6 Ads 11/2013 — Nejvyšší správní soud

53 Ad 5/2025- 64 - text 12 53 Ad 5/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Richardem Galisem ve věci žalobce: J. M. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Vladimírem Náprstkem sídlem Seydlovo náměstí 25, Beroun proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 2. 2025, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 30. 10. 2024, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) žalovaná zamítla žalobcovu žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „institut“) poklesla žalobcova pracovní schopnost jen o 25 %. Za rozhodující příčinu žalobcova dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu institut pokládal frustní centrální hemiparézu I.dx. s maximem na pravé horní končetině (nyní je žalobce levák, původně pravák), cerebelární pravostranná symptomatika, frustní deficit n. VII I.dx, frustní paréza n. VI. I.sin. – frustní konverg. postavení levého bulbu s diplopií při sinistroverzi jako reziduální postižení po operaci benigního pilocytárního astrocytomu v červnu 2005. Institut konstatoval, že tento stav je následkem operace benigního pilocytárního astrocytomu mozku. Proto stav žalobce hodnotil srovnatelně podle zdravotního postižení neonkologického charakteru, konkrétně dle kapitoly VI, položky 8h přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Jedná se o frustní postižení, v neurologickém nálezu není referován pokles svalové síly (spíše neobratnost a nestabilita), bez změn v reflexech a kvality čití. Jedná se o deficit taxe. S ohledem na lehký oční nález diplopie levého oka v určitém úhlu institut hodnotil žalobcův stav středem procentního rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti, tj. 25 %. 2. V záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaná zamítla žalobcovy námitky a potvrdila prvostupňové rozhodnutí. Institut se v posudku z námitkového řízení ztotožnil se závěry posudku z řízení prvního stupně. Žaloba 3. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. 4. Žalobce uvádí, že ze všech posudků o invaliditě, které byly v jeho případě vypracovány, vyplývá, že jeho stav je nevratný a dlouhodobě nepříznivý. Žalobcovo zdravotní postižení bylo způsobeno při operaci mozku, kterou prodělal před asi 20 lety. Byl mu odstraněn nezhoubný nádor z mozkového kmene. Posudky posudkových lékařek pokládá za neobjektivní, neboť jeho stav se nezlepšil, ale je trvalý, nevratný a dlouhodobě nepříznivý. Posudkové lékařky také nepřihlédly ke zprávě neuroložky MUDr. J. ze dne 14. 12. 2023. Žalobce ani nebyl přizván na jednání posudkových lékařek. Nezhodnotily žalobcovu celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity vzhledem k položce 8 kapitoly VI přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Žalobce má za to, že trpí onemocněním podle položky 8i, tj. středně těžkou hemiparézou. Je limitován v běžných denních aktivitách. Jako pravák s postižením pravé horní končetiny není schopen psaní a jemné motoriky. Chůze v terénu je obtížnější kvůli nestabilitě pravé dolní končetiny. Není pravda, že je nyní levák, pouze byl nucen zapojovat více levou končetinu, což mu stále dělá problémy. Kromě toho u žalobce přetrvává dvojité vidění v určitých pohledových směrech. Vyjádření účastníků 5. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby a vypracování posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 6. Žalobce ve vyjádření ze dne 8. 1. 2026 nesouhlasí s posudkem posudkové komise ze dne 4. 12. 2025. Posudek byl dle žalobce pravděpodobně vypracován na jinou osobu, neboť obsahuje diagnózy, kterými žalobce nikdy netrpěl. Žalobce nebyl na operaci ramenního kloubu. Ve věci již byl vyhotoven chybný posudek institutu ze dne 24. 1. 2025, v němž bylo žalobcovo zdravotní postižení zařazeno pod položku 8h oddílu A kapitoly VIII přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Tato kapitola se týká postižení ucha. Je také „pozoruhodné“, že bylo vyhotoveno několik posudků, avšak každý žalobcův stav zařazuje do jiné kapitoly (konkrétně kapitol II – onkologie a VI – postižení nervové soustavy). Žalobce již není onkologickým pacientem, ale má problémy s nervovou soustavou. Žalobce dále opakuje žalobní námitky. Nebylo bráno v potaz, že má více zdravotních postižení – postižení končetin (neurologické a motorické) a zraku. V takovém případě lze horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u dané položky navýšit o 10 %. Posudková komise ignorovala rozhodující neurologické postižení po operaci mozku, opakovaně doloženou nemožnost úchopu, špetky a psaní pravou rukou, dlouhodobě přetrvávající cerebelární syndrom, trvalou diplopii, výrazný funkční dopad na běžné denní činnosti i prokazatelné zhoršování obtíží při stresu a zátěži. Své hodnocení založila na bagatelizaci žalobcova stavu a špatné pravděpodobně „ortopedické“ diagnóze. U žalobce při delší nebo a opakované činnosti dochází k výraznému zhoršení třesu, koordinace a jemné motoriky pravé horní končetiny, takže její „funkční použitelnost“ se rychle snižuje a není udržitelná. Po chvíli práce se mu ruka unaví a je mnohem slabší než na začátku. Posudek posudkové komise je také vnitřně rozporný, neboť na jednu stranu cituje z lékařské dokumentace, že „úchop nelze“, „špetka nelze“ a že žalobce nemůže psát, ale na druhé straně na základě vlastního krátkého vyšetření konstatuje, že síla stisku je symetrická, špetku žalobce svede a funkční nález je jen diskrétní. Posudková komise hodnotila žalobcův stav na základě jednorázového vyšetření v klidových podmínkách, nikoliv podle dlouhodobého a reálného stavu v běžném životě a při zátěži. 7. Ve vyjádření ze dne 21. 1. 2026 žalobce poukazuje na zprávu z neurologického vyšetření ze dne 14. 1. 2026, která „zásadně rozporuje“ závěry posudku posudkové komise. Prokazuje, že se u žalobce jedná o hemiparézu s „těžkým funkčním dopadem“. 8. Ve vyjádření ze dne 12. 3. 2026 žalobce nesouhlasí ani s doplňujícím posudkem posudkové komise ze dne 26. 2. 2026. Opakuje, že je v rozporu se zprávou neuroložky ze dne 14. 1. 2026, která uvedla, že se jedná o středně těžkou hemiparézu pravé horní končetiny s poruchou jemné motoriky a nemožností psát pravou rukou. Posouzení věci 9. Soud ověřil, že žaloba byla podána osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků, je včasná a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Poté přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v rozsahu napadených výroků a v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 10. O žalobě soud rozhodl bez jednání, neboť byly splněny podmínky podle § 51 odst. 1 s. ř. s. (ve znění účinném od 1. 1. 2026, viz přechodné ustanovení čl. XI bodu 1 zákona č. 314/2025 Sb.). Účastníci nereagovali na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání, má se proto za to, že s tímto postupem souhlasili. 11. Jednání nebylo zapotřebí ani k provádění dokazování, neboť soud vycházel pouze z obsahu správního spisu (jímž se zásadně nedokazuje) a listinných důkazů, s nimiž se účastníci mohli seznámit (zejm. posudku posudkové komise ze dne 4. 12. 2025 a doplňujícího posudku ze dne 26. 2. 2026, které účastníkům doručil). Listiny, které byly navrženy k důkazu, jsou ostatně i součástí správního spisu (s výjimkou lékařské zprávy ze dne 14. 1. 2026 předložené žalobcem, kterou ovšem soud doručil žalované v souladu s požadavky § 51 odst. 1 s. ř. s.). Soud neprováděl důkaz znaleckým posudkem z oboru neurologie, který žalobce navrhl za účelem posouzení funkčního dopadu žalobcova neurologického postižení na pracovní schopnost. Zaprvé byl zdravotní stav žalobce a jeho dopad na jeho pracovní schopnost, resp. invaliditu již spolehlivě prokázán posudkem posudkové komise ve spojení s doplňujícím posudkem, které splnily požadavek úplnosti a přesvědčivosti (k tomu viz níže, viz též např. usnesení Nejvyššího správního soudu, dále jen „NSS“, ze dne 27. 3. 2026, č. j. 21 Ads 54/2025 – 23, bod 24). Zadruhé znalecký posudek z „oboru neurologie“ by ani nemohl prokázat dopad žalobcova postižení na pracovní schopnost. Odborní (včetně ošetřujících) lékaři nedisponují kompetencí v oblasti posudkového lékařství (viz usnesení NSS ze dne 9. 1. 2025, č. j. 1 Ads 252/2024 – 37, bod 11). Nejsou tedy povoláni k tomu, aby hodnotili dopad zdravotního stavu