1 As 40/2007 — Nejvyšší správní soud

43 A 7/2023- 41 - text 14 43 A 7/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci žalobce: Český rozhlas sídlem Vinohradská 12, Praha 2 zastoupený advokátem JUDr. Tomášem Hlaváčkem sídlem Kořenského 15, Praha 5 proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze sídlem Pod sídlištěm 1800/9, Praha 8 za účasti osoby: Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 11. 2022, č. j. ZKI PR-O-58/1252/2022-6, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 9. 11. 2022, č. j. ZKI PR-O-58/1252/2022-6, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 11 228 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce JUDr. Tomáše Hlaváčka, advokáta. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk (dále jen „katastrální úřad“), ze dne 5. 9. 2022, č. j. OR-372/2019-208 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Katastrální úřad prvostupňovým rozhodnutím nevyhověl nesouhlasu žalobce a rozhodl o opravě chyby v katastrálním operátu spočívající v evidenci předkupního práva k žalobcovým pozemkům v katastrálním území Přerov nad Labem č. parc. st. 78, jehož součástí je stavba zámku č. p. 17, st. 79, jehož součástí je stavba č. p. 242, st. 81, st. 682, 128/6, 129, 131/4, 1931/4 a také k pozemkům č. 128/7, 131/5, 1931/5 (ty žalobce převedl na obec Přerov nad Labem), ve prospěch osoby zúčastněné na řízení. 2. Žalobce v žalobě shrnul průběh řízení. Osoba zúčastněná na řízení se domnívá, že jí svědčí předkupní právo k uvedeným pozemkům z titulu smlouvy z roku 1992. Jelikož tato smlouva byla registrovaná státním notářstvím, má za to, že předkupní právo mělo být vyznačené v katastru nemovitostí. Podala proto návrh na opravu katastrálního operátu. Zdejší soud ve věci již jednou rozhodl rozsudkem ze dne 18. 3. 2022, č. j. 51 A 109/2020-39, přičemž správní orgány zavázal k tomu, aby zjistily, zda skutečně došlo k registraci předkupního práva státním notářstvím, resp. zda absence zápisu tohoto práva v katastru je výsledkem navazujícího administrativního pochybení při evidenci, nebo zda vůbec nedošlo k registraci předkupního práva, byť nezákonným postupem tehdejšího státního notářství. Jinými slovy, zda záměrem registrujícího orgánu byla registrace pouze vlastnického práva, nebo současně i předkupního práva. 3. Žalobce ve správním řízení navrhl důkaz e-mailovou komunikací bývalé notářky činné v době registrace smlouvy u státního notářství (pozn. soudu: nejedná se o osobu, jež prováděla registraci dané smlouvy). Ta popsala praxi vyznačování doložek v roce 1992 a potvrdila, že doložka obsahující kód „R I“ vyjadřovala záměr registrovat pouze vlastnické právo bez předkupního práva. Dospěla proto k závěru, že osoba provádějící registraci smlouvy zřejmě považovala předkupní právo za obligační, nikoliv věcné, pročež registrovala smlouvu pouze v části převodu vlastnického práva. Žalobce se domnívá, že navržený důkaz dokládá tehdejší praxi státního notářství, jakož i význam a obsah jednotlivých úkonů. Případně navrhl výslech dané notářky za účelem vysvětlení toho, co dokládají tehdejší dokumenty a rejstříky. Správní orgány však navržené důkazy neprovedly s odůvodněním, že nemají relevantní souvislost s předmětem řízení. S tím žalobce nesouhlasí, neboť navržené důkazy mají osvětlit tehdejší praxi notariátu, a tím přispět k zodpovězení otázky, co bylo úmyslem osoby, která tehdy prováděla registrační proceduru. Odmítnutí navržených důkazů dle žalobce zakládá nezákonnost napadeného rozhodnutí. 4. Žalobce ve správním řízení rovněž navrhl vyžádání rejstříkových knih obsahujících zápisy o registracích od příslušného okresního soudu, u kterého jsou archivovány. Katastrální úřad si však vyžádal pouze stanovisko tohoto soudu a kopii příslušné stránky rejstříkové knihy. Stanovisko soudu přitom poskytla osoba, která není soudcem a není zřejmé, zda má kompetenci vykládat tehdejší praxi notariátu. Přesto správní orgány vycházely ze stanoviska soudu jako ze závazného s tím, že jim nepřísluší hodnotit vyjádření soudu. Dle žalobce se však nejedná o dostatečný důkaz dokládající skutkový stav věci, neboť se jedná toliko o hodnocení stavu věci pracovnicí soudu. 5. Dále žalobce namítá, že správní orgány nerespektovaly závazný právní názor zdejšího soudu. Nezabývaly se totiž tím, jak registrace proběhla, nýbrž tím, jak podle nich měla proběhnout. V projednávaném případě však není podstatné, zda smlouva o předkupním právu měla být registrovaná podle tehdejší právní úpravy, tedy zda bylo možné provést pouze částečnou registraci. Podstatné je pouze zjištění, zda smlouva v části o předkupním právu skutečně registrovaná byla, či nebyla (byť nezákonně). Podstatný je samotný výsledek registrační procedury z hlediska postupu notáře. Dle žalobce přitom zjištěné okolnosti naznačují, že se nejednalo o omyl zřejmý. Ačkoliv smlouva obsahuje razítko „registrováno“, na registrační doložce je uvedené pouze „R I“, nikoliv „R V“, což dokládá, že registrující orgán měl v úmyslu registrovat pouze vlastnické právo bez předkupního práva. Registrační razítka se na smlouvy dávala dle typu registrovaných vztahů, které se též vyznačovaly v rejstříkové registrační knize v jednotlivých sloupcích. Žalobce poukázal na to, že v jiných případech v téže registrační knize (o řádek níž, ve prospěch Ladislava Šafaříka) je vyznačená registrace, která měla poznámku jak ve sloupci I, tak i ve sloupci V. Příkladem doložil i další smlouvy z téhož období obsahující obě razítka „R I“ i „R V“, pokud se registrovala obě práva. Sporná smlouva však měla pouze razítko „R I“ a též v knize byla poznámka pouze ve sloupku I. Z toho žalobce dovozuje, že registrující orgán mohl smlouvu považovat za dokument obsahující pouze převod vlastnického práva a takto ji registroval. Z kopie návrhu na registraci, rozhodnutí o registraci ani kopie příslušné strany registrační knihy nevyplývá záměr státního notářství registrovat obě práva, ale naopak záměr registrovat pouze vlastnické právo. 6. Nakonec žalobce připomíná, že vyhovět návrhu na opravu katastrálního operátu lze pouze za předpokladu, že se omyl katastrální evidence ukáže zcela zřejmým (jednoznačně seznatelným). Pokud však vyvstane určitá pochybnost, nemůže se jednat o omyl zřejmý a návrhu nelze vyhovět. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhuje její zamítnutí a odkazuje na obsah napadeného rozhodnutí. Navržené důkazy neprovedl, neboť měl skutkový stav za dostatečně zjištěný ze sdělení Okresního soudu v Nymburce, jehož správnost žalovanému nepřísluší přezkoumávat. Dle sdělení byla smlouva registrovaná tak, jak byla uzavřena a označena v návrhu (včetně předkupního práva). Smlouvy se buď registrovaly jako celek, nebo se vracely účastníkům bez registrace. Registrační číslo se přidělovalo pouze registrovaným smlouvám a částečné registrace se neprováděly. Chybné zaškrtnutí příslušného sloupce v rubrice „R“ nemělo vliv na registraci práv ani platnost registrace. Ze sdělení soudu vyplývá, že doložka měla obsahovat údaje o registraci obou práv, ale vlivem lidského faktoru neobsahovala. Proběhla tedy registrace práva vlastnického i předkupního. Žalobce přitom nepředložil žádnou listinu dokládající částečnou registraci. Další důkazy již nebylo nutné provádět. Žalovaný dále podotýká, že se řídil závazným právním názorem zdejšího soudu a požádal Okresní soud v Nymburce o sdělení, zda došlo k registraci dané smlouvy v celém rozsahu, či jen částečně. Neposuzoval přitom, zda byl takový postup zákonný. 8. Osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření uvádí, že žalobce neunesl důkazní břemeno k tomu, že bylo registrováno pouze vlastnické právo, resp. že k registraci předkupního práva nedošlo z jiného důvodu než v důsledku omylu ve fázi zápisu do evidence. Žalobce pracuje pouze s účelově vytrženými částmi rozsudku zdejšího soudu. Stručný průběh řízení před správními orgány 9. Osoba zúčastněná na řízení podala dne 6. 6. 2019 katastrálnímu úřadu návrh na opravu chyby katastrálního operátu s odkazem na § 36 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Návrh odůvodnila tím, že zřejmým omylem při vedení katastru nedošlo k zápisu údaje o ní jakožto oprávněné z věcného předkupního práva k výše uvedeným nemovitostem ve vlastnictví žalobce. Ten je nabyl na základě smlouvy o převodu ze dne 25. 6. 1992, uzavřené podle § 51 a § 132 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Podle čl.