6 As 26/2023 — Nejvyšší správní soud

51 A 68/2023- 81 - text 13 51 A 68/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Karla Ulíka a Mgr. Josefa Straky ve věci žalobců: a) JUDr. L. M. bytem X b) H. M. bytem X zastoupena advokátem JUDr. Lumírem Mondokem [žalobce a)] sídlem Hokejová 928/4, 102 00 Praha 10 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5 za účasti: Arcibiskupství pražské sídlem Hradčanské náměstí 56/16, 119 02 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 6. 2023, č. j. 030468/2023/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci se soud zabývá otázkou, zda měla být dodatečně povolena stavba kůlny a oplocení na pozemcích parc. č. XA, XB a XC v katastrálním území X (dále „stavba‏“) u rekreační chaty ev. č. XD (dále „chata‏“) na pozemku parc. č. XE. 2. Žalobci jsou manželé, kteří spoluvlastní chatu. Kůlnu používají pro uskladnění věcí, oplocení slouží k ochraně jejich majetku. Zděná kůlna s železobetonovým stropem je situována v prudkém svahu a její zastavěná plocha činí 21 m2. Střecha kůlny je dlážděná a po obvodu opatřena ocelovým zábradlím. Drátěné oplocení je dlouhé 45 metrů, vysoké 1,8 metru a má jednu branku. K výstavbě kůlny a oplocení došlo svépomocí přibližně v roce 1985. Stavbu kůlny žalobci užívali dlouhodobě na základě ústní dohody s Mgr. B. H., vlastnicí pozemků parc. č. XA a XB. Vlastníkem pozemku parc. č. XE, na kterém se nachází chata, jsou Lesy České republiky, s.p. (viz části 2.1 a 2.2 dokumentace pro dodatečné povolení stavby). 3. Osoba zúčastněná na řízení vlastní pozemek parc. č. XC, na kterém se nachází část stavby oplocení. Má za to, že stavba nebyla postavena v souladu s právními předpisy, a proto by měla být odstraněna. 4. Městský úřad Jesenice (dále „stavební úřad‏“) zahájil dne 6. 12. 2021 řízení o odstranění stavby podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 5. Dne 5. 1. 2022 žalobci požádali stavební úřad o dodatečné povolení stavby. 6. Stavební úřad rozhodnutím ze dne 24. 10. 2022, č. j. MUJ/11952/2022/ŠkK (dále „prvostupňové rozhodnutí“), žádost žalobců o dodatečné povolení stavby zamítl. Učinil tak podle § 149 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále „správní řád‏“), s ohledem na závěry dotčených orgánů, a to jednak Městského úřadu Černošice jakožto orgánu územního plánování v negativním závazném stanovisku ze dne 3. 10. 2022, č. j. MUCE 163913/2022 OUP (dále „závazné stanovisko ze dne 3. 10. 2022“), jednak Městského úřadu Černošice jakožto orgánu ochrany přírody a orgánu státní správy lesů v částečně negativním koordinovaném závazném stanovisku ze dne 4. 10. 2022, č. j. MUCE 1673/44/2022 OŽP/Apr (dále „závazné stanovisko ze dne 4. 10. 2022‏“). 7. Orgán územního plánování vycházel z toho, že územním plánem obce Březová-Oleško byly pozemky parc. č. XA, XB a XC zařazeny mezi plochy lesní NL (dále „plochy NL‏“) v nezastavěném území. Pozemek parc. č. XE, na kterém se nachází chata, byl zařazen mezi plochy staveb pro rodinnou rekreaci na lesních pozemcích RIL (dále „plochy RIL‏“). V dané lokalitě je navíc územním plánem vymezeno veřejně prospěšné opatření WU4 – koridor pro část nadregionálního biokoridoru NK 59 /lesní (dále „veřejně prospěšné opatření WU4‏“). Dle územního plánu je na plochách NL přípustné umísťovat pouze prvky drobného mobiliáře (turistické přístřešky, odpočívadla), drobná informační zařízení, protipovodňová, protierozní a ekostabilizační opatření, liniové stavby technické infrastruktury a nezbytné účelové komunikace. Na plochách RIL je navíc zakázáno oplocování pozemků. Podle orgánu územního plánování tak stavba kůlny a oplocení neodpovídá přípustnému využití ploch NL a RIL dle územního plánu, a proto ji nelze dodatečně povolit. 8. Orgán ochrany přírody shledal, že stavba je v rozporu s § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále „zákon o ochraně přírody a krajiny‏“), zasahuje do lesa jakožto významného krajinné prvku. Konkrétně oplocení zasahuje do nadregionálního biokoridoru NK 59 územního systému ekologické stability. Oplocení by navíc mělo negativní dopad na prostupnost lesa pro živočichy, a to tím spíše, že je otevřené pouze na stranu těžko přístupného srázu. Vznik dalších staveb je proto podle orgánu ochrany přírody v dané lokalitě naprosto nežádoucí. 9. Negativní stanovisko k dodatečnému povolení stavby zaujal též orgán státní správy lesů. Vycházel z toho, že kůlna je vedlejší stavbou k rekreační chatě, a proto je na ni třeba nahlížet jako na stavbu pro rekreaci, která podléhá rozhodnutí o odnětí či omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa (dále „PUPFL‏“) pro jiné využití ve smyslu § 15 odst. 1 a 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon). Takové rozhodnutí však nebylo ve vztahu ke stavbě vydáno. Nezbytným předpokladem pro odnětí nebo omezení využívání PUPFL je podle § 15 odst. 2 věty první lesního zákona soulad stavby pro rekreaci se schválenou územně plánovací dokumentací. Stavba nicméně regulativům na přípustné využití ploch NL i RIL nevyhovuje, a proto ani nelze udělit souhlas s jejím dodatečným povolením. Kromě toho oplocení chaty odporuje § 32 odst. 8 lesního zákona, který zakazuje oplocování lesa pro soukromé rekreační účely. Umístění oplocení rovněž porušuje § 19 lesního zákona, který zakotvuje právo veřejnosti vstupovat do lesa. Žalobci navíc dotčené lesní pozemky nevlastní ani na nich nehospodaří jako pachtýři. 10. Součástí závazného stanoviska ze dne 4. 10. 2022 bylo dále souhlasné vyjádření Městského úřadu Černošice jakožto orgánů veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství. 11. Proti prvostupňovému rozhodnutí podali žalobci odvolání, které žalovaný shora uvedeným rozhodnutím ze dne 22. 6. 2023 (dále „napadené rozhodnutí“) zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Odkázal přitom na závazné stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování ze dne 18. 1. 2023, č. j. 009988/ 2023/KUSK (dále „závazné stanovisko ze dne 18. 1. 2023‏“), jímž bylo potvrzeno závazné stanovisko ze dne 3. 10. 2022, a dále na závazné stanovisko ze dne 6. 2. 2023, č. j. 020989/ 2023/KÚSK (dále „závazné stanovisko ze dne 6. 2. 2023‏“), ve spojení se závazným stanoviskem ze dne 9. 2. 2023, č. j. 015319/2023/KUSK (dále „závazné stanovisko ze dne 9. 2. 2023‏“), jímž bylo potvrzeno závazné stanovisko ze dne 4. 10. 2022 v části týkající se závěrů orgánu státní správy lesů. Nadřízený orgán státní správy lesů k námitkám žalobců uvedl, že předmětem řízení je vydání závazného stanoviska podle § 14 odst. 2 lesního zákona v řízení o dodatečném povolení stavby, nikoliv odnětí lesních pozemků z PUPFL. Dále upozornil, že umístění kůlny se vylučuje s existencí lesního porostu, což brání plnění funkcí lesa. Obnova lesa na dotčených PUPFL sice může být ztížená, neboť se jedná o méně příznivé stanoviště, nicméně i přesto může zhutnění půdy v okolí kůlny vést ke změně zdejšího mikroklimatu, špatnému provzdušnění půdy a zhoršení propustnosti půdy pro vodu. Tyto faktory mohou významně ovlivnit vitalitu přilehlého lesního porostu, negativně působit na ujímavost sazenic a semenáčků a snižovat protierozní a půdoochrannou funkci lesa. V části týkající se závěrů orgánu ochrany přírody bylo závazné stanovisko ze dne 4. 10. 2022 změněno na pozitivní s tím, že ekologická stabilita dotčených pozemků ani celého lesního komplexu není umístěním staveb ohrožena. II. Obsah podání účastníků a osoby zúčastněné na řízení 12. Žalobci nesouhlasí se závěrem správních orgánů, že umístění stavby na dotčených pozemcích není přípustné. Žalobci upozorňují, že dotčené orgány věc při vydávání závazných stanovisek opakovaně přehodnocovaly. Nejprve orgán územního plánování zásadně změnil svůj názor, zda je nutné vydat závazné stanovisko podle § 96b stavebního zákona. Postup stavebního úřadu, který přiměl orgán územního plánovaní k vydání závazného stanoviska, je podle žalobců protiprávní. Doplnění závazného stanoviska ze dne 6. 2. 2023 závazným stanoviskem ze dne 9. 2. 2023 je navíc podle žalobců tendenční a zcela účelové. 13. Žalobci mají dále za to, že v argumentaci dotčených orgánů chybí zohlednění konkrétních okolností případu. Pozemek parc. č. XF, konkrétně jeho část zastavěná kůlnou o výměře 21 m2, rozhodně neplní žádnou z funkcí lesa. V katastru nemovitostí byl tento pozemek ostatně až do přelomu 70. a 80. let veden jako neplodná půda, resp. ostatní plocha. Není vůbec jasné, jak by kůlna mohla narušovat funkci lesa či zasahovat do přírodních hodnot. Pouhá chůze nemůže flóře na vesměs kamenitém pozemku jakkoliv uškodit. Předmětné pozemky jsou navíc ostře svažité a navazuje na ně 50metrový sráz k Vltavě. Nelze je tedy smysluplně obhospodařovat, z hlediska plnění funkcí lesa jde o pozemky prakticky bezvýznamn