52 A 14/2025 – Krajský soud v Praze

52 A 14/2025- 36 - text 9 52 A 14/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Bc. Kryštofem Hornem v právní věci žalobce: Share CAR!, z. s., IČO: 06853854 se sídlem Příbramská 67, Verneřice zastoupený advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou sídlem Husovo Náměstí 139, Ledeč nad Sázavou proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2025, č. j. 053050/2025/KUSK/OSŽPS/RAU, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 11. 4. 2025, č. j. 053050/2025/KUSK/OSŽPS/RAU se zrušuje a věc se žalovanému vrací k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný pro opožděnost zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Městského úřadu Dobříš (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 4. 4. 2024, č. j. MDOB 22237/2024/Pet (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o silničním provozu“). Tohoto přestupku se žalobce měl dopustit tím, že v rozporu s § 10 odst. 3 téhož zákona nezajistil, aby při užívání několika různých jím provozovaných vozidel byly dodrženy povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, a to v celkem 24 popsaných případech v období od 5. 4. 2022 do 18. 11. 2023 blíže neurčenými řidiči vozidel provozovaných žalobcem. 2. Za spáchaný přestupek byla žalobci v souladu s § 125f odst. 4 s odkazem na §125c odst. 5 písm. d) zákona o silničním provozu uložen správní trest pokuty ve výši 8 000 Kč. Vedle toho byla žalobci podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) ve spojení s § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení uložena povinnost náhrady nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 3. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Jde tedy o žalobu projednatelnou. 4. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). 5. Účastníci na výzvu soudu v poskytnuté lhůtě nesdělili, zda souhlasí, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, proto lze s poukazem na § 51 odst. 1 s. ř. s. mít za to, že souhlas s tímto postupem vyjádřili implicite. Soud proto o věci rozhodl bez nařízení jednání. Podstatný obsah správního spisu 6. Správnímu orgánu I. stupně bylo ze strany Městské Policie Dobříš postoupeno několik oznámení o podezření ze spáchání přestupku dle 125c odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu spočívající v překročení maximální dovolené rychlosti jízdy, kterých se dopustili řidič vozidel provozovaných žalobcem. 7. Protože správní orgán I. stupně totožnost řidiče, který se shora uvedeného přestupku dopustil, nezjistil, uznal příkazem ze dne 13. 3. 2023, č. j. MDOB 19901/2023/Pet, doručeným žalobci dne 17. 3. 2023, žalobce vinným přestupkem provozovatele vozidla dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu a uložil mu pokutu ve výši 5 000 Kč. Proti příkazu podal žalobce v zákonem stanovené lhůtě odpor, čímž došlo ke zrušení příkazu. V odporu žalobce podotkl, že jsou s ním u správního orgánu I. stupně vedena další přestupková řízení, a navrhl proto, aby věc byla projednána ve společném řízení. Požadoval též modifikaci výroku o pokutě, aby reflektoval již dříve samostatně uložené pokuty. Dále navrhl, aby byl k důkazu proveden seznam správních řízení, která proti němu správní orgán I. stupně vedl, a to za účelem prokázání porušení zásady absorpce. 8. Správní orgán prvního stupně na základě podaného odporu vydal oznámení o pokračování v řízení a nařídil konání ústního projednání přestupku dne 24. 5. 2023, na které se žalobce bez řádné omluvy nedostavil, pročež bylo přikročeno k projednání přestupku v jeho nepřítomnosti. Rozhodnutím ze dne 27. 6. 2023, č. j. MDOB 52363/2023/Pet, uznal správní orgán I. stupně žalobce vinným z výše uvedeného přestupku a setrval na závěrech uvedených v již dříve vydaném příkazu. K žalobcově odvolání však toto rozhodnutí žalovaný zrušil rozhodnutím ze dne 12. 12. 2023, č. j. 119658/2023/KUSK/OLPPS/RAU. 9. Pan J. O. dále dne 21. 12. 2023 správnímu orgánu I. stupně zaslal prezidiální plnou moc ze dne 23. 11. 2023, kterou byl zmocněn k zastupování žalobce ve všech řízeních, která budou zahájena bez omezení v budoucnu a jejichž předmětem je obvinění žalobce z přestupku provozovatele vozidla dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. 10. Nadále správní orgán I. stupně komunikoval ze zástupcem a vyrozuměl ho např. o předvolání k podání vysvětlení po spojení řízení s dalšími projednávanými skutky. 11. Řízení před správním orgánem I. stupně bylo zakončeno vydáním prvostupňového rozhodnutí ze dne 4. 4. 2023 (zjevnou chybou v psaní uvedeno 4. 4. 2027), v němž správní orgán I. stupně setrval na závěrech uvedených v již dříve vydaném příkazu. 12. Rozhodnutí bylo doručeno zástupci žalobce dne 12. 4 2024 a byla na něm vyznačena doložka právní moci ke dni 30. 4. 2024. 13. Dne 6. 3. 2025 podal žalobce u žalovaného žádost o učinění opatření proti nečinnosti správního orgánu I. stupně. Žalovaný jí nevyhověl, neboť věc měl za vyřízenou vydáním výše uvedeného rozhodnutí, s tím, že to bylo doručeno dle plné moci založené ve spise zástupci žalobce. Žalovaný dále konstatoval, že ačkoliv je v plné moci uvedeno, že je udělena pro řízení zahájená v budoucnu, lze ji pokládat v rámci již probíhajících správních řízení za procesní plnou moc. 14. Žalobce dne 24. 3. 2025 podal proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání s tím, že mu bylo toto doručeno dne 19. 3. 2025. 15. Napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání jakožto opožděné zamítl. V napadeném rozhodnutí uvedl k žalobcem tvrzenému zániku odpovědnosti za přestupek, že toto je jednoznačně vyvráceno, neboť správní orgán I. stupně správně vyhodnotil do spisové dokumentace založenou prezidiální plnou moc jako plnou moc procesní dle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu i pro probíhající řízení. K danému odkázal na závěr poradního sboru ministerstva vnitra ke správnímu řádu č. 141/2014, který se touto otázkou zabýval a uvedl, že prezidiální plná moc předložená v rámci již probíhajícího správního řízení má být posouzena jako procesní plná moc pro celé řízení dle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu a až následně v budoucnu jako prezidiální plná moc. Vzhledem k tomuto tak bylo prvostupňové rozhodnutí doručeno správně zmocněnci, kterému ode dne doručení běžela lhůta k uplatnění řádných opravných prostředků. Jejím marným uplynutím nabylo rozhodnutí právní moci. Dále žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že není důvod pochybovat o skutcích ani jejich průběhu a odůvodnění rozhodnutí lze pokládat za přezkoumatelné a dostatečně vypovídající. Důkazní prostředky nevykazují rozpory a správní trest byl uložen v souladu se zákonnou úpravou. Vzhledem k tomuto pak neshledal ani důvody pro zahájení přezkumného řízení. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 16. Žalobce v žalobě především namítá, že žalovaný v napadeném rozhodnutí vykládá plnou moc v rozporu s jejím jednoznačným textem, a také nesoulad takovéhoto výkladu s právní úpravou ve správním řádu, neboť generální plnou moc nelze udělit. Žalobce zdůrazňuje, že J. O. udělil prezidiální plnou moc „pro všechna řízení, která budou zahájena bez omezení v budoucnu“, což v této plné moci výslovně uvedl, a toto byla datována ke dni 23. 11. 2023. Vztahuje se tedy jen na řízení po tomto datu, přičemž nynější řízení bylo zahájeno 30. 6. 2023, takže se na něj dle svého textu nevztahovala. O doručení napadeného rozhodnutí se žalobce vůbec nedozvěděl, a převzetí řízení, které bylo ke dni udělení plné moci již vedeno, neodpovídalo dohodě mezi žalobcem a J. O., deklarované plnou mocí. Žalobce tvrdí, že správní orgán I. stupně byl povinen své rozhodnutí doručovat přímo žalobci. Doručení J. O. nebylo způsobilé vyvolat žádné právní účinky. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno účinně až dne 3. 4. 2025 a odvolání podané dne 24. 3. 2024 tak bylo včasné, neboť se na něj hledí jako podané prvý den odvolací lhůty dle § 83 odst. 1 správního řádu. 17. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odkazuje na argumentaci v napadeném rozhodnutí. Znovu odkazuje na