7 As 100/2014 — Nejvyšší správní soud

55 A 57/2021- 154 - text 20 55 A 57/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Lenky Oulíkové a Mgr. Miroslava Makajeva ve věci žalobce: V. R., toho času ve X, zastoupený advokátem Mgr. Janem Vihanem, sídlem Štefánikova 16/29, Praha, proti žalované: Vězeňská služba České republiky – Věznice Vinařice, sídlem Hlavní 245, Vinařice u Kladna, o žalobě na ochranu před nezákonnými zásahy žalované, takto: I. Zásah žalované spočívající v umístění žalobce na samostatné ubytování uzavřeného oddílu Věznice Vinařice dne 21. 9. 2021 byl nezákonný. II. Zásah žalované spočívající ve vyřazení žalobce ze střeženého pracoviště dne 7. 10. 2021 byl nezákonný. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobce se žalobou podanou dne 1. 10. 2021 upravenou podáními ze dne 27. 10. 2021, ze dne 16. 12. 2021, ze dne 27. 12. 2021, ze dne 5. 1. 2022, ze dne 10. 3. 2022 a ze dne 12. 5. 2022 domáhá určení, že zásahy žalované spočívající v izolaci žalobce (umístění žalobce na samostatné ubytování uzavřeného oddílu V. V.) z důvodu podezření z užití omamných a psychotropních látek (dále jen „OPL“) provedené dne 21. 9. 2021 a ve vyřazení žalobce ze střeženého pracoviště byly nezákonné. 2. Žalobce v žalobě ze dne 1. 10. 2021 nejprve obecně vypočetl ústavní, zákonné a podzákonné limity činnosti správních orgánů a úředních osob, včetně příslušníků Vězeňské služby České republiky, a účel výkladu právních norem. Zdůraznil, že postup úředních osob v rozporu se stanovenými povinnostmi je nesprávným úředním postupem. Uvedl, že ve Věznici Vinařice (dále jen „Věznice“) inicioval stížnost k rukám veřejného ochránce práv proti průběhu návštěv osob blízkých. Několik dnů po odeslání stížnosti, ke které se připojilo dalších 170 odsouzených, byl nestandardním způsobem „náhodně“ vybrán příslušníky žalované, aby se dne 21. 9. 2021 podrobil odběru vzorku moči za účelem zjištění požití zakázaných OPL (tzv. monitoringu). Žalobce se monitoringu dobrovolně podrobil. Zdravotní sestra, která odběr prováděla, mu oznámila, že použitý test ukázal přítomnost OPL. Žalobce má za to, že vědomě žádná zakázaná farmaceutika nepožil a žádné OPL si neaplikoval. Je povinností žalované prokázat úmysl žalobce požít zakázané OPL. Úmysl žalobce nebyl prokázán. K jeho omezení z důvodu požití OPL došlo na základě podezření, aniž bylo podpořeno důkazními prostředky. Žalobce dále namítl, že s ohledem na specifičnost prostředí Věznice nelze vyloučit, že k aplikaci OPL mohlo dojít v úmyslu žalobce zdiskreditovat jejich přidáním do jídla či tekutin, v důsledku záměny odebraného vzorku moči, či chybného nakládání se vzorkem. Mohlo dojít též ke zmanipulování výsledku příslušníky či zaměstnanci žalované v důsledku stížnosti žalobce adresované veřejnému ochránci práv. 3. Žalobce v podání ze dne 27. 10. 2021 konkretizoval, že byl dne 21. 9. 2021 příslušníky žalované izolován, aniž mu byl sdělen důvod. Následně zjistil, že byl izolován z důvodu, že výsledky odběru moči byly pozitivní na OPL. Namítá, že dne 21. 9. 2021 se žádným odběrům nepodrobil. Testován na OPL byl až následujícího dne. Dne 22. 9. 2021 byl vyzván k poskytnutí vzorku moči ke zjištění OPL, který poskytl. Byl kontrolován třemi příslušníky žalované. Poté dal moč do určené místnosti a byl odveden zpět na celu. Za dvě hodiny přišla zdravotní sestra a žalobci bylo sděleno, že bude jeho moč testována. Žalobce k odběru vzorku dostal předem nadepsaný kelímek s víčkem. Zdravotní sestra vložila do kelímku test. Po chvíli bylo žalobci sděleno, že byl pozitivní na metamfetamin. Žalobce se bránil tím, že žádné OPL neužil. Výsledky testů byly odeslány na rozbor, přičemž i ten ukázal pozitivitu. Ve výsledku sděleném žalobci nebyly uvedeny naměřené hodnoty OPL. Žalobce má za to, že se ve Věznici manipuluje se vzorky moči a výsledky testů. Na základě toho byl neprávem obviněn z požití OPL, čímž došlo k jeho vyřazení z práce, což má dopad i na jeho schopnost platit výživné. 4. V podání ze dne 30. 11. 2021 žalobce doplnil, že dne 22. 9. 2021 mělo být testováno pět odsouzených. Tři z nich testování odmítli. Odsouzený D. H. a žalobce se testu podrobili. Nyní se brání, neboť mají za to, že bylo se vzorky manipulováno. Poté, co žalobce uplatnil stížnost, došlo ke změně postupu při odběru moči. Místo, kam se dávají vzorky před vyhodnocením zdravotním personálem, je nově střežené kamerami a kelímek se vzorkem zapečeťuje odsouzený do sterilního pytlíku. Již z toho dle žalobce plyne, že ve Věznici dochází k nezákonné manipulaci se vzorky. 5. Žalovaná ve vyjádření ze dne 3. 1. 2022 uvedla, že žalobce byl dne 3. 11. 2020 prokazatelně poučen a seznámen s následky zneužití OPL a s rizikem možného průniku OPL do prostor Věznice a s tím spojenou povinností dbát zvýšené pozornosti a opatrnosti ve vztahu k jakékoli konzumaci pevné či tekuté stravy tak, aby předcházel událostem spojeným s užitím OPL a svou vlastní nedbalostí se nevystavoval případnému postihu. Poučení stvrdil svým podpisem. Žalované není zřejmé, z jakého důvodu, případně kým by mělo docházet k manipulaci se vzorky. Průběh procesu odběru je realizován v souladu s Nařízením ředitele V. V. č. 55/2020 k zajištění vnitřní bezpečnosti a ostrahy v objektu V. V. (dále jen „Nařízení ředitele V. V. č. 55/2020“), kdy je přítomna pověřená osoba, další zaměstnanec žalované a odsouzený. Žalobce k manipulaci neuvedl a nepředložil žádné relevantní konkrétní důkazy ani nevylíčil rozhodující skutečnosti, které by manipulaci prokazovaly. Žalovaná doplnila, že vyřazení žalobce z pracovního zařazení proběhlo podle § 12 Nařízení Generálního ředitele Vězeňské služby České republiky (dále jen „NGŘ“) č. 45/2015 o výběru a zařazování odsouzených, obviněných a chovanců na pracoviště. Návrh na vyřazení projednává odborná komise a společně se stanoviskem jej předkládá řediteli Věznice. Žalobce nevylíčil nezákonnost postupu žalované. Žalobce byl s rozhodnutím o vyřazení z práce seznámen dne 7. 10. 2021, což potvrzuje jeho podpis. K namítané izolaci žalovaná sdělila, že postupovala v souladu s ustanoveními části druhé NGŘ č. 47/2005 o samostatném ubytování osob ve výkonu trestu. O samostatném ubytování odsouzeného rozhoduje ředitel věznice, vedoucí oddělení výkonu trestu, případně v jejich nepřítomnosti vrchní inspektor strážní služby. Příslušník nebo zaměstnanec Vězeňské služby, který zjistil jednání odsouzeného, jež odůvodňuje jeho samostatné ubytování, oznámí tuto skutečnost vedoucímu zaměstnanci. Vedoucí zaměstnanec, který rozhodl o samostatném ubytování odsouzeného, určí dozorce, který zabezpečí ubytování. O tomto postupu je informován ředitel věznice a vrchní inspektor strážní služby. Žalované není zřejmé, v čem konkrétně žalobce spatřuje nezákonný zásah. K samostatnému ubytování bylo přistoupeno z důvodu podezření z požití návykové látky, které pojali zaměstnanci oddělení logistiky, jelikož chování žalobce vykazovalo známky požití OPL. Podezření se následujícího dne potvrdilo při odběru biologického materiálu. Žalovaná poukázala na předchozí trestnou činnost žalobce v oblasti nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými látkami, což považuje za okolnost svědčící o nevěrohodnosti žalobce. 6. Žalobce v podání ze dne 26. 1. 2022 namítl, že NGŘ č. 45/2015 a č. 47/2005 nejsou veřejně přístupná a jejich obsah mu není znám. Pokud je na jejich základě utvářena praxe žalované, bylo její povinností s nimi žalobce seznámit. K nezákonným zásahům došlo na základě zmanipulovaných vzorků moči, které měly prokázat, že ve výkonu trestu odnětí svobody porušil zákaz konzumovat návykové látky. Žalobce v důsledku vyřazení z pracoviště přišel o veškeré příjmy, z nichž alespoň částečně pokrýval náklady výkonu trestu a další náklady, včetně vyživovací povinnosti. Postup žalované považuje za diskriminační a motivovaný snahou vytrestat žalobce za to, že inicioval stížnost k veřejnému ochránci práv. 7. Žalovaná ve vyjádření ze dne 3. 2. 2022 uvedla, že její jednání nebylo diskriminační a vedené snahou trestat žalobce za stížnosti k veřejnému ochránci práv. Kontrolní odběr moči byl u žalobce proveden dne 22. 9. 2021. Žalovaná až dne 4. 10. 2021 obdržela od Kanceláře veřejného ochránce práv přípis, ve kterém byla informována, že veřejný ochránce práv provádí šetření na základě podnětu 67 odsouzených. Přípis navíc neobsahoval žádné konkrétní identifikační údaje odsouzených. 8. Žalobce v podání ze dne 10. 3. 2022 namítl, že z rozhodnutí o jeho vyřazení ze střeženého pracoviště neplynou důvody, pro které byl vyřazen z pracovního zařazení. Z obsahu správního spisu neplyne, že by byl seznámen s důvodem uvedeným v návrhu na vyřazení. Pokud mělo dojít k vyřazení ze střeženého pracoviště z důvodu ztráty důvěry, žalobce zdůraznil, že se tak stalo na základě nezákonné manipulace se vzorky moči. 9. Ve vyjádření ze dne 22. 3. 2022 žalovaná uvedla, že důvody pro vyřazení odsouzeného