5 Ads 22/2003 — Nejvyšší správní soud

46 Ad 18/2025- 40 - text 9 46 Ad 18/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Lenkou Oulíkovou ve věci žalobkyně: C. F. bytem X zastoupená advokátkou Mgr. Ivou Svobodovou sídlem Leštínská 2302/12, Horní Počernice, 193 00 Praha 9 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 4. 2025, čj. X takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 24. 4. 2025, čj. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 18 404,10 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně Mgr. Ivy Svobodové, advokátky. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 20. 2. 2025, čj. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyni pro nesplnění podmínek podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) zamítnuta žádost o invalidní důchod, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 4. 2. 2025 není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkynina pracovní neschopnost poklesla pouze o 20 %. Žalovaná v napadeném rozhodnutí vyšla z posudku IPZS ze dne 7. 4. 2025, podle něhož činil pokles pracovní schopnosti žalobkyně 30 %. Ačkoli žalobkyně v návrhu výroku rozsudku navrhla zrušit pouze prvostupňové rozhodnutí, z obsahu žaloby je patrné, že směřuje proti napadenému rozhodnutí, kterým byly zamítnuty její námitky a potvrzeno prvostupňové rozhodnutí. Žaloba 2. Žalobkyně nesouhlasí s posouzením svého zdravotního stavu. Na základě lékařských zpráv přiložených k žalobě tvrdí, že je trvale postižena a trpí natolik závažnou poruchou, která jí znemožňuje vykonávat pracovní činnost v obvyklém osmihodinové režimu. Nemůže vykonávat své původní povolání artistky ani jinou pracovní činnost, při které by většinu času stála nebo chodila. K tomu poukazuje na zprávu z neurologie ze dne 15. 5. 2025, v níž se uvádí, že nemůže zvedat a přenášet těžší předměty, přetěžovat páteř a pracovat v nepříznivých klimatických podmínkách, přičemž úplné uzdravení není možné. Dle uvedené zprávy jde o těžké funkční postižení dle položky 1d oddílu E kapitoly XIII přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Dále žalobkyně cituje zprávu z neurologie ze dne 22. 5. 2025, podle níž je po výhřezu meziobratlové ploténky L5/S1 s poškozením kořene schopna vykonávat běžné aktivity s velkými obtížemi a nemůže vykonávat profesi akrobatky. I v této zprávě odborná lékařka doporučila přiznat invalidní důchod. Namítá také, že nebyla seznámena se závěry posudku IPZS před vydáním napadeného rozhodnutí. Žalobkyně je přesvědčena, že je invalidní, a žádá nové posouzení zdravotního stavu. Vyjádření žalované 3. Žalovaná uvádí, že medicínská dokumentace obsažená ve správním spise nesvědčila o invaliditě žalobkyně. Posudková lékařka IPZS zdůvodnila, proč funkční postižení žalobkyně hodnotila jako středně těžké podle položky 1c oddílu E kapitoly XIII přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Dopad zdravotního postižení na pracovní schopnost může hodnotit pouze posudkový lékař, nikoli neurolog. Žalovaná upozorňuje, že lékařské zprávy z doby po vydání napadeného rozhodnutí lze s ohledem na § 75 odst. 1 s. ř. s. využít pouze omezeně. Za důvodnou žalovaná nepovažuje ani námitku nemožnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, neboť § 85a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“) vylučuje použití ustanovení správního řádu o vyjádření účastníků k podkladům rozhodnutí. Podstatný obsah správního spisu 4. Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobkyně podala dne 23. 10. 2024 žádost o invalidní důchod. Lékař IPZS dospěl v posudku ze dne 4. 2. 2025 k závěru, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je chronický bolestivý páteřní syndrom a stav po mikrochirurgické operaci – odstranění výhřezu meziobratlové ploténky L5/S1 dne 22. 3. 2024. Rozhodující zdravotní postižení hodnotil jako lehké funkční postižení podle kapitoly XIII oddílu E položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovil s ohledem na omezení v profesi na horní hranici rozmezí stanoveného pro tuto položku, tedy ve výši 20 %. Žalovaná prvostupňovým rozhodnutím zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod, neboť dle výše uvedeného posudku nebyla žalobkyně invalidní. 5. Proti prvostupňovému rozhodnutí žalobkyně podala námitky, v nichž vyjádřila nesouhlas s posouzením svého zdravotního stavu. Zdůraznila, že lékařské zprávy dokládají trvalé poškození nervových struktur, chronickou neuropatickou bolest a výrazné omezení pohyblivosti. 6. Posudková lékařka IPZS pro námitkové řízení též dospěla v posudku ze dne 7. 4. 2025 k závěru, že žalobkyně není invalidní. Stejně jako předchozí posudek určila rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně chronický algický vertebrogenní syndrom a stav po mikrochirurgické exstirpaci L5/S1. Rozhodující postižení však hodnotila podle kapitoly XIII oddílu E položky 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Uvedla, že se jedná o středně těžké funkční postižení se závažným postižením jednoho či více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu a s projevy kořenového dráždění, bez funkčně významného neurologického nálezu, s lehkým poškozením nervu. Vzhledem k charakteru postižení, které nenaplňovalo všechna kritéria položky 1c, určila i s přihlédnutím k profesi žalobkyně míru poklesu pracovní schopnosti na dolní hranici rozmezí stanoveného pro příslušnou položku, tedy ve výši 30 %. 7. Na základě výše uvedeného posudku žalovaná vydala napadené rozhodnutí. Ústní jednání 8. Při jednání konaném u Krajského soudu v Praze dne 8. 12. 2025 setrvaly účastnice na svých procesních stanoviscích. 9. Žalobkyně s ohledem na závěry posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze (dále jen „posudková komise“) ze dne 5. 11. 2025 žádala, aby jí soud přiznal invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně od 27. 3. 2025. Uvedla, že byť posudková komise omezila platnost posudku, má za to, že invalidní důchod by měl být přiznán na dobu neurčitou, neboť s ohledem na věk, profesi a možnosti zaměstnání nelze předpokládat, že se její situace zlepší. Její zdravotní stav se spíše zhoršuje, začala trpět inkontinencí, byť si pro nervozitu zapomněla vzít inkontinenční pomůcku, když šla na jednání posudkové komise, a plánuje též psychologické vyšetření. Poukazuje na to, že je obtížné nalézt zaměstnání, které by mohla vzhledem ke svému postižení vykonávat, při administrativní práci nevydrží sedět a musí střídat polohy. Žalobkyně vykonávala fyzicky náročné povolání, v jehož důsledku došlo k opotřebení organismu a těžkému výhřezu ploténky, což mělo vliv na kořen páteře a nervovou soustavu. Žalobkyně souhlasí se stanovením vzniku invalidity k datu 27. 3. 2025 v posudku posudkové komise. Vzhledem k tomu, že u ní není předpoklad uzdravení, se však domnívá, že nemělo být stanoveno časové omezení, a navrhuje, aby jí byl invalidní důchod přiznán trvale. 10. Žalovaná uvedla, že ponechává rozhodnutí na úvaze soudu. 11. Soud při jednání provedl důkaz posudkem posudkové komise ze dne 5. 11. 2025. Posouzení věci soudem 12. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Poté přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v mezích uplatněných žalobních bodů vycházeje ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 13. Podle § 26 zákona o důchodovém pojištění se dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok. 14. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 15. Podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, jes