4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

54 A 90/2022- 88 - text 16 54 A 90/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobce: Ing. Libor Vraný, IČO: 67675514 sídlem Radechovská 1317, Bělá pod Bezdězem zastoupen advokátem JUDr. Tomášem Sokolem sídlem Na Strži 2102/61a, Krč, Praha 4 proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 81/11, Smíchov, Praha 5 za účasti: obec Chorušice sídlem č. p. 89, Chorušice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2022, č. j. 104639/2022/KUSK, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků Žaloba 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Mšeno (dále jen „stavební úřad“) ze dne 10. 12. 2021, č. j. MSE-3992/2021/stav (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím stavební úřad podle § 94p odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 403/2020 Sb. (dále jen „stavební zákon“) na základě žádosti osoby zúčastněné na řízení (dále jen „stavebník“) o vydání společného povolení schválil stavební záměr na stavbu „Novostavba samostatného pavilonu Mateřské školy v Chorušicích, č. p. 99 k. ú. Chorušice“ (dále jen „sporná stavba“) na pozemcích parc. č. 55 a parc. č. 1849 v katastrálním území a obci Chorušice (všechny pozemky uvedené v tomto rozsudku jsou ve stejném katastrálním území – pozn. soudu). 2. Napadené rozhodnutí je podle žalobce nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů. Správní orgány se nevypořádaly s jeho námitkami uplatněnými ve stavebním řízení. Stavební úřad neměl dostatek podkladů pro prvostupňové rozhodnutí, a proto jsou napadené i prvostupňové rozhodnutí nezákonná. Žalobce jimi byl zkrácen na svém vlastnickém právu. 3. Žalobce namítá, že stavební úřad k námitkám č. 1 a 3 v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí jen odkázal na čísla jednací příslušných závazných stanovisek, aniž by se zabýval jejich obsahem. Takový formalismus je ale vzhledem k povinnosti vypořádat se s námitkami účastníků řízení nepřípustný. Proti tomu žalobce brojil již v odvolání, ale žalovaný pochybení neshledal. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2004, sp. zn. III. ÚS 188/04, plyne povinnost správního orgánu chránit práva a zájmy občanů a poskytovat jim pomoc a poučení s tím, že pokud správní orgány ve správním řízení pouze důsledně vyžadují plnění povinností ze strany občanů a nedbají přitom o ochranu jejich zájmů, je výrazem tohoto postupu přepjatý formalismus, jehož důsledkem je sofistikované zdůvodňování zjevné nespravedlnosti, čímž dochází k porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.; dále jen „Listina“). Stavební úřad se konkrétně nevypořádal s námitkami č. 1, 4, 6 a 7. Pokud k námitce něco uvedl, vůbec neřešil, zda namítaný problém existuje a zda je způsobilý ohrozit práva žalobce. Jen povrchně odkázal na právní předpisy a z nich plynoucí povinnosti, přičemž budou-li dodrženy, k žádnému problému nedojde. Stavební úřad funguje jako v právním vakuu, v němž každý bez výjimky dodržuje veškeré právní povinnosti, a odmítá se zabývat realitou v daném místě. Stavební úřad při vypořádání námitek ale musí reflektovat skutečné poměry v lokalitě, nikoliv stav právních předpisů. Stavební úřad vyžadoval plnění povinností ze strany žalobce, avšak nedbal ochrany jeho zájmů. Žalobce připomněl judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) k právu účastníků na vypořádání (odvolacích) námitek a k povinnosti stavebního úřadu posoudit dopady možné negativní změny v dotčeném místě ještě před realizací stavby. Správní orgány ale možné negativní změny, které na dotčených pozemcích v důsledku realizace stavby reálně hrozí, nezkoumaly. 4. Žalobce dále uvádí, že žalovaný k námitce formalistického postupu stavebního úřadu uvedl jen tolik, že postupoval v souladu s § 94n odst. 4 stavebního zákona, přičemž uplatněné námitky posuzoval na základě závazných stanovisek dotčených orgánů, a poukázal na odpovědnost projektanta. Podle žalobce ale není pouhý odkaz na závazná stanoviska v souladu se stavebním zákonem. Absence odpovědi na jeho argumenty způsobuje nezákonnost či nepřezkoumatelnost prvostupňového rozhodnutí. Nevypořádá-li se správní orgán se všemi námitkami, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné. Rozhodnutí, jehož odůvodnění obsahuje pouze obecný odkaz na to, že rozhodnutí bylo přezkoumáno a jeho důvody shledány správnými, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. 5. Podle žalobce také žalovaný opomněl reagovat na některé jeho odvolací námitky. Jedná se například o námitky, že: (a) realizací sporné stavby by došlo k podstatnému omezení obvyklého užívání dotčeného pozemku, kde žalobce již desítky let (tedy déle, než zde existuje mateřská škola) provozuje zemědělskou činnost, která působí zvýšenou hlučnost a prašnost odpovídající místním poměrům, a proto je nepřípustné omezovat žalobcovu tradiční zemědělskou výrobu s poukazem na to, že v blízkosti stojí mateřská škola; přípustné imise se odvíjejí od poměrů vzniklých dávno předtím, než zde byla mateřská škola, což správní orgány nevzaly v potaz; (b) na pozemku žalobce byla do roku 2000 provozována živočišná výroba, která byla přerušena kvůli nutné rekonstrukci chlévů, do níž žalobce investoval vysokou částku, a přesto stavebník uvedl, že se s živočišnou výrobou v územně plánovací dokumentaci již nepočítá – žalobce ale o chystané změně územního plánu neinformoval; (c) stavebník nepravdivě uvádí, že mateřská škola vznikla již v roce 1973, její provoz byl totiž v letech 2001 až 2002 ukončen a budova byla užívána k jiným účelům (knihovna, tělocvična); podle veřejně dostupných rejstříků vznikla Mateřská škola Chorušice až v roce 2012 – žalobce však provozuje zemědělskou výrobu mnohem déle; (d) v únoru 2022 byl účelově změněn územní plán a charakter pozemku, na němž má být sporná stavba postavena, a to zjevně v neprospěch žalobce; omezení práv územním plánem musí být proporcionální; (e) v místě je nedostatečná kapacita parkování a odstavná plocha pro tři vozidla před vstupem do mateřské školy nestačí; (f) průjezdnost je zásadním problémem již nyní, žalobce musí často žádat řidiče zaparkovaných vozidel, aby svá vozidla přeparkovali, čímž vznikají konflikty; navíc budoucí překážky na úzkých přilehlých komunikacích znesnadňují průjezd nejen zemědělské technice, ale i integrovanému záchrannému systému. 6. Podle žalobce šlo o závažné právní argumenty a jejich nevypořádání není jen dílčím nedostatkem odůvodnění, ale způsobilo nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Námitky, které žalobce v předcházejícím řízení uplatňoval, nepozbývají na své důvodnosti ani nyní, když byl potvrzen závěr, kterým má být nepřiměřeně a nedůvodně zasaženo do jeho práv, zejména vlastnického práva. Z jeho odůvodnění není patrné, jak žalovaný s odvolacími námitkami naložil a proč je považuje za liché, mylné či vyvrácené. Žalobce v postupu správních orgánů shledává formalismus, jehož důsledkem je zjevná nespravedlnost a porušení čl. 36 Listiny. Spornou stavbu považuje za nepřiměřený, nešetrný a bezdůvodný zásah do jeho vlastnických práv se znaky libovůle. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ji navrhuje jako nedůvodnou zamítnout. Uvádí, že si stavební úřad vyžádal veškeré potřebné podklady včetně závazných stanovisek dotčených orgánů. Žalobce nijak nespecifikuje, jaké podklady postrádá. Nadřízené dotčené orgány závazná stanoviska potvrdily. Stavební úřad se ke každé námitce odvolatele vyjádřil. Pokud tak učinil i odkazem na závazná stanoviska dotčených orgánů, učinil tak proto, že dotčené orgány jsou oprávněny chránit veřejné zájmy. Povinnost stavebního úřadu svá rozhodnutí řádně odůvodnit nelze interpretovat jako požadavek detailní odpovědi na každou námitku. Absence odpovědi na ten či onen argument žalobce v rozhodnutí stavebního úřadu nezpůsobuje jeho nezákonnost či nepřezkoumatelnost. Vyjádření stavebníka 8. Podle stavebníka je žaloba nedůvodná. Stavební úřad se s námitkami žalobce jednotlivě a věcně vypořádal. V odvolání ani v žalobě žalobce své námitky nedoplnil. K odvolacím námitkám se stavebník vyjádřil a na toto vyjádření odkazuje. Již v době vydání napadeného rozhodnutí sousedila se zemědělskou výrobou žalobce mateřská škola, která má být pouze rozšířena. Stavební úřad opatřil všechna potřebná vyjádření dotčených orgánů a žalovaný je doplnil. Žalobce sám žádný důkaz nenavrhl. Jeho námitky jsou nepodložené a z některých není seznatelné, jak se má sporná stavba dotýkat jeho vlastnického p