které hazardní hry nijak nepropagují. Žalobkyně zdůrazňuje, že § 66 odst. 2 zákona o hazardních hrách nezakazuje jakoukoliv reklamu (např. uvedení loga obchodní společnosti), ale pouze reklamu na provozování hazardních her. Žalobkyně má dále za to, že i pokud by umístění jejího názvu a loga na budově herny bylo považováno za reklamu ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 450/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 299/2017 Sb. (dále jen „zákon o regulaci reklamy“), nejednalo by se o zakázanou reklamu na hazardní hry. 4. Žalobkyně dále považuje napadené i prvostupňové rozhodnutí za nepřezkoumatelná a vnitřně rozporná. Zejména upozorňuje, že i celní úřad připustil, že na polepech herny nebyly použity explicitní symboly související s provozováním hazardních her. Žalobkyně rovněž brojí proti závěru celního úřadu, že se měla předmětného přestupku dopustit „zejména opakovaným užitím [loga, přičemž pokud by použila] uvedené logo pouze jednou, a to na vstupu do herního prostoru, nepovažoval by to celní úřad za porušení předmětné normy.“ Žalobkyně pokládá tento závěr celního úřadu za svévolný, jelikož nadbytečné (vícenásobné) umístění názvu s logem, který nepropaguje hazardní hry, zákon o hazardních hrách nepostihuje. Podle žalobkyně dále orgány celní správy dostatečně nevypořádaly její námitky proti kontrolním zjištěním, jejichž součástí byly i extenzivní výklady a domněnky, které nemají oporu ve skutečně zjištěném stavu a které byly následně převzaty do prvostupňového a napadeného rozhodnutí. 5. Žalobkyně dále namítá neurčitost výroku prvostupňového rozhodnutí, který nepřesně vymezuje dobu trvání přestupku slovem „minimálně“. V tomto ohledu žalobkyně odkazuje na rozsudek NSS ze dne 16. 3. 2010, č. j. 1 As 92/2009 - 65. 6. Žalobkyně rovněž namítá, že v daném případě nebyla naplněna materiální stránka přestupku. Z pořízené fotodokumentace je totiž podle žalobkyně zjevné, že nápisy v kombinaci s jejím logem byly na polepech oken, které zabraňují nahlížení do vnitřních prostor herny, provedeny pouze malým písmem, a proto jejich umístění nemohlo být společensky škodlivé. 7. Žalobkyně se dále pozastavuje nad tím, že označování provozoven s technickými hrami je orgány celní správy posuzováno natolik přísně, když provozovatelé hazardních her jiného charakteru (např. loterie) mohou své budovy a prostory související s poskytováním služeb (např. prodejní místa) označovat poutači, světelnými znamení a cedulemi se svým názvem a logem zcela libovolně. V tomto ohledu žalobkyně pokládá postup orgánu celní správy za diskriminační a znevýhodňující provozovatele technických her. 8. Žalovaný se žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Ve vyjádření k žalobě rekapituluje nosné závěry napadeného rozhodnutí, na nichž setrvává. III. Skutková zjištění z obsahu správního spisu 9. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující relevantní skutečnosti: 10. Dne 3. 9. 2019 provedla hlídka celního úřadu v herně žalobkyně kontrolu, při níž zjistila, že vstupní dveře a tři okna herny jsou opatřeny barevnými polepy s hvězdami, na kterých jsou umístěny nápisy „VIKTORIAPLAY“ společně se symbolem čtyřlístku (protokol ze dne 16. 10. 2019, č. j. 350009/2019-610000-61). Hlídce celního úřadu vzniklo důvodné podezření, že předmětnými polepy žalobkyně v rozporu s § 66 odst. 2 zákona o hazardních hrách nedovoleně propagovala provozování hazardních her. Podle pořízené fotodokumentace vypadaly polepy na oknech a vstupních dveřích do herny následovně: [OBRÁZEK] [OBRÁZEK] 11. Proti protokolu o kontrole uplatnila žalobkyně námitky, ve kterých argumentovala zejména tím, že na ochranných foliích na vnějším plášti budovy jsou pouze malým písmem vyobrazeny její název a grafické symboly hvězd nesouvisející s herním prostorem ani provozováním hazardních her. Celní úřad námitky zamítl s tím, že opakované zobrazení názvu a loga žalobkyně evokuje vazbu na provozování hazardních her, a jedná se tak o nedovolenou reklamu (vyřízení námitek ze dne 25. 11. 2019, č. j. 350009-9/2019-610000-61). 12. Dne 9. 12. 2019 vydal celní úřad příkaz, jímž žalobkyni uznal vinnou ze spáchání předmětného přestupku. Proti tomuto příkazu podala žalobkyně odpor. 13. V průběhu přestupkového řízení si celní úřad opatřil vyobrazení ochranné známky žalobkyně zapsané v rejstříku ochranných známek pod č. 368977 (č. přihlášky 545703) a snímky webových stránek žalobkyně (www.victoriaplay.cz), na nichž jsou zobrazeny její provozovny v Mostě, Klášterci nad Ohří, Plané a Hrádku nad Nisou. 14. Dne 4. 3. 2020 vydal celní úřad prvostupňové rozhodnutí, v němž shledal, že ačkoliv žalobkyně neumístila na své provozovně žádné „explicitní symboly související s provozováním hazardních her (karty, žetony apod.)“, užila takových prvků, které jsou pro jí provozované herní prostory (např. v Mostě, Klášterci nad Ohří, Plané či Hrádku nad Nisou) typické. Podle celního úřadu tyto prvky implicitně vedou k „propagaci herního prostoru, tedy lákají k návštěvě osob kolemjdoucích, ať již způsobem jejich vizualizace, četnosti užívání či vazbě na službu spočívající v provozování hazardní hry, resp. vazbě na provozovatele hazardních her, anebo jejich kombinací.“ Celní úřad dále podotkl, že se žalobkyně předmětného přestupku dopustila zejména opakovaným užitím loga na štítu herny, přičemž pok