41 A 67/2025 – Krajský soud v Praze

41 A 67/2025- 10 - text 5 41 A 67/2025 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Oulíkové a soudců Miroslava Makajeva a Richarda Galise ve věci žalobce: R. N., nar. X bytem X proti žalovanému: Úřad práce České republiky – Krajská pobočka v Příbrami sídlem T. G. Masaryka 145, 261 01 Příbram o žalobě proti sdělení žalovaného ze dne 29. 4. 2025, č. j. UPCR-PB-2025/147406-20210202, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, takto: I. Žaloba proti sdělení žalovaného ze dne 29. 4. 2025, č. j. UPCR-PB-2025/147406-20210202, se odmítá. II. Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Podmínky řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného 1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení sdělení žalovaného (konkrétně vypracovaného jeho místním pracovištěm v Benešově) ze dne 29. 4. 2025, č. j. UPCR-PB-2025/147406-20210202. Tímto přípisem žalovaný v reakci na žádosti žalobce o vyplacení podpory v nezaměstnanosti ze dne 3. 4. (doplněnou dne 4. 4.) a ze dne 7. 4. 2025 o (zpětné) vyplacení podpory v nezaměstnanosti za měsíce leden až březen 2025, žádost o prominutí zmeškání tohoto úkonu ze dne 8. 4. 2025 a doplnění žádostí podáním ze dne 22. 4. 2025, všechny podané jako datové zprávy v systému datových schránek, žalobci sdělil, že žádost o podporu v nezaměstnanosti nepodal v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, ač byl k tomu vyzván po vyplnění žádosti o zprostředkování zaměstnání v aplikaci „Jenda“, a že zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) neumožňuje požádat o podporu zpětně a ani jinou cestou než uvedenou v § 142a zákona o zaměstnanosti. Jelikož tedy v dané věci neprobíhala žádná správní řízení, nelze uvažovat ani o prominutí zmeškání úkonu. Žalobcova podání byla proto vyhodnocena jako nedůvodné stížnosti. 2. Soud se nejdříve zabýval přípustností žaloby proti sdělení a shledal, že žaloba je v této části nepřípustná. 3. Podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný. 4. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. 5. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. 6. Zdejší soud se v nedávném usnesení ze dne 6. 10. 2025, č. j. 49 Ad 3/2025-47, týkajícím se věci téhož žalobce proti témuž rozhodnutí (sdělení) žalovaného ze dne 29. 4. 2025, č. j. UPCR-PB-2025/147406-20210202, zabýval tím, zda sdělení žalovaného ze dne 29. 4. 2025 bylo rozhodnutí, přičemž dospěl k závěru, že zjevně není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., protože samo o sobě nijak nezasahuje do právní sféry žalobce (a nemůže být tedy ani zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s). Posoudil jej jako pouhý informativní přípis podle § 142a odst. 2 věty poslední zákona o zaměstnanosti, jímž nejsou nijak měněna nebo určována práva či povinnosti žalobce. Obdobně posoudil následné sdělení žalovaného ze dne 12. 6. 2025. Uzavřel, že se rovněž nejednalo o úkon, jímž by byla s konečnou platností žádost žalobce o podporu v nezaměstnanosti zamítnuta. V tomto směru považoval za klíčové ustanovení § 142a odst. 2 zákona o zaměstnanosti, které pro podání takové žádosti stanoví výlučný způsob podání, jenž je třeba dodržet pod sankcí jeho absolutní neúčinnosti. Tím, že se k podáním žalobce nepřihlíží, nebylo zahájeno žádné správní řízení, a proto ani nebylo namístě, aby soud žalobce poučoval o možnosti podat žalobu na ochranu proti nečinnosti ve smyslu § 79 s. ř. s., jelikož žalovaný nebyl v souvislosti s podáními žalobce v (potenciálním) prodlení s vydáním rozhodnutí v takovém řízení. Soud proto žalobu žalobce proti sdělení žalovaného ze dne 29. 4. 2025, č. j. UPCR-PB-2025/147406-20210202, odmítl usnesením ze dne 6. 10. 2025, č. j. 49 Ad 3/2025-47. 7. Soud se se shora uvedenými závěry zcela ztotožňuje a konstatuje, že shora uvedené odůvodňuje odmítnutí žaloby ve vztahu k tomuto rozhodnutí (sdělení) žalovaného ve smyslu § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. e) s. ř. s. a § 70 písm. a) s. ř. s. (výrok I). Podmínky řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem 8. Žalobce se zároveň žalobou domáhal ochrany před nezákonným zásahem spočívajícím v odmítnutí zahájení řízení o přiznání podpory v nezaměstnanosti. 9. Soud se zabýval otázkou, zda je alespoň tato část žaloby způsobilá k věcnému projednání. Shledal, že tomu tak není. 10. Podle § 2 s. ř. s. ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. 11. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, který je podle tohoto zákona nepřípustný. 12. Podle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 13. Dle § 85 s. ř. s. je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. 14. Žalobce v žalobě namítal, že dne 6. 1. 2025 podal prostřednictvím elektronické platformy „Jenda“ žádost o zprostředkování zaměstnání. V dobré víře, že tímto podáním naplnil i podmínku žádosti o podporu v nezaměstnanosti již žádné další podání nečinil. Dne 2. 5. 2025 podal podnět k přezkumnému řízení, neboť zjistil, že mu nebyla přiznána podpora v nezaměstnanosti. Žalovaný dne 10. 6. 2025 vydal sdělení, že žalobce samostatnou žádost o podporu v nezaměstnanosti nepodal, a tudíž nebylo řízení zahájeno ani nelze zpětně zahájit přezkumné řízení. V tomto postupu žalobce spatřuje nezákonný zásah žalovaného dle § 82 s. ř. s., neboť správní orgán nesprávně posoudil jeho podání z hlediska jeho obsahu (mělo být posouzeno jako žádost o podporu v nezaměstnanosti). Žalovaný svým postupem, jímž odmítl zahájit řízení o přiznání podpory v nezaměstnanosti, nezákonně zasáhl do veřejných subjektivních práv žalobce. 15. Žalobce se v projednávaném případě domáhal, aby soud určil, že žalovaný svým postupem, jímž odmítl zahájit řízení o přiznání podpory v nezaměstnanosti v případě, kdy žalobce požádal o zprostředkování zaměstnání, nezákonně zasáhl do veřejných subjektivních práv žalobce, a zároveň aby soud přikázal žalovanému, aby zahájil řízení o přiznání podpory v nezaměstnanosti, příp. učinil další opatření podle svého uvážení, která povedou k ochraně jeho práv. Soud však konstatuje, že v projednávané věci nepadá žaloba na ochranu před nezákonným zásahem vůbec do úvahy. Řízení o přiznání podpory v nezaměstnanosti je zahájeno žádostí podanou v souladu s § 142a zákona o zaměstnanosti. Pakliže by žalobce podal řádnou žádost (což ani nepodal – k tomu viz následující odstavce), bylo by řízení o ní zahájeno ex lege a žalobce by tak pro případ nevydání rozhodnutí měl k dispozici žalobu na ochranu proti nečinnosti. V případě negativního rozhodnutí by se pak mohl bránit žalobou proti rozhodnutí správního orgánu. K podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem zde proto není prostor, jelikož žaloba na ochranu před nezákonným zásahem je subsidiární vůči ostatním žalobním typům upraveným v soudním řádu správním (srovnej např. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2017, č. j. 7 As 155/2015-160, bod 42, nebo KÜHN, Z., KOCOUREK, T: a kol., Soudní řád správní: Komentář, Wolters Kluwer, komentář k § 85 s. ř. s.). Je proto nepřípustná dle § 85 s. ř. s. 16. Soud nepoučoval žalobce o možnosti změny žalobního typu, protože ani případná žaloba na ochranu proti nečinnosti by nemohla být úspěšná. 17. Podle § 26 odst. 2 věty první zákona o zaměstnanosti „fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání.“ 18. Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti má za splnění dalších podmínek nárok na podporu v nezaměstnanosti „uchazeč o zaměstnání, který požádal krajskou pobočku Úřadu práce, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti“. 19. Dle § 42 odst. 1 zákona o zaměstnanosti „podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek ode dne podání písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti.“ 20. Z výše citované právní úpravy vyplývá, že základním předpokladem pro zahájení správního řízení o přiznání podpory v nezaměstnan