5 As 18/2011 — Nejvyšší správní soud

51 A 69/2024- 22 - text 7 51 A 69/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Josefa Straky a Karla Ulíka ve věci žalobce: SPOLEK PŘÁTELÉ PRO POLABÍ, z.s. sídlem Ve Skále 190/13, 250 88 Čelákovice proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 9. 2024, č. j. MZP/2024/210/3256, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci se soud zabývá otázkou, zda byl žalobce účastníkem řízení o změně integrovaného povolení ve smyslu § 19a zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci (dále jen „zákon o integrované prevenci“). 2. Společnost TOS - MET slévárna a.s. („dále jen „provozovatel“) je držitelem integrovaného povolení k zařízení Slévárna šedé a tvárné litiny (dále jen „zařízení“) vydaného na základě rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) ze dne 16. 3. 2005, č. j. 2972/30803/2005/OŽP (dále jen „integrované povolení“). 3. Zařízení spadá dle přílohy č. 1 k zákonu o integrované prevenci do kategorie činností 2.4. Provoz sléváren železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 t denně. 4. Dne 11. 4. 2024 krajský úřad zahájil z moci úřední řízení o změně integrovaného povolení podle § 19a odst. 3 zákona o integrované prevenci v návaznosti na provedený přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení provedený dne 9. 5. 2023 (viz protokol o provedeném přezkumu ze dne 19. 9. 2023, č. j. 123014/2023/KUSK OŽP/Kot). 5. Krajský úřad rozhodnutím ze dne 16. 5. 2024, č. j. 067152/2024/KUSK OŽP/Kot (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), vydal 14. změnu integrovaného povolení, která spočívala v následujícím: · v kapitole 4. se vložil nový bod Ochrana ovzduší s tím, že provozovatel zajistí minimalizaci otevírání dveří/vrat ve skladu vstupních surovin, pravidelně o tom proškolí zaměstnance a o nezbytně nutné době otevření dveří/vrat povede průběžnou evidenci; · v kapitole 6. se vložily nové body týkající se ohlašovací povinnosti provozovatele podle § 16 odst. 1 písm. b) a c) zákona o integrované prevenci. Podle krajského úřadu se nejednalo o podstatnou změnu ve smyslu § 2 písm. i) zákona o integrované prevenci. Za jediného účastníka řízení proto krajský úřad považoval provozovatele zařízení (viz rozdělovník prvostupňového rozhodnutí). 6. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce spolu s Okrašlovacím spolkem čelákovickým blanketní odvolání, v němž se označili za opomenuté účastníky. 7. Žalovaný rozhodnutím ze dne 25. 9. 2024, č. j. MZP/2024/210/3256 (dále jen „napadené rozhodnutí“), obě odvolání zamítl pro nepřípustnost podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Žalovaný přisvědčil úvaze krajského úřadu, že 14. změnu integrovaného povolení nelze pokládat za podstatnou změnu ve smyslu § 2 písm. i) zákona o integrované prevenci. Změna spočívala pouze v minimalizaci otevírání dveří skladu surovin a souvisejících organizačních podmínkách, jejichž cílem je zamezit odvětrávání škodlivin do atmosféry. Okruh účastníků řízení tak byl vymezen § 19a odst. 4 zákona o integrované prevenci, podle kterého se řízení o nepodstatné změně účastní pouze provozovatel zařízení a jeho vlastník, není-li současně provozovatelem [§ 7 odst. 1 písm. a) a b) zákona o integrované prevenci]. Tím se pro stanovení okruhu účastníků řízení dle rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 4. 5. 2011, č. j. 1 As 43/2011-53, vylučuje aplikace správního řádu. Za „zvláštní předpis“ ve smyslu § 7 odst. 4 zákona o integrované prevenci totiž nelze považovat správní řád. Žalobce se coby spolek tudíž nemohl řízení o změně integrovaného povolení účastnit. II. Obsah podání účastníků 8. Žalobce v žalobě namítá, že jej správní orgány v rozporu s § 37 odst. 3 správního řádu nevyzvaly k doplnění odvolacích důvodů blanketního odvolání. Žalobce podal blanketní odvolání z důvodu, že pro jeho doplnění neměl dostatečné poklady, které se dosud snaží získat od krajského úřadu. 9. Žalobce dále namítá, že krajský úřad neprokázal, že míra znečištění ovzduší otevřenými vraty ve skladu surovin zařízení nemůže mít významné nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí. Krajský úřad měl proto zveřejnit informaci o řízení podle § 8 odst. 2 zákona o integrované prevenci a umožnit spolkům účast v něm. Krajský úřad rovněž nevysvětlil, proč 14. změnu integrovaného povolení nelze pokládat za podstatnou změnu. V této souvislosti žalobce odkazuje na rozsudek NSS ze dne 23. 11. 2020, č. j. 4 As 150/2019-54, č. 4135/2021 Sb. NSS. 10. Žalobce má dále za to, že povinnost stanovená prvostupňovým rozhodnutím je v zásadě nevymahatelná, neboť provedení úkonu v co nejkratším časovém intervalu může trvat i několik hodin či déle. Žalobce byl již svědkem toho, jak byla daná vrata zcela bezdůvodně otevřena více než 10 minut a zápach ze zařízení se šířil do okolí. Přijeté opatření navíc nevyžaduje uzavření vrat v době, kdy v zařízení dochází k vysokému znečištění z důvodu odlévání polotovarů apod. 11. Žalobce rovněž podotýká, že pro něj bylo překvapením, jak rychle žalovaný o podaném odvolání rozhodl. V jiné věci trvalo odvolací řízení od října 2023 do dubna 2024. 12. Žalovaný se žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Má za to, že v případě nepřípustného odvolání není třeba vyzývat odvolatele k doplnění odvolacích důvodů. Takový postup by odporoval zásadě procesní ekonomie. Současně setrvává na závěru, že 14. změna integrovaného povolení nebyla podstatnou změnou, a proto žalobce nebyl účastníkem řízení. Za těchto okolností se žalovaný nemohl zabývat věcnou správností provedené změny, kterou žalobce rozporuje. III. Posouzení věci soudem 13. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a obsahuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Při přezkumu napadeného rozhodnutí soud vycházel v souladu s § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalovaného, přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je podle § 75 odst. 2 věty prví s. ř. s. vázán. 14. Soud o žalobě rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání. 15. Žaloba není důvodná. 16. Obecně platí, že v rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro nepřípustnost (což je i případ napadeného rozhodnutí) podle § 92 odst. 1 věty první správního řádu se odvolací orgán věcně nezabývá podaným odvoláním, nýbrž posuzuje pouze jeho přípustnost (nebo včasnost). V případě žaloby proti tomuto typu rozhodnutí je tedy správní soud oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o nepřípustné odvolání (srov. např. rozsudky NSS ze dne 13. 5. 2011, č. j. 5 As 18/2011-81, ze dne 28. 7. 2011, č. j. 5 As 30/2011-93, či ze dne 26. 1. 2012, č. j. 7 As 122/2011-194). 17. Proto dovodil-li žalovaný nepřípustnost odvolání na základě úvahy, že žalobce nebyl v postavení účastníka, je soud oprávněn zkoumat pouze žalobní body týkající se otázky účastenství. Z tohoto hlediska se soud může zabývat pouze žalobním bodem, ve kterém je namítána nedostatečnost vysvětlení, proč 14. změnu integrovaného povolení nelze pokládat za podstatnou změnu, neboť od hodnocení této otázky se odvíjí vznik účastenství. 18. Jádrem sporu je proto otázka, zda žalobci náleželo postavení účastníka řízení o změně integrovaného povolení. 19. Právní úprava účastenství v § 7 zákona o integrované prevenci je svébytná. Stanovení speciálního okruhu účastníků řízení podle tohoto zákona tak vylučuje aplikaci obecné úpravy účastenství dle § 27 správního řádu (srov. rozsudek NSS ze dne 4. 5. 2011, č. j. 1 As 43/2011-53, odst. 7–9, shodně JANČÁŘOVÁ, Ilona a kol. Právo životního prostředí: Obecná část. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2016, s. 295–296). 20. V řízení o změně integrovaného povolení se okruh účastníků liší podle toho, zda je předmětem řízení podstatná změna ve smyslu § 2 písm. i) zákona o integrované prevenci, nebo změna nepodstatná. 21. V případě podstatné změny jsou účastníky řízení všechny subjekty uvedené v § 7 zákona o integrované prevenci. Naproti tomu v případě nepodstatné změny je okruh účastníků podle § 19a odst. 4 zákona o integrované prevenci omezen na „subjekty uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) a b) a v § 7 odst. 2“ (srov. rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2022, č. j. 10 A 116/2016-215, odst. 115, a Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 23. 9. 2020, č. j. 52 A 58/2017-232). Smyslem této úpravy je snížit u nepodstatných změn integrovaného povolení administrativní zátěž a zajistit „účast veřejnosti a poskytování informací na optimální úrovni“ (srov. důvodovou zprávu k novele č. 69/2013 Sb., kterou byl do § 19a vložen odst. 4). 22. V daném případě bylo řízení o změně integrovaného