2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

55 A 34/2020- 91 - text 23 55 A 34/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a JUDr. Bc. Kryštofa Horna ve věci žalobce: V. S. bytem x zastoupen advokátem Mgr. Martinem Prosserem sídlem Matoušova 515/12, Praha proti žalovanému: Krajské ředitelství policie Středočeského kraje sídlem Na Baních 1535, Praha 5 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 30. 3. 2020, domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného a navrhuje, aby soud určil, že: I. silniční kontrola prováděná cca od 19:10 hodin do 20:02 hodin dne 29. 1. 2020 v obci C., na silnici č. 4 ve směru na Strakonice, prováděná policistou se služebním č. x u žalobce byla nezákonná; II. silniční technická kontrola prováděná v rámci silniční kontroly od 19:10 hodin do 20:02 hodin dne 29. 1. 2020 v obci C. na silnici č. 4 ve směru na Strakonice, prováděná policistou se služebním č. na vozidle žalobce Škoda Octavia, reg. zn.: x, byla nezákonná; III. zkrácení technické způsobilosti osobního vozidla Škoda Octavia, reg. zn. x, na 30 dnů dne 29.1.2020 v obci Chraštičky, na silnici č. 4 ve směru na Strakonice, provedené policistou se služebním č.x, bylo nezákonné. 2. Žalobce uvádí, že dne 29. 1. 2020 cestoval vozidlem Škoda Octavia, reg. zn. x (dále jen „vozidlo“) s dalšími třemi dospělými osobami a svým nezletilým synem. Vozidlo bylo a je ve výborném technickém stavu. Poslední technická kontrola byla provedena dne 27. 6. 2019 s dobou platnosti do 27. 6. 2021. Před 19:00 hod. v obci C, na silnici č. 4 ve směru na Strakonice vozidlo zastavil policista, který uvedl, že důvodem zastavení je silniční kontrola a vyzval žalobce, aby předložil „potřebné dokumenty“, aniž by je specifikoval. V tom žalobce spatřuje první pochybení. Policista by měl uvést, které doklady požaduje předložit, nikoli zkoušet žalobce, zda zná doklady, které mají být předloženy při dopravní kontrole. Již tento způsob je ponižující. Aniž by žalobce vůči policistovi cokoli komentoval, předložil veškeré dokumenty, podrobil se orientační dechové zkoušce a posádce vozu vysvětloval důvod, proč to policista chce a že je to naprosto běžné. 3. Policista došel pouze k zadní části vozidla, vrátil se a zeptal se žalobce, zda ví, že mu nesvítí osvětlení registrační značky. Žalobce odpověděl, že neví. Policista, aniž by zjišťoval další skutečnosti, okamžitě odpověděl, že jde o přestupek a závažnou vadu a že žalobci omezuje technickou způsobilost vozidla na 30 dnů. Dále se zeptal žalobce, zda s přestupkem souhlasí, na což žalobce sdělil, že nikoli. Policista na to uvedl, že „to jde sepsat“. V daném případě žádná technická kontrola neproběhla. Policista neobcházel celé vozidlo, nezkoumal blíže technický stav vozidla, tj. neohýbal se pod vozidlo, nesvítil pod něj, vizuálně nekontroloval stav brzd, výhled z pohledu řidiče, atd. Celá kontrola trvala přes 45 minut. S ohledem na to, že policista vyplnil pouze tři listy předtištěného papíru, považuje žalobce jeho jednání včetně účelové kontroly za úmyslně šikanózní, nestandardní a provedené s cílem žalobce co nejvíce zdržet a zatížit. V situaci, kdy ve vozidle bylo roční dítě (a policista si toho byl vědom), toto jednání žalobce považuje za zcela nepřiměřené. Běžná kontrola trvá zlomek tohoto času. Během kontroly bylo zkontrolováno několik jiných vozidel. Zvukový záznam byl uložen ve 20:02 hod., tedy po skončení kontroly a před započetím jízdy. Kontrola tak trvala přes hodinu. Žalobce své námitky uvedl do oznámení přestupku i do dokladu o provedené technické kontrole. Dodává, že při jízdě došlo k prasknutí obou žárovek, což vyplývá i z přiložených dokladů k opravě vozidla. Následná dodatečná kontrola na stanici technické kontroly byla v pořádku. Přestupku se lze dopustit pouze zaviněným jednáním, což by měl policista vědět. Policista se vůbec nesnažil zjistit další skutečnosti, např. zda byla provedena kontrola před jízdou, a rovnou žalobci oznámil, že se dopustil přestupku, ačkoli mu muselo být jasné, že v případě přestupkového jednání bude žalobce muset několikrát cestovat do Příbrami a účastnit se řízení. Žalobce poukazuje na to, že příslušný správní orgán věc odložil, aniž by se věcí blíže zabýval. 4. V žalobcově případě došlo k porušení § 45 odst. 1 písm. a), b) g) a i) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 163/2019 Sb. (dále jen „zákon o služebním poměru“), podle kterého je policista povinen dodržovat služební kázeň a zdržet se jednání, které může ohrozit důvěru v nestranný výkon služby a vykonávat službu tak, aby neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Tyto povinnosti vyplývají též ze zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 111/2019 Sb. (dále jen „zákon o policii“). Policisté jsou povinni dodržovat též rozkaz policejního prezidenta č. 154/2011, o profesní etice Policie České republiky (dále jen „etický kodex“). I na silniční kontrolu se pak vztahují základní zásady správního řízení (žalobce cituje § 2 až § 4 a § 6 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „správní řád“). Žalobce dále cituje § 6a zákona č. 361/2000 Sb., o pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 285/2018 Sb., a § 2 vyhlášky č. 82/2012 Sb., o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách), ve znění vyhlášky č. 207/2018 Sb. Policista neprovedl žádný z úkonů uvedených v seznamu kontrolních úkonů pro kontrolu technického stavu dle přílohy k této vyhlášce. Způsob kontroly popisuje připojená zvuková nahrávka. Celá kontrola proběhla v žalobcově nepřítomnosti. Policista žalobce předem neinformoval o tom, že bude probíhat technická silniční kontrola. Policista si pouze nafotil neosvětlenou registrační značku, kontrola technického stavu vozidla vůbec neproběhla. Žalobce poukazuje na § 49 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 193/2018 Sb. (dále jen „zákon o podmínkách provozu“). Žalobce neví, jakým způsobem ovlivňuje neosvětlení registrační značky provozní vlastnosti vozidla, nebo jakým způsobem je nefunkčnost osvětlení registrační značky na rozdíl od jiných osvětlení způsobilé ohrozit provoz na pozemních komunikacích. Zákon jako předpis vyšší právní síly je nadřazen předpisu nižší právní síly. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že dne 29. 1. 2020 prováděla hlídka dopravního inspektorátu Příbram v daném místě dohled nad bezpečností silničního provozu. Policista zastavil žalobcovo vozidlo předepsaným způsobem kvůli podezření ze spáchání přestupku (policistovi se jevilo, že vozidlo jelo blízko středové čáry). Po zastavení a pozdravení vyzval řidiče k předložení předepsaných dokladů pro řízení vozidla. Povinnost mít u sebe při řízení vozidla požadované doklady stanoví zákon. Postup policistů při zastavování vozidel upravuje interní akt řízení (čl. 16 Pokynu ředitele ředitelství dopravní policie Policejního prezidia ČR č. 8/2019, kterým se upravuje postup při dohledu na bezpečnost a plynulost na pozemních komunikacích; dále jen „pokyn č. 8/2019“). Řidič vozidla by měl znát, jaké doklady má mít u sebe při řízení konkrétního motorového vozidla. Policisté v každodenní praxi zaznamenávají i případy, kdy řidič v rámci kladení pasivního odporu při dopravní kontrole vyžaduje po policistovi výslovné vyjmenování dokladů, která má předložit. Žalovaný na základě úředního záznamu poukazuje na žalobcovo nevhodné chování. Poté, co se ho jeden z členů osádky zeptal, co se děje, žalobce mu odpověděl, že „je to klasická buzerační kontrola“. Policista žalobce v žádném případě „nezkoušel“ ze znalosti předepsaných dokladů. Konfliktní jednání žalovaný spatřuje spíše v nevhodném slovním vystupování žalobce, i když nebylo mířeno přímo proti policistovi. 6. Technická silniční kontrola probíhá vizuálním posouzením stavu vozidla, případně pohmatem a úchopem (jiné prostředky jako ve stanici technické kontroly policista na místě nemá). Policista je k provedení technické silniční kontroly oprávněn na základě § 6a zákona o silničním provozu, kontrola může být i v částečném rozsahu. K výhradám žalobce žalovaný uvádí, že policista obešel vozidlo z pravé strany k jeho zadní části a celý bok vozidla osvítil svítilnou, aby viděl, zda není na pravé straně