9 As 338/2018 — Nejvyšší správní soud

43 A 2/2022- 59 - text 11 43 A 2/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jana Čížka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a Mgr. Ing. Lenky Bursíkové ve věci žalobce: D. H. toho času ve X zastoupený advokátem JUDr. Vladimírem Dvořáčkem sídlem Sokolovská 32/22, Praha 8 proti žalované: Vězeňská služba České republiky – Věznice Vinařice sídlem Hlavní 245, Vinařice o žalobě proti rozhodnutí ředitele žalované ze dne 6. 12. 2021, č. j. VS-203749-16/ČJ-2021-800532, takto: I. Rozhodnutí ředitele žalované ze dne 6. 12. 2021, č. j. VS-203749-16/ČJ-2021 800532, se zrušuje a věc se žalované vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 16 456 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce JUDr. Vladimíra Dvořáčka, advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci a dosavadní průběh kázeňského řízení 1. Žalobce vykonává trest odnětí svobody ve věznici spravované žalovanou. Dne 22. 9. 2021 se podrobil orientačnímu vyšetření moči. K odběru vzorku moči došlo uvedeného dne v 9:30 hodin (viz protokol VS-203749-1/ČJ-2021-800532). V tomto odebraném vzorku byl nalezen metamfetamin. Žalobci nebyly uvedený den ordinovány žádné léky, které by mohly ovlivnit pozitivní výsledek testu na tuto látku. Inkriminovaný vzorek byl téhož dne odeslán ke konfirmaci do Všeobecné fakultní nemocnice Praha na oddělení toxikologické laboratoře ústavu soudního lékařství (dále jen „VFN“). Dne 29. 9. 2021 přijal lékař věznice zprávu VFN Praha, která potvrdila doručení vzorku pod označením „materiál č. 31“ ve 12:48 hodin, a že pozitivní výsledek na metamfetamin v moči se potvrzuje. 2. Dne 30. 9. 2021 byl žalobce s výsledkem vyšetření seznámen a bylo proti němu zahájeno kázeňské řízení pro podezření ze spáchání kázeňského přestupku spočívajícího v porušení zákazu povinnosti odsouzeného podle § 28 odst. 3 písm. b) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění ve znění zákona č. 305/2021 Sb. (dále jen „ZVTOS“). 3. Žalobce v průběhu řízení opakovaně namítal, že si není vědom, že by nějakou omamnou látku vůbec požil, takže mu musela být podána nějakou třetí osobou, aniž by si toho byl vědom, nebo muselo dojít k záměně vzorku odebrané moči. V průběhu kázeňského řízení požádal o zajištění testovaného vzorku moči za účelem jeho podrobení srovnávací DNA analýze, a to právě za účelem ověření, zda nedošlo k záměně. Zástupce žalobce dne 4. 10. 2021 požádal ředitele žalované (dále též jen „ředitel“) o zajištění vzorku za účelem umožnění srovnávacího důkazu. Obsahem správního spisu reakce na tuto žádost není. 4. Dne 26. 11. 2021 byli vyslechnuti příslušníci žalované prap. P. Š. a prap. T. A., kteří se dle protokolu zúčastnili odběru vzorku. Svědek Š. vypověděl, že dne 22. 9. 2021 byl na uzavřeném oddílu věznice přítomen provádění orientačního toxikologického vyšetření, jemuž se spolu s žalobcem podrobovali další odsouzení z oddílu K/2. Odběr moči se prováděl s čistými jednorázovými kelímky, každý kelímek byl označen jménem a datem narození odsouzeného, před vykonáním odběru měl každý odsouzený možnost si přidělený kelímek zkontrolovat a po vykonání odběru zapečetit lepenkou, kterou označil svým jménem a podpisem. Takto zapečetěný kelímek si každý odsouzený odnesl na určenou celu, která byla jinak po celou dobu uzamčena. Po příchodu zdravotní sestry na uzavřené oddělení byl žalobce předveden na celu s odebranými vzorky a na vyzvání označil svůj kelímek, zároveň přitom potvrdil neporušenost pečetě, kterou tam předtím sám umístil. Výsledek testu byl pozitivní na metamfetamin. Obdobně vypovídal též svědek A.. 5. Rozhodnutím žalované ze dne 30. 11. 2021, č. j. VS-203749-11/ČJ-2021-800532 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) byl žalobce shledán vinným, že v průběhu září 2021, s největší pravděpodobností v době v rozmezí 1-5 dní před odběrem moči, požil nepovolené látky obsahující metamfetamin, čímž porušil povinnost plynoucí z § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS, a dopustil se tak spáchání kázeňského přestupku, za což mu byl podle § 46 odst. 3 písm. g) téhož zákona uložen kázeňský trest celodenního umístění do uzavřeného oddílu na 20 dnů. Žalovaná vyšla primárně z výsledku toxikologického vyšetření odebraného vzorku moči, jehož pozitivitu na metamfetamin následně konfirmovala laboratoř VFN (v prvostupňovém rozhodnutí je uvedeno, že zástupce žalobce byl dne 19. 10. 2021 informován o tom, že vzorkem již žalovaná – s ohledem na jeho odeslání do laboratoře – nedisponuje, avšak nabídla součinnost pro případ, že by byl potřeba její souhlas s provedením analýzy v režii žalobce). Žalovaná měla za to, že žalobci bylo jednoznačně prokázáno nepovolené požití návykové látky, a tím i spáchání kázeňského přestupku, k provádění srovnávací analýze DNA proto neshledala důvod. 6. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 30. 11. 2021 stížnost doplněnou dne 2. 12. 2021, ve které především namítl, že výrok prvostupňového rozhodnutí je co do popisu místa, času a způsobu spáchání skutku nekonkrétní. Rozhodnutí pak neobsahuje ani údaj o přesných koncentracích zjištěného metamfetaminu. Opětovně namítal, že si požití návykové látky není vůbec vědom a že mu ji buďto někdo podstrčil, nebo došlo k záměně vzorků moči. Způsob odběru vzorku nezaručoval, že nedojde k manipulaci. Žalobce proto navrhoval, aby odebraný vzorek jeho moči byl podroben DNA analýze. 7. Ředitel rozhodnutím ze dne 6. 12. 2021, č. j. VS-203749-16/ČJ-2021-800532 (dále jen „napadené rozhodnutí“) stížnost žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění napadeného rozhodnutí zdůraznil, že pro naplnění skutkové podstaty uvedeného kázeňského přestupu považuje za postačující pozitivní výsledek orientačního testu a jeho následné potvrzení VFN, jež prokazují, že žalobce návykovou látku požil. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 17. 4. 2019, č. j. 9 As 338/2018-50, konstatoval, že právní úprava zákazu konzumovat návykovou látku obsažená v § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS nevyžaduje úmyslné zavinění, postačí tedy zavinění z nedbalosti. Proto dle ředitele není rozhodné, zda žalobce návykovou látku požil vědomě, neboť pro vznik odpovědnosti za tento kázeňský přestupek není nezbytné, aby došlo k vědomému požití. Dále ředitel vyloučil, že by došlo k záměně či manipulaci vzorku zejména proto, že ve stejný den byl biologický materiál odebrán i dalším osobám a pozitivita u konfirmačních vzorků byla potvrzena u všech. Ředitel popsal proceduru odebírání vzorků, včetně opatření jménem a zapečetění. Mimo jiné vysvětlil, že se odběr provádí za přítomnosti dalšího zaměstnance věznice a před rozborem vzorku dochází vždy ke ztotožnění osoby. Námitku případné kontaminace vzorků, aniž by žalobce současně označil konkrétní osobu a způsob kontaminace, označil za nevěrohodnou spekulaci nepodloženou důkazy. 8. K návrhu žalobce na provedení srovnávací DNA analýzy odebraného vzorku ředitel uvedl, že důkazní břemeno ohledně spáchání kázeňského provinění je obecně na žalované, ovšem za situace, kdy je některý z důkazů tvrzením zpochybněn, přesouvá se důkazní břemeno ohledně prokázání tvrzení na stranu žalobce. Žádný předpis žalované neukládá odebrané vzorky archivovat. Ředitel na jednu stranu připustil možnost provedení takové analýzy na příslušném pracovišti, jakož i na možnost věznice poskytnout nezbytnou součinnost, navzdory tomu však dovodil, že „[z]a situace, kdy má Věznice Vinařice za jednoznačně prokázané, že odsouzený zakázané látky požil, že odběr biologického materiálu proběhl v souladu s příslušnými předpisy, že k záměně vzorku nedošlo a všechna svá tvrzení doložila relevantními důkazy (čímž bylo možné postavit na jisto, že kázeňský přestupek byl odsouzeným spáchán) se jeví požadavek odsouzeného na úhradu srovnávací analýzy na náklady věznice jako zcela nepatřičný, nelogický a v rozporu s principy důkazního břemene. Účinná obrana odsouzeného tím nebyla a není nikterak dotčena, svá tvrzení však musí v řízení doložit, resp. prokázat a to např. tím, že si na vlastní náklady zajistí analýzu DNA, má-li za to, že je to jediný důkaz, který jeho slova potvrdí“ (zdůraznění odpovídá textu napadeného rozhodnutí a není zde doplněno soudem). Z uvedených důvodů ředitel vyhodnotil návrh na doplnění dokazování srovnávací DNA analýzou za nadbytečný. Obsah žaloby 9. Žalobce v žalobě podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), doručené soudu dne 5. 1. 2022, s odkazem usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 15. 1. 2008, č. j. 2 As 34/2006-73, č. 1546/2008 Sb. NSS, namítá, že ve výroku napadeného rozhodnutí není uveden čas a datum odběru. Množství zjištěné nedovolené látky pak není uvedeno ani v odůvodnění, což žalobci znesnadňuje jeho procesní obranu, zejména ve vztahu k tvrzení o možnosti nevědomého použití v důsledku jednání třetí osoby či nesprávně provedeného odběru. Z odborné l