6 As 62/2014 — Nejvyšší správní soud

30 Ad 1/2017- 292 - text 12 pokračování 30Ad 1/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobců: a) T.A., nar…, b) G.B., nar. …, c) F.B., nar. …, d) J.B., nar. …, e) P.B., nar. …, f) P.B., nar. …, g) T.B., nar. …, h) T.B., nar. …, i) P.B., nar. …, j) T.B. , nar. …., k) J.B. , nar. …, l) P.B. nar. …, m) P.C., nar. …, n) L.Č., nar…., o) J.Č., nar. …, p) J.Č., nar. …, q) I.D., nar. …, r) A.D., nar. …, s) J.D., nar. …, t) I.D.,, nar. …, u) R.D., nar. …, v) R.D., nar. …, w) V.D., nar. …, x) F.D., nar. …, y) K.D.,, nar. …, z) V.D., nar. …, aa) P.G., nar. …, ab) Z.G., nar. .., ac) L.H., nar. …, ad) J.H., nar…., ae) J.H., nar. …, af) V.H., nar. …, ag) R.H., nar. …, ah) M.H., nar. …, ai) L.H., nar. …, aj) V.H., nar. …, ak) R.H., nar. …, al) M.H., nar. …, am) J.H., nar. …, an) R.H., nar.,.., ao) R.I., nar. …, ap) P.J., nar. …, aq) J.J., nar. …, ar) M.J., nar. …, as) J.J., nar. …, at) P.J., nar. …, au) J.K., nar. …, av) K.K., nar. …, aw) M.K., nar…. ax) V.K., nar. …, ay) J.K., nar…., az) M.K., nar…., ba) P.K., nar. …, bb) J.K., nar. …, bc) J.K., nar. …, bd) K.K., nar. …, be) M.K., nar…., bf) R.K., nar. …, bg) J.K., nar. …, bh) L.K., nar. .., bi) V.K., nar. …, bj) J.K., nar. …, bk) J.K., nar…. bl) O.K., nar…., bm) Z.K., nar. …, bn) T.L., nar. …, bo) P.L., nar. …, bp) R.M., nar. …, bq) P.M. nar. …, br) P.M., nar. …, bs) V.M., nar. …, bt) J.M., nar. .., bu) V.M. nar. …, bv) T.M., nar…., bw) M.N., nar. …, bx) R.N., nar. …, by) P.N., nar. …, bz) J.N., nar. … ca) P.N., nar. …, cb) M.N., nar. …, cc) J.P., nar. …, cd) J.P., nar. …, ce) A.P., nar. …, cf) M.P., nar. …, cg) E.P., nar. …, cch) M.P., nar. .., ci) E.P., nar. …, cj) M.P., nar. …, ck) M.R., nar. …, cl) J.R., nar…., cm) Z.R., nar. …, cn) L.S., nar. …, co) V.S., nar. …, cp) J.S., nar. …, cq) Z.S., nar…. cr) P.S-. nar. …, cs) O.S., nar. …, ct) Z.S., nar. …, cu) D.S., nar. …, cv) F.S., nar. …, cw) T.S., nar. …, cx) M.S., nar. …, cy) P.Š., nar. …, cz) P.Š., nar. …, da) J.Š., nar. …, db) P.T., nar…., dc) R.T., nar. …, dd) R.T., nar. …, de) T.T., nar…., df) A.V., nar. …, dg) L.V., nar…., dh) J.V., nar. …, di) T.V., nar. … dj) M.V., nar. …, dk) D.V., nar. …, dl) M.V., nar. …, dm) P.V.., nar. …, dn) R.V., nar. …, do) V.Z., nar. …, dp) J.Z., nar. …, dq) P.Z., nar. .., dr) P.Z., nar…., ds) L.Z., nar. …, dt) V.Z., nar. …, a du) T.Z., nar. …, všichni zastoupeni Mgr. Zdeňkem Honzíkem, advokátem se sídlem Rooseveltova 49/16, Plzeň, proti žalovanému: generální ředitel Vězeňské služby České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ve věcech služebního poměru ze dne 10. 1. 2017, čj. VS-142453-7/ČJ-2016-80000L-51ODV, ve znění vyrozumění o opravě rozhodnutí ze dne 24. 1. 2017, č.j. VS-142453-8/ČJ-2016-80000L-51ODV, t a k t o : I. Rozhodnutí generálního ředitele Vězeňské služby České republiky ve věcech služebního poměru ze dne 10. 1. 2017, čj. VS-142453-7/ČJ-2016-80000L-51ODV, ve znění vyrozumění o opravě rozhodnutí ze dne 24. 1. 2017, č.j. VS-142453-8/ČJ-2016-80000L-51ODV, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í k dalšímu řízení žalovanému. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 1.170.938,- Kč k rukám zástupce žalobců Mgr. Zdeňka Honzíka do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í I. Vymezení věci Rozhodnutími ve věcech služebního poměru ze dne 13. 5. 2016, č.j. VS-2033/ČJ-2016-800820-1 až VS-2033/ČJ-2016-800820-15 a č.j. VS-2033/ČJ-2016-800820-17 až VS-2033/ČJ-2016-800820-126, ředitel Věznice Horní Slavkov zamítl každému z výše uvedených 125 žalobců poskytnutí služebního příjmu za službu přesčas nařízenou za období let 2012, 2013 a 2014, a to podle § 54 odst. 1 ve spojení s § 201 a podle § 112 odst. 2 věty prvé zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“). Proti těmto rozhodnutím ředitele Věznice Horní Slavkov se žalobci odvolali. Generální ředitel Vězeňské služby České republiky rozhodnutím ve věcech služebního poměru ze dne 10. 1. 2017, čj. VS-142453-7/ČJ-2016-80000L-51ODV, ve znění vyrozumění o opravě rozhodnutí ze dne 24. 1. 2017, č.j. VS-142453-8/ČJ-2016-80000L-51ODV, změnil odvoláními napadená rozhodnutí ředitele Věznice Horní Slavkov ve věcech služebního poměru tak, že pod č. 1 až 125 každému z odvolatelů pod písm. a) přiznal služební příjem za nařízenou službu přesčas podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru vykonanou od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2014 v rozsahu do 150 hodin v kalendářním roce v žalobou napadeném rozhodnutí uvedené výši a úroky z prodlení v žalobou napadeném rozhodnutí uvedené částce a pod písm. b) zamítl žádost o doplacení přesčasových hodin za nařízenou službu přesčas v důležitém zájmu služby konanou podle § 54 odst. 1 zákona o služebním poměru od 1. 1. 2012 do 31. 8. 2012 nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce a za toto období namítl promlčení, jelikož lhůta pro uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru činí podle § 207 odst. 1 zákona o služebním poměru 3 roky a marně uplynula dnem 18. 12. 2015. Současně generální ředitel Vězeňské služby České republiky rozhodnutím ve věcech služebního poměru ze dne 10. 1. 2017, čj. VS-142453-7/ČJ-2016-80000L-51ODV, ve znění vyrozumění o opravě rozhodnutí ze dne 24. 1. 2017, č.j. VS-142453-8/ČJ-2016-80000L-51ODV, odvolatelům přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 245.110,- Kč vzniklých jim v řízení o odvolání. Při stanovení nákladů řízení, jejichž náhrada se klientovi přiznává rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, se ve smyslu § 1 odst. 2 věty prvé vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), výše odměny advokáta určí zásadně podle ustanovení o mimosmluvní odměně. II. Žalobní body 1) Běh promlčecí doby: Žalovaným správním orgánem stanovený rozhodný den pro běh promlčecí doby (31. 8. 2012) nemá oporu v provedených důkazech, za něž lze považovat zvláště směnové výkazy každého jednotlivého žalobce, a to z těchto důvodů: Pro vykázání skutečně odpracované pracovní doby se v každé jednotlivé věznici vyhotovují měsíční směnové výkazy, z nichž je zřejmé, jakým způsobem každý jednotlivý příslušník odpracoval stanovenou pracovní dobu v rozhodném měsíci. Je zde tedy transparentně uváděno, kolik hodin odpracoval v jednotlivých denních směnách a kolik v rozhodném měsíci čerpal volna včetně dovolené, nemocnosti, případně jiného služebního volna. Takto vyplněný směnový výkaz musí každý příslušník osobně parafovat a tedy až při tomto seznámení poprvé zjistí, kolik hodin mu bylo vykázáno na odpracovaný přesčas dle § 54 zákona o služebním poměru. Měsíční směnový výkaz v každém kalendářním měsíci tedy nevykazoval výpočet skutečně odpracovaných hodin tak, aby byl zjištěn rozdíl mezi skutečně odpracovanými hodinami a zákonnou pracovní dobou. V každé jednotlivé součásti vězeňské služby bylo v každém kalendářním čtvrtletí stanoveno tzv. srovnávací období (březen, červen, září a prosinec), z něhož vyplynulo, jaký fond pracovních hodin skutečně odpracoval každý jednotlivý příslušník v tomto rozhodném období. Následně v posledním měsíci srovnávacího období došlo ve směnovém výkazu ke srovnání skutečně odpracovaných hodin se stanoveným počtem pracovní doby a hodiny odpracované navíc oproti fondu pracovní doby byly vykázány jako přesčasové hodiny dle § 54 zákona o služebním poměru. Při posuzování odvolání žalobců žalovaný jako rozhodné období pro běh promlčecí doby vzal den 31. 8. 2012, který však nemá oporu ani v jediném srovnávacím období a současně není veden ani v jediném výkazu pracovní doby jednotlivého žalobce. Zcela zásadně však žalovaný pochybil v okamžiku, kdy dle směnových výkazů nezjistil, že srovnávací období ve Věznici Horní Slavkov v období kalendářního roku 2012 bylo rozhodnými funkcionáři této věznice stanoveno toliko jediné, a to až v měsíci prosinci 2012 a srovnávací období v měsících březen, červen a září bylo zcela pominuto. Žalovaný neposuzoval ani jeden ze založených výkazů pracovní doby jednotlivých žalobců a stanovení promlčecí doby určil dle kritérií, jež nemají oporu ve směnových výkazech jednotlivých žalobců. Toto kritérium stanovil tak, že od podání návrhu odečetl tři poslední měsíce a tak došel k datu 31. 8. 2012. Při stanovení rozhodného období jednoho roku tak postupovat nemohl, neboť každý ze žalobců se dozvěděl o odpracovaných hodinách dle § 54 zákona o služebním poměru až posledního dne měsíce prosince a volno tak mohl čerpat až do dne 31. 3. 2013. Běh promlčecí doby tedy nikdy nemohl započít dnem 31. 8. 2012, neboť v uvedeném období ještě nedošlo k vyplnění a parafování směnového výkazu za žádné srovnávací období a žádný žalobce tedy nemohl zjistit, kolik hodin mu bude zapsáno na pře