4 Afs 445/2021 — Nejvyšší správní soud

54 Af 1/2024- 51 - text 23 54 Af 1/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky, Ph.D., ve věci žalobce: Jan Doucek sídlem Polní 295, 267 06 Hýskov zastoupen advokátem JUDr. Vladimírem Kubátem sídlem Mezibranská 1579/4, 110 00 Praha proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2023, č. j. 37601/23/5300-21442-711916, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2023, č. j. 37601/23/5300-21442-711916, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 13 200 Kč, a to rukám jeho zástupce JUDr. Vladimíra Kubáta, advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil dodatečné platební výměry na daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) a penále Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 8. 8. 2022: a) dodatečný platební výměr na DPH č. j. 3928248/22/2104-50521-209743, kterým byla žalobci za zdaňovací období květen 2019 doměřena daň ve výši 24 150 Kč a stanoveno penále ve výši 4 830 Kč; b) dodatečný platební výměr na DPH č. j. 3928276/22/2104-50521-209743, kterým byla žalobci za zdaňovací období červen 2019 doměřena daň ve výši 53 246 Kč a stanoveno penále ve výši 10 649 Kč; c) dodatečný platební výměr na DPH č. j. 3928287/22/2104-50521-209743, kterým byla žalobci za zdaňovací období červenec 2019 doměřena daň ve výši 222 742 Kč a stanoveno penále ve výši 44 548 Kč; d) dodatečný platební výměr na DPH č. j. 3928299/22/2104-50521-209743, kterým byla žalobci za zdaňovací období srpen 2019 doměřena daň ve výši 147 323 Kč a stanoveno penále ve výši 29 464 Kč. (společně dále jen „dodatečné platební výměry“) Obsah žaloby 2. Úvodem žalobce zdůraznil, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť žalovaný přistupoval k hodnocení důkazů selektivně v jeho neprospěch. 3. Co se týče dodavatele E-I support s.r.o. (dále jen „E-I support “), žalobce k prokázání plnění doložil: písemnou smlouvu o zajištění reklamy a předávací protokoly, reklamní předměty (propisovací tužky), deku pod koňské sedlo s logem žalobce, srovnání cen, účetní doklady. Správce daně též disponoval fotografiemi reklamních předmětů z místního šetření. 4. Z výpovědi svědka K. K., jednatele společnosti E-I support, vyplývá, že na dotazy správce daně odpovídal konkrétně v míře, kterou lze požadovat s odstupem 4 let od uskutečnění plnění. Žalovaný však výpověď hodnotil jako nevěrohodnou, což řádně neodůvodnil. Nic mu přitom nebránilo položit svědkovi doplňující otázky, nikoliv tuto odpovědnost přenášet na žalobce. Žalovaný vůbec hodnotil jednotlivé důkazy izolovaně. Pokud uvádí, že se svědek nezmínil o reklamních předmětech, tak je s podivem, proč na to nebyl dotázán, když doplnění výslechu nařídil sám žalovaný. Pokud měl žalovaný zájem na objasnění věci, měl dát správci daně konkrétní pokyny ohledně výslechu. Z dokazování je jednoznačné, že se plnění uskutečnila. Správce daně navíc neunesl své důkazní břemeno ohledně pochybností. Žalovaný se též nevypořádal se závěry Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) v rozsudku ze dne 19. 4. 2022, č. j. 3 Afs 223/2020-66 (dále jen „rozsudek č. j. 3 Afs 223/2020-66“), že princip profesionality obchodníka nelze přepínat a vyžadovat k prokázání uskutečnění plnění nespecifikované důkazní prostředky. Účelem podnikání není neohraničené shromažďování listin a kontaktů na svědky pro účely možného daňového řízení. 5. Co se týče dodavatele L. M., zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „daňový řád“) sice konfrontaci nezná, avšak rozpory mezi svědky lze i tak odstranit. Za situace, kdy svědek L. M. tvrdil, že plnění neposkytl, nezná žalobce ani J. K., zatímco svědek J. K. tvrdil, že pro žalobce dodával prostřednictvím L. M., žalovaný neučinil nic, co by umožnilo rozpor prověřit. Např. podnět orgánům činným v trestním řízení. Žalobce zjistil, že L. M. měl i jiná řízení se správcem daně, kde se jeho tvrzení nepodařilo vyjasnit a odstranit pochybnosti. Nemůže proto obstát tvrzení žalovaného, že konfrontace není možná. Základní zásadou daňového řízení je totiž stanovení daně bez důvodných pochybností. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Zdůraznil, že důkazní prostředky hodnotil velmi podrobně. S ohledem na rozsudek NSS ze dne 16. 11. 2016, č. j. 7 Afs 156/2016-59, soudu nepřísluší přehodnocovat myšlenkovou úvahu správce daně, pokud vzal v úvahu všechny podstatné skutečnosti a logicky z nich dovodil závěr odpovídající zákonu. 7. Ohledně svědectví K. K. žalovaný uvedl, že výslech byl standardní. Správce daně se neptal na předmět plnění, ale výslechu byl přítomen zástupce žalobce, který mohl klást doplňující otázky. Žádný dotaz nevznesl. Žalovaný zdůvodnil, proč je výpověď nekonkrétní (svědek nevěděl, kolik letáků bylo vytištěno, na jaký papír, kdo letáky vytisknul a kdo je roznášel, kolik jich bylo, jaké položky určovaly výši plnění). Žalobce nepředložil reklamní letáky. Žalobce uplatnil odpočet DPH mj. na základě faktury č. 190200107 od E-I support v celkové výši základu daně 150 000 Kč a 21 % DPH ve výši 31 500 Kč s datem uskutečnění zdanitelného plnění dne 8. 8. 2019 a předmětem „Fakturujeme Vám dohodnutou částku za provedenou reklamu a propagaci“. Správci daně vznikly pochybnosti, zda bylo plnění v celém rozsahu použito k ekonomické činnosti žalobce, které vyjádřil ve výzvě k prokázání skutečností ze dne 8. 4. 2020, čímž došlo k přenesení důkazního břemene na žalobce. Žalobce se vyjádřil dne 3. 5. 2020 tak, že se jedná o jeho propagaci na sportovních akcích včetně letáků. Dne 18. 6. 2020 žalobce doplnil předávací protokol za červen a červenec 2019, kde byl datum, název akce, počet distribuovaných letáků. Nedoložil však žádné letáky určené k distribuci na akcích. Dne 30. 9. 2020 žalobce uvedl, že letáky nedohledal a doloží je po doručení od dodavatele E-I support. Žádné vzory letáků však nedoložil. 8. Žalovaný zdůraznil, že žalobce v odvolacím řízení předestřel řadu tvrzení. Nicméně nepředložil soupisy toho, kolik letáků bylo na každé akci rozdáno. Správci daně byly předloženy reklamní předměty: propisovací tužky, deka pod koňské sedlo s logem žalobce. Dle žalobce byla služba na ukázku. Tyto reklamní předměty však nebyly ani předmětem smlouvy, ani předávacích protokolů. Není proto prokázáno faktické uskutečnění plnění, protože zde není souvislost s fakturovaným plněním. 9. Správce daně neměl za dostatečně prokázané využití plnění pro ekonomickou činnost. Toto zkoumání bylo ale nadbytečné, když nebylo prokázáno uskutečnění plnění. Žalobce byl v odvolacím řízení vyzván k odstranění pochybností. Kromě potvrzení úhrady však nepředložil žádný důkaz potvrzující faktické uskutečnění plnění. Co se týče odkazu na rozsudek NSS ze dne 21. 12. 2017, č. j. 4 Afs 93/2017-38, žalovaný nepožadoval po žalobci předložení konkrétního důkazu. Žalovaný řádně odůvodnil své pochybnosti o nepřijetí plnění od dodavatelů L. M. a E-I support. Žalovaný řádně hodnotil skutkový stav v napadeném rozhodnutí. Ohledně rozsudku č. j. 3 Afs 223/2020-66, žalovaný uvedl, že v případě L. M. sám žalobce uznal, že nemá žádné důkazní prostředky, jak tvrzené nároky prokázat. V případě plnění od E-I support by dle žalovaného měl žalobce disponovat minimálně soupisy nerozdaných letáků na jednotlivých akcích, o kterých sám hovořil. Žádný však nepředložil. 10. Podle žalovaného daňový řád neumožňuje provést konfrontaci svědků. Jedná se o specifický institut trestního práva procesního upravený § 104a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), který je možno aplikovat pouze výjimečně, pokud v závažných okolnostech vzájemně nesouhlasí výpovědi. V projednávaném případě byly svědecké výpovědi vedeny standardně a žalobce mohl klást svědkům otázky. Rozpory neměly vliv na napadené rozhodnutí, neboť skutkový stav byl zjištěn dostatečně. Žalobce se svědeckých výpovědí neúčastnil, což je laxní přístup. Replika žalobce 11. Žalobce zdůraznil, že s ohledem na rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2008, č. j. 5 Afs 5/2008-75, musí i volné hodnocení důkazů správcem daně respektovat zásady formální logiky. Ohledně dodavatele E-I support měl přitom žalovaný k dispozici široké spektrum důkazních prostředků. Co se týče nepřítomnosti zástupce žalobce u výslechu svědka J. K. a neprovedení konfrontace, tak v době výslechu ještě předchozí advokátka žalobce nepřevzala právní zastoupení. Žalobce prot