5 As 18/2017 — Nejvyšší správní soud

37 A 13/2024- 47 - text 6 37 A 13/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci žalobce: J. H. bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou sídlem Krátký lán 138/8, Praha 6 proti žalovanému: město Mělník náměstí Míru 1, Mělník o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, takto: I. Žalovaný je ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku povinen rozhodnout o žalobcově žádosti ze dne 18. 12. 2023 v rozsahu, ve kterém se žalobce domáhal poskytnutí informací prostřednictvím jakého protokolu, jakého připojení a v jakém formátu jsou transferovány fotografie z rychloměru umístěného v obci Medonosy na silnici I/9 a kdo má k uloženým fotografiím přístup. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 14 342 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně Mgr. Rebeky Moťovské Židuliakové, advokátky. Odůvodnění: Vymezení věci a podání účastníků 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhal ochrany proti nečinnosti Městské policie Mělník (dále jen „městská policie“), které podal dne 18. 12. 2023 žádost dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“), a požadoval sdělení o některých aspektech pořizování a zpracování fotografií z rychloměru umístěného v obci Medonosy na silnici I/9 (dále jen „radar“). 2. Žalobce uvedl, že některé konkrétní informace neobdržel ani nebylo nikým vydáno žádné rozhodnutí o odmítnutí jejich poskytnutí, a to ačkoliv podal městské policii dne 5. 1. 2024 stížnost podle § 16a informačního zákona. Na základě výzvy soudu ze dne 8. 4. 2024, č. j. 37 A 13/2024-9, žalobce opravil označení strany žalované z městské policie na žalovaného. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě svou pasivní legitimaci popřel. Má za to, že nečinným byl Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“), což dle něj plyne též z rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů ze dne 5. 4. 2024, č. j. UOOU-01080/24-4 (dále jen „rozhodnutí ÚOOÚ“). 4. Žalobce v replice uvedl, že rozhodnutí ÚOOÚ se netýká informací, které mu nebyly poskytnuty. 5. Žalovaný v duplice uvedl, že na všechny otázky odpověděl. Splnění procesních podmínek 6. V rámci zkoumání podmínek řízení soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. 7. Žalovaný je pasivně legitimován. Při poskytování informací spadajících do samostatné působnosti jsou totiž povinnými subjekty podle informačního zákona územní samosprávné celky jako takové, a nikoliv jejich orgány, a to bez ohledu na to, který orgán obce žádost fakticky vyřizoval (rozsudek NSS ze dne 27. 10. 2010, č. j. 4 Ans 13/2008-87, shodně Furek, A., Rothanzl, L., Jírovec, T.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2016). Jelikož žalobce nepožaduje informace o projednávání konkrétního přestupku, ale informace týkající se organizačních záležitostí městské policie při měření rychlosti [§ 79a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)], jde o informace poskytované v rámci samostatné působnosti (viz též usnesení zdejšího soudu ze dne 28. 2. 2024, č. j. 51 A 6/2024-14, bod 9). 8. Podle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, je obecní policie orgánem obce, zřizovaným a zrušovaným zastupitelstvem obce v samostatné působnosti. Hlavním úkolem, posláním a cílem obecní policie je zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rozsahu § 2 zákona o obecní policii, případně podle jiných zákonů. Podle čl. 105 Ústavy lze výkon státní správy svěřit orgánům samosprávy (tedy i obecní policii) jen tehdy, stanoví-li to zákon. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), spravuje obec své záležitosti samostatně v tzv. samostatné působnosti. Do samostatné působnosti obce podle § 35 odst. 1 zákona o obcích patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon. Obecní policie je podle § 84 odst. 2 písm. o) zákona o obcích zřizována zastupitelstvem obce v samostatné působnosti. Od toho se odvíjí i řešení otázky, zda činnost obecní policie je vykonávána v samostatné nebo v přenesené působnosti. Podle § 7 odst. 2 zákona o obcích sice platí, že státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost (§ 61 a násl.), nicméně pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost (§ 8 zákona o obcích). Lze proto obecně konstatovat, že činnost obecní policie vykonávaná podle zákona o obecní policii a samotná oprávnění obecní policie bez vazby na projednávání konkrétního protiprávního jednání (zejména přestupku), je převážně činností spadající do samostatné působnosti obce (viz Stanovisko ke kontrole výkonu přenesené působnosti obce na úseku obecní policie krajským úřadem ze dne 22. 7. 2021, Ministerstvo vnitra, dostupné z https://www.mvcr.cz/clanek/obecni-policie-652273.aspx). 9. V dané věci je namítána nečinnost žalovaného, který nerozhodl o celém rozsahu žádosti o informace, nikoliv nečinnost krajského úřadu. Jakkoliv tedy skutečně Úřad pro ochranu osobních údajů ve věci rozhodnutí o odvolání proti částečnému odmítnutí žalobcovi žádosti konstatoval nečinnost krajského úřadu, není to nijak relevantní pro posouzení nečinnosti žalovaného ve věci vyřízení zbytku žádosti. 10. V této souvislosti je vhodné poukázat též na usnesení rozšířeného senátu ze dne 20. 11. 2018, č. j. 5 As 18/201740, č. 3847/2019 Sb. NSS, ze kterého vyplývá, že potvrzení postupu povinného subjektu dle § 16a odst. 6 písm. a) informačního zákona, vydané na základě stížnosti dle § 16a odst. 1 písm. b) téhož zákona není rozhodnutím o žádosti o poskytnutí informace; žadatel o informaci se může bránit vůči povinnému subjektu nečinnostní žalobou podle § 79 odst. 1 s. ř. s. NSS shrnul: „Jednotlivec se tak stížností dle § 16a odst. 1 písm. b) či c) informačního zákona může domáhat vyřízení celého obsahu žádosti o informace. Bezvýsledným vyčerpáním prostředků ochrany proti nečinnosti (nedojde k rozhodnutí ve věci samé – odmítnutí či odložení žádosti, případně její části, či poskytnutí informace – tedy vyřízení celého obsahu žádosti) budou splněny podmínky pro podání žaloby dle § 79 s. ř. s. Žalobce se v řízení před soudem může domáhat vydání rozhodnutí ve věci (obdobně jako v řízení před správním orgánem). Shledáli soud žalobu důvodnou, nařídí povinnému subjektu, aby o žádosti rozhodl. Řízení před soudem bude probíhat v přednostním režimu dle § 56 odst. 3 s. ř. s. Vůči případnému negativnímu rozhodnutí o žádosti (rozhodnutí o odmítnutí žádosti) lze následně brojit odvoláním dle § 16 informačního zákona a následně i žalobou dle § 65 s. ř. s. Soud pak může v navazujícím řízení využít § 16 odst. 4 informačního zákona a přikázat informaci poskytnout (srov. rozsudek rozšířeného senátu ze dne 24. 10. 2018, č. j. 7 As 192/2017  35, ve věci procesního pingpongu)“; pozn. důraz přidán soudem. 11. Soud musel ověřit také to, zda žalobce před podáním žaloby bezvýsledně vyčerpal prostředek, který procesní předpis platný pro řízení před správním orgánem stanoví k ochraně proti nečinnosti (§ 79 odst. 1 s. ř. s.). V opačném případě by soud musel před rozhodnutím o žalobě žalobce vyzvat k uplatnění takového prostředku a vyčkat dalšího postupu správních orgánů (srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 8. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3523/2020). Jelikož žalobce bezvýsledně podal stížnost podle § 16a odst. 1 písm. c) informačního zákona, splnil i tuto podmínku řízení. 12. Jde tedy o žalobu projednatelnou. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového stavu zjištěného ke dni rozhodnutí soudu (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). Rozhodl ve věci bez jednání dle § 51 s. ř. s., neboť s tím účastníci výslovně souhlasili. Obsah správního spisu 13. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce podal městské policii dne 18. 12. 2023 žádost podle informačního zákona, kterou požadoval sdělení: 1) zda radar pořizuje fotografii každého vozidla, nebo jen některých, 2) co se s fotografií děje – kam je transferována, 3) prostřednictvím jakého protokolu, 4) prostřednictvím jakého připojení, 5) v jakém formátu, 6) kdo má k uloženým fotografiím přístup (alespoň o rámcové vymezení – např. všichni strážníci, všichni zaměstnanci společnosti XYZ, atd.). 14. Žalovaný (jeho městský úřad) vydal dne 4. 1. 2024 pod č. j. MUME-1269/KAN/23/KAN106, rozhodnutí (dále jen „rozhodnutí o částe