6 Ads 46/2013 — Nejvyšší správní soud

30 A 7/2014- 58 - text 14 pokračování 30A 7/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. PhDr. Petra Kuchynky, Ph.D. a Mgr. Jany Komínkové v právní věci žalobce: Ing. R.Z., zastoupeného JUDr. Josefem Kašparem, advokátem, se sídlem Karlovy Vary, Jáchymovská 27/114, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Opava, Kolářská 451/13, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. července 2013 č.j. 1959/1.30/13/14.3 t a k t o : I. Rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 12. července 2013 č.j. 1959/1.30/13/14.3 s e z r u š u j e a věc se v r a c í k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je p o v i n e n nahradit žalobci náklady řízení ve výši 15.342,- Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Josefa Kašpara. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj ze dne 12.4.2013, č.j. 6920/6.72/13/14.3, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání správního deliktu podle § 140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, za což mu byla uložena pokuta 250.000,- Kč a náhrada nákladů řízení 1.000,- Kč. Žalobce v žalobě uvedl, že v areálu se v době kontroly nacházela společná provozovna tří ekonomických subjektů, a to žalobce, pana J.Š. a pana P.Z. Všechny ekonomické subjekty podnikaly ve sdružení. Žalobce tvrdil, že inspekce postupovala při kontrole a vyhotovení protokolu o kontrole nezákonně. V rozporu s § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce vstoupila inspekce podle žalobce do společné provozovny tří subjektů, aniž by řádně zahájila kontrolu. V okamžiku vstupu do provozovny nebyla zahájena kontrola vůči žádné konkrétní osobě. Podle žalobce došlo i k porušení § 7 odst. 1 písm. a) zákona o inspekci práce. Inspektoři, aniž by řádně zahájili kontrolu, vstoupili do provozovny a bez přítomnosti kontrolované osoby či jiné osoby, jejíž přítomnost je nezbytná, shromažďovali v provozovně informace následně použité v protokolu o kontrole. Pohybem v provozovně bez doprovodu podle žalobce ohrozili bezpečnost svou a bezpečnost obsluhy strojů, když se jedná o kovoobráběčskou dílnu, kde byly v provozu točivé stroje. Všechny vstupní dveře jsou přitom označeny tabulkami „Nepovolaným vstup zakázán“. Podle žalobce kromě rizika popálení a pořezání hrozí v tomto typu provozu zejména riziko zachycení volného oblečení, hodinek, řetízků, vlasů do točivého stroje. Inspektoři se tak podle žalobce pohybovali po provozovně bez doprovodu, a činili tak proto nezákonně. Podle žalobce z uvedeného vyplývá, že provozovna byla zabezpečena proti vstupu veřejnosti. Podle žalobce informace získané při kontrole byly získány nezákonně před řádným zahájením kontroly, a proto k nim nelze přihlížet v protokolu o kontrole, a i protokol o kontrole je v důsledku toho nezákonným. Žalobce dále namítal, že v protokolu o zahájení kontroly ze dne 8.6.2012 je jako subjekt kontroly označen KOVO ZRŮST sdružení podnikatelů IČ 69955590, provozovna Hrnčířská 1140. Uvedené IČ patří podle žalobce P.Z., nikoli žalobci. Je-li níže v záznamu označena i osoba žalobce, nelze tento údaj chápat jinak, než jako označení osoby oprávněné jednat za osobu kontrolovanou. O tom podle žalobce rovněž svědčí skutečnost, že záznam o zahájení kontroly je podepisován „za kontrolovanou osobu“, a nikoliv kontrolovanou osobou. Kontrola tedy byla vedena podle žalobce proti jinému subjektu než proti žalobci. Stejně nesprávné označení kontrolované osoby včetně IČ je obsaženo podle žalobce i v záznamu sepsaném dne 8.6.2012 s panem B. Podle žalobce údaje o něm byly do tohoto záznamu zjevně dopsány dodatečně. Podle žalobce je tak zřejmé, že kontrola byla zahájena se sdružením, eventuálně s osobou pana P.Z., a až po zjištění nepřítomnosti této kontrolované osoby byla věc řešena s žalobcem, aniž by vůči němu byla kontrola řádně zahájena. Žalobce rovněž namítal, že inspektory sepsané listiny nevypovídají o skutečném stavu věci, neboť obsahují pouze účelově vyselektované informace. Tento podle žalobce nestandardní přístup inspektorů je umocněn skutečností, že podpisy žalobce a pana B. na dokladech získali inspektoři příslibem, že podpisem dokladů je věc pro oba ukončena a tito se nemusejí ničeho dalšího obávat. Dále žalobce namítal, že otázky kladené panu B. byly sugestivní a kapciózní. Pan B. vyloučil, že by byl žalobce jeho zaměstnavatel. Jeho činnost byla výpomocí a negoval existenci pracovní smlouvy. Úklid haly prováděl pan B. na základě smlouvy o dílo a objem realizovaného díla byl minimální. Pan B. uvedl, že práci mu zadal pan Z., tj. pan P.Z., s nímž smlouvu o dílo uzavřel, a tomuto je podřízen. Dále žalobce namítal, že v protokolu o kontrole absentují skutečnosti uváděné a namítané žalobcem a že v tomto protokolu je kontrolovaná osoba označena jinak než v záznamu o zahájení kontroly a v záznamu sepsaném s panem B. Namísto jména „Z…“ je v protokolu uvedeno „Ing. Z…“, tj. žalobce. Protokol je podle žalobce tendenční, účelově zpracovaný, a neposkytuje podklad pro zjištění skutečného stavu věci. Protokol obsahuje podle žalobce rovněž zcela jiné údaje, než záznamy pořízené v den kontroly, včetně záměny P.Z. za žalobce. Podle žalobce pod pojem volného hodnocení důkazů nelze skrýt selektivní přístup k důkazům a zjevnou zvůli žalovaného při jejich hodnocení. Žalovaný se podle žalobce na zjevný rozpor mezi údaji v záznamech a v protokolu těmito rozpory vůbec nezabýval, čímž zatížil své rozhodnutí nepřezkoumatelností a porušením zásad hodnocení důkazů. Podle žalobce je nepřípustné, aby žalovaný vlastní úvahou vyhodnocoval, o jaké osobě svědek hovořil v rámci odpovědí na otázky inspektorů, zda o žalobci, či o panu P.Z. Svědek nemohl vědět, že kontrola byla zahájena proti žalobci, a taková informace by pro jeho odpověď nebyla významná. Za situace, kdy měl smlouvu o dílo uzavřenou s P.Z., je podle žalobce nepochybné, že bez ohledu na přítomnost Ing. Z. v provozovně hovořil pan B. o osobě, s níž měl úklid haly dohodnut. K úvaze žalovaného, proč se žalobce a svědek B. o existenci smlouvy o dílo nezmínili, žalobce uvedl, že o tomto nevěděl, když ho pan P.Z. neinformoval, a ohledně pana B. je toto odůvodněno postupem inspektorů, kteří se odmítli zabývat skutečnostmi, jež z jejich pohledu s věcí nesouvisely. Žalobce poukázal na výslech svědka B., který uvedl, že se jej na to, zda na místě pracuje na základě smlouvy o dílo, a na to, kdo jej k úklidovým pracem najal, nikdo neptal. Je tedy podle žalobce zřejmé, že údaje uvedené v protokolu sepsaném s panem B. nevypovídají o skutečném stavu věci. Pan B. odpovídal na otázky sugestivní a kapciózní. Podle žalobce je tato skutečnost již patrna ze samotného obsahu předtištěného formuláře, neboť domnělý pracovník není dotazován na skutečnost, zda v místě nějakou práci vykonává či nikoli, jaký je důvod jeho přítomnosti, ale výkon práce se předpokládá a otázky jsou koncipovány „Pro koho pracujete, od kdy, jakou práci vykonáváte“, tedy otázky nepřipouštějící, že by osoba práci nevykonávala. Obsahují-li otázky údaj, který má být jejich kladením zjištěn, aniž by připouštěly jinou variantu, jedná se podle žalobce nepochybně o nepřípustný druh otázek. Otázky jsou zaměřeny na existenci pracovněprávního vztahu, nikoli na jiné právní tituly realizování prací. Za důkaz lze podle žalobce považovat pouze výpovědi pana B. a pana P.Z. Pan P.Z. potvrdil, že s panem B. dohodli provedení úklidu haly po stavebních úpravách. Tuto práci měl pan B. vykonat během jednoho dne, ale neučinil tak. Práci zadal panu B. P.Z.a žalobce o tom neinformoval. P.Z. dále uvedl, že ve sdružení je on vedoucí osobou odpovědnou za účetnictví a uzavírá smlouvy a podepisuje faktury. Na žádném dokladu není podpis žalobce. Svědek B. uvedl, že s P.Z. sjednal smlouvu o dílo na jeden den, ale kvůli nemoci to nedodělal, proto tam šel ještě v den kontroly. Vše vyřizoval s P.Z. Potvrdil, že inspektoři se jej ptali na osobu Z., nikoli na jméno. Smlouvu o dílo nezmiňoval proto, že se jej na to inspektoři neptali. Tyto výpovědi jsou podle žalobce v souladu s jeho tvrzením a vyvracejí, že by se žalobce dopustil správního deliktu, naopak potvrzují, že aktivity pana B. v místě kontroly proběhly bez účasti žalobce. Žalobce není podle svého tvrzení legitimován, neboť nebyl osobou, která by byla s panem B. v jakémkoli vztahu. Žalovaný podle žalobce nemůže vycházet z jediného důkazu, tedy z protokolu o kontrole, jehož správnost je vyvrácena jinými důkazy, včetně listin vyhotovených inspekcí, a ignorovat přitom veškeré další důkazy, které jsou s tímto jediným důkazem v rozporu. Žalobce nesouhlasil s nerespektováním jeho návrhu na důkaz výslechem pana J.Š., který nebyl navržen k průběhu kontroly, ale ze