1 As 165/2018 — Nejvyšší správní soud

54 A 50/2021- 38 - text 10 54 A 50/2021 54 A 50/2021-38 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobců: a) J. B. bytem X b) M. J. bytem X oba zastoupeni advokátem JUDr. RNDr. Jiřím Exnerem sídlem Kořenského 1107/15, Smíchov, Praha 5 proti žalovanému: Obecní úřad Louňovice sídlem Horní náves 6, Louňovice zastoupen advokátem Mgr. Josefem Žďárským sídlem Revoluční 763/15, Staré Město, Praha 1 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobců ze dne 22. 4. 2013 o určení veřejně přístupné účelové komunikace na pozemku parc. č. Xa v katastrálním území a obci X. takto: I. Žalovanému se ukládá, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodl o žádosti žalobců ze dne 22. 4. 2013 o určení, zda komunikace nacházející se na pozemku parc. Xa v katastrálním území a obci X je veřejně přístupnou účelovou komunikací, či nikoliv. II. Žalovaný je povinen každému ze žalobců zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 9 890 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. RNDr. Jiřího Exnera. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobci se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhají ochrany proti nečinnosti žalovaného, neboť žalovaný nerozhodl o jejich žádosti ze dne 22. 4. 2013 o určení veřejně přístupné účelové komunikace na pozemku parc. č. Xa v katastrálním území a obci X (dále jen „dotčený pozemek“) [dále jen „žádost žalobců“], a to poté, co žalovanému byla věc vrácena v důsledku rozsudku zdejšího soudu ze dne 22. 10. 2020, č. j. 43 A 12/2018-107, rozhodnutí Krajského úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „krajský úřad“) ze dne 22. 2. 2021, č. j. 060015/2018/KUSK-DOP/Hir (dále jen „rozhodnutí KUSK“), a rozhodnutí Ministerstva dopravy v přezkumném řízení ze dne 4. 8. 2021, č. j. MD-13251/2021-930/10, (dále jen „přezkumné rozhodnutí“). Ačkoliv přezkumné rozhodnutí mělo nabýt právní moci dne 7. 9. 2021 a jeho výrokem se věc žalobců vrátila žalovanému k novému projednání s účinkem od 10. 3. 2021, doposud o žádosti žalobců žalovaný nerozhodl. Proti této nečinnosti podali žalobci „podněty“ na uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného, o nichž rozhodl krajský úřad usnesením ze dne 1. 10. 2021, č. j. 10750/2021/KUSK-DOP/Svo (dále jen „usnesení KUSK“), tak, že jim nevyhověl. Podle krajského úřadu žalovaný nemohl být nečinný, neboť přezkumné rozhodnutí doposud nenabylo právní moci a Městský úřad Říčany, kam byla věc nesprávně postoupena rozhodnutím KUSK, ve věci nepostupoval z důvodu zahájeného přezkumného řízení. 2. Žalobci namítají, že jejich „podněty“ na uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného nebyly podány předčasně, neboť lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci počíná svůj běh okamžikem účinnosti rozhodnutí odvolacího orgánu, který ji pravomocně vrací k novému projednání prvostupňovému orgánu (tj. žalovanému). Žalovaný proto měl povinnost rozhodnout nejpozději ve lhůtě 60 dnů od právní moci rozhodnutí KUSK, respektive právní moci přezkumného rozhodnutí Ministerstva dopravy. Vzhledem k tomu, že tak doposud neučinil, navrhují žalobci, aby soud rozhodl, že žalovaný je povinen o žádosti žalobců rozhodnout ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť nenastaly žádné nové skutečnosti, které by odůvodňovaly změnu právního hodnocení skutkového stavu oproti předchozím (pětkrát) opakovaným závěrům krajského úřadu a závaznému právnímu názoru zdejšího soudu vyjádřenému v rozsudku č. j. 43 A 12/2018-107. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že je nedůvodná, neboť v řízení nebyl nečinný. Žalovanému totiž od 7. 9. 2017 nebyl navrácen správní spis vedený k žádosti žalobců. Ze strany Ministerstva dopravy bylo žalovanému předáno pouze CD obsahující jen několik podání a rozhodnutí ve věci, což nepředstavuje správní spis ve věci. Je proto namístě analogicky aplikovat § 90 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) s tím, že lhůta pro vydání rozhodnutí může začít plynout až od okamžiku, kdy mu bude vrácen správní spis. Bez toho nemůže jakkoliv zohlednit dosavadní vývoj věci. Námitky žalobců směřující k postupu Městského úřadu Říčany jsou irelevantní, neboť žalovaný nemůže odpovídat za to, že jiný správní orgán neučinil ve svých řízeních žádné úkony či taková řízení ani nepřerušil. Lhůta 15 dnů navrhovaná žalobci pro vydání rozhodnutí je neopodstatněná a nepřiměřeně krátká, neboť z odůvodnění rozhodnutí KUSK pro žalovaného vyplývají značné procesní povinnosti stran zajištění důkazních prostředků a jejich provádění (místní šetření, výslechy svědků). Pasivně procesně legitimovaný je ten správní orgán, který nepředal správní spis žalovanému, přičemž navrhuje zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení. 4. V replice žalobci uvádí, že absenci správního spisu nelze přičítat k tíži žalobců jako účastníků správního řízení, a nepředstavuje tak překážku pro běh lhůt pro vydání rozhodnutí ve věci. Správní spis byl značně nekompletní již v minulosti, přičemž část dokumentace správního spisu byla vyjmuta žalovaným. Žalovaný disponuje dokumenty ze správního spisu v elektronické podobě buď proto, že je sám vytvořil, nebo proto, že mu byly v elektronické podobě doručeny (např. od nadřízených orgánů). S odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) a Ústavního soudu pak odmítají argumentaci žalovaného stran analogického použití § 90 odst. 6 správního řádu. Počátek běhu lhůty pro vydání rozhodnutí musí zakládat procesní událost (např. okamžik podání odvolání), nikoliv událost organizační (zaslání spisu), kterou účastník řízení nemůže sledovat, natož ovlivnit. Žalovaný si musel být nejpozději k 7. 9. 2021 vědom, že s účinností od 10. 3. 2021 mu byla věc vrácena k novému projednání. Od toho okamžiku mu již nic nebránilo v tom, aby podnikal kroky pro vydání rozhodnutí v zákonné lhůtě. Ve vztahu k lhůtě uvedené v petitu uvádí, že nejsou dány podmínky pro prodloužení lhůty podle § 71 odst. 3 správního řádu. Pro složitý procesní postup a další dokazování uvedené v rozhodnutí KUSK není důvod, neboť rozhodné skutečnosti již předmětem dokazování byly. Navíc krajský úřad ve svých předchozích zrušovacích rozhodnutí opakovaně shledal, že komunikace na dotčeném pozemku splňuje všechny znaky veřejně přístupné účelové komunikace. V závěru vyjádřili žalobci srozumění s tím, že žalovaný odmítá rozhodnout v souladu s předchozími závaznými právními názory krajského úřadu a zdejšího soudu. 5. Podáním ze dne 18. 4. 2022 žalobci soudu sdělili, že žalovaný je stále nečinný. Skutková zjištění vycházející z listin předložených účastníky 6. Z usnesení KUSK vyplývá, že žalobce a) podal žádost uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného dne 28. 8. 2021 a žalobkyně b) ji podala dne 12. 9. 2021. Těmto žádostem krajský úřad nevyhověl, neboť přezkumné rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 9. 2021, tedy později než žalobce a) žádost podal. 7. Výrok rozhodnutí KUSK zní: „Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 22.10.2020, č.j.: 43 A 12/2018-107, se ruší rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, Odboru dopravy, ze dne 29.11.2017, č.j.: 112166/2017/KUSK-DOP/Hir, a věc se postupuje v souladu s úpravou dle § 78 s.ř.s. k novému projednání a vydání rozhodnutí Městskému úřadu v Říčanech, Odboru správních agend a dopravy – oddělení dopravy, jako věcně příslušnému prvoinstančnímu orgánu dle § 40 odst. 4 písm. a) zákona o pozemních komunikacích.“ V odůvodnění rozhodnutí KUSK je mimo jiné uvedeno, že prvoinstanční orgán bude povinen oznámit způsobem vyžadovaným procesní normou nové projednání věci se stanovením lhůty, do níž se mohou všichni účastníci řízení vyjádřit a doplnit důkazy k novému projednání věci, nařídit ústní jednání věci spojené s místním šetřením a výslech svědků navrhovaných účastníky řízení, řádně projednat a vyhodnotit podklady pro vydání rozhodnutí včetně protokolu o ústním jednání a protokolu o výslechů svědků, rozhodnout ve věci existence či neexistence veřejně přístupné účelové komunikace na specifikované části dotčeného pozemku, popř. zvážit postup podle § 51 odst. 3 správního řádu. 8. Ministerstvo dopravy přezkumným rozhodnutím změnilo výrok rozhodnutí KUSK tak, že rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2017, kterým žalovaný podle § 142 odst. 1 správního řádu rozhodl, že na dotčeném pozemku mimo oplocenou část neexistuje veřejně přístupná účelová komunikace a že dotčený pozemek mimo oplocenou část je uzavřený areál podle § 7 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, se ruší a věc se vrací k novému projednání žalovanému. Výrokem II přezkumného rozhodnutí Ministerstvo dopravy podle § 99 správního řádu určilo, že účinky přezkumného rozhodnutí nastávají ode dne nabytí právní moci rozhodnutí KUSK, tj. od 10. 3. 2021. Ministerstvo dopravy v odůvodně