1 Ads 290/2020 — Nejvyšší správní soud

54 Ad 1/2020- 52 - text 8 54 Ad 1/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a Mgr. Ing. Lenky Bursíkové ve věci žalobkyně: Mgr. S. F. bytem X zastoupena Odborovým svazem státních orgánů a organizací sídlem Senovážné náměstí 978/23, Praha proti žalované: Generální ředitelka Generálního finančního ředitelství sídlem Lazarská 15/7, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 2. 2020, č. j. 11341/20/7400-11196-302429, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 26. 2. 2020, č. j. 11341/20/7400-11196-302429 se ruší a věc se jí vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah žaloby 1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 17. 4. 2020 k Městskému soudu v Praze, domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla její odvolání a potvrdila rozhodnutí ředitele Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „služební orgán“) ze dne 6. 12. 2019, č. j. 102899/19/742120290-209052 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla žalobkyně podle § 17 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 178/2019 Sb. (dále jen „zákon o státní službě“), a na základě usnesení Vlády České republiky č. 811 ze dne 18. 11. 2019, o změně systemizace služebních a pracovních míst podle zákona o státní službě, s účinností od 1. 1. 2020 zařazena do 10. platové třídy (výrok I.), byl jí určen platový tarif (výrok II.), v souvislosti se zrušením služebního místa představeného jí byl ode dne 1. 1. 2020 odebrán příplatek za vedení (výrok III.), byl jí určen zvláštní příplatek (výrok IV.) a celkový plat (výrok V.) a přiznáno služební označení rada (výrok VI.). 2. Žalobkyně především namítla, že každoroční systemizace služebních míst podle § 17 zákona o státní službě neumožňuje snížení platové třídy na konkrétním služebním místě. K němu může dojít jen postupem podle § 18 téhož zákona. Dovolávala se § 79 odst. 2 písm. e) zákona o státní službě, podle kterého v jejím případě nemohlo dojít ke změně služebního místa spojené se snížením platové třídy, neboť s tím nevyslovila souhlas. Odkázala v této souvislosti na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 14. 11. 2019, č. j. 62 Af 47/2018 - 74. Podle jejího názoru měl služební orgán její služební místo zrušit a následně zřídit nové v jiné platové třídě, jak vyplývá ze závěru č. 9 ze zasedání poradního sboru náměstka Ministra vnitra pro státní službu ze dne 25. 11. 2016. Takto zřízené místo by při správném postupu služebního orgánu ovšem nebylo pro žalobkyni vhodné, neboť její vzdělání je vyšší, než předpokládá příloha č. 1 zákona o státní službě. Odkázala v této souvislosti na čl. 63 odst. 2 písm. g) metodického pokynu náměstka Ministra vnitra pro státní službu č. 2/2019, podle kterého by platová třída měla vždy odpovídat dosaženému vzdělání státního zaměstnance. Odchýlení se od výše citovaných stanovisek náměstka pro státní službu služební orgány nijak nezdůvodnily. Nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, neobsahuje „zastupování představeného“ jako správní činnost zařazenou do kterékoliv platové třídy. Pokud dojde k ukončení zastupování, projeví se to jen ztrátou příplatku za vedení dle § 9 odst. 7 zákona o státní službě, nikoliv přeřazením do nižší platové třídy. Pokud byla náplň činností skutečně změněna, šlo by o změnu služebního místa a bylo by na místě postupovat podle § 81 odst. 1 písm. c) zákona o státní službě. Žalobkyně dále poukázala na vnitřní rozpornost rozhodnutí, avšak pouze s odkazem na přiložené písemnosti (podnět k přezkumnému řízení). 3. Žalovaná se vyjádřila tak, že na základě roční systemizace schválené vládou podle § 17 zákona o státní službě byla upravena organizační struktura finanční správy. Dodatkem č. 7 k služebnímu předpisu č. 1/2018 generálního ředitele byla mimo jiné změněna platová třída u systemizovaného místa č. 211453 z 11. na 10. platovou třídu. K takové změně není potřeba souhlasu žalobkyně, tomu by podléhala jen změna mimo roční systemizaci, a to podle § 18 zákona o státní službě. Výklad žalobkyně by znamenal, že změny služebních míst nelze provádět při základní roční systemizaci, ale jen při její změně. U žalobkyně se v souvislosti s ukončením zastupování představené změnily správní činnosti, důvodem ke změně tedy bylo ukončení zastupování dle § 9 odst. 7 zákona o státní službě. Náročnost vykonávaných činností nesouvisí s příplatkem za vedení. Proto se neuplatní žalobkyní odkazovaný rozsudek Krajského soudu v Brně, jím odkazovaná stanoviska se pak týkají jiné situace, než je projednávána. Postup, který žalobkyně požaduje (zrušení místa a vytvoření nového), by byl značně administrativně náročný a pro žalobkyni ve svém důsledku nevýhodný. 4. Žalobkyně v replice uvedla, že systemizace podle § 17 se musí odrazit teprve v navazujících řízeních služebních orgánů. Důvod snížení platové třídy je nerozhodný. Podstatné je, že k němu žalobkyně nedala souhlas. Dále popsala hypotetický scénář, jak by postupovala, kdyby žalovaná konala v souladu se zákonem. 5. Žalovaná v duplice uvedla, že „navazující řízení“ v případě žalobkyně proběhlo – došlo ke změně služebního místa č. 211453 a související změně platu. Jestliže vláda schválila změnu služebního místa, nebyl služební orgán oprávněn služební místo zrušit a zřídit místo nové. Splnění procesních podmínek 6. Soud ověřil, že žaloba byla podána osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků, je včasná a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud proto přistoupil k věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 7. O věci soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť s tím účastníci vyslovili souhlas (žalovaná výslovně a žalobkyně implicitně postupem dle § 51 odst. 1 věta druhá s. ř. s.). K dokazování nepřistoupil, neboť vycházel z obsahu správního spisu, kterým se dokazování neprovádí (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008 - 117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Většinu žalobkyní navržených důkazů ostatně správní spis obsahuje. Skutková zjištění z obsahu správního spisu 8. Ze správního spisu vyplývá, že žalobkyně byla přijata do služebního poměru na dobu neurčitou dne 26. 10. 2015. Byla zařazena na služební místo č. 211453 v oboru služby Daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění se služebním označením odborný rada a byla zařazena do 11. platové třídy. Téhož dne byla žalobkyně podle § 9 odst. 7 zákona o státní službě určena zástupcem vedoucí oddělení a byl jí rovněž přiznán příplatek za vedení. Podle popisu služební činnosti, účinného rovněž od 26. 10. 2016, byla její práce (dle katalogu správních činností: Koordinace a metodické usměrňování rozhodujících směrů výkonu správy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění, zahrnující stanovení jednotných pravidel pro uplatňování pravomoci správců daně) popsána takto (označení odrážek doplnil soud): a) zastupuje vedoucí oddělení v době její nepřítomnosti v plném rozsahu. Jedná a rozhoduje ve všech případech, ve kterých jedná a rozhoduje vedoucí oddělení kromě případů, které si vedoucí oddělení vyhradí, b) provádí daňové kontroly a POP u daňových subjektů, c) řeší složitější případy kontroly, d) vyhotovuje zprávy o daňových kontrolách včetně projednání s daňovým subjektem, případně dalšími osobami zúčastněnými na řízení, e) předává podklady k vyměření daně vyměřovacímu oddělení, f) zpracovává stanoviska pro řízení o řádných a mimořádných opravných prostředcích a rozhodnutích různého druhu, g) ukládá záznamní povinnosti daňovému subjektu, h) provádí místní šetření, i) provádí vyhledávací činnost, j) zodpovídá za svěřený majetek, k) plní další úkoly dle Organizačního a pracovního řádu ÚFO, l) plní další úkoly na příkaz nadřízeného představeného, které svou náročností odpovídají nejvyšší platové třídě, do které je státní zaměstnanec zařazen. 9. Dne 16. 9. 2019 proběhlo ústní jednání mezi ředitelem sekce územního pracoviště v Příbrami, žalobkyní a její představenou. Žalobkyně byla informována o připravované změně systemizace včetně změn platového ohodnocení. Žalobkyně se k závěrům ústního jednání vyjádřila dne 25. 9. 2019 tak, že navrhla jiný způsob řešení a se snížením platové třídy a odebráním příplatku za vedení vyslovila nesouhlas. 10. Dne 6. 12. 2019 služební orgán vydal prvostupňové rozhodnutí. Podle něj z důvodů změny systemizace došlo s účinností od 1. 1. 2020 ke změně platové třídy (z 11. do 10.) a k přesunu služebního místa č. 211453 do jiného organizačního útvaru. S ohledem na zrušení služebního místa představené byl žalobkyni odebrán příp